5 C 176/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 43 642,51 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v rozsahu částky 8 027,51 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1770,60 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1509,54 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 225,89 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 18,18 % ročně z částky 9 225,89 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a v rozsahu částky 14 015 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 056,05 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 620,07 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 198,81 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 22,02 % ročně z částky 17 198,81 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení zamítáII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částek, jak je rozvedeno pod výroky I. a II. tohoto rozsudku, s následujícím odůvodněním: Mezi společností , právnická osoba, , sídlem , adresa, , Anonymizováno, , , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitel“), a žalovanou byla dne 28. 11. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Než k tomu došlo, byla původním věřitelem s odbornou péčí posouzena schopnost žalované peněžní prostředky vrátit, když došlo k vyhodnocení informací od žalované, jež byly ověřovány oproti vyžádaným dokladům a jež byly zaznamenány do zákaznické karty. Toto bylo potvrzeno i na samotné smlouvě. Žalované byly poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 35 305 Kč, sestávající z jistiny ve výši 20 000 Kč, úroku ve výši 8 800 Kč, částky za zpracování žádosti o úvěr ve výši 1 500 Kč a částky za službu flexibilního a komfortního splácení ve výši 2 296 Kč, v 21 měsíčních splátkách po 1 682 Kč. Splátky nebyly řádně a včas plněny, když poslední z nich byla uhrazena dne 13. 6. 2022. Ke dni 15. 10. 2022 byla dlužná jistina ve výši 17 198,81 Kč a dlužný poplatek ve výši 10 516,19 Kč. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila částku 6 300 Kč. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby žalovaná nic neuhradila. Po žalované bylo proto nárokováno zaplacení jistiny ve výši 17 198,81 Kč, poplatku ve výši 10 516,19 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 620,07 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 056,05 Kč, úroku ve výši 22,02 % ročně z částky 17 198,81 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 198,81 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne 12. 3. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Než k tomu došlo, byla původním věřitelem s odbornou péčí posouzena schopnost žalované peněžní prostředky vrátit, když došlo k vyhodnocení informací od žalované, jež byly ověřovány oproti vyžádaným dokladům a jež byly zaznamenány do zákaznické karty. Toto bylo potvrzeno i na samotné smlouvě. Žalované byly poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 18 469 Kč, sestávající z jistiny ve výši 10 000 Kč, úroku ve výši 4 971 Kč, částky za zpracování žádosti o úvěr ve výši 1 500 Kč a částky za službu flexibilního a komfortního splácení ve výši 1 998 Kč, v 52 týdenních splátkách po 356 Kč. Splátky nebyly řádně a včas plněny, když poslední z nich byla uhrazena dne 13. 6. 2022. Ke dni 15. 10. 2022 byla dlužná jistina ve výši 9 225,89 Kč a dlužný poplatek ve výši 6 701,62 Kč. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila částku 2 100 Kč. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby žalovaná nic neuhradila. Po žalované bylo proto nárokováno zaplacení jistiny ve výši 9 225,89 Kč, poplatku ve výši 6 701,62 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 509,54 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 770,60 Kč, úroku ve výši 18,18 % ročně z částky 9 225,89 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 225,89 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti:

4. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 28. 11. 2021 (dále jen „1. smlouva“), která byla podepsána oběma smluvními stranami a na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit úvěr s poplatkem ve výši 15 305 Kč, sestávající z úroku ve výši 8 800 Kč, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 296 Kč a poplatku za pojištění ve výši 2 709 Kč, celkem 35 305 Kč, v 21 měsíčních splátkách s tím, že 1. až předposlední splátka byla ve výši 1 682 Kč a poslední splátka ve výši 1 665 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky.

