5 C 9/2018

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupená obecnou zmocněnkyní jméno celé jméno žalované bytem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 4. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený obecnou zmocněnkyní jméno celé jméno žalované bytem adresa o určení vlastnictví k studni

I. Žaloba, jíž se se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem skružové studny na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit 1. a 3. žalovanému, oprávněným společně a nerozdílně, náhradu nákladů řízení ve výši 51 885 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. a 4. žalovanému, oprávněným společně a nerozdílně, náhradu nákladů řízení ve výši 3 828 Kč, a to do 1 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se původně domáhala určení, že je vlastníkem studny na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], poté žalobu změnila a domáhala se určení, že je vlastníkem skružové studny, jež se nachází na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále též jen„ studna níže ve svahu“), s následujícím odůvodněním: Pro pochopení situace je nutno konstatovat, že v daném místě se nachází dvě studny. Jednak jde o studnu, která byla postavena dříve, než se tchán žalobkyně (pan [jméno] [příjmení]) a jeho manželka stali vlastníky svého majetku (tedy ještě před r. 1948), je opuková a postavená na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále též jen„ studna výše ve svahu“, resp. toto označení je používáno i pro studnu na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]) a je nefunkční (ztrácí se z ní voda). Stará opuková studna je vlastnictvím žalobkyně a mezi nikým o tom není pochyb. Jednak jde o studnu níže ve svahu (tu o níž se vede předmětný spor), již postavil tchán žalobkyně v r. 1962 kvůli tomu, že studna výše ve svahu vyschla, aby zajistil přívod vody do svého domu [adresa]. Žalobkyně je přesvědčená, že pakliže někdo tvrdí, že studna níže ve svahu není její a není na jejím pozemku, pak jí byl kus jejího pozemku„ ukraden“ či„ odepsán“, což si neumí vysvětlit. Je zřejmé, že studna níže ve svahu není ani patrná z katastrálních map, ani není nikde zakreslena v rámci geometrických plánů. O studni níže ve svahu jako takové, nehovoří ani nabývací tituly nikoho ze zúčastněných a pochybnosti, že by se snad mohla nacházet jinde než na pozemku žalobkyně, vznikly až v souvislosti s bráněním odběru vody z této studny, tedy až v roce 2003 (resp. 2001), tyto pochybnosti nejsou ničím doloženy a žalovaní je žalobkyni pouze tvrdí. Žalobkyně je přesvědčená, že její tchán zakoupil v r. 1980 kus pozemku pod studnou níže ve svahu právě proto, aby byla rovněž na jeho pozemku. Tento nabývací titul, ostatně, uvádí že daný pozemek kupující„ již léta užívají a obhospodařující, neboť tento tvoří nezbytný prostor bezprostředně kolem jejich rodinného domku“. Nezbytný přitom právě proto, že se na něm nachází studna níže ve svahu. Jinak by byl tento pozemek naprosto nevyužitelný a rozhodně by nebyl důvod označovat jej za nezbytný. Zde nutno zdůraznit, že v r. 1962 bylo vydáno povolení k stavbě studny níže ve svahu za předpokladu vyjednání souhlasu pana [příjmení] jako vlastníka, resp. spoluvlastníka pozemku, na němž byla studna níže ve svahu stavěna. Od pana [příjmení] a pana [příjmení] pak byla parc. [číslo] v [katastrální uzemí] následně kupována, čímž se právě pozemek pod studnou níže ve svahu stal pozemkem ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně (manželů [anonymizováno]). Kdyby se studna měla nacházet jinde, např. na pozemku 1. žalovaného, jak on tvrdí, pak by povolení muselo být podmíněno jeho souhlasem, nikoliv souhlasem pana [příjmení]. V r. 1984 nabyla nemovitosti žalobkyně, resp. tehdy manželé [příjmení], když v jejich nabývacím titulu je konstatována právě též smlouva z r. 1980. V znaleckém posudku, jenž se nabývacího titulu týká, je konstatováno, že nemovitosti jsou převáděny včetně přípojek, prosté jakýchkoli vad, přičemž chybějící zdroj vody by přitom nepochybně vadou byl, zvláště pak s ohledem na to, že posudek konstatuje nemožnost napojení domu na veřejný vodovod. Podstatné navíc je, že studna níže ve svahu byla spolu s nemovitostmi žalobkyně nerušeně užívána až do r. 2003, resp. první problémy začaly již v r. 2001. 2. 1. a 3. žalovaný nesouhlasili s žalobou a uvedli, že pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] je historicky ve vlastnictví rodiny [příjmení], není proto pravda, že by tento pozemek měl ve vlastnictví pan [příjmení] nebo pan [celé jméno žalovaného] nebo že by byl od nich kupován, že domnělé vlastnické právo k studni na tomto pozemku žalobkyně nikdy neuplatňovala a nikdy se o studnu jako vlastník nestarala a že z doložených důkazů vyplývá, že k domu žalobkyně náleží studna na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. 3. 2. a 4. žalovaný nesouhlasili s žalobou a uvedli, že mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], jejž získali na základě kupní smlouvy ze dne 10. 4. 1990 od 1. a 3. žalovaného, že na jejich pozemku se žádná studna nenachází a že na studnu, o níž se vede spor, napojeni nejsou.

4. K dispozičnímu úkonu žalobkyně byl usnesením č. j. 5 C 9/2018-204 ze dne 13. 4. 2022 upraven okruh účastníků (žalovaných) a omezen předmět řízení toliko na určení vlastnictví k studni.

5. Usnesením odvolacího soudu č. j. 35 Co 18/2020-168 ze dne 3. 1. 2022 byl žalobkyni pro řízení o určení vlastnictví k studni ustanoven zástupce. Usnesením č. j. 35 Co 18/2020-176 ze dne 19. 1. 2022 bylo – mimo jiné – usnesení zdejšího soudu č. j. 5 C 9/2018-75 ze dne 18. 11. 2019 změněno potud, že žaloba v části, jíž se žalobkyně domáhá určení, že je vlastnicí studny na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], neodmítá. Usnesením č. j. 5 C 9/2018-325 ze dne 9. 5. 2023 (výrok I.) byla připuštěna změna žaloby, jíž se žalobkyně domáhá namísto určení, že je vlastníkem studny na pozemku parc. [číslo] určení, že je vlastníkem skružové studny nacházející se na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Změna žaloby byla provedena kvůli tomu, že za řízení došlo znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 31. 3. 2023 k přesnému zaměření studny níže ve svahu, tedy se objasnil předmět sporu. Soud měl za to, že při zohlednění konkrétních okolností posuzovaného případu, kdy žalobkyně nebyla schopná na samém začátku řízení přesně identifikovat, na jakém pozemku je studna níže ve svahu postavená, se ustanovení zástupce žalobkyni odvolacím soudem vztahuje i na řízení o změněné žalobě.

