6 C 11/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno 140 Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem JUDr. Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno , LL. Anonymizováno . sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 20 856 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 922 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 4 922 Kč za dobu od 11.7.2019 do zaplacení, částku 2 834 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 2 834 Kč za dobu od 11.7.2019 do zaplacení a částku 13 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 13 100 Kč za dobu od 11.7.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 5 822 Kč za dobu od 9.8.2018 do 10.7.2019, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 900 Kč za dobu od 11.7.2019 do 15.2.2021, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 700 Kč za dobu od 16.2.2021 do 15.3.2021, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 500 Kč za dobu od 16.3.2021 do 22.6.2023, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 3 734 Kč za dobu od 8.11.2018 do 10.7.2019, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 900 Kč za dobu od 11.7.2019 do 15.2.2021, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 700 Kč za dobu od 16.2.2021 do 15.3.2021, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 500 Kč za dobu od 16.3.2021 do 22.6.2023, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 14 000 Kč za dobu od 2.2.2019 do 10.7.2019, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 900 Kč za dobu od 11.7.2019 do 15.2.2021, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 700 Kč za dobu od 16.2.2021 do 15.3.2021, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 500 Kč za dobu od 16.3.2021 do 22.6.2023.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 287 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , MPA, , tituly za jménem 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26.10.2023 domáhala zaplacení částky v celkové výši 20 856 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 7.6.2017 smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 35 000 Kč, a na základě které měla žalovaná povinnost vrátit zápůjčku ve výši 35 000 Kč a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) ve výši 29 958 Kč sestávající se z kalkulačních položek fixního úroku ve výši 6 260 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 270 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 15 428 Kč. Celkem se tedy zavázala žalovaná zaplatit žalobkyni částku 64 958 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že obdržela v místě svého bydliště v hotovosti uvedenou částku zápůjčky. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku a údaje o tom zaznamenala do zákaznické karty. V zákaznické kartě ze dne 7.6.2017 žalovaná uvedla, že čerpá mateřskou dovolenou. Kromě peněžité pomoci v mateřství žalovaná uvedla další čistý příjem z brigády a další čistý příjem domácnosti - příjem partnera. Dále předložila občanský průkaz, výpisy z bankovního účtu a výměr peněžité pomoci v mateřství. K datu uzavření smlouvy již byla žalovaná klientem žalobkyně a závazek z dříve uzavřené smlouvy řádně splácela. V zákaznické kartě žalovaná potvrdila, že ze strany žalobkyně jí bylo poskytnuto náležité vysvětlení ve smyslu § 94 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dále potvrdila v čestném prohlášení, že reálně disponuje použitelným příjmem, který v zákaznické kartě uvedla, že tento údaj je pravdivý a je poskytován za účelem posouzení, zda bude schopna zápůjčku splácet. Žalobkyně doplnila touto žalobou uplatňuje pouze vrácení poskytnuté zápůjčky. Úhradu celkové dlužné částky měla žalovaná provést v 60 týdenních splátkách po 1 083 Kč s tím, že poslední týdenní splátka činí 1 061 Kč, a že splatnost první splátky nastala dnem 14.6.2017 a poslední splátka byla splatná dne 8.8.2018. Žalovaná závazky ze