5 C 8/2024
č. j. 5 C 8/2024-19
V PLATNOSTIOkresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl, že smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru je absolutně neplatná, protože poskytovatel neověřil úvěruschopnost dlužníka podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 000 Kč, protože smlouva byla neplatná a dlužník nesplnil povinnost vrátit jistinu. Úrok z prodlení nebyl přiznán, protože dlužník nebyl v prodlení v okamžiku rozhodnutí, a žalobkyně nepodala žalobu na určení doby plnění. Žalobkyně byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 13 160 Kč, kterou žalovaný musí zaplatit zástupci žalobkyně.
Plný text
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: Anonymizováno, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 56 000 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 56 000 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 160 Kč k rukám tituly před jménem Anonymizováno, advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku s příslušenstvím, jak je rozvedeno ve výrocích I. a II., s následujícím odůvodnění: Dne 12. 1. 2023 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 56 000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen smluveným způsobem. Úroky z úvěru měly být žalovaným hrazeny v měsíčních splátkách 2 422 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 2. 2023. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první upomínku ze dne 20. 2. 2023, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou upomínku ze dne 5. 3. 2023, kde opětovně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika upomínek tak nebyla žalovaným řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 2. 2023. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyni nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného s ohledem na porušení smlouvy k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne 18. 8. 2023.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Předsmluvním formulářem, jenž byl žalovaným podepsán elektronicky dne 12. 1. 2023 pomocí unikátního SMS kódu, byl žadatel o úvěr seznámen se standardními informacemi o úvěrovém produktu.
4. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 12. 1. 2023 tak, že žalobkyně ji podepsala fyzicky a žalovaný tak učinil elektronicky pomocí unikátního SMS kódu. Žalobkyně se zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 56 000 Kč tím způsobem, že částka 14 583 Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. č. účtu, částka 30 517 Kč bude použita na úhradu předchozího závazku žalovaného u žalobkyně, který vyplývá ze smlouvy č. hodnota ze dne 1. 3. 2022, a částka 10 900 Kč bude započtena na náklady žalobkyně vzniklé poskytnutím úvěru. Žalovaný se zavázal, že vrátí poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 24,12 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách (72) ve výši 1 478 Kč. Přílohou č. 1 bylo posouzení úvěruschopnosti žalovaného, v němž bylo uvedeno, že je Anonymizováno, pracuje u zaměstnavatele právnická osoba., IČO: IČO, s příjmem ve výši 32 002 Kč, má náklady na bydlení ve výši 3 000 Kč (pravidelná částka), má pravidelné finanční závazky ve výši 0 Kč, provádí sázky ve výši 3 523 Kč, přičemž finanční zůstatek je 23 057 Kč. Výsledky lustrací, např. v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, bez jakéhokoli evidenčního záznamu. Přílohou č. 2 byla smlouva o zřízení doplňkové služby Anonymizováno ze stejného data jako hlavní smlouva.
5. Podle detailu pohybu – okamžitá příchozí platba ze dne 13. 1. 2023 byla z účtu č. č. účtu, jehož majitelem je žalovaný, zaslána na účet č. č. účtu, jehož majitelem je žalobkyně, částka 1 Kč se zprávou pro příjemce „Tímto souhlasím s návrhem smlouvy č. hodnota“ a poznámkou „Jméno zainteresované osoby 0/0“.
6. Podle detailu pohybu – bezhotovostní platba ze dne 16. 1. 2023 byla z účtu č. č. účtu zaslána na účet č. č. účtu částka 14 583 Kč se zprávou pro příjemce „Anonymizováno“ a poznámkou „jméno FO doplatek úvěru“.
7. Podle detailu pohybu – platba převodem uvnitř banky ze dne 16. 1. 2023 byla z účtu č. č. účtu zaslána na účet č. č. účtu, jehož majitelem je žalobkyně, částka 30 517 Kč se zprávou pro příjemce a poznámkou „jméno FO“.
8. Na potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce ze dne 16. 1. 2023 bylo uvedeno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že došlo k plnění podle smlouvy a znova byl zopakován způsob hrazení úvěrové pohledávky.