6. Usnesením č. j. 5 C 9/2018-325 ze dne 9. 5. 2023 (výrok II.) byla připuštěna změna žaloby, jíž žalobkyně rozšiřuje žalobu o eventuální petit, že se určuje, že pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] je zatížen věcným břemenem práva na vodu a práva svádět vodu z tohoto pozemku, resp. ze skružové studny, která se na něm nachází, ve prospěch vlastníka pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa] a jenž leží v [katastrální uzemí]. Soud sice připustil rozšíření žaloby, ale neuvědomil si, že eventuální petit není možný v řízeních o určovacích žalobách a že odvolacím soudem nebyl žalobkyni ustanoven zástupce k zastupování ve věci eventuálního petitu. Aby nesprávný procesní postup napravil, vyloučil věc k samostatnému projednání usnesením č. j. 5 C 9/2018-364 ze dne 22. 8. 2023. Vyloučenou věcí se bude soud zabývat, až bude nyní vedené řízení pravomocně skončeno.

7. Provedeným dokazováním s přihlédnutím k tomu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci řízení, bylo zjištěno následující:

8. Soud provedl výslech svědkyně [celé jméno svědkyně] (dcery žalobkyně) a účastnické výslechy žalobkyně a 1. žalovaného, kteří se vyjadřovali k tomu, co je jim známo o zbudování studny v r. 1962 tchánem žalobkyně a jakým způsobem byla zajišťována dodávka vody do domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Svědkyně a žalobkyně shodně vypověděly či se ve svých výpovědích vzájemně doplňovaly, že tchán žalobkyně v r. 1948 zakoupil dům [adresa], do něhož byla již zavedena voda ze studny výše ve svahu, ale protože vyschla, rozhodl se v r. 1962 postavit studnu níže ve svahu na pozemku pana [jméno] [příjmení], že v r. 1980 si zakoupil pozemek, na němž byla postavena studna níže ve svahu, a že na studnu níže ve svahu měly být napojeny domy [adresa], jak se podává z dokumentu o úhradě (dělení) nákladů. 1. žalovaný naproti tomu vypověděl, že než tchán žalobkyně v r. 1962 zbudoval studnu výše ve svahu, chodil pro ni k prameni, přičemž do této doby voda do domu [adresa] zavedena nebyla, že studna níže ve svahu byla postavena jeho prarodiči dávno před válkou, že ze studny níže ve svahu bylo vedeno potrubí k domu [adresa] a ústilo do kašny, která byla taktéž postavena před válkou a byla zlikvidována, když se jeho rodiče do domu nastěhovali, že v r. 1962 se jeho otec rozhodl přidat k tchánu žalobkyně při budování studny výše ve svahu, protože do kašny tekla vodu poskrovnu kvůli starému a téměř neprůchodnému potrubí, že ze studny výše ve svahu vedly tři vývody, a sice železné potrubí do domu [adresa], plastové potrubí do domu [adresa] a výpustně přepadový vývod, že dokument o úhradě (dělení) nákladů se musel pravděpodobně podepsat po dokončení studny výše ve svahu, že protože voda ze studny výše ve svahu nestačila pro oba domy, začal jeho otec v r. 1964 nebo 1965 opravovat studnu níže ve svahu, kdy na ni umístil krycí skruž a zavedl plastové potrubí do domu [adresa], že jakmile studna výše ve svahu vyschla, tchán žalobkyně zase odebíral vodu z pramene, že tchán žalobkyně nikdy vodu z dolní studny neodebíral, neboť odtud žádné potrubí k domu [adresa] nikdy nevedlo, a to ani fyzicky, když poslední skruž byla odjakživa překryta těžkým betonovým poklopem.

9. Tchán žalobkyně, bytem [adresa], jak se podávalo z nedatované žádosti. Dne 10. 10. 1961 komise pro výstavu Místního národního výboru ve [obec] povolila tchánu žalobkyně stavbu vodovodu u domu [adresa] ve [obec] za podmínky, že materiál bude zajištěn z vlastních zdrojů, bude předložen situační plánek a stavba bude provedena svépomocí, jak vyplývalo z rozhodnutí Místního národního výboru ve [obec] [číslo jednací] ze dne 10. 10. 1961. Dne 2. 5. 1962 komise pro výstavbu při radě Místního národního výboru v [obec] udělila tchánu žalobkyně povolení ke stavbě vodovodu za předpokladu, že pan [jméno] [příjmení] nebude mít námitky proti výkopu studně, JZD nemá námitek proti stavbě, avšak žádá, aby byl pozemek navrácen do původního stavu, jak bylo zjištěno z povolení ke stavbě od rady Místního národního výboru v [obec] ze dne 2. 5. 1962.

