5 C 60/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 16 566,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 566,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 566,22 Kč od 8. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 226,22 Kč od 12. 5. 2015 do 7. 11. 2022, 8,05 % ročně z částky 10 905,93 Kč od 29. 11. 2014 do 18. 6. 2018, 8,05 % ročně z částky 10 856,92 Kč od 19. 6. 2018 do 15. 10. 2018, 8,05 % ročně z částky 10 784,14 Kč od 16. 10. 2018 do 20. 1. 2019, 8,05 % ročně z částky 8 340 Kč od 21. 1. 2019 do 7. 11. 2022, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 483,30 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částky, jak je rozvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, s následujícím odůvodněním: [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), se žalovaným uzavřela dne 18. 10. 2013 smlouvu [číslo]. Na základě ní se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 19 140 Kč, sestávající z načerpané jistiny, poplatku za její poskytnutí ve výši 2 200 Kč, úroku ve výši 1 540 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč, formou 58 týdenních splátek ve výši 330 Kč. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 29. 3. 2014 smlouvu [číslo]. Na základě ní se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 15 660 Kč, sestávající z načerpané jistiny, poplatku za její poskytnutí ve výši 1 800 Kč, úroku ve výši 1 260 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč, formou 58 týdenních splátek ve výši 270 Kč. Úvěrové závazky si žalovaný řádně neplnil, proto dlužné pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Na účet žalobkyně či původního věřitele žalovaný dosud uhradil částku 2 565,93 Kč, přičemž platby byly připsány na jistinu úvěru [číslo]. Celková částka dlužné jistiny k dnešnímu dni činí u úvěrové smlouvy [číslo]: 8 340 Kč a u úvěrové smlouvy [číslo]: 8 226,22 Kč. Žalovaný zanechal bez odpovědi předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti:

4. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ze dne 18. 10. 2013 (dále jen„ 1. smlouva“), která byla podepsána smluvními stranami a podle níž se původní věřitel zavázal, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 140 Kč, sestávající z poplatku za administrativní činnost: 2 200 Kč, úroku: 1 540 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek: 4 400 Kč, celkem 19 140 Kč, v 58 týdenních splátkách po 330 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému předány v hotovosti oproti podpisu smlouvy.

5. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, kde bylo upraveno v čl. 7 Prohlášení a potvrzení Zákazníka bod 1., že„ Zákazník prohlašuje, že Věřiteli před uzavřením této Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou půjčku a že má plnou způsobilost tuto Smlouvu uzavřít a je schopen Věřiteli splatit celou dlužnou částku na základě podmínek stanovených v této Smlouvě“ a bod 2., že„ Zákazník potvrzuje, že Věřitel sám nebo prostřednictvím svého zprostředkovatele před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“.

6. Do karty zákazníka ze dne 18. 10. 2013, jež byla podepsána smluvními stranami, bylo zapsáno, že druh bydlení: nájemník, půjčka v současnosti jinde: [jméno], aktivní půjčka u [anonymizováno]: NE, majitel vozu: [jméno], nezaopatřené děti: [anonymizováno], zaměstnání: hlavní pracovní poměr na pozici [anonymizována čtyři slova], (měsíční) příjmy domácnosti: 17 000 Kč, (měsíční) výdaje domácnosti: 11 600 Kč, tvořené nájmem/inkasem: 5 300 Kč, výdaji domácnosti: 5 000 Kč, splátkami/půjčkami/alimenty: 1 000 Kč a výdaji na telefon: 300 Kč, a použitelný příjem: 5 400 Kč. Ověřené dokumenty: občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a SIPO.

7. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce ze dne 29. 3. 2014 (dále jen„ 2. smlouva“), která byla podepsána smluvními stranami a podle níž se původní věřitel zavázal, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 660 Kč, sestávající z poplatku za administrativní činnost: 1 800 Kč, úroku: 1 260 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek: 3 600 Kč, celkem 15 660 Kč, v 58 týdenních splátkách po 270 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému předány v hotovosti oproti podpisu smlouvy.