5. Do zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze 28. 11. 2021, jež byla podepsána oběma smluvními stranami, bylo zaznamenáno, že žalovaná požaduje úvěr ve výši 50 000 Kč, bydlí v , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, vzdělání, je , Anonymizováno, , je zaměstnaná na plný úvazek jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, u zaměstnavatele , právnická osoba, , má , Anonymizováno, , Anonymizováno, , její čistý příjem je ve výši 25 107 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti jsou ve výši 13 500 Kč měsíčně, celkové příjmy ve výši 38 607 Kč, měsíční výdaje zahrnují externí splátky ve výši 4 000 Kč, interní splátky , Anonymizováno, ve výši 0 Kč a ostatní (odhadované) měsíční náklady ve výši 6 000 Kč, není držitelem kreditní karty, má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a je vlastníkem bankovního účtu. Zaevidované údaje měly být ověřeny pomocí pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek.

6. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 12. 3. 2022 (dále jen „2. smlouva“), která byla podepsána oběma smluvními stranami a na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit úvěr s poplatkem ve výši 8 469 Kč, sestávající z úroku ve výši 4 971 Kč, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 998 Kč, celkem 18 469 Kč, v 52 týdenních splátkách s tím, že 1. až předposlední splátka byla ve výši 356 Kč a poslední splátka ve výši 313 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky.

7. Do zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze 12. 3. 2022, jež byla podepsána oběma smluvními stranami, bylo zaznamenáno, že žalovaná požaduje úvěr ve výši 10 000 Kč, žije , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, vzdělání, je , Anonymizováno, , je zaměstnaná na plný úvazek jako , Anonymizováno, u zaměstnavatele , právnická osoba, , má , Anonymizováno, , její čistý příjem je ve výši 24 877 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti jsou ve výši 25 000 Kč měsíčně, celkové příjmy ve výši 49 877 Kč, měsíční výdaje zahrnují externí splátky ve výši 4 500 Kč, interní splátky , Anonymizováno, ve výši 1 682 Kč a ostatní (odhadované) měsíční náklady ve výši 8 000 Kč, není držitelem kreditní karty, má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a je vlastníkem bankovního účtu. Zaevidované údaje měly být ověřeny pomocí pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek byly pohledávky za žalovanou z původního věřitele jako postupitele převedeny na žalobkyni jako postupníka.

9. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 vyrozuměl původní věřitel žalovanou, že pohledávky za její osobou podle 1. a 2. smlouvy byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Zásilka byla předána k přepravě dne 20. 2. 2024 na adresu žalované , adresa, , , jméno FO, , Anonymizováno, .

10. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 22. 5. 2024 požadoval zástupce žalobkyně po žalované uhrazení dluhu z 1. a 2. smlouvy s upozorněním, že pokud se tak nestane do určené doby, bude podána žaloba. Zásilka byla předána k přepravě dne 22. 5. 2024 na adresu žalované , adresa, , , jméno FO, , Anonymizováno, .

11. Podle tabulky umoření bylo zřejmé, kolik žalovaný uhradil na dluh podle 1. smlouvy. Podle žalobních tvrzení žalovaná uhradila od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek částku 6 300 Kč.

12. Podle tabulky umoření bylo zřejmé, kolik žalovaná uhradila na dluh podle 2. smlouvy. Podle žalobních tvrzení žalovaná uhradila od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek částku 2 100 Kč.

13. Z ostatních listin nebyly zjištěny žádné informace k zjištění skutkové stavu nezbytného pro rozhodnutí.

14. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav: Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena 1. smlouva, která byla podepsána oběma smluvními stranami a na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit úvěr s poplatkem ve výši 15 305 Kč, sestávající z úroku ve výši 8 800 Kč, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 296 Kč a poplatku za pojištění ve výši 2 709 Kč, celkem 35 305 Kč, v 21 měsíčních splátkách s tím, že 1. až předposlední splátka byla ve výši 1 682 Kč a poslední splátka ve výši 1 665 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná peněžní prostředky obdržela. V den podpisu 1. smlouvy žalovaná ve spolupráci s obchodním zástupcem vyplnila zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr, s jejíž pomocí se ověřovala její schopnost dostát budoucím závazkům, a následně ji podepsala. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena 2. smlouva, která byla podepsána oběma smluvními stranami a na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému hotovostní zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit úvěr s poplatkem ve výši 8 469 Kč, sestávající z úroku ve výši 4 971 Kč, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 998 Kč, celkem 18 469 Kč, v 52 týdenních splátkách s tím, že 1. až předposlední splátka byla ve výši 356 Kč a poslední splátka ve výši 313 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná peněžní prostředky obdržela. V den podpisu 2. smlouvy žalovaná ve spolupráci s obchodním zástupcem vyplnila zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr, s jejíž pomocí se ověřovala její schopnost dostát budoucím závazkům, a následně ji podepsala. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 pohledávek byly pohledávky za žalovanou převedeny z původního věřitele na žalobkyni. Žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 22. 5. 2024. Žalovaná uhradila na dluh podle 1. smlouvy částku 6 300 Kč a podle 2. smlouvy částku 2 100 Kč.