10. Ohledně situačního plánku, jenž byl vyžadován Místním národním výborem ve [obec], soud uvádí, že měl k dispozici tři listiny, jejichž součástí byl polohopis a které byly předloženy žalobkyní (originál) (přílohová obálka), 1. a 3. žalovaným (kopie) (č. l. 272) a [stát. instituce], odbor stavební úřad a životní prostředí, (kopie) (č. l. 308). Listiny od žalobkyně a [stát. instituce] byly v obsahové shodě, kdežto listina od 1. a 3. žalovaného vykazovala nepatrné rozdíly, a to jen v té části, která se týkala úzkého pruhu, jenž byl vyznačen mezi cestou a potokem. V něm bylo těsně pod cestou zobrazeno kolečko a pod ním čtvereček. Vzhledem k těmto odlišnostem bylo vycházeno z listin od žalobkyně a [stát. instituce], o jejichž autenticitě nepanovaly pochybnosti. Ze situačního plánku, jenž graficky znázorňoval poměry v dané oblasti a byl doplněn legendou, se podávalo, že od domu tchána žalobkyně byla přes potok, pozemek pana [jméno] [příjmení], cestu až na pozemek pana [jméno] [příjmení], konkrétně tu část, kde bylo nakreslené kolečko, které se nacházelo poblíž cesty (nad ní), vedena souvislá čára, u níž byl text„ asi 100 m k domu“ a nad kolečkem byl text„ vodovod“. Na pozemku rodiny [příjmení] nebyl vytvořen žádný znak, jenž by připomínal kolečko. Dne 3. 10. 2022 bylo provedeno místní ohledání a pořízena obrazová fotodokumentace. Jejím porovnáním se situačním nákresem bylo možné uzavřít, že polohopis přesně odráží (tehdejší i současný) stav v terénu, tedy zachycuje místní (přírodní) zvláštnosti jako je vedení potoka, např. snímek č. 6, 16, cesty, např snímek č. 2, 22, 27, i pramene, který představuje úzký pruh mezi potokem a cestou a v němž je zobrazen čtvereček (s vlnkou), jenž pravděpodobně označuje dřevěnou boudu se stříškou či malou nádrž, která je vybetonovaná, např. snímek č. 9, 13, 14, 15.

11. Místním ohledáním se podařilo zjistit, že těsně pod cestou ve svahu se nachází studna níže ve svahu, např. snímek č. 2, 22, 23. Jelikož byla zapečetěná nebylo možné do ní nahlédnout, viz snímek č. 25, avšak z fotografií od 1. a 3. žalovaného bylo zjistitelné, že byla zbudována ze skruží. To ostatně ani žalobkyně nezpochybňovala, když u jednání dne 4. 7. 2023 shodně tvrdila, že studna níže ve svahu je skružová. Z (černobílé) fotografie, na niž byl zachycen tchán žalobkyně, pan [příjmení] a pan [příjmení] a 1 skruž, nebylo možné zjistit, jakou studnu měli budovat, tj. zda studnu níže nebo výše ve svahu. Opodál nad cestou je situována studna výše ve svahu, jež je tvořena skružemi, např. snímek č. 6, 7, 22, 26. Žalobkyně tvrdila, že horní studna byla opuková, nikoli skružová. Na místním ohledání, jak se podává z přepisu zvukového záznamu, zástupkyně žalobkyně uvedla, že když se šla žalobkyně podívat do studny výše ve svahu, vypadala úplně jinak, než si z dřívějška pamatovala, přitom nepřímo nařkla někoho z toho, že ji měl záměrně upravit. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že jí žalobkyně řekla, že dělníci něco se sousedem řešili u studní, kde vlastně být neměli. Žalobkyně při svém účastnickém výslechu sdělila, že když byly s dcerou nahlédnout do studny výše ve svahu, byla (nemile) překvapená, protože krycí skruž, co koupil její tchán, byla obrostlá mechem, avšak ostatní skruže byly úplně čisté (jako nové), přičemž tři neděle tam pracovali dělníci, které měl 1. žalovaný na povel. Soud uvádí, že tvrzení žalobkyně nezní uvěřitelně, když k tomu ani nenavrhla žádné důkazy, že by někdo záměrně, aby získal výhodu ve sporu, údajně dříve opukovou studnu výše ve svahu přetvořil na studnu skružovou. Je třeba si uvědomit, jaká by s tím byla spojena finanční, časová a pracovní náročnost, a vzít do úvahy tu skutečnost, že studna výše ve svahu je nefunkční, tedy do budoucna by taková akce žádný benefit nepřinesla. Z účastnického výslechu žalobkyně je evidentní, že měla ohromný přehled, co se v dané oblasti, tj. okolo jejího domu [adresa], děje, proto lze mít za to, že by si všimla, pokud by někdo navážel skruže a instaloval je do země v místě, kde byla studna výše ve svahu, to ale netvrdila. 12. [celé jméno znalce], zeměměřičský inženýr, zhotovil na objednávku soudu znalecký posudek z oboru geodézie [číslo] ze dne 31. 3. 2023, v němž se měl věnovat tomu, na jakém pozemku je postavena studna níže ve svahu a studna výše ve svahu při zohlednění aktuálních údajů o pozemcích v katastru nemovitostí. Odborný závěr vyzněl následovně: 1) Studna níže ve svahu se nachází na pozemku parc. [číslo] nejbližší hranice dalšího sousedního pozemku parc. [číslo] je ve vzdálenosti 2,23 m od okraje studny. 2) Studna výše ve svahu se nachází na pozemku parc. [číslo] nejbližší hranice dalšího sousedního pozemku parc. [číslo] je ve vzdálenosti 1,08 m od okraje studny. Všechny pozemky jsou v [katastrální uzemí]. Vše bylo graficky znázorněné v příloze č. 6 nazvané„ Zaměření skutečného provedení stavby“.

13. Podle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 17. 10. 2007 byl pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] ve společném jmění 1. a 3. žalovaného.

14. Podle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 3. 9. 2003 byl pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] v podílovém vlastnictví pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] Pan [příjmení] [příjmení] byl jedním z prodávajících podle kupní smlouvy ve formě notářského zápisu zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], ze dne 16. 7. 1980. Není vyloučeno a jeví se vysoce pravděpodobným, že pan [jméno] [příjmení] spoluvlastnický podíl nabyl po panu [jméno] [příjmení], jenž byl taktéž účastníkem kupní smlouvy v pozici prodávajícího.