smlouvy řádně neplnila a celkem žalovaná uhradila částku 29 178 Kč. Po datu splatnosti poslední předepsané splátky žalovaná uhradila na účet právního zástupce žalobce dne 15.2.2021 částku 200 Kč, dne 15.3.2021 částku 200 Kč a dne 22.6.2023 částku 500 Kč. Dlužná zápůjčka tedy činí 4 922 Kč. Jako příslušenství pohledávky uplatňuje žalobkyně zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední předepsané splátky až do úplného zaplacení jistiny, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky (nárok 1). Dále žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovanou dne 6.9.2017 smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč, a na základě které měla žalovaná povinnost vrátit zápůjčku ve výši 10 000 Kč a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) ve výši 8 917 Kč sestávající se z kalkulačních položek fixního úroku ve výši 1 789 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč. Celkem se tedy zavázala žalovaná zaplatit žalobkyni částku 18 917 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že obdržela v místě svého bydliště v hotovosti uvedenou částku zápůjčky. I k tomuto závazku žalobkyně uvedla shora uvedené údaje týkající se prověřování úvěruschopnosti žalované. Předmětem žaloby je opět pouze vrácení poskytnuté zápůjčky. Úhradu celkové dlužné částky měla žalovaná provést v 60 týdenních splátkách po 316 Kč s tím, že poslední týdenní splátka činí 273 Kč. Splatnost první splátky nastala po uplynutí jednoho týdne od podpisu smlouvy, tj. 13.9.2017. Poslední splátka byla splatná dne 7.11.2018. Žalovaná závazky ze smlouvy řádně neplnila a celkem žalovaná uhradila částku 6 266 Kč. Po datu splatnosti poslední předepsané splátky žalovaná uhradila na účet právního zástupce žalobkyně dne 15.2.2021 částku 200 Kč, dne 15.3.2021 částku 200 Kč a dne 22.6.2023 částku 500 Kč. Dlužná zápůjčka tedy činí 2 834 Kč. Jako příslušenství pohledávky uplatňuje žalobkyně zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední předepsané splátky až do úplného zaplacení jistiny, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky (nárok 2). Dále žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovanou dne 1.12.2017 smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované zápůjčku výši 16 000 Kč, a na základě které měla žalovaná povinnost vrátit zápůjčku ve výši 16 000 Kč a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) ve výši 13 967 Kč sestávající se z kalkulačních položek fixního úroku ve výši 2 862 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 372 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 733 Kč. Celkem se tedy zavázala žalovaná zaplatit žalobkyni částku 29 967 Kč. Žalobkyně uvedla, že smlouvou č. , tel. číslo, poskytla žalované zápůjčku ve výši 16 000 Kč, přičemž část zápůjčky ve výši 7 871 Kč byla na žádost žalované použita na refinancování předchozí zápůjčky č. , tel. číslo, . Zbývající část zápůjčky ve výši 8 129 Kč převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy o zápůjčce. I k tomuto závazku žalobkyně uvedla shora uvedené údaje týkající se prověřování úvěruschopnosti žalované. Předmětem žaloby je opět pouze vrácení poskytnuté zápůjčky. Úhradu celkové dlužné částky měla žalovaná provést v60 týdenních splátkách po 500 Kč s tím, že poslední týdenní splátka činí 467 Kč. Splatnost první splátky nastala dnem 8.12.2017. Poslední splátka byla splatná dne 1.2.2019. Žalovaná závazky ze smlouvy řádně neplnila a celkem žalovaná uhradila částku 2 000 Kč. Po datu splatnosti poslední předepsané splátky žalovaná uhradila na účet právního zástupce žalobkyně dne 15.2.2021 částku 200 Kč, dne 15.3.2021 částku 200 Kč a dne 22.6.2023 částku 500 Kč. Dlužná zápůjčka tedy činí 13 100 Kč. Jako příslušenství pohledávky uplatňuje žalobkyně zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední předepsané splátky až do úplného zaplacení jistiny, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky.