15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

16. Podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

17. Podle § 2393 odst. 2 o. z., nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Po aplikaci právní kvalifikace na zjištěný skutkový stav se soud nejprve z úřední povinnosti [srov. rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-679/18 ze dne 5. 3. 2020] zabýval tím, zda žalobkyně, respektive původní věřitel, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované jako dlužníka, neboť úvěrová smlouva, jak vyplývá z jejího označení, byla s žalovanou uzavřena jako se spotřebitelem (§ 2 odst. 1 ZSÚ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se snaží získat nejen od dlužníka, ale také pokud je to nezbytné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Věřitel, tedy úvěrující má s odbornou péčí posoudit, zda žalovaná – dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019], kde součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015]. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitelů jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, zejména, co se týče poskytování úvěrů nebankovními společnostmi, když následné nesplácení úvěrů má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitele včetně pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných sociálních vztahů, přechodu do šedé ekonomiky apod. [srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018]. Nelze také při výkladu a aplikaci ZSÚ pomíjet jeho účel a smysl, ale je nutno vždy nalézt i zásady uznávané demokratickými právními státy [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 523/07 ze dne 7. 5. 2009]. Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je také ochrana spotřebitele, která je vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Soud nemůže tedy vycházet pouze z toho, že žalovaná projevila vůli takovouto smlouvu uzavřít, a pokud jí podmínky nevyhovovaly, nemusela ji uzavírat, nelze ale tolerovat systematické porušování a obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil. Soud tak má za to, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu ZSÚ [srov. důvodová zpráva k zákonu č. 96/2022, jímž byl novelizován § 87 odst. 1 ZSÚ s účinností od 29. 5. 2022].

21. Soud dospěl k názoru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru, jež jsou však absolutně neplatnými právními jednáními, protože původní věřitel řádně před jejím uzavřením neprověřil úvěruschopnost žalované (§ 580 odst. 1 o. z.). Žalobkyně splnění zákonné povinnosti původním věřitelem dokládala toliko kartami zákazníka - žádosti o spotřebitelský úvěr, přičemž údaje v nich zaznamenané, zejm. příjmová a výdajová stránka, nebyly objektivizovány žádnou předloženou listinou (např. pracovní smlouvou, výplatními páskami nebo výpisy z účtu). Pochybnosti o dalších příjmech domácnosti ve výši 13 500 Kč a 25 000 Kč Kč nebyly nijak rozptýleny, když nebylo vysvětleno, z jaké činnosti by měly pocházet. Nelze přehlédnout ani to, že před uzavřením 1. a 2. smlouvy měla žalovaná stále neuhrazené úvěrové závazky.

22. Ani žalobkyně, ani její zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky [srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008]. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání [srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010].

23. Protože původní věřitel žalované poskytl spotřebitelský úvěr z 1. smlouvy ve výši 20 000 Kč a protože byla shledána absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, měla by žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny spotřebitelského úvěru, jež je oproštěna od všech dalších nároků, jež mají smluvní základ. Jelikož žalovaná již uhradila částku 6 300 Kč, bylo žalobě ohledně jistiny spotřebitelského úvěru vyhověno co do částky 13 700 Kč. Ve zbývajícím uplatněném nároku byla žaloba zamítnuta.