15. Na objednávku pana [jméno] a paní [jméno] [příjmení] byl [jméno] [příjmení] zpracován dne 27. 2. 1983 znalecký posudek [číslo] pro účely darování nemovitosti – domu č. p [částka s příslušenstvím] v [obec] - v rámci rodiny. V části B) bod 4. bylo uvedeno, že vodovodní přípojka byla provedena z pozinkovaných trubek v r. 1962 o průměru 1“ a délce 54 bm. Podle znaleckého posudku [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 11. 6. 2002, jenž byl zhotoven na objednávku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou jako revizní posudek k znaleckému posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] pro stanovení obvyklé ceny nemovitostí ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], a sice pozemek [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí]. V části A) bod 4 písm. a) a e) bylo uvedeno, že dům je bez napojení na vodu, pitná voda je zajištěna donáškou a k domu patří kopaná studna o hloubce 2,10 m se stářím cca 41 let, jež je situována na pozemku parc. [číslo] v létě bez vody, přičemž potrubí ze studny je nefunkční – dožité, bezcenné a zarostlé. Soud uvádí, že znalecké posudky si vzájemně nekonkurují (neodporují), pakliže jde o skutečnost, že dům [adresa] byl napojen na studnu prostřednictvím potrubí a že se studna nachází na pozemku parc. [číslo] (podle současného značení). Svědkyně [celé jméno svědkyně] a žalobkyně při svém účastnickém výslechu vypověděli, že tchán žalobkyně v r. 1948 zakoupil dům [adresa], do něhož byla již zavedena voda ze studny výše ve svahu. Pokud by jejich výpovědi byly pravdivé, potom by dům [adresa] měl mít dva vodovody. Žádný ze znaleckých posudků však nehovořil o tom, že by k tomuto domu měla náležet více než 1 studna, resp. že by měl být za pomoci potrubí napojen na dvě studny, a to jak výše, tak níže ve svahu. Nelze ani přehlédnout, že první znalecký posudek byl zpracován v době, kdy byl ještě tchán žalobkyně naživu, jenž zemřel až v r. [rok], jak vypověděly svědkyně [celé jméno svědkyně] a žalobkyně při svém účastnickém výslechu, tedy lze považovat za nepravděpodobné, že by tyto významné okolnosti nebyly ve znaleckém posudku uvedeny, pakliže by měly otisk v realitě.

16. Podle názoru soudu žalobkyně a svědkyně [celé jméno svědkyně] při svých výpovědích vycházely stran existence studny před r. 1955 z dopisu ze dne 31. 1. 2006 [stát. instituce], odbor stavební úřad a životní prostředí, kde bylo žalobkyni potvrzeno, že na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území stojí kopaná studna pro zásobování vodou domu [číslo] jež byla postavena před r. 1955, že vodovodní přípojka je vedena do domu přes pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], a pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], a že vlastníkem stavby vodního díla je ona. Tím, že bylo prokázáno, že tchán žalobkyně budoval studnu v r. 1962, svědkyně [celé jméno svědkyně] a žalobkyně nabyly dojmu, že tchánovi žalobkyně musely náležet obě studny, tj. jak níže, tak výše ve svahu. V dopise ze dne 24. 10. 2007 [stát. instituce], odbor stavební úřad a životní prostředí, naopak hovořil o tom, že na pozemku parc. [číslo] stojí studna, jejímž majitelem je pan [jméno] [příjmení], že na pozemku parc. [číslo] stojí studna, jejímž majitelem jsou manželé [celé jméno žalovaného] (1. a 3. žalovaný) a že tchán žalobkyně měl povolení ke stavbě vodovodu ze dne 10. 9. 1961 pod [číslo jednací] z pozemku parc. [číslo]. Úřad nebyl k dotazu soudu ze dne 1. 12. 2022 – kromě jiného - schopen vysvětlit, s jakými podkladovými materiály pracoval, když žalobkyni potvrdil vlastnické právo ke studni na pozemku parc. [číslo] jak vyplývalo z jeho vyjádření ze dne 12. 12. 2022. Dne 1. 2. 2023 [stát. instituce], stavební úřad, podal zprávu, že v archivu neeviduje žádné písemnosti k stavbě studen na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo]. Místním ohledáním ve spojení se znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 31. 3. 2023 byly zjištěny jenom dvě studny, a to na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo]. 1. žalovaný při svém účastnickém výslechu uvedl, že studna na pozemku parc. [číslo] byla postavena před r. 1955, resp. 1948. Soud zastává názor, že rozpory v úředních sděleních mohly být způsobeny tím, že studna výše ve svahu se fakticky nachází na pozemku parc. [číslo] ovšem pouhý 1 metr od hranice pozemku parc. [číslo] tedy mohla nastat situace, že nebylo zcela zřejmé bez přesného zaměření, na jakém z těchto dvou pozemků se studna výše ve svahu nachází. Zjištěné okolnosti vylučovaly, aby soud považoval úřední sdělení za (zcela) správná, proto z nich nemohl automaticky vycházet. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že k domu [adresa] v r. 1948 žádná studna nenáležela, přitom odkazuje na důkazy a úvahy vyložené v předchozím odstavci a na účastnický výslech 1. žalovaného, jenž se s ohledem na zjištěné okolnosti jevil věrohodným.

17. Tchán žalobkyně si vedl deník, v němž jsou obsaženy – mimo jiné – zápisy, které se týkají budování studny a vodovodu. Jeho rukopis byl na některých místech těžko čitelný. Ohledně stavby studny a vodovodu se týkají zápisy z těchto dnů (všechny z r. 1962 a některé jsou parafrázované (viz níže)): 14. 5., 17. 5., 19. 5., 20. 5., 23. – 26. 5., 27. 5.„ kopal studnu (od 6 do 12 hod.) a kopal přes cestu směru k domu (od 13 do 20 hod.)“, 28. 5.„ kopal od potoka k cestě (od 14 do 20 hod.)“, 30. – 31. 5., 5. – 8. 6., 9. 6.„ kopal (od 7 do 18 hod.), udělal můstek přes cestu“, 10. 6.„ kopal u cesty a od potoka k domu (od 6 do 19 hod.)“, 11. 6., 13. 6., 15. – 24. 6., 26. 6., 30. 6., 1. 7.„ ráno zaházel trubky (i odpadové) přes cestu, odpoledne zahazoval u domu“, 3. 7., 4. 7., 6. 7., 7. 7.„ večer jsme dostali s [celé jméno žalovaného] vodu“, 8. 7. až 9. 7.