9. Upomínkou č. 1 ze dne 20. 2. 2023 byl žalovaný upozorněn, že splátka úvěru ve výši 2 422 Kč se splatností do 15. 2. 2023 nebyla dosud uhrazena, a byl vyzván k úhradě této částky s poplatkem za zaslání upomínky. Seznámen byl rovněž s tím, že při prodlení může dojít k zesplatnění úvěru. Upomínka měla být zaslána na adresu adresa, adresa.
10. Upomínka se stejným obsahem měla být žalovanému zaslána i na emailovou adresu e-mail.
11. Upomínkou č. 2 ze dne 5. 3. 2023 byl žalovaný upozorněn, že splátka úvěru ve výši 2 422 Kč se splatností do 15. 2. 2023 nebyla dosud uhrazena, a to ani přes zaslání upomínky č. 1, a byl vyzván k úhradě této částky s poplatky za zaslání upomínek. Seznámen byl rovněž s tím, že při prodlení může dojít k zesplatnění úvěru. Upomínka měla být zaslána na adresu adresa, adresa.
12. Upomínka se stejným obsahem měla být žalovanému zaslána i na emailovou adresu e-mail.
13. Na předžalobní výzvě, zesplatnění úvěru a oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 18. 8. 2023 bylo uvedeno, že žalovaný byl informován o zesplatnění úvěrové pohledávky, jejíž výše činí 55 640,42 Kč, sestávající z jistiny úvěru 56 000 Kč a nákladů právního zastoupení 6 720 Kč, při zohlednění přeplatku ve výši 7 079,58 Kč. Zároveň byl vyzván k úhradě dluhu v určené lhůtě s upozorněním na následky nesplnění. Zásilka byla předána k přepravě na adresu adresa, adresa, jak se podávalo z podacího lístku ze dne 18. 8. 2023.
14. Na základě provedeného dokazování měl soud za prokázaný následující skutkový stav:
15. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 12. 1. 2023. Žalobkyně se zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 56 000 Kč tím způsobem, že částka 14 583 Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. č. účtu, částka 30 517 Kč bude použita na úhradu předchozího závazku žalovaného u žalobkyně, který vyplývá ze smlouvy č. hodnota ze dne 1. 3. 2022, a částka 10 900 Kč bude započtena na náklady žalobkyně vzniklé poskytnutím úvěru. Žalovaný se zavázal, že vrátí poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 24,12 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách (72) ve výši 1 478 Kč. V příloze č. 1 byly údaje o prověřování úvěruschopnosti žalovaného a v příloze č. 2 byla smlouva o zřízení doplňkové služby Anonymizováno ze stejného data jako hlavní smlouva. Žalobkyně plnila podle smlouvy. Protože žalovaný si řádně neplnil povinnosti ze smlouvy, a to ani přes varovné upomínky, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěrové pohledávky. Žalovaný do dne podání žaloby nic neuhradil.
16. Podle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
17. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Soud dospěl k názoru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, jež však byla shledána absolutně neplatnou, protože žalobkyně řádně před jejím uzavřením neprověřila úvěruschopnost žalovaného (§ 580 odst. 1 o. z.). Žalobkyně ani netvrdila, že by si svou zákonnou povinnost splnila. K tomu soud dodává, že údaje o žalovaném stran jeho příjmu a výdajů v příloze č. 1 nebyly verifikovány žádnými doklady, např. pracovní smlouvou nebo výpisy z (běžného) účtu žalovaného. Nelze ani přehlédnout, že z větší části úvěru byl uhrazen dřívější závazek žalovaného u žalobkyně podle smlouvy č. hodnota a že žalovaný se ke svým financím nechoval zodpovědně, když měl měsíčně prosázet částku 3 523 Kč. Kvůli tomu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní stran skutečnosti, že úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy náležitě posouzena.
21. Ani žalobkyně, ani její zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky [srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008]. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání [srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010].
22. Protože žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 56 000 Kč a protože byla shledána absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, bylo žalovanému uloženo, aby žalobkyni zaplatil pouze tuto částku oproštěnou od všech dalších nároků, jež mají smluvní základ, neboť nezjistil, že by žalovaný svou povinnost vrátit jistinu spotřebitelského úvěru třeba jen částečně splnil.
