5 C 57/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupená Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 87 300 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá proti žalované zaplacení částky 87 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 87 300 Kč od 10. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal, aby bylo žalované uloženo zaplatit mu částku, jak je rozvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku, s tím, že bylo proti němu vedeno trestní řízení pod sp. zn. , Anonymizováno, pro přečin , Anonymizováno, podle § , Anonymizováno, odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, doručeno mu bylo dne 7. 7. 2022 sdělení podezření, kdy se tak stalo zcela neoprávněně, protože svým jednáním nenaplnil znaky žádného trestného činu, v řízení před soudem se uskutečnilo 6 hlavních líčení, usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 28. 3. 2023, jež nabylo právní moci dne 24. 4. 2023, bylo rozhodnuto, že se skutek postupuje přestupkovému orgánu, čímž byl de facto zproštěn obžaloby, a trestní řízení bylo neoprávněné vedeno 291 dnů. Policejnímu orgánu vytýkal, že nepracoval řádně, např. byl pasivní při své činnosti a včas nezajišťoval a neopatřoval důkazní prostředky, přičemž to byl právě on, kdo podal ve věci trestní oznámení a byl v řízení veden coby poškozený, od počátku s orgány činnými v trestním řízení spolupracoval a nikterak nebránil řádnému prověření celé záležitosti. Požadoval proto přiměřené zadostiučinění v penězích jelikož samotné skončení trestního řízení postoupením skutku přestupkovému orgánu nepředstavuje dostatečnou satisfakci, neboť nezákonné trestní stíhání se ho citelně dotklo jak v profesním, tak soukromém životě, snížena byla jeho pověst u veřejnosti, váženost v očích rodiny a přátel a rovněž se potýkal se zvýšeným stresem a psychickou nepohodou, která byla přenášena do vztahů a rodinné atmosféry. V rámci posouzení nároku u , Anonymizováno, před podáním žaloby mu byla přiznána náhrada škody v podobě nákladů právního zastoupení, avšak finanční satisfakce za nezákonné trestní stíhání se nedočkal, když mu byla poskytnuta toliko omluva.

2. Žalovaná potvrdila, že sdělení podezření ze dne 7. 7. 2022 představuje nezákonné rozhodnutí, a uvedla, že před podáním žaloby konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a zato se žalobci omluvila, což se jeví vzhledem ke stavu věci jako zcela dostatečné, a že tvrzení žalobce o utrpěné nemajetkové újmě jsou obecná a nebyla ničím podložena.