18. K důkazu žalobkyně předložila geometrický plán [číslo] [rok] ze dne 3. 9. 2003 (č. l. 48b p. v.) vč. jeho grafické přílohy (č. l. 48). Ve vyjádření ze dne 1. 3. 2022 k tomu uvedla, že po vzniku sporu mezi ní a žalovanými sice v r. 2003 pozvala na svůj pozemek geometry a žádala o zaměření předmětné studny, nicméně geometrický plán, jejž sama do spisu vložila, studnu nezaměřuje (neplyne to z něj), přičemž neumí se vyjádřit k tomu, co vlastně tento geometrický plán nakonec zaměřil, a šrafovanou oblast si vysvětluje jako zaznamenání vedení vysokého napětí. Ani při svém účastnickém výslechu, ani nikde jinde žalobkyně nehovořila o tom, že by více než jednou měli na její pozemek přijít geometři. Podle grafické části geometrického plánu šrafovaná část končí v místech, kde se nachází studna výše ve svahu, jak vyplývalo z porovnání přílohy č. 6 nazvané„ Zaměření skutečného provedení stavby“ k znaleckému posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 31. 3. 2023, a pokud by se pomyslně protáhla, spojila by se s domem [adresa], resp. pozemkem parc. [číslo] jehož je součástí.

19. U jednání dne 6. 9. 2022 žalobkyně uvedla, že v době, kdy mělo dojít k stavbě studny, bylo tchánovi žalobkyně přímo panem [jméno] [příjmení] doporučeno, aby dílo realizoval níže, tedy blíže k domu [adresa], a že je přesvědčená, že konečné provedení studny bylo právě na pozemku, jenž byl poté v r. 1980 odkoupen od pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení]. Toto tvrzení nebylo podloženo žádnými důkazy. Podle provedených důkazů jednoznačně vyplývá, že tchánem žalobkyně byla zbudována studna výše ve svahu na pozemku pana [jméno] [příjmení] (či v podílovém spoluvlastnictví s panem [jméno] [příjmení]), nyní pozemek parc. [číslo] tehdy parc. [číslo] (viz stará katastrální mapa (č. l. 13)). V souhrnu se dané skutkové zjištění podávalo z nedatované žádosti tchána žalobkyně, rozhodnutí Místního národního výboru ve [obec] [číslo jednací] ze dne 10. 10. 1961, povolení ke stavbě od rady Místního národního výboru v [obec] ze dne 2. 5. 1962 a situačního plánku. Jestliže by studna měla stát na pozemku rodiny [příjmení], vyžadoval by se její souhlas, nikoli souhlas pana [jméno] [příjmení], a zároveň by musel být pro Místní národní výbor ve [obec] vytvořen nový situační plánek, neboť by došlo ke změně polohového určení studny a vedení vodovodu. Odnikud nebylo zjištěno, že by rodina [příjmení] dala souhlas tchánu žalobkyně k zbudování studny na jejich pozemku ani že by tchán žalobkyně vypracoval situační plánek, jenž by se odlišoval od toho původního. Ve prospěch skutečnosti, že tchán žalobkyně postavil studnu výše ve svahu, svědčí též záznamy v jeho deníku, a sice ze dne 27. 5., 9. 6. a 1. 7., podle nichž se kopalo přes cestu, zahazovalo se potrubí přes cestu a dělal se můstek přes cestu, přičemž o cestě hovoří i záznamy ze dne 28. 5. a 10.

6. Předmětné záznamy bylo třeba vyložit v kontextu situačního plánku, na němž je zakreslena pouze jedna jediná cesta (a dvě silnice). Odlišná cesta do úvahy nepřicházela, a to i s ohledem na místní ohledání, při kterém žádná jiná cesta, přes níž by se mohlo kopat nebo položit můstek, zjištěna nebyla. Pokud by tchán žalobkyně zbudoval studnu níže ve svahu, nemusel by do cesty nikterak zasahovat. Situační plánek zobrazoval přesné místo, kde měla být studna vyhloubena, tedy to místo, kde v té době žádná studna nemohla existovat. Pakliže by se tchán žalobkyně rozhodl na doporučení pana [jméno] [příjmení] zrealizovat stavbu jinde, pak by na označeném místě žádná studna být neměla. Místním ohledáním však bylo zjištěno, že v místech podle situačního plánku se studna výše ve svahu nalézá. Nelze ani pominout geometrický plán [číslo] [rok] ze dne 3. 9. 2003 vč. jeho grafické přílohy, která zčásti zaměřovala potrubí k studni výše ve svahu, a znalecký posudek [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 11. 6. 2002, v němž bylo uvedeno, že k domu [adresa] náleží studna situovaná na pozemku parc. [číslo] ve spojení se znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 31. 3. 2023. Tvrzení žalobkyně o změně skutečného provedení studny jejím tchánem bylo vyvráceno. Skutková verze žalobkyně stran toho, že její tchán zbudoval studnu níže ve svahu, tj. na pozemku parc. [číslo] tehdy parc. [číslo] (viz stará katastrální mapa) byla podporována toliko jejím účastnickým výslechem a svědeckou výpovědí její dcery. Tyto výpovědi nebyly považovány za věrohodné, protože neodpovídaly objektivním zjištěním. Soud je přesvědčený, že svědkyně byla při své výpovědi silně ovlivněna žalobkyní (svou matkou) a listinami, jež žalobkyně založila do spisu, jelikož by jinak nebyla schopná přesně vypovídat o skutečnostech, které nebyly pravdivé, a které se měly odehrát buď před jejím narozením nebo v době, kdy byla ještě dítě. 20. [příjmení] [jméno] [příjmení] v prohlášení ze dne 16. 12. 1948 uvedla, že trhovou smlouvou ze dne 5. 2. 1948 prodala manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] dům [adresa] v [obec] s přilehlými pozemkovými parcelami, ať jsou zapsány na v kterékoli vložce téhož katastrálního území, tedy veškerý nemovitý majetek v [katastrální uzemí], že výzvou [název soudu] se přišlo na to, že ve smlouvě nebyla uvedena pozemková parcela [číslo] ačkoli i tato byla převedena manželům [jméno] a [jméno] [příjmení], a prohlásila a doznala, že ve smlouvě je zahrnuta i pozemková parcela [číslo] proto svolila k tomu, aby k tomuto pozemku bylo vloženo vlastnické právo pro manžele [jméno] a [jméno] [příjmení]. Usnesením [název soudu] ze dne 17. 12. 1948 byl povolen vklad vlastnického práva k pozemkové parcele [číslo] v [katastrální uzemí] ve prospěch manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], již získali na podkladě trhové smlouvy ze dne 5. 2. 1948, která byla schválena ONV expositury v [obec] dne 4. 6. 1948 pod [číslo jednací], a prohlášení ze dne 16. 12. 1948. Mezi paní [jméno] [příjmení] jako prodávající a manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími byla uzavřena kupní smlouva ve formě notářského zápisu zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], ze dne 11. 6. 1979, na jejímž základě byla na kupující převedena pozemková parcela [číslo] v [katastrální uzemí]. Prodávající nabyla vlastnické právo k převáděným nemovitostem podle usnesení státního notářství v [obec] [číslo jednací] ze dne 31. 5. 1954. Mezi panem [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími byla uzavřena kupní smlouva ve formě notářského zápisu zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], ze dne 16. 7. 1980, na jejímž základě byla na kupující převedena pozemková parcela [číslo] v [katastrální uzemí], a to z důvodu, že kupující pozemek již léta užívají a obhospodařují, neboť tvoří nezbytný prostor bezprostředně kolem jejich rodinného domku. Prodávající nabyli vlastnické právo k převáděnému pozemku podle odevzdací listiny č. j. [spisová značka] ze dne 3. 10. 1929 a rozhodnutí státního notářství v [obec] č. j. [spisová značka]. Rozhodnutím MNV ve [obec] [číslo jednací] ze dne 24. 7. 1980 byl udělen souhlas k převodu pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí] podle kupní smlouvy ze dne 16. 7. 1980. K tomu náležel dotazník a čestné prohlášení, kde bylo uvedeno v čl. A (19. 5. 1980), že pozemková parcela [číslo] v [katastrální uzemí] je charakterem mokřina u potoka, v čl. B (9. 7. 1980), že MNV ve [obec] doporučuje převod pozemku za účelem úpravy prostoru kolem domu [adresa] v [katastrální uzemí], a v čl. D, že představenstvo JZD„ [anonymizováno]“ souhlasí s prodejem pozemku, protože navazuje na ucelenou držbu a vzhledem k zamokření nemůže sloužit zemědělské výrobě. Mezi manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími byla uzavřena kupní smlouva se zřízením věcného břemene ve formě notářského zápisu zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], ze dne 25. 1. 1984, na jejímž základě byl na kupující převeden dům [adresa], pozemková parcela [číslo] vše v [katastrální uzemí]. Prodávající nabyli vlastnické právo k převáděným nemovitostem podle trhové smlouvy [číslo jednací] ze dne 5. 2. 1948, prohlášení [číslo jednací] ze dne 16. 12. 1948, kupní smlouvy č. j. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], ze dne 11. 6. 1979 registrované dne 21. 6. 1979 pod zn. [anonymizováno] [číslo] a kupní smlouvy č. j. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], ze dne 16. 7. 1980 registrované dne 29. 9. 1980 pod zn. [anonymizováno] [číslo]. Za účelem plánovaného majetkového převodu byl zpracován znalecký posudek [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 27. 2. 1983.

