5 C 19/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa manželky osvojitele: osobní údaje manželky bytem adresa osvojitele osvojované: celé jméno osvojenkyně , datum narození bytem adresa účastníka a osvojenkyně dítěte osvojované: celé jméno účastníka , datum narození bytem adresa účastníka zastoupený opatrovníkem územní celek sídlem adresa o osvojení zletilé osoby

I. Osvojovaná [celé jméno osvojenkyně], rozená [celé jméno osvojenkyně], [datum narození], se stává od právní moci tohoto rozsudku osvojenkyní osvojitele [celé jméno osvojitele], rozeného [příjmení], narozeného [datum].

II. Osvojitel [celé jméno osvojitele], rozený [příjmení], [datum narození], se zapíše v rodném listu osvojenkyně [celé jméno osvojenkyně], rozené [celé jméno osvojenkyně], narozené [datum], zapsaném v knize narození matričního úřadu [okres], okres [okres], ve svazku [anonymizováno], ročník [rok], na straně/listu [anonymizováno], pořadové [číslo] namísto otce osvojenkyně, jímž je [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelý [datum].

III. Toto osvojení, jež je obdobou osvojení nezletilého, má právní následky pro osvojenkyni [celé jméno osvojenkyně], rozenou [celé jméno osvojenkyně], narozenou [datum], jejího nezletilého syna [celé jméno účastníka], narozeného [datum], a další její potomky, jež se narodí později.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel návrhem ze dne 8. 2. 2022, doručeným soudu téhož dne, žádal, aby bylo rozhodnuto o osvojení osvojované s odůvodněním, že je manželem matky osvojované, která s ním vyrůstala ve společné rodině od jejích šesti let, že osvojovanou vnímá jako svou dceru, že ona jej oslovuje tatínku, že on a matka osvojované mají spolu dvě již zletilé děti, které osvojovanou vnímají jako svou sestru, že vztahy mezi ním a osvojovanou jsou naprosto bezproblémové, mají k sobě velmi blízký vztah a dá se říci, že se mezi nimi vytvořilo silné pouto jako by byli otec a dcera, když oba mají i stejné příjmení, že biologický otec osvojované zemřel přibližně před 2 lety a že se s osvojovanou nikdy nestýkal ani ji nezná.

2. Osvojovaná se k návrhu připojila.

3. Kolizní opatrovník dítěte osvojované uvedl, že z návrhu na osvojení a souhlasu osvojované s osvojením je evidentní, že si osvojovaná osvojení výslovně přeje, proto doporučuje schválit osvojení zletilé osoby.

4. Z rodného listu ze dne [datum] a výpisu z Centrální evidence obyvatel ze dne 20. 5. 2022 bylo zjištěno, že osvojovaná se narodila dne [datum], že se jí narodilo 1 nezletilé dítě a že jako otec je uveden [jméno] [příjmení] a jako matka [jméno] [celé jméno osvojenkyně].

5. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel ze dne 20. 5. 2022 bylo zjištěno, že osvojitel je od [datum] ženatý s [jméno] [celé jméno osvojenkyně].

6. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel ze dne 20. 5. 2022 bylo zjištěno, že matka osvojované je od [datum] vdaná s osvojitelem.

7. Dne 24. 3. 2022 Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Informační odbor, sdělila, že otec osvojované zemřel dne [datum].

8. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel ze dne 21. 2. 2022 bylo zjištěno, že dítě osvojované se narodilo dne [datum].

9. Matka osvojované a zároveň manželka osvojitele vypověděla, že vztah mezi jejím manželem a její dcerou je velice dobrý, že její manžel ji vychovával od pěti let jejího věku, že její dcera mu od samého začátku říkala tati, že biologický otec se k dceři nikdy nehlásil a že s osvojením souhlasí.

10. Účastníci řízení si byli vědomi veškerých, zejména rodinně-právních i dědických důsledků osvojení.

11. Podle § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

12. Podle § 847 odst. 1 o. z., zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle odst. 2, zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle odst. 3, ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.

13. Podle § 852 o. z., osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.

14. Podle § 853 odst. 1 o. z., vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát. Podle odst. 2, osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám. Podle odst. 3, má-li osvojení právní následky i pro potomky osvojence, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně.

15. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že návrhu na osvojení lze vyhovět. Osvojitel osvojovanou vychovával od pěti let jejího věku, tedy v době její nezletilosti, mezi ním a osvojovanou jsou faktické vztahy jako by byl otcem osvojované, ta ho takto vnímá. Osvojení není v rozporu s dobrými mravy ani s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů, když otec osvojované je již po smrti a matka osvojované s osvojením vyjádřila souhlas. Věkový rozdíl mezi osvojovanou a osvojitelem je přiměřený. Současně má za to, že osvojitel je způsobilý k výkonu funkce osvojitele. Soud proto neshledal důvody, proč návrhu na osvojení nevyhovět, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II.

16. S ohledem na skutečnost, že nezletilé dítě osvojované se narodilo dříve a za něho dal kolizní opatrovník souhlas s osvojením, má osvojení právní následky i pro něj (výrok III.).

17. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, protože ji nikdo nepožadoval.

18. Osvojitel, manželka osvojitele a osvojovaná se vzdali práva na odvolání proti rozsudku, proto jim toto právo již nenáleží (§ 207 odst. 1 o. s. ř.).