3. Provedeným dokazováním s přihlédnutím k tomu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, bylo zjištěno následující:Anonymizovaný odstavec5. Z trestního spisu, jenž byl veden u Policie České republiky, Krajské ředitelství policie , Anonymizováno, , Územní odbor , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, , pod sp. zn. , Anonymizováno, se podávalo zejména následující: Sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 25. 5. 2022 byly na podkladě oznámení od , jméno FO, zahájeny úkony trestního řízení, jelikož na podkladě zjištěných skutečností byl dostatečně odůvodněn závěr, že dne , datum, mohl být žalobcem spáchán přečin , Anonymizováno, . Policejním orgánem byly použity záznamy o podání vysvětlení, které byly zajištěny v trestní věci pod sp. zn. , Anonymizováno, . , datum, . Do protokolu o ohledání místa činu ze dne 31. 5. 2022 bylo zaznamenáno, že , Anonymizováno, . Žalobce převzal dne 7. 7. 2022 záznam o sdělení podezření z přečinu , Anonymizováno, a tentýž den byl vyslechnut z pozice podezřelé osoby, kdy se rozhodl nevypovídat a odkázal na dřívější výpověď ze dne 11. 3. 2022, o čemž byl vyhotoven protokol o výslechu osoby podezřelé. Státní zástupce doručil dne 14. 7. 2022 , Anonymizováno, návrh na potrestání žalobce pro přečin , Anonymizováno, za předmětný incident. Trestním příkazem č. j. , spisová značka, ze dne 26. 7. 2022 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přečinu , Anonymizováno, a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce 8 měsíců s podmíněným odkladem na dobu v délce 15 měsíců. Žalobce podal odpor. Poté se uskutečnilo 5 hlavních líčení, a sice dne , datum, , v němž bylo po přerušení pokračováno dne , datum, . Při nich byli vyslechnuti žalobce a svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 28. 3. 2023, které nabylo právní moci dne 21. 4. 2023, bylo rozhodnuto, že se skutek kvalifikovaný jako přečin , Anonymizováno, postupuje , Anonymizováno, , adresa, , poněvadž by toto jednání mohlo být posouzeno jiným orgánem jako přestupek. Státní zástupce podal stížnost, již vzal zpět dne 21. 4. 2023. Přestupkové řízení se vedlo před , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, , pod sp. zn. , Anonymizováno, . Příkazem č. j. , Anonymizováno, ze dne 10. 5. 2023 byl žalobce uznán vinným z přestupku proti , Anonymizováno, a byla mu uložena pokuta. Žalobce podal odpor. Při ústním jednání dne , datum, byl vyslechnut nejenom žalobce, ale též svědci , jméno FO, a , jméno FO, , a byly provedeny listinné důkazy, o čemž byl sepsán protokol o ústním jednání. Usnesením č. j. , Anonymizováno, ze dne 27. 6. 2023, jež nabylo právní moci dne 1. 8. 2023, bylo přestupkové řízení zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo žalobci prokázáno. Právo k podání odvolání svědčilo jenom žalobci, Anonymizováno6. Podáním ze dne 4. 7. 2023 žalobce zažádal u , Anonymizováno, o přiznání nároku na náhradu škody ve výši 18 750 Kč bez daně z přidané hodnoty, která představuje náklady za právní zastoupení, a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 87 300 Kč za nezákonné trestní stíhání, jež bylo vedeno policejním orgánem pod sp. zn. , Anonymizováno, , kdy dne 7. 7. 2022 mu bylo sděleno podezření ze spáchání přečinu , Anonymizováno, a dne 24. 4. 2023 nabylo právní moci usnesení , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne 28. 3. 2023, jímž byl zproštěn návrhu na potrestání. , Anonymizováno, mu odpovědělo stanoviskem ze dne 19. 2. 2024, v němž uvedlo, že sdělení podezření lze považovat za nezákonné rozhodnutí. Žalobci byla přiznána částka 15 450 Kč bez daně z přidané hodnoty za náhradu škody spočívající v nákladech vynaložených na obhajobu. Stran nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění bylo konstatováno, že došlo k porušení práva žalobce nebýt trestně stíhán jinak, než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, a za vydání nezákonného rozhodnutí se omluvilo. Zvolený způsob satisfakce byl považován s ohledem na konkrétní okolnosti případu za dostatečný.

7. U jednání dne , datum, se soud dotazoval žalobce za účelem doplnění skutkových tvrzení, jakým způsobem nezákonné trestní stíhání zasáhlo do jeho rodinných poměrů a profesní kariéry. Nejednalo se přitom o účastnický výslech. Dostalo se mu zároveň poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že je povinen tvrdit a doložit, v čem konkrétně spočíval zásah do jeho osobnostní sféry, tj. do jeho osobního, rodinného a profesního života, v důsledku nezákonného trestního stíhání a jakým konkrétním způsobem se projevoval, a o koncentraci řízení (§ 118b odst. 1 o. s. ř.). Ke splnění procesní povinnosti mu byla určena lhůta v délce 14 dnů ode dne doručení protokolu z jednání. Zástupci žalobce byl protokol z jednání doručen do datové schránky dne 20. 6. 2024. Lhůta k vyjádření mu začala běžet dnem 21. 6. 2024 a skončila dne 4. 7. 2024. Podání ve věci samé bylo soudu předloženo až u jednání dne 30. 7. 2024, kde současně zástupce žalobce požádal o prodloužení lhůty k vyjádření. Vzhledem k tomu, že důvody žádosti nebyly ničím podloženy, ale vycházely toliko z prostých tvrzení, bylo usnesením č. j. 5 C 57/2024-90 ze dne 12. 9. 2024 rozhodnuto, že se návrh žalobce na prodloužení soudcovské lhůty k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc a důkazních návrhů zamítá. Jestliže by bylo rozhodnuto obráceně, byla by porušena zásada rovnosti účastníků. Nebyl proto proveden výslech manželky žalobce ani nebyly zajištěny podklady o ukončení předchozí výdělečné činnosti žalobce. Byť byl účastnický výslech žalobce navržen před nastolením účinků koncentrace řízení, proveden nebyl, jelikož má pouze podpůrnou důkazní hodnotu a uskutečňuje se jenom tehdy, nelze-li dokazovanou skutečnost prokázat jinak (§131 odst. 1 o. s. ř.), to však nebyl tento případ. Žalobci se nepodařilo za popsaných okolností prokázat konkrétní újmu v jeho osobnostní sféře v důsledku nezákonného trestního stíhání.

8. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav:9. , jméno FO, , , jméno FO, . Dne 7. 7. 2022 převzal záznam o sdělení podezření z přečinu , Anonymizováno, a byl vyslechnut v postavení podezřelé osoby. , Anonymizováno, byl doručen dne 14. 7. 2022 návrh na potrestání žalobce. Trestním příkazem č. j. , spisová značka, ze dne 26. 7. 2022 byl uznán vinným ze spáchání přečinu , Anonymizováno, a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce 8 měsíců s podmíněným odkladem na dobu v délce 15 měsíců. Žalobce podal odpor. Poté se uskutečnilo 5 hlavních líčení. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 28. 3. 2023, které nabylo právní moci dne 21. 4. 2023, bylo rozhodnuto, že se skutek kvalifikovaný jako přečin , Anonymizováno, postupuje , Anonymizováno, , adresa, , poněvadž by toto jednání mohlo být posouzeno jiným orgánem jako přestupek. Přestupkové řízení skončilo vydáním usnesení sp. zn. , Anonymizováno, ze dne 27. 6. 2023, jež nabylo právní moci dne 1. 8. 2023 a jímž bylo řízení zastaveno, neboť spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo žalobci prokázáno. Žalobce zažádal u , Anonymizováno, o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání. , Anonymizováno, konstatovalo, že došlo k porušení práva žalobce nebýt trestně stíhán jinak, než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon, a za vydání nezákonného rozhodnutí se omluvilo. Peněžitou náhradu nepřiznalo.

10. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) [dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“], nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

11. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

12. Podle odst. 2, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

13. Mezi účastníky panovala sice shoda, že proti žalobci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí – sdělení podezření č. j. ze dne 7. 7. 2022 – ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., tedy že se nepotvrdilo původní podezření orgánů činných v trestním řízení, že žalobce spáchal trestný čin, kvůli němuž se stal účastníkem trestního řízení, nicméně rozcházeli se v názoru, zda vznikla žalobci nemajetková újma v důsledku trestního stíhání, již je třeba odškodnit penězi a v jaké výši. Pokud jde o vznik újmy z důvodu trestního stíhání, nejde o vyvratitelnou domněnku jako u nepřiměřeně dlouhého řízení, kdy se nemajetková újma na straně poškozeného předpokládá. Nemajetková újma způsobená trestním stíháním musí být prokázána [srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2555/2010 ze dne 15. 3. 2012 a sp. zn. 30 Cdo 4280/2011 ze dne 3. 7. 2012]. Jakkoli je každé trestní stíhání podle názoru Ústavního soudu v nálezu sp. zn. IV. ÚS 428/05 ze dne 11. 10. 2006 spojeno vždy s jistým zásahem do osobnostních práv trestně stíhaných osob, není na místě nemajetkovou újmu presumovat, nýbrž prokazovat, stejně tak její intenzitu odůvodňující finanční satisfakci. Jelikož žalobce včas nenavrhl důkazy k prokázání svých tvrzení, neunesl břemeno důkazní stran existence konkrétní nemajetkové újmy v jeho osobnostní sféře.