21. Mezi manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími (žalovaní) byla uzavřena kupní smlouva ve formě notářského zápisu zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], ze dne 8. 4. 1970, na jejímž základě byl na kupující převeden dům [adresa] a pozemková parcela [číslo] vše v [katastrální uzemí]. Prodávající nabyli vlastnické právo k nemovitostem podle postupní smlouvy ze dne 14. 12. 1949. Mezi žalovanými jako prodávajícími a manžely [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupujícími (žalovaní) byla uzavřena kupní smlouva ve formě notářského zápisu zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], ze dne 10. 4. 1990, na jejímž základě byla na kupující převedena pozemková parcela [číslo]. Prodávající nabyli vlastnické právo k pozemkové parcele [číslo] podle kupní smlouvy ze dne 8. 4. 1970 registrované dne 28. 4. 1970 pod zn. [anonymizováno] [číslo], jež byla geometrickým plánem zn. [číslo] ze dne 29. 1. 1990 rozdělena na pozemek parc. [číslo]. V kupní smlouvě bylo též uvedeno, že na pozemku parc. [číslo] se nachází studna ve vlastnictví prodávajících.

22. Předchozí dva odstavce se věnovaly tomu, jak se v minulosti vyvíjely vlastnické poměry u pozemků, jež v současnosti náleží účastníkům řízení, a to za účelem toho, aby se soud mohl vyjádřit k tvrzení žalobkyně, že v r. 1980 byl tchánem žalobkyně odkoupen od pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] pozemek parc. [číslo] (tehdejší číslování), na němž se nacházela studna níže ve svahu, čímž se dovolávala kupní smlouvy ve formě notářského zápisu zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], ze dne 16. 7. 1980, jehož účastníky byly pan [příjmení] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení] jako prodávající a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupující. Kupní smlouva neobsahovala žádnou pasáž, že by se na pozemku měla nacházet jakákoli studna, toliko zde bylo uvedeno, že kupující pozemek již léta užívají a obhospodařují, neboť tvoří nezbytný prostor bezprostředně kolem jejich rodinného domku. V dotazníku, jenž věcně navazuje na kupní smlouvu, bylo zaznamenáno, že pozemek parc. [číslo] je charakterem mokřina u potoka (nikoli za potokem – pozn. soudu). Náhledem do staré katastrální mapy bylo možné zjistit přesnou lokaci pozemku. Podle novější (č. l. 14) a současné katastrální mapy (č. l. 346) by se mělo jednat o pozemek parc. [číslo]. Studna níže ve svahu se nacházela na té části pozemku parc. [číslo] nyní parc. [číslo] která vždy byla ve vlastnictví rodiny [příjmení]. Studna výše ve svahu se nacházela na pozemku parc. [číslo] nyní parc. [číslo] vedle pozemku parc. [číslo] nyní parc. [číslo] jak se podávalo ze staré, novější a aktuální katastrální mapy a přílohy [číslo] nazvané„ Zaměření skutečného provedení stavby“ k znaleckému posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 31. 3. 2023. Tedy studny se nalézaly dost daleko od potoka a na jiných pozemcích, proto studna níže ve svahu nemohla být situována na převáděném pozemku. Pozemek parc. [číslo] měl výměru 466 m2. Pozemek parc. [číslo] má výměru 365 m2, jak je zapsáno ve znaleckém posudku [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 11. 6. 2002. Vizuálním ohledáním staré katastrální mapy a novější katastrální mapy bylo evidentní, že pozemek parc. [číslo] je o něco menší než tehdejší pozemek parc. [číslo] Ani v tomto ohledu nebylo tvrzení žalobkyně pravdivé, tedy svědecká výpověď [celé jméno svědkyně] a účastnická výpověď žalobkyně neměly oporu ve skutečnosti.