23. Žalobě nemohlo být vyhověno co do úroku z prodlení, neboť žalovaný nebyl k okamžiku rozhodování soudu v prodlení se zaplacením jistiny spotřebitelského úvěru (§ 1970 o. z.). Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tedy v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), jež neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti spotřebitele splácet [srov. bod 17. v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022]. Žaloba na určení doby plnění podle § 87 odst. 2 ZSÚ přichází do úvahy všude tam, kde nebude doba plnění sjednána dohodou nebo určena rozhodnutím soudu, což vyplývá jednak ze znění § 87 odst. 2 ve spojení s odst. 3 ZSÚ, jednak z důvodové zprávy k § 87, kde je uvedeno, že „Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.“, z čehož lze dovodit, že se tak může stát v případech, kdy spotřebitel něco splácí, nebo dokonce nesplácí vůbec, a věřitel má za to, že to neodpovídá možnostem dlužníka, a jednak z referovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Poněvadž žalobkyně netvrdila, natož prokazovala, že by doba plnění byla dohodnuta nebo určena soudem, bylo vycházeno z toho, že ani jedna z těchto skutečností nenastala. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ tak měla žalobkyně před podáním žaloby na plnění podat žalobu na určení doby plnění. Toto ustanovení je svou povahou nejbližší k § 1960 o. z., kde je normováno, že „Je-li podle smlouvy dlužník oprávněn, aby určil čas plnění, a neurčí-li jej v přiměřené době, určí jej na návrh věřitele soud podle okolností případu.“. Rozhodnutí soudu o době plnění má konstitutivní povahu (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, § 1960, nebo Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, § 1960). Soud proto nemůže určit dobu splnění dluhu tak, aby se dlužník v okamžiku právní moci výroku rozsudku ocitl v prodlení. Stejná hlediska je třeba promítnout i do rozhodování soudu o době plnění podle § 87 odst. 2 ZSÚ. Úpravu v § 1958 odst. 2 o. z. nelze aplikovat, když nezohledňuje zvláštnosti úpravy doby plnění ve prospěch spotřebitele. Jelikož žalobkyně nepodala žalobu na určení doby plnění, ale rovnou podala žalobu na plnění, musel se soud dobou plnění zabývat, jinak by negoval úpravu o ochraně spotřebitele a fakticky by zvýhodnil žalobkyni. Žalovaný svou pasivitou v řízení znemožnil, aby byly zjištěny jeho objektivní možnosti splatit jistinu spotřebitelského úvěru, pročež soud vycházel z domněnky, že jeho poměry umožňovaly její úhradu naráz. Přiměřená hmotněprávní lhůta k plnění byla určena v délce tří dnů od právní moci rozsudku, jež je shodná s pariční lhůtou podle o. s. ř. Nadto se dodává, že ačkoli si soud je vědom toho, že pakliže žalovanému doposud neuplynula hmotněprávní lhůta k plnění, nemohl se dostat do prodlení a žaloba by měla být proto pro předčasnost zamítnuta, zohlednil specifika posuzovaného případu a dlužnou jistinu spotřebitelského úvěru žalobkyni přiznal, protože se to neprotiví smyslu a účelu § 87 ZSÚ a žalovaný tímto postupem není nijak krácena na svých právech. Opačný přístup by nadměrně zatěžoval soudy a nutil věřitele, aby podávali žaloby na určení doby plnění. Byť může názor soudu do budoucna potenciálně generovat spory o úhradu úroku z prodlení, je v tomto případě nepřiznání úroku z prodlení toliko bagatelní záležitostí a to, zda se věřitelé rozhodnou do budoucna podávat další žaloby bude jejich právem, nikoli povinností, jako by tomu bylo u žalob na určení doby plnění.
24. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř., i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.
25. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 160 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2 240 Kč, odměny zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby po 3 340 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5. – tarifní hodnota: 56 000 Kč, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a žaloby) a náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 a. t.).
26. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
27. Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Nebude-li povinnost, uložená tímto rozsudkem, splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.