5 C 17/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 10 208 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 5 210 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,39 Kč od 9. 10. 2023 so 10. 10. 2023 a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 208 Kč od 11. 10. 2023 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 998 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala zaplacení částky, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí, s tím, že mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouva, na základě níž byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky poté, co žalovaný úspěšně prošel registračním procesem, a poté, co vše stvrdil unikátním SMS kódem. Žalobkyně vždy při uzavírání smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet, a sice prostřednictvím registrů NRKI, BRKI a SOLUS, Centrální evidence exekucí a insolvenčním rejstříku, přičemž rovněž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, tedy posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Schválená výše úvěru byla dne 22. 2. 2023 odeslána z účtu žalobkyně na účet žalovaného. Žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 495 Kč. Ke korunovému odkladu došlo v následujících datech: dne 21. 3. 2023 uhrazena částka 1 Kč a dne 24. 4. 2023 uhrazena částka 1 Kč. Žalovaný hradil v následujících datech (součástí plateb jsou i platby zaslané za účelem prodloužení splatnosti): dne 21. 3. 2023 částku 1 Kč, dne 24. 4. 2023 částku 1 Kč a dne 22. 5. 2023 částku 1 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu k její úhradě. Proto byla žalovanému účtována smluvní pokuta následujícím způsobem: dne 6. 6. 2023 ve výši 500 Kč, dne 23. 6. 2023 ve výši 500 Kč a dne 24. 7. 2023 ve výši 500 Kč. V následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady: dne 29. 5. 2023 ve výši 300 Kč, dne 26. 6. 2023 ve výši 300 Kč, dne 24. 7. 2023 ve výši 300 Kč a dne 11. 8. 2023 ve výši 130 Kč. S ohledem na rozepsané eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 10 208 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny 4 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 165 Kč, poplatku za expres výplatu 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatku za SMS servis 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti „korunovým vkladem“ 989 Kč, úroku 735 Kč, účelně vynaložených nákladů 1 030 Kč a smluvních pokut 1 500 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8,39 Kč od 9. 10. 2023 do 10. 10. 2023 a úrok z prodlení z částky 10 208 Kč od 11. 10. 2023 do zaplacení ve výši 15 %.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla doložena metodika posouzení úvěruschopnosti klienta a potvrzení o provedení ověření bonity klienta - oddělení řízení rizik ze dne 10. 10. 2023, kde bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnance s příjmem ve výši 28 000 Kč měsíčně a neprochází databázemi ISIR, NRKI a SOLUS.

4. Do dokumentu, jenž čítal 19 stran a jenž byl podepsán dne 22. 2. 2023 jak žalobkyní, tak žalovaným za pomocí unikátního SMS kódu, byly zahrnuty formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informační memorandum o zpracování osobních údajů a úvěrová smlouva. K smluvní dokumentaci patřil sazebník platný od 4. 1. 2019, který se nacházel na samostatném dokumentu. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč za poplatek ve výši 165 Kč a úrok ve výši 1 715 Kč (sazba 49,30 % ročně) na účet č. č. účtu. K tomu byla sjednána doplňková služba expres výplata za jednorázový poplatek ve výši 199 Kč, bezpečná splátka za poplatek ve výši 99 Kč měsíčně a SMS servis za poplatek ve výši 49 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal uhradit souhrnnou částku 10 631 Kč v 24 měsíčních splátkách s tím, že první má být uhrazena do dne 22. 3. 2023 a poslední do dne 22. 2. 2025. Účelně vynaložené náklady na vymáhání byly určeny v částce 300 Kč za měsíc vymáhání s tím, že tato částka se může v budoucnu měnit podle reálných nákladů vstupujících do kalkulace. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 500 Kč. Pokud výše dlužné částky bude nižší než 500 Kč, může být účtována smluvní pokutu maximálně ve výši dlužné částky.

5. Na opisu výpisu proplacení smlouvy bylo uvedeno, že dne 22. 2. 2023 byla na účet č. č. účtu zaslána částka 5 000 Kč pod variabilním symbolem var. symbol.

6. Výzvou před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 26. 6. 2023 byl žalovaný seznámen s neuhrazenou výší dluhu a s tím, že pokud jej neuhradí v určené lhůtě, může žalobkyně přistoupit k aktivaci právních kroků. Podle podacího archu ze dne 27. 6. 2023 byla výzva zaslána na adresu adresa.