23. Pokud jde o zprávu o vyrovnání ze dne 29. 8. 1962, kde se psalo, že vyrovnáno s [příjmení] za veškerou dopravu a prací k vodovodům - 523 Kčs a že při další opravě se budou dělit na vodovodu studně společně, a to číslo domů [anonymizováno] a [anonymizováno], a která byla podepsána tchánem žalobkyně a panem [jméno] [celé jméno žalovaného] (otcem 1. žalovaného), soud uvádí, že se vztahovala ke studni výše ve svahu, kterou budoval tchán žalobkyně, což bylo zřejmé ze zápisu ze dne 7. 7. 1962 v deníku tchána žalobkyně, již vyložených skutkových zjištění a účastnického výslechu 1. žalovaného, jenž se s ohledem na zjištěné okolnosti jevil věrohodným.

24. K tvrzení žalobkyně, že od r. 2001, resp. 2003, jí bylo bráněno odebírat vodu ze studny, je třeba zdůraznit, že žalobkyně se do domu [adresa] nastěhovala v r. 2001, jak uvedla při svém účastnickém výslechu, přičemž voda do domu netekla z objektivních příčin, jak bylo zjištěno ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 11. 6. 2002, nikoli z rozmaru jejích sousedů. Pokud má žalobkyni vskutku (mírně) téct do domu voda, pak to rozhodně není dáno tím, že by byl napojen na studnu níže ve svahu.

25. Dokazování nebylo vedeno ke zjišťování, zda 2. a 4. žalovaný vodu ze studny níže ve svahu odebírají nebo jakým způsobem si zajišťují dodávku vody na jejich pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], protože to nebylo pro posouzení věci potřeba. Navíc dokazováním bylo zjištěno, že tchán žalobkyně zbudoval studnu výše ve svahu. Z dalších provedených důkazů nebyla učiněna žádná podstatná skutková zjištění. Ostatní navržené důkazní prostředky nebyly provedeny pro jejich nadbytečnost nebo z důvodu, že nemohly přispět ke zjištění skutkového stavu.

26. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav:

27. Tchán žalobkyně zbudoval studnu výše ve svahu, která se nachází nad cestou a která je lokalizována na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], jenž byl ke dni 3. 9. 2003 v podílovém vlastnictví pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení]. Žalobkyně nemá ke studni níže ve svahu, jež se nalézá těsně pod cestou a jež je situována na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], jenž je ve společném jmění 1. a 3. žalovaného, žádný vztah.

28. Nejvyšší soud uvedl, např. rozsudek sp. zn. 22 Cdo 539/2001 ze dne 30. 9. 2002 nebo rozsudek sp. zn. 22 Cdo 2597/2010 ze dne 17. 8. 2010, že v řízení o určení vlastnictví ke studni se soud musí zabývat tím, zda předmět určení je stavbou čili věcí ve smyslu občanskoprávním, a zda tak může být sám o sobě předmětem občanskoprávních vztahů. Má-li být studna samostatnou věcí a předmětem právních vztahů, pak nestačí její užitečnost, tj. že slouží potřebám lidí, ale musí jít i o hmotný předmět (res corporalis). Pro studnu, pokud má být samostatnou věcí, musí platit to, co pro ostatní hmotné předměty, tj., že je materiální povahy (proto není věcí určitý prostor) a že je oddělena od ostatních věcí (žádná její část neprolíná, nemísí se s věcí jinou - proto není součástí věci jiné). Studna je tedy stavbou a tudíž samostatnou věcí ve smyslu občanskoprávním (bez ohledu na pojetí vodohospodářské), jestliže je výsledkem lidské stavební činnosti, kterou byla vytvořena určitá, převážně podzemní konstrukce, jež ve směru dovnitř ohraničuje prostor, jenž má být zčásti zaplněn vodou a zčásti sloužit jejímu čerpání. Nemá-li studna žádnou konstrukci, nejde o samostatnou věc, ale o součást pozemku (šlo by např. o pouhý nezpracovaný vrt, nijak nevymezený proti okolí). Soud dospěl s ohledem na fotografie stavebně-technického provedení studny níže ve svahu a shodná tvrzení účastníků k právnímu závěru, že studna níže ve svahu je samostatnou věcí ve smyslu občanskoprávním (§ 498 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), proto mohla být předmětem žaloby.

29. Žalobkyně zažalovala 2. a 4. žalovaného z důvodu, že jsou na studnu níže ve svahu napojeni, že z ní vodu odebírají, své právo odvozují od ostatních žalovaných a žalobkyni svým aktivním jednáním vylučují z jejího užívání, jak se podávalo z jejího vyjádření ze dne 1. 3. 2022. Soud uvádí, že na straně žalované měli vystupovat toliko vlastníci pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], na němž stojí studna níže ve svahu a jimiž jsou 1. a 3. žalovaný (nemovitost mají v SJM) . 2. a 4. žalovaný k tomuto pozemku vlastnické právo nemají ani nikdy neměli, což ostatně vyplývalo i ze samotných tvrzení žalobkyně, proto nebyli nositeli pasivní věcné legitimace ve sporu. Pokud by měli zájem na výsledku sporu, mohli by do řízení vstoupit jako vedlejší účastníci na stranu žalovanou (§ 93 o. s. ř.). Jiná situace by nastala tehdy, jestliže by proti 2. a 4. žalovanému byla podána žaloba na zdržení se neoprávněného zásahu do výkonu práv žalobkyně (negatorní žaloba). Žaloba musela být proto vůči těmto žalovaným bez dalšího zamítnuta.