14. Žalobce namítal, že jestliže by policejní orgán postupoval řádně, např. nebyl by pasivní při své činnosti, včas by zajišťoval a opatřoval důkazní prostředky a neupřednostnil by verzi , Anonymizováno, , která nebyla konzistentní, oproti verzi jiných osob, mohlo být zabráněno, aby proti němu bylo nezákonně vedeno trestní řízení. Soud uvádí, že je třeba důsledně rozlišovat postup policejního orgánu v trestní věci proti , jméno FO, (, Anonymizováno, ) a proti žalobci (, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ). Oznámení žalobce ze dne 11. 3. 2022 se vztahovalo k , jméno FO, . Za pravdu lze dát žalobci potud, že policejní orgán se touto věcí začal zabývat s delším časovým odstupem, když mu bylo umožněno učinit oznámení a podat vysvětlení až dne 11. 3. 2022. Dne 29. 1. 2022 měl být údajně odmítnut pro nedostatečnou personální kapacitu na služebně, toto však z trestního spisu zjištěno nebylo, a dne 2. 2. 2022 nefungoval systém ETŘ. Teprve v rámci prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl , jméno FO, spáchán trestný čin, tj. po podaných vysvětleních, kdy k poslednímu z nich došlo dne 19. 5. 2022, byly zjištěny skutečnosti, z nichž vyplývalo odůvodněné podezření, že rovněž žalobce se měl dopustit skutku, v němž je spatřován trestný čin , Anonymizováno, . Nelze proto policejnímu orgánu vyčítat, že úkony trestního řízení proti žalobci byly zahájeny až dne 25. 5. 2022. Policejní orgán mohl teprve v této fázi trestního řízení začít opatřovat potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zajišťovat stopy trestného činu (§ 158 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)). Do této doby, resp. pro potřeby trestního řízení vedeného pod sp. zn. , Anonymizováno, . Při ohledání místa činu bylo dne 31. 5. 2022 zjištěno, že kamerové záznamy se nepodařilo zajistit kvůli tomu, že byly již přehrány. Nelze souhlasit s žalobcem, že zkrácené přípravné řízení proti němu na podkladě sdělení podezření ze dne 7. 7. 2022 bylo zahájeno naprosto bezdůvodně. Podle § 179a odst. 1 písm. b) trestního řádu se zkrácené přípravné řízení koná o trestných činech, o nichž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, jestliže v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 postavit před soud. Např. v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1950/2007 ze dne 30. 9. 2009 byly vyjádřeny konkluze, že z § 160 odst. 1 trestního řádu plyne, že k závěru o spáchání trestného činu určitou osobou postačí vyšší stupeň pravděpodobnosti, který musí být konkrétními zjištěnými skutečnostmi dostatečně odůvodněn, není však nutné, aby trestná činnost byla spolehlivě prokázána v míře, jako je tomu u obžaloby; přitom však závěr, že byl tento skutek spáchán obviněným, není konečný a nemusí být ani hodnověrný (srov. Šámal, P., Trestní řád. Komentář. Díl I. 5. vydání, Praha, C. H. Beck 2005, str. 1214); usnesením o zahájení trestního stíhání se totiž rozhoduje pouze o tom, zda jsou dány podmínky pro postup do další fáze přípravného řízení, v němž bude výše uvedený závěr podrobně prověřen, a to za možné aktivní účasti obviněného, kterému právě doručením uvedeného usnesení vzniká právo účinně se hájit. Soud má za to, že ze shromážděných podkladů policejním orgánem bylo možné dospět k závěru, že jsou splněna kritéria pro zahájení zkráceného přípravného řízení proti žalobci.

15. Žalobcův argument, že přestupkové řízení lze považovat za pokračování v nezákonném trestním řízení, neměl význam pro posouzení věci, poněvadž náhrada nemajetkové újmy byla požadována pouze od sdělení podezření ze dne 7. 7. 2022 do dne 21. 4. 2023, kdy nabylo právní moci usnesení č. j. , spisová značka, ze dne 28. 3. 2023.

16. Podává se z podstatných okolností posuzovaného případu, že trestní řízení, které bylo vedeno proti žalobci jako trestně bezúhonné osobě a neomezené na osobní svobodě, trvalo od sdělení podezření ze dne 7. 7. 2022 do právní moci usnesení č. j. , spisová značka, ze dne 28. 3. 2023, jež nastala dne 21. 4. 2023, v délce 289 dnů, nikoli 291 dnů, jak bylo nesprávně tvrzeno v žalobě, že žalobce byl stíhán ze spáchání přečinu , Anonymizováno, podle § , Anonymizováno, odst. 1 trestního zákoníku, že trestním příkazem č. j. , spisová značka, ze dne 26. 7. 2022 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přečinu , Anonymizováno, a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce 8 měsíců s podmíněným odkladem na dobu v délce 15 měsíců, že po podání odporu se ve věci uskutečnilo 5 hlavních líčení, jichž se žalobce osobně zúčastnil, přičemž při pokračování v hlavním líčení dne , datum, bylo jenom vyhlášeno konečné rozhodnutí, kterým byl skutek postoupen přestupkovému orgánu, jehož rozhodnutí vyznělo ve prospěch žalobce, že ve věci bylo třeba provádět dokazování výslechem osob, proto nelze dovodit zřejmou nedůvodnost trestního stíhání, tedy policejní orgán nepochybil, když zahájil proti žalobci zkrácené přípravné řízení a když státní zástupce podal návrh na potrestání, a že žalobce neprokázal žádnou konkrétní nemajetkovou újmu v jeho osobnostní sféře. Skutkové okolnosti tohoto případu se v podstatných částech překrývaly s těmi, které byly zjištěny v případu, jenž byl posuzován v rozsudku , Anonymizováno, , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 22. 6. 2016 ve spojení s rozsudkem , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne 10. 1. 2017, především žalobce měl trestní zachovalost, nebyl omezen na osobní svobodě, trestní řízení od sdělení podezření ze dne 6. 6. 2014 do pravomocného skončení řízení (11. 3. 2015) trvalo v délce 279 dnů, trestní řízení se vedlo pro přečin , Anonymizováno, podle § , Anonymizováno, odst. 1 trestního zákoníku, trestním příkazem byl žalobci uložen trest odnětí svobody v délce 4 měsíců s podmíněným odkladem na dobu v délce 12 měsíců, že po podání odporu byla ve věci provedena 3 hlavní líčení, kdy žalobce se osobně zúčastnil dvou z nich, věc byla postoupena přestupkovému orgánu, jehož rozhodnutí vyznělo ve prospěch žalobce, ve věci bylo třeba provádět dokazování výslechem osob, tudíž nebylo možné dovodit jednoznačnou nedůvodnost trestního stíhání, a žalobce neprokázal žádnou konkrétní nemajetkovou újmu v jeho osobnostní sféře. V takto projednávaném případě nebyl žalobci přiznán nárok na přiměřené zadostiučinění v penězích, ale za dostatečnou satisfakci byla považována omluva. Usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1608/2017 ze dne 30. 5. 2018 bylo dovolání žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu odmítnuto a následně usnesením Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2787/18 ze dne 13. 11. 2018 byla ústavní stížnost odmítnuta.

17. Srovnávací judikatura předložená žalobcem, a sice rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 157/2018-260 ze dne 20. 6. 2018, nebyla na danou věc aplikovatelná, protože trestní řízení, které bylo vedeno proti žalobci jako trestně bezúhonné osobě a neomezené na osobní svobodě, trvalo od 3. 6. 2014 do 27. 11. 2014, tj. 178 dnů, žalobce byl stíhán pro přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku, ve věci proběhla 3 hlavní líčení, věc byla postoupena přestupkovému orgánu a trestní stíhání mělo negativní dopady na zdraví žalobce, jenž musel opakovaně vyhledat odbornou pomoc.

18. Soud dospěl k závěru, že újma způsobená žalobci nezákonným trestním stíháním byla adekvátně odčiněna již dobrovolnou a v přiměřené (zákonné) lhůtě poskytnutou písemnou omluvou žalované, která byla poskytnuta vedle náhrady účelně vynaložených nákladů obhajoby ve výši 15 450 Kč bez daně z přidané hodnoty. Zadostiučinění v penězích by neodpovídalo závažnosti takto vzniklé nemajetkové újmy. Žaloba nebyla proto ani zčásti shledána důvodnou a bylo rozhodnuto o jejím zamítnutí.

19. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

20. Soud přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, sestávající z 4 paušálních náhrad po 300 Kč za sepis vyjádření k žalobě ze dne 23. 4. 2024 a účast u jednání dne 14. 6. 2024 (12:30 – 13:24), dne 30. 7. 2024 (12:30 – 13:49) a dne 17. 9. 2024 (12:30 – 13:29) [§ 1 odst. 1, 3 písm. a) a c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu].

21. Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), jelikož nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.