5 C 60/2025

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 64 447,21 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá proti žalované zaplacení částky 64 447,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 916,10 Kč od 20. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 8 300 Kč k rukám advokátky , Jméno advokátky, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit jí částku s příslušenstvím, jak je uvedeno pod výrokem I. tohoto rozsudku, s následujícím odůvodněním: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 3. 2024. Žalobkyně se zavázala, že žalované poskytne peněžní prostředky až do výše 57 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí žalobkyni spolu s příslušenstvím. Před uzavřením smlouvy byla důkladně prověřena schopnost žalované splnit budoucí finanční závazky z ní vyplývající. Peněžní prostředky v souhrnné výši 28 089 Kč byly žalované vyplaceny na účet č. , č. účtu, v době od 12. 3. 2024 do 25. 5. 2024. Žalovaná splatila na jistinu celkovou částku 89,93 Kč, a to dne 20. 4. 2024 částku 27,35 Kč a dne 21. 5. 2024 částku 62,58 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s pravidelnou úhradou splátek, žalobkyně smlouvu vypověděla formou emailu dne 19. 9. 2024. Celá úvěrová pohledávka se proto stala splatnou dne 20. 9. 2024. Dluh žalované se ke dni 4. 2. 2025 sestával z jistiny ve výši 27 998,90 Kč, poplatku ve výši 514,91 Kč, smluvního úroku ve výši 32 718,81 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 1 402,29 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 812,13 Kč.

2. Žalovaná uvedla u jednání, že žalobu považuje za důvodnou jen zčásti, a to v rozsahu jistiny ve výši 27 998,90 Kč, kterou již uhradila dne 15. 6. 2025, a úroku z prodlení z této částky. V ostatním považovala žalobu za nedůvodnou, neboť další uplatněné nároky měla za odporující dobrým mravům nebo za nepřiměřené. Nakonec argumentovala, že žalobkyně řádně neprověřila její úvěruschopnost před uzavřením smlouvy.

3. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti:

4. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . a dokumentu: identifikované příjmy bylo zjištěno, že počet členů ve společně hospodařící domácnosti: , Anonymizováno, a počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem: , Anonymizováno, . Žalovaná má čistý měsíční příjem: 24 466 Kč, měsíční výdaje na půjčky: 900 Kč, měsíční výdaje na bydlení: 3 500 Kč, další nezbytné výdaje: 0 Kč, ostatní zbytné výdaje: 4 000 Kč, rezerva pro výdaje: 600 Kč, vypočítané minimální výdaje: 7 405 Kč, disponibilní příjem: 17 000 Kč a posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.

5. Ani údaje na výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované, ani tvrzení žalobkyně o nahlížení do různých registrů za účelem ověření solventnosti žalované nebyly podloženy žádnými listinami.

6. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 3. 2024, podle níž se žalobkyně zavázala, že žalované poskytne peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 57 100 Kč jako spotřebitelský úvěr, jejž lze čerpat postupně i opakovaně, na účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala, že úvěr spolu s příslušenstvím bude splácet dohodnutým způsobem. Nedílnou součástí smlouvy byl dokument: obecné principy posuzování a filozofie společnosti.

7. Podle přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, byla od 3. 12. 2024 do 25. 5. 2024 zaslána souhrnná částka 28 089 Kč.

8. Dne 19. 9. 2024 byla žalované zaslána od žalobkyně emailová zpráva, jíž byla vypovězena smlouva o půjčce s okamžitou platností kvůli neplnění smluvních závazků a současně byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 64 552,21 Kč s upozorněním na možnost podání žaloby, nebude-li uhrazen do stanovené doby.

9. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 1. 2025 byla žalovaná informována o svém dluhu ze smlouvy s upozorněním na možnost podání žaloby, nebude-li uhrazen do stanovené doby. Podle podacího lístku ze dne 21. 1. 2025 byla písemnost zaslána žalované na adresu , adresa, , , adresa, .

10. Podle detailu transakce, jenž byl předložen žalovanou při jednání, otec žalované – , jméno FO, zadal dne 15. 6. 2025 příkaz k úhradě částky 27 998,90 Kč ze svého účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, s poznámkou „, Anonymizováno, “. Stav transakce: zaúčtováno. Účet příjemce a variabilní symbol odpovídal účtu a variabilnímu symbolu, jak je uvedeno v části F) Bankovní údaje v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Uhrazená částka korespondovala s jistinou uvedenou v žalobě.

11. Z ostatních předložených listin nebylo zjištěno nic podstatného pro posouzení věci, a to i s ohledem na skutečnost, že žalovaná nesporovala, že by s žalobkyní uzavřela smlouvu ani že by od ní postupně obdržela částku 28 089 Kč.

12. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva, podle níž se žalobkyně zavázala, že žalované poskytne peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 57 100 Kč jako spotřebitelský úvěr, jejž lze čerpat postupně i opakovaně, na účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala, že úvěr spolu s příslušenstvím bude splácet dohodnutým způsobem. Údaje o „zjištěných“ příjmech a výdajích žalované nebyly ničím podloženy. Na účet žalované byla od 3. 12. 2024 do 25. 5. 2024 zaslána souhrnná částka 28 089 Kč. Dne 19. 9. 2024 byla žalované zaslána od žalobkyně emailová zpráva, jíž byla vypovězena smlouva o půjčce s okamžitou platností kvůli neplnění smluvních závazků a současně byla vyzvána k úhradě dluhu s upozorněním na možnost podání žaloby, nebude-li uhrazen do stanovené doby. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 1. 2025 byla žalovaná informována o výši dluhu a o následcích jeho neuhrazení v určené lhůtě. Předána k přepravě byla téhož dne na adresu žalované , adresa, , , adresa, . Otec žalované zadal dne 15. 6. 2025 příkaz k úhradě částky 27 998,90 Kč (jistiny) ze svého účtu č. , č. účtu, na účet žalobkyně pod variabilním symbolem , var. symbol, s poznámkou „, Anonymizováno, “. Stav transakce: zaúčtováno.

14. Podle § 2398 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, jež však byla shledána absolutně neplatnou. Žalobkyně totiž řádně před jejím uzavřením neprověřila úvěruschopnost žalované (§ 580 odst. 1 o. z.). Žalobkyně tvrdila, že za účelem prověření úvěruschopnosti žalované ji lustrovala v různých systémech a databázích, avšak výpisy z nich nedoložila. Pokud jde o dokumenty z interního systému žalobkyně, a to výpis o posouzení úvěruschopnosti a identifikované příjmy, pak evidované údaje nebyly ničím objektivizovány, např. pracovní smlouvou nebo výpisy z účtu. Kvůli tomu žalobkyně neunesla břemeno důkazní, že úvěruschopnost žalované byla před uzavřením smlouvy o úvěru náležitě posouzena. Nelze ani ignorovat skutečnost, že žalovaná během trvání smlouvy uhradila toliko souhrnnou částku 89,93 Kč, a to dne 20. 4. 2024 částku 27,35 Kč a dne 21. 5. 2024 částku 62,58 Kč, což svědčí o tom, že neměla dostatečné finanční prostředky na plnění svých smluvních povinností.

19. Ani žalobkyně, ani její zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010).

20. Protože žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 28 089 Kč, avšak žalobou byla požadována jistina spotřebitelského úvěru pouze ve výši 27 998,90 Kč, a protože byla shledána absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, mohla by být žaloba shledána důvodnou jenom v rozsahu částky odpovídající jistině spotřebitelského úvěru, která je oproštěna od všech dalších nároků, jež mají smluvní základ. Nicméně žalovaná doložila, že její otec ze svého účtu na účet žalobkyně s řádnou identifikací platby uhradil dne 15. 6. 2025, tj. po podání žaloby, částku 27 998,90 Kč. Platba byla vedena jako zaúčtovaná (bankou zpracovaná). Přestože jistina spotřebitelského úvěru byla ke dni rozhodování soudu nepochybně uhrazena, žalobkyně žalobu v tomto rozsahu nevzala zpět. V omluvě z jednání ze dne 23. 9. 2025 dokonce tvrdila, že žalovaná je od počátku řízení nečinná, což však není v souladu s učiněnými skutkovými zjištěními. Vzhledem k tomu, že jistina spotřebitelského úvěru byla uhrazena přibližně 3 měsíce před jednáním, nebyl shledán důvod pro odročení jednání za účelem ověření, zda se platba dostala do sféry vlivu žalobkyně. Soud proto rozhodl, že se žaloba zamítá nejenom co do částky 27 998,90 Kč, ale též v rozsahu zbývajících nároků. Navíc nebylo možné přiznat ani úrok z prodlení. Žalovaná se totiž nedostala v poměrech dané věci do prodlení. K tomu srov. § 87 odst. 2 ZSÚ ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022.

21. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

22. Žalovaná jako zcela úspěšný účastník má vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8 300 Kč, sestávající z odměny zástupkyně žalované za 2 úkony právní služby po 3 700 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. a) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.“) – za přípravu a převzetí zastoupení a účast u jednání dne 30. 9. 2025) a náhrady hotových výdajů zástupkyně žalované za stejný počet úkonů právní služby po 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 a. t.).

23. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalované k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

24. Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.