30. Ani žaloba proti 1. a 3. žalovanému nebyla shledána důvodnou, když bylo zjištěno, že tchán žalobkyně zbudoval studnu výše ve svahu, která je situována na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], nikoli studnu níže ve svahu, jež je lokalizována na pozemku parc. [číslo] v tomtéž katastrálním území. Žalobkyni žádné vlastnické právo ke studni níže ve svahu nesvědčí.

31. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

32. Podle § 150 o. s. ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

33. Soud přiznal 1. a 3. žalovanému, oprávněným společně a nerozdílně, když jsou manželé, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 51 885 Kč. Se zřetelem na tarifní hodnotu ve výši 50 000 Kč (§ 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) představuje základní výše odměny za 1 úkon právní služby ve smyslu § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 a. t. částku 3 100 Kč. Podle § 12 odst. 4 a. t. při zastupování dvou osob za společné úkony náleží advokátovi za každou zastupovanou osobu odměna snížená o 20 %, celkem tedy v daném případě šlo o částku 4 960 Kč. Advokát zastupující žalované účelně učinil 8 úkonů právní služby po 4 960 Kč: příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření ze dne 16. 6. 2022, jednání dne 6. 9. 2022 (09:00 – 10:46 hod.), dne 4. 7. 2023 (09:00 – 11:44 hod.) a dne 22. 8. 2023 (09:00 – 11:03 hod.) a místní ohledání dne 3. 10. 2022 (13:00 – 14:10 hod.) (§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t.), a 1 úkon právní služby po 2 480 Kč: účast na vyhlášení rozsudku dne 1. 9. 2023 (§ 11 odst. 2 písm. f) a. t.), přičemž ke každému z 9 úkonů náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 a. t. po 300 Kč. Advokátovi náleží dále náhrada za cestu na místní ohledání z [obec] do [část obce] ([adresa]) a zpět (2x 15 km) ve výši 220 Kč (30 km při průměrné spotřebě 5,6 l /100 km a 47,10 Kč za 1 litr motorové nafty, náhrada za použití vozidla: 30 km x 4,70 Kč = 141 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 79 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném do 20. 8. 2022) a náhrada za promeškaný čas za cestu na místní ohledání v rozsahu 2 půlhodin po 100 Kč, tj. 200 Kč (§ 14 odst. 1, 3 a. t.) Celkem žalovanými účelně vynaložené náklady řízení dosáhly částky 42 880 Kč, k nimž náležela daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 9 005 Kč.

34. Soud přiznal 2. a 4. žalovanému, oprávněným společně a nerozdílně, když jsou manželé, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 3 828 Kč. Každému žalovanému náleží paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, tj. 600 Kč (2x 300 Kč), za 6 úkonů: sepis vyjádření ze dne 9. 5. 2022, jednání dne 6. 9. 2022 (09:00 – 10:46 hod.), dne 4. 7. 2023 (09:00 – 11:44 hod.) a dne 22. 8. 2023 (09:00 – 11:03 hod.) (§ 1 odst. 1 a 3 písm. a) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Též jim náleží náhrada za cestu na místní ohledání dne 3. 10. 2022 z [obec] do [část obce] a zpět (2x 15 km) ve výši 228 Kč (30 km při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 44,50 Kč za 1 litr benzinu 95 oktanů, náhrada za použití vozidla: 30 km x 4,70 Kč = 141 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 87 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném do 20. 8. 2022).

35. Žalobkyně žádala, aby při rozhodování o nákladech řízení bylo přihlédnuto k nejasnému terénu v místě samém, chaotickému postoji vodoprávního úřadu, jejímu věku a skutečnosti, že je osvobozena od soudních poplatků. Soud neshledal podmínky pro nepřiznání nákladů řízení (byť jen zčásti) 2. a 4. žalovanému, jelikož ve sporu nebyli pasivně věcně legitimováni, což muselo být žalobkyni zastoupené advokátkou zřejmé. Ani u 1. a 3. žalovaného nebyly shledány podmínky pro nepřiznání nákladů řízení (byť jen zčásti), poněvadž žalobkyně ke svým zásadním tvrzením nepředložila přesvědčivé důkazy, dokonce byla vyvrácena, žalobkyně si musela být před podáním žaloby, a to i jako osoba práva neznalá, na základě jí založených listin do spisu, např. nedatovaná žádost jejího tchána, rozhodnutí Místního národního výboru ve [obec] [číslo jednací] ze dne 10. 10. 1961, povolení ke stavbě od rady Místního národního výboru v [obec] ze dne 2. 5. 1962, situační plánek, deník jejího tchána a geometrický plán [číslo] [rok] ze dne 3. 9. 2003 vč. jeho grafické přílohy, a znalosti místních poměrů vědoma toho, že její tchán postavil studnu výše ve svahu (nad cestou), nikoli níže ve svahu (pod cestou). Z obsahu celého spisu je evidentní, že žalobkyně ignorovala objektivní důkazy, přitom upřednostnila své pocity a dojmy. Jde-li o sdělení [stát. instituce], odbor stavební úřad a životní prostředí, ze dne 31. 1. 2006 a 24. 10. 2007, jež měla žalobkyně k dispozici před podáním žaloby, žádné z nich nehovořilo o tom, že by jí náleželo jakékoli právo ke studni na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (studna níže ve svahu).

36. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna uhradit 1. a 3. žalovanému k rukám jejich zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

37. Lhůta k plnění byla určena odlišně od zákonné úpravy (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), a to s ohledem na majetkové poměry žalobkyně, když byla osvobozena od soudních poplatků. Náklady řízení u 1. a 3. žalovaného je žalobkyně povinna zaplatit do 3 měsíců od právní moci rozsudku, neboť se jedná o vysokou částku a žalobkyni se tímto vytvoří časový prostor, aby si mohla dostatečné peníze sehnat, např. u rodinných příslušníků. Náklady řízení u 2. a 4. žalovaného je povinna zaplatit do 1 měsíce od právní moci rozsudku, protože nejsou příliš vysoké.

38. Podmínky pro přechod poplatkové povinnosti na žalované podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, splněny nebyly, když žalobkyně, jež byla osvobozena od soudních poplatků, když jí byl ustanoven zástupce, nebyla se žalobou úspěšná. Obdobně se to týká nákladů státu (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).