7. Výzvou ke splacení celé půjčky ze dne 11. 8. 2023 přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěrové pohledávky, neboť si žalovaný řádně neplnil své povinnosti. Podle podacího archu ze dne 14. 8. 2023 byla výzva zaslána na adresu adresa.

8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 8. 9. 2023 byl žalovaný seznámen s neuhrazenou výší dluhu a s tím, že pokud jej neuhradí v určené lhůtě, bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou. Podle podacího archu ze dne 14. 8. 2023 byla výzva zaslána na adresu adresa.

9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjistitelné, jakým způsobem žalovaný splácel a jakým způsobem byly platby započítávány na dílčí smluvní nároky. Žalovaný uhradil žalobkyni jenom 2 Kč na jistinu. Ke dni 10. 10. 2023 byl dluh žalovaného ve výši 10 216,39 Kč, sestávající z úroku z prodlení 8,39 Kč, poplatku za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatku za expresní výplatu 199 Kč, jistiny 4 998 Kč, poplatku za minimální splátku 989 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 165 Kč, poplatku za SMS servis 196 Kč, úroku 735 Kč a účelně vynaložených nákladů 1 030 Kč.

10. Soud měl po provedeném dokazování za zjištěný následující skutkový stav: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 22. 2. 2023 uzavřena úvěrová smlouva, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč a závazek žalovaného jej vrátit spolu s poplatkem ve výši 165 Kč a úrokem ve výši 1 715 Kč (sazba 49,30 % ročně) na účet č. č. účtu. K tomu byla sjednána doplňková služba expres výplata za jednorázový poplatek ve výši 199 Kč, bezpečná splátka za poplatek ve výši 99 Kč měsíčně a SMS servis za poplatek ve výši 49 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal uhradit souhrnnou částku 10 631 Kč v 24 měsíčních splátkách s tím, že první má být uhrazena do dne 22. 3. 2023 a poslední do dne 22. 2. 2025. Nedílnou součástí smlouvy byl formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a sazebník. Dne 22. 2. 2023 byla na účet žalovaného zaslána částka 5 000 Kč. Výzvou před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 26. 6. 2023 byl žalovaný seznámen s neuhrazenou výší dluhu a s tím, že pokud jej neuhradí v určené lhůtě, může žalobkyně přistoupit k aktivaci právních kroků. Výzvou ke splacení celé půjčky ze dne 11. 8. 2023 přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěrové pohledávky, neboť si žalovaný řádně neplnil své povinnosti. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 8. 9. 2023 byl žalovaný seznámen s neuhrazenou výší dluhu a s tím, že pokud jej neuhradí v určené lhůtě, bude se žalobkyně domáhat svého nároku soudní cestou. Žalovaný uhradil žalobkyni jenom 2 Kč na jistinu. Ke dni 10. 10. 2023 byl dluh žalovaného ve výši 10 216,39 Kč, sestávající z úroku z prodlení 8,39 Kč, poplatku za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatku za expresní výplatu 199 Kč, jistiny 4 998 Kč, poplatku za minimální splátku 989 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 165 Kč, poplatku za SMS servis 196 Kč, úroku 735 Kč a účelně vynaložených nákladů 1 030 Kč.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

13. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 29. 5. 2023 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Soud dospěl k právnímu závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru, jež však byla shledána absolutně neplatnou, protože žalobkyně řádně před jejím uzavřením neprověřila úvěruschopnost žalovaného (§ 580 odst. 1 o. z.). Žalobkyně toliko tvrdila, že si svou zákonnou povinnost splnila, ale nenabídla k tomu odpovídající důkazy. Informace o příjmech žalovaného na potvrzení o provedení ověření bonity klienta - oddělení řízení rizik nebyly ničím objektivizovány. O tom, že žalobkyně nedostatečně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, svědčí rovněž to, že žalovaný neuhradil žádnou splátku a měl dvakrát požádat o prodloužení splatnosti aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem. Kvůli tomu žalobkyně neunesla břemeno důkazní stran skutečnosti, že úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy náležitě posouzena.

17. Ani žalobkyně, ani její zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky [srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008]. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání [srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010].

18. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. S ohledem na skutková zjištění a neplatnost smlouvy o úvěru vycházel z toho, že žalovaný je povinen žalobkyni vrátit toliko tuto částku oproštěnou od všech dalších nároků, jež mají smluvní základ. Vzhledem k tomu, že již byla uhrazena částka 2 Kč, byla žaloba shledána důvodnou pouze co do částky 4 998 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

19. Žalobě nemohlo být vyhověno co do úroku z prodlení, neboť žalovaný nebyl k okamžiku rozhodování soudu v prodlení se zaplacením jistiny spotřebitelského úvěru (§ 1970 o. z.). Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tedy v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), jež neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti spotřebitele splácet [srov. bod 17. v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022]. Žaloba na určení doby plnění podle § 87 odst. 2 ZSÚ přichází do úvahy všude tam, kde nebude doba plnění sjednána dohodou nebo určena rozhodnutím soudu, což vyplývá jednak ze znění § 87 odst. 2 ve spojení s odst. 3 ZSÚ, jednak z důvodové zprávy k § 87, kde je uvedeno, že „Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.“, z čehož lze dovodit, že se tak může stát v případech, kdy spotřebitel něco splácí, nebo dokonce nesplácí vůbec, a věřitel má za to, že to neodpovídá možnostem dlužníka, a jednak z referovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Poněvadž žalobkyně netvrdila, natož prokazovala, že by doba plnění byla dohodnuta nebo určena soudem, bylo vycházeno z toho, že ani jedna z těchto skutečností nenastala. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ tak měla žalobkyně před podáním žaloby na plnění podat žalobu na určení doby plnění. Toto ustanovení je svou povahou nejbližší k § 1960 o. z., kde je normováno, že „Je-li podle smlouvy dlužník oprávněn, aby určil čas plnění, a neurčí-li jej v přiměřené době, určí jej na návrh věřitele soud podle okolností případu.“. Rozhodnutí soudu o době plnění má konstitutivní povahu (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, § 1960, nebo Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, § 1960). Soud proto nemůže určit dobu splnění dluhu tak, aby se dlužník v okamžiku právní moci výroku rozsudku ocitl v prodlení. Stejná hlediska je třeba promítnout i do rozhodování soudu o době plnění podle § 87 odst. 2 ZSÚ. Úpravu v § 1958 odst. 2 o. z. nelze aplikovat, když nezohledňuje zvláštnosti úpravy doby plnění ve prospěch spotřebitele. Jelikož žalobkyně nepodala žalobu na určení doby plnění, ale rovnou podala žalobu na plnění, musel se soud dobou plnění zabývat, jinak by negoval úpravu o ochraně spotřebitele a fakticky by zvýhodnil žalobkyni. Žalovaný svou pasivitou v řízení znemožnil, aby byly zjištěny jeho objektivní možnosti splatit jistinu spotřebitelského úvěru, pročež soud vycházel z domněnky, že jeho poměry umožňovaly její úhradu naráz. Přiměřená hmotněprávní lhůta k plnění byla určena v délce tří dnů od právní moci rozsudku, jež je shodná s pariční lhůtou podle o. s. ř. Nadto se dodává, že ačkoli si soud je vědom toho, že pakliže žalovanému doposud neuplynula hmotněprávní lhůta k plnění, nemohl se dostat do prodlení a žaloba by měla být proto pro předčasnost zamítnuta, zohlednil specifika posuzovaného případu a dlužnou jistinu spotřebitelského úvěru žalobkyni přiznal, protože se to neprotiví smyslu a účelu § 87 ZSÚ a žalovaný tímto postupem není nijak krácen na svých právech. Opačný přístup by nadměrně zatěžoval soudy a nutil věřitele, aby podávali žaloby na určení doby plnění. Byť může názor soudu do budoucna potenciálně generovat spory o úhradu úroku z prodlení, je v tomto případě nepřiznání úroku z prodlení toliko bagatelní záležitostí a to, zda se věřitelé rozhodnou do budoucna podávat další žaloby bude jejich právem, nikoli povinností, jako by tomu bylo u žalob na určení doby plnění.

20. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

21. Jelikož předmětem řízení bylo rovněž příslušenství, soud je vyčíslil ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dni 5. 3. 2024, neboť pro výpočet poměru úspěchu ve věci je třeba za předmět řízení považovat nejenom samotnou pohledávku, ale i její příslušenství [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010].

22. Znění náhradově nákladového výroku odráží skutečnost, že žalovaný byl v řízení úspěšnější než žalobkyně, ale podle obsahu spisu mu žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Nebude-li povinnost, uložená tímto rozsudkem, splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.