8. Do karty zákazníka ze dne 29. 3. 2014, jež byla podepsána smluvními stranami, bylo zapsáno, že druh bydlení: nájemník, půjčka v současnosti jinde: NE, aktivní půjčka u [anonymizováno]: ANO, majitel vozu: [jméno], nezaopatřené děti:„ nevyplněno“, zaměstnání: hlavní pracovní poměr na pozici [anonymizována čtyři slova], (měsíční) příjmy domácnosti: 15 000 Kč a další příjmy: 7 000 Kč, (měsíční) výdaje domácnosti: 16 300 Kč, tvořené nájmem/inkasem: 7 200 Kč, výdaji domácnosti: 6 000 Kč, splátkami/půjčkami/alimenty: 1 400 Kč a výdaji na telefon: 700 Kč, použitelný příjem: 5 700 Kč. Ověřené dokumenty: občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a SIPO.

9. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, kde bylo upraveno v čl. 7 Prohlášení a potvrzení Zákazníka bod 1., že„ Zákazník prohlašuje, že Úvěrujícímu před uzavřením této Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou půjčku a že má plnou způsobilost tuto Smlouvu uzavřít a je schopen Úvěrujícímu splatit celou dlužnou částku na základě podmínek stanovených v této Smlouvě“ a bod 2., že„ Zákazník potvrzuje, že Úvěrující sám nebo prostřednictvím svého obchodního zástupce před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho splácet půjčku, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“.

10. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2018 a seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovaným podle smluv převedena z původního věřitele na žalobkyni.

11. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 31. 10. 2022 požadoval zástupce žalobkyně po žalovaném uhrazení dluhu ze smluv s upozorněním, že pokud se tak nestane do určené doby, bude podána žaloba. Zásilka byla předána k přepravě dne 31. 10. 2022 na adresu žalovaného [obec], [ulice a číslo].

12. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil na pohledávku z 1. smlouvy částku 2 565,93 Kč, jak se podávalo ze žalobních tvrzení.

13. Provedeným dokazováním měl soud za zjištěný následující skutkový stav:

14. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena 1. smlouva, která byla podepsána smluvními stranami a podle níž se původní věřitel zavázal, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 140 Kč, sestávající z poplatku za administrativní činnost: 2 200 Kč, úroku: 1 540 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek: 4 400 Kč, celkem 19 140 Kč, v 58 týdenních splátkách po 330 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému předány v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, kde byla v čl. 7 a 7.2 obecná prohlášení o prověřování úvěruschopnosti žalovaného. V den podpisu smlouvy byla vyplněna karta zákazníka stran osobních, majetkových a výdělkových poměrů žalovaného. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena 2. smlouva, která byla podepsána smluvními stranami a podle níž se původní věřitel zavázal, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 660 Kč, sestávající z poplatku za administrativní činnost: 1 800 Kč, úroku: 1 260 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek: 3 600 Kč, celkem 15 660 Kč, v 58 týdenních splátkách po 270 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému předány v hotovosti oproti podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, kde byla v čl. 7 a 7.2 obecná prohlášení o prověřování úvěruschopnosti žalovaného. V den podpisu smlouvy byla vyplněna karta zákazníka stran osobních, majetkových a výdělkových poměrů žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2018 byla pohledávka za žalovaným podle smluv převedena z původního věřitele na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 31. 10. 2022. Na pohledávku z 1. smlouvy byla uhrazena částka 2 565,93 Kč.

15. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

17. Podle odst. 2. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. Podle odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

21. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

22. Schopnost dlužníka splácet spotřebitelský úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se snaží získat nejen od dlužníka, ale také pokud je to nezbytné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), kde součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si je nechá od dlužníka doložit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitelů jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, zejména, co se týče poskytování úvěrů nebankovními společnostmi, když následné nesplácení úvěrů má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitele včetně pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných sociálních vztahů, přechodu do šedé ekonomiky apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018).

23. Soud dospěl po právním posouzení zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce (1. smlouva) a smlouva o zápůjčce (2. smlouva), jež měly povahu spotřebitelského úvěru podle ZSÚ a jež byly shledány absolutně neplatnými právními úkony (jednáními), protože původní věřitel řádně před jejich uzavřením neprověřoval úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně ani splnění této zákonné povinnosti původním věřitelem netvrdila. Jde-li o 1. smlouvu je třeba uvést, že údaje v zákaznické kartě, zejm. příjmová a výdajová stránka, nebyly objektivizovány žádnou předloženou listinou, např. výplatními páskami, pracovní smlouvou, nájemní smlouvou nebo doklady SIPO, že žalovaný měl mít v době uzavření smlouvy půjčku u jiného (neupřesněného) subjektu, u něhož měl splácet 1 000 Kč měsíčně, a že výdaje domácnosti ve výši 5 000 Kč se zdály být nadmíru podhodnocené, když žalovaný byl vlastníkem vozidla a otcem [anonymizováno] nezaopatřených dětí, přičemž pokud by je neměl v osobní péči, měl by na ně hradit výživné. Stran 2. smlouvy je třeba uvést, že údaje v zákaznické kartě, zejm. příjmová a výdajová stránka, nebyly objektivizovány žádnou předloženou listinou (viz shora), že nebylo zřejmé, co bylo zdrojem vedlejšího příjmu ve výši 7 000 Kč, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy u původního věřitele neuzavřený závazek z 1. smlouvy, že výdaje domácnosti ve výši 6 000 Kč se zdály být nadmíru podhodnocené, když žalovaný byl vlastníkem vozidla a otcem [anonymizováno] nezaopatřených dětí, což nebylo uvedeno v zákaznické kartě, a navíc oproti dřívějším tvrzeným výdajům uvedl spoření/pojištění ve výši 1 000 Kč a výdaje na telefon ve výši 700 Kč, tj. o 400 Kč víc, tedy výdaje domácnosti bez těchto dvou nákladových položek měly být nižší, než jak bylo zaevidováno v zákaznické kartě k 1. smlouvě, a sice o 400 Kč, což vzbuzuje pochybnosti. Obecná prohlášení v čl. 7 a 7.2 smluvních podmínek neměly žádný význam pro posouzení věci.

24. Ani žalobkyně, ani její zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti nebyly zatím tvrzeny, jaké skutečnosti nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010).

25. Protože původní věřitel žalovanému poskytl peněžní prostředky z 1. smlouvy ve výši 11 000 Kč a protože byla shledána absolutní neplatnost smlouvy, má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění z právního důvodu, který odpadl. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil na jistinu částku 2 565,93 Kč, proto by mohla požadovat částku 8 434,07 Kč, avšak požadovala částku nižší. Žaloba bylo co do částky 8 340 Kč shledána důvodnou. Protože původní věřitel žalovanému poskytl peněžní prostředky z 2. smlouvy ve výši 9 000 Kč a protože byla shledána absolutní neplatnost smlouvy, má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění z právního důvodu, který odpadl. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nic neuhradil, proto by mohla požadovat částku 9 000 Kč, avšak požadovala částku nižší. Žaloba bylo co do částky 8 226,22 Kč shledána důvodnou. Úrok z prodlení z nárokované částky 16 566,22 Kč byl přiznán až ode dne 8. 11. 2022 do zaplacení, tj. od uplynutí 7denní lhůty ode dne odeslání předžalobní výzvy k plnění (zesplatňující výzva) (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005 či usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 577/2019 ze dne 27. 6. 2019). Jeho požadovaná a přiznaná výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zůstavivším rozsahu (co do úroku z prodlení) byla žaloba zamítnuta.

26. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

27. Poněvadž předmětem řízení byla částka 16 566,22 Kč s úrokem z prodlení, soud vyčíslil běžící příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dni 9. 5. 2023, jelikož pro výpočet poměru úspěchu ve věci je třeba za předmět řízení považovat nejenom samotnou pohledávku, ale i její příslušenství (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010). Předmětem řízení byla tedy souhrnná částka 28 381,55 Kč (16 566,22 Kč + 11 815,33 Kč úrok z prodlení). Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 17 234,84 Kč, tj. 16 566,22 Kč + 668,62 Kč (příslušenství) (60,73 %) a žalovaný byl úspěšný co do částky 11 146,71 Kč (příslušenství) (39,27 %). Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze v rozsahu 21,46 %.

28. Kdyby bývala byla žalobkyně zcela úspěšná, měla by vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2., § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a žaloby), náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a. t.) a náhrady za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.).

29. Podle výsledku řízení byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení jenom ve výši 21,46 % z částky 2 252 Kč, což činí částku 483,30 Kč.

30. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

31. Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.