24. Protože původní věřitel žalované poskytl spotřebitelský úvěr z 2. smlouvy ve výši 10 000 Kč a protože byla shledána absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, měla by žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny spotřebitelského úvěru, jež je oproštěna od všech dalších nároků, jež mají smluvní základ. Jelikož žalovaná již uhradila částku 2 100 Kč, bylo žalobě ohledně jistiny spotřebitelského úvěru vyhověno co do částky 7 900 Kč. Ve zbývajícím uplatněném nároku byla žaloba zamítnuta.

25. Žalobě nemohlo být vyhověno co do úroku z prodlení, neboť žalovaná nebyla k okamžiku rozhodování soudu v prodlení se zaplacením jistiny spotřebitelského úvěru (§ 1970 o. z.). Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tedy v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), jež neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti spotřebitele splácet [srov. bod 17. v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022]. Žaloba na určení doby plnění podle § 87 odst. 2 ZSÚ přichází do úvahy všude tam, kde nebude doba plnění sjednána dohodou nebo určena rozhodnutím soudu, což vyplývá jednak ze znění § 87 odst. 2 ve spojení s odst. 3 ZSÚ, jednak z důvodové zprávy k § 87, kde je uvedeno, že „Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.“, z čehož lze dovodit, že se tak může stát v případech, kdy spotřebitel něco splácí, nebo dokonce nesplácí vůbec, a věřitel má za to, že to neodpovídá možnostem dlužníka, a jednak z referovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Poněvadž žalobkyně netvrdila, natož prokazovala, že by doba plnění byla dohodnuta nebo určena soudem, bylo vycházeno z toho, že ani jedna z těchto skutečností nenastala. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ tak měla žalobkyně před podáním žaloby na plnění podat žalobu na určení doby plnění. Toto ustanovení je svou povahou nejbližší k § 1960 o. z., kde je normováno, že „Je-li podle smlouvy dlužník oprávněn, aby určil čas plnění, a neurčí-li jej v přiměřené době, určí jej na návrh věřitele soud podle okolností případu.“. Rozhodnutí soudu o době plnění má konstitutivní povahu (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, § 1960, nebo Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, § 1960). Soud proto nemůže určit dobu splnění dluhu tak, aby se dlužník v okamžiku právní moci výroku rozsudku ocitl v prodlení. Stejná hlediska je třeba promítnout i do rozhodování soudu o době plnění podle § 87 odst. 2 ZSÚ. Úpravu v § 1958 odst. 2 o. z. nelze aplikovat, když nezohledňuje zvláštnosti úpravy doby plnění ve prospěch spotřebitele. Jelikož žalobkyně nepodala žalobu na určení doby plnění, ale rovnou podala žalobu na plnění, musel se soud dobou plnění zabývat, jinak by negoval úpravu o ochraně spotřebitele a fakticky by zvýhodnil žalobkyni. Žalovaná svou pasivitou v řízení znemožnila, aby byly zjištěny její objektivní možnosti splatit jistinu spotřebitelského úvěru, pročež soud vycházel z domněnky, že její poměry umožňovaly její úhradu naráz. Přiměřená hmotněprávní lhůta k plnění byla určena v délce tří dnů od právní moci rozsudku, jež je shodná s pariční lhůtou podle o. s. ř. Nadto se dodává, že ačkoli si soud je vědom toho, že pakliže žalované doposud neuplynula hmotněprávní lhůta k plnění, nemohla se dostat do prodlení a žaloba by měla být proto pro předčasnost zamítnuta, zohlednil specifika posuzovaného případu a dlužnou jistinu spotřebitelského úvěru žalobkyni přiznal, protože se to neprotiví smyslu a účelu § 87 ZSÚ a žalovaná tímto postupem není nijak krácena na svých právech. Opačný přístup by nadměrně zatěžoval soudy a nutil věřitele, aby podávali žaloby na určení doby plnění. Byť může názor soudu do budoucna potenciálně generovat spory o úhradu úroku z prodlení, je v tomto případě nepřiznání úroku z prodlení toliko bagatelní záležitostí a to, zda se věřitelé rozhodnou do budoucna podávat další žaloby bude jejich právem, nikoli povinností, jako by tomu bylo u žalob na určení doby plnění.

26. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

27. Znění náhradově nákladového výroku odráží skutečnost, že žalovaná byla v řízení úspěšnější než žalobkyně, ale podle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly.