5 C 199/2025

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 50 221,23 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 43 947,23 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 509,66 Kč, úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 48 952,73 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 48 952,73 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 274 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částek s příslušenstvím, jak je uvedeno pod výrokem I. a II. tohoto rozsudku, s následujícím odůvodněním: Společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , , adresa, (dále jen „původní věřitel“) dne 18. 9. 2023 uzavřela jako postupitel se žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. , Anonymizováno, . K postoupení portfolia pohledávek došlo s účinností ke dni 1. 11. 2023. Součástí postoupeného portfolia pohledávek je pohledávka za žalovaným. Původní věřitel se žalovaným uzavřeli dne 27. 9. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl původní věřitel žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet revolvingový úvěr dohodnutým způsobem. Původní věřitel ověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se dostával do prodlení s hrazením pravidelných měsíčních splátek, když byl žalobkyní opakovaně upomínán k úhradě dluhu po splatnosti (upomínka ze dne 25. 5. 2024), přičemž dluh měl být uhrazen nejpozději do 30. 6. 2024. Žalovaný byl upozorněn, že pokud k úhradě dlužné částky nedojde, žalobkyně odstoupí od smlouvy ke dni 30. 6. 2024 a dluh bude vymáhat soudní cestou. V návaznosti na to, že pohledávka žalobkyně nebyla dle předchozích výzev uhrazena, odstoupila žalobkyně od smlouvy s účinností ke dni 30. 6. 2024 a zbývající dlužnou částku k tomuto dni zesplatnila. Žalovaný byl o odstoupení a splatnosti dlužné částky informován na základě výzvy ze dne 30. 6. 2024. Dlužná částka k datu zesplatnění, tj. 30. 6. 2024, ve výši 56 730,89 Kč se skládala z jistiny ve výši 48 952,73 Kč a kapitalizovaného úroku za období od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 v částce 6 509,66 Kč a neuhrazených poplatků ve výši 1 268,50 Kč. Příslušenství pohledávky se pak skládá z úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 48 952,73 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 48 952,73 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení. Ve vyjádření ze dne 16. 4. 2025 žalobkyně uvedla, že dokládá souhrn všech přijatých plateb na úvěrový účet v příloze „seznam splátek úvěru“. Celkem částka ve výši 77 047 Kč. Po postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovaným uhrazeno dále celkem 12 690 Kč prostřednictvím platby ze dne 30. 1. 2024. Žalovaný načerpal celkem částku 96 011 Kč, přičemž na jistinu bylo od načerpání úvěru do zesplatnění úvěru, tj. do dne 11. 1. 2024, uhrazeno celkem 40 825,13 Kč. Jistina ke dni postoupení pohledávky činila částku 55 185,87 Kč. Po datu postoupení byla žalovaným uhrazena další splátka v celkové výši 12 690 Kč, která byla ve výši 6 233,14 Kč započtena na jistinu pohledávky, která tak byla ponížena na 48 952,73 Kč. Tuto částku pak žalobkyně uplatňuje na jistině v rámci žalobního návrhu. Uvedené vyplývá ze žalobkyní doložené transakční historie k úvěru, a to přílohy „podklady pre sudné konanie“ a „výpis z účtu , Anonymizováno, “. Žalobkyně také upřesňuje výpočet poplatků ve výši 1 268,50 Kč, které sestávají z cen za pojištění, které byly vypočteny jako 7,99 % z měsíční splátky úvěru. Jedná se o cenu za pojištění účtovanou dne 31. 1. 2024 ve výši 199,75 Kč, dne 29. 2. 2024 ve výši 199,75 Kč, dne 31. 3. 2024 ve výši 199,75 Kč, dne 30. 4. 2024 ve výši 199,75 Kč, dne 31. 5. 2024 ve výši 199,75 Kč, dne 30. 6. 2024 ve výši 199,75 Kč. Celkem ceny za pojištění ve výši 1 198,50 Kč vypočteny z měsíční splátky úvěru 2 500 Kč. Žalovaný měl dle úvěrové smlouvy uzavřené pojištění , Anonymizováno, , které ke dni účtování cen bylo dle čl. 7.1 rámcové pojistné smlouvy ve výši 7,99 % z pravidelné měsíční splátky úvěru. K cenám za pojištění byla ještě dne 30. 6. 2024 účtována cena za zaslání výpisu ve výši 70,- Kč dle čl. 6 sazebníku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti:

4. Podle smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 9. 2019, jejímiž účastníky byl původní věřitel a žalovaný, se původní věřitel zavázal, že poskytne žalovanému úvěrový rámec do výše 50 000 Kč, a žalovaný se zavázal, že čerpané peněžní prostředky bude splácet dohodnutým způsobem. U žalovaného bylo uvedeno, že je , Anonymizováno, , nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí , Anonymizováno, , pracuje u zaměstnavatele , právnická osoba, , sídlem , adresa, , od dubna 2016 s čistým měsíčním příjmem ve výši 22 000 Kč, celkové náklady na domácnost jsou ve výši 7 000 Kč a na finanční závazky, tj. splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod., splácí částku 3 000 Kč. Smlouva byla smluvními stranami podepsána. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky pro revolvingový úvěr – platné od 30. 5. 2018.

5. Původní věřitel sdělil oznámením ze dne 30. 9. 2019 žalovanému, že byla schválena jeho žádost o , Anonymizováno, ze dne 27. 9. 2019, kdy se jedná o tzv. revolvingový úvěr. V příloze byly uvedeny základní parametry úvěru a jeho splácení, kdy se jednalo o úvěrový účet č. , hodnota, .

6. Smlouvou o převodu portfolia ze dne 18. 9. 2023, jež byla uzavřena mezi původním věřitelem a žalobkyní, žalobkyně převzala veškeré smlouvy, které byly uzavřeny mezi původním věřitelem a jeho klienty. Mezi převzatými smlouvami byly rovněž smlouvy týkající se žalovaného, jak se podává z notářského zápisu zn. , Anonymizováno, ze dne 1. 11. 2023 vč. jeho přílohy.

7. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 11. 2023 byl žalovaný vyrozuměn, že jeho smlouvy s původním věřitelem přebírá žalobkyně. Bližší informace o postoupení pohledávky byly uvedeny v přílohovém dokumentu.

8. Poslední výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 25. 5. 2024 byl žalovaný upozorněn, že stále je evidován dluh po splatnosti, jenž k tomuto dni činí 10 000 Kč, a seznámen s následky neuhrazení dluhu v určené lhůtě.

9. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 30. 6. 2024 byl žalovaný informován, že k tomuto dni nabylo účinnosti odstoupení od smlouvy a celá zbývající úvěrová pohledávka ve výši 56 731 Kč se stala splatnou.

10. Z podkladů pro soudní jednání a z výpisu z účtu č. , hodnota, bylo zjištěno, jakým způsobem žalovaný splácel úvěrovou pohledávku.

11. Předžalobní výzvou ze dne 25. 2. 2025 byl žalovaný seznámen s tím, že dluh nebyl doposud uhrazen, proto byla úvěrová pohledávka ke dni 30. 6. 2024 prohlášena za okamžitě splatnou. Ke dni 23. 2. 2025 dosáhl dluh výše 64 640,80 Kč. Žalovaný byl upozorněn, že pokud dluh neuhradí do určené doby, bude vymáhán soudní cestou. Dopis se vrátil odesílateli jako nedoručený, protože nebyl adresátem v úložní době vyzvednut.

12. Ostatní navržené důkazy nebyly provedeny buď pro jejich nadbytečnost nebo z důvodu, že by nemohly přispět ke zjištění skutkového stavu nezbytného pro rozhodnutí soudu.

13. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav:

14. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 9. 2019, v níž se původní věřitel zavázal, že poskytne žalovanému úvěrový rámec do výše 50 000 Kč, a žalovaný se zavázal, že čerpané peněžní prostředky bude splácet dohodnutým způsobem. U žalovaného bylo uvedeno, že je , Anonymizováno, , nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí , Anonymizováno, , pracuje u zaměstnavatele , právnická osoba, , sídlem , adresa, , od dubna 2016 s čistým měsíčním příjmem ve výši 22 000 Kč, celkové náklady na domácnost jsou ve výši 7 000 Kč a na finanční závazky splácí částku 3 000 Kč. Smlouva Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky pro revolvingový úvěr – platné od 30. 5. 2018. Původní věřitel sdělil oznámením ze dne 30. 9. 2019 žalovanému, že byla schválena jeho žádost o , Anonymizováno, ze dne 27. 9. 2019. Smlouvou o převodu portfolia ze dne 18. 9. 2023, jež byla uzavřena mezi původním věřitelem a žalobkyní, žalobkyně převzala veškeré smlouvy uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne 2. 11. 2023. Výzvou ze dne 25. 5. 2024 byl žalovaný upozorněn, že stále je evidován dluh po splatnosti, a seznámen s následky neuhrazení dluhu v určené lhůtě. Oznámením ze dne 30. 6. 2024 byl žalovaný informován, že k tomuto dni nabylo účinnosti odstoupení od smlouvy a celá zbývající úvěrová pohledávka ve výši 56 731 Kč se stala splatnou. Předžalobní výzvou ze dne 25. 2. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 64 640,80 Kč, avšak bezvýsledně.

15. Podle § 2398 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

16. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Po aplikaci právní kvalifikace na zjištěný skutkový stav se soud nejprve z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-679/18 ze dne 5. 3. 2020) zabýval tím, zda žalobkyně, respektive původní věřitel, před uzavřením smlouvy splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované jako dlužníka, neboť smlouva byla se žalovanou uzavřena jako se spotřebitelem, jak to ostatně potvrdila žalobkyně v žalobě (§ 2 odst. 1 ZSÚ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se snaží získat nejen od dlužníka, ale také pokud je to nezbytné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), kde součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si je nechá od dlužníka doložit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitelů jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, zejména, co se týče poskytování úvěrů nebankovními společnostmi, když následné nesplácení úvěrů má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitele včetně pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných sociálních vztahů, přechodu do šedé ekonomiky apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Nelze také při výkladu a aplikaci ZSÚ pomíjet jeho účel a smysl, ale je nutno vždy nalézt i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 523/07 ze dne 7. 5. 2009). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je také ochrana spotřebitele, která je vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Soud nemůže tedy vycházet pouze z toho, že žalovaná projevila vůli takovouto smlouvu uzavřít, a pokud jí podmínky nevyhovovaly, nemusela ji uzavírat, nelze ale tolerovat systematické porušování a obcházení zákona ze strany věřitelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil. Soud tak má za to, že k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu ZSÚ (srov. důvodová zpráva k zákonu č. 96/2022, jímž byl novelizován § 87 odst. 1 ZSÚ s účinností od 29. 5. 2022).

20. Pokud jde o prověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, žalobkyně si řádně nesplnila povinnost tvrzení, když v žalobě jenom uvedla, že původní věřitel řádně ověřil úvěruschopnost žalovaného. Toto tvrzení je však nedostatečné. Postrádá se v něm totiž to, jakým konkrétním způsobem původní věřitel schopnost žalovaného dostát jeho budoucím finančním závazkům prověřoval. Navíc soud uvádí, že i kdyby si žalobkyně tuto povinnost náležitě splnila, stejně by byla smlouva o úvěru, jež byla uzavřena mezi původním věřitelem a žalovaným, shledána absolutně neplatnou, protože původní věřitel řádně před jejím uzavřením neprověřoval úvěruschopnost žalovaného (§ 580 odst. 1 o. z.). Údaje o osobě žalovaného ve vztahu k příjmové a výdajové stránce uvedené ve smlouvě o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 9. 2019 nebyly objektivizovány žádnou předloženou listinou (např. pracovní smlouvou, výplatními páskami nebo výpisem z bankovního účtu).

21. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti nejsou řádně natvrzeny a jaké skutečnosti nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010).

22. Protože původní věřitel, resp. žalobkyně, poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 96 011 Kč a protože byla shledána absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, bylo žalovanému uloženo, aby žalobkyni zaplatil pouze tuto částku oproštěnou od všech dalších nároků, jež mají smluvní základ. Vzhledem k tomu, že žalovaný podle žalobních tvrzení – viz vyjádření ze dne 16. 4. 2025 – uhradil na úvěrovou pohledávku celkovou částku 89 737 Kč, bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni jenom částku 6 274 Kč na jistině spotřebitelského úvěru. Navíc nebylo možné přiznat ani úrok z prodlení. Žalovaný se totiž nedostal v poměrech dané věci do prodlení. K tomu srov. § 87 odst. 2 ZSÚ ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022.

23. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

24. Jelikož žalovaný byl ve věci úspěšnější než žalobkyně, měl by právo na náhradu nákladů řízení, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.