2. Žalobkyně se z jednání konaného dne 6.3.2024 omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nežádala, soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.

3. Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení nečinná, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Ze smlouvy o zápůjčce – ZELENÁ v hotovosti č. , tel. číslo, ze dne 6.9.2017 soud zjistil, že byla uzavřena mezi stranami. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 10 000 Kč s celkovou dlužnou částkou ve výši 18 917 Kč.

5. Ze zákaznické karty ze dne 6.9.2017 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že bydlí s rodiči, má učňovské vzdělání, je svobodná a důvodem zápůjčky jsou neočekáváné výdaje. Vyživuje jednu osobu. Automobil nevlastní. Je v domácnosti na mateřské dovolené. Čistý příjem žalované je uveden ve výši 10 821 Kč, jako ostatní příjmy žalované je uvedena částka 7 000 Kč, jako další čisté příjmy domácnosti pak částka 26 000 Kč, celkem 43 821 Kč. Jako interní splátky žalobkyni je uvedena částka 6 332 Kč, externí splátky nejsou uvedeny, odhadované měsíční výdaje žalované jsou uvedeny v částce 4 000 Kč. Jako ověřený dokument je označen výměr rodičovského příspěvku.

6. Z předžalobní upomínky ze dne 3.7.2019 soud zjistil, že tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 18 900,04 Kč do 10.7.2019. Dle podacího archu byla zásilka odeslána dne 4.7.2019.

7. Ze smlouvy o zápůjčce – ZELENÁ v hotovosti č. , tel. číslo, ze dne 1.12.2017 soud zjistil, že byla uzavřena mezi stranami. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 16 000 Kč s celkovou dlužnou částkou ve výši 29 967 Kč. Bylo sjednáno refinancování zápůjčky ke smlouvě o zápůjčce č. , tel. číslo, , částka k vyplacení činí 8 129 Kč.

8. Ze zákaznické karty ze dne 1.12.2017 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že bydlí s rodiči, má učňovské vzdělání, je svobodná a důvodem zápůjčky jsou neočekáváné výdaje. Vyživuje jednu osobu. Automobil nevlastní. Je v domácnosti na mateřské dovolené. Čistý příjem žalované je uveden ve výši 8 300 Kč, jako ostatní příjmy žalované je uvedena částka 10 482 Kč, jako další čisté příjmy domácnosti částka 21 000 Kč, celkem 39 782 Kč. Jako interní splátky žalobkyni je uvedena částka 7 596 Kč, externí splátky nejsou uvedeny, odhadované měsíční výdaje žalované jsou uvedeny v částce 5 000 Kč. Jako ověřený dokument je označen výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 3.7.2019 soud zjistil, že tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 35 233,43 Kč do 10.7.2019. Dle podacího archu byla zásilka odeslána dne 4.7.2019.

10. Ze smlouvy o zápůjčce – ZELENÁ v hotovosti č. , tel. číslo, ze dne 7.6.2017 soud zjistil, že byla uzavřena mezi stranami. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 35 000 Kč s celkovou dlužnou částkou ve výši 64 958 Kč.

11. Ze zákaznické karty ze dne 7.6.2017 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že bydlí s rodiči, má učňovské vzdělání, je svobodná a důvodem zápůjčky jsou neočekáváné výdaje. Vyživuje dvě osoby. Automobil nevlastní. Je v domácnosti na mateřské dovolené. Čistý příjem žalované je uveden ve výši 3 800 Kč, jako ostatní příjmy žalované je uvedena částka 10 000 Kč, jako další čisté příjmy domácnosti částka 21 000 Kč, celkem 34 800 Kč. Jako interní splátky žalobkyni je uvedena částka 3 672 Kč, externí splátky nejsou uvedeny, odhadované měsíční výdaje žalované jsou uvedeny v částce 5 000 Kč. Jako ověřený dokument je označen výměr rodičovského příspěvku a tři výpisy z bankovního účtu.

12. Z předžalobní upomínky ze dne 3.7.2019 soud zjistil, že tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 52 666,53 Kč do 10.7.2019. Dle podacího archu byla zásilka odeslána dne 4.7.2019.

13. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

14. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

15. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. V poměrech souzené věci nelze než uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud neměl k dispozici jakékoliv listiny, jež by osvědčovaly, že byla majetková situace žalované prověřována. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětných smluv žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí, kdy i z předložených dokladů plyne, že celkový příjem žalované kolísal, žalovaná pečovala o nezl. dítě (rodičovská dovolená), což mohlo limitovat žalovanou v možnosti dalšího příjmu, nadto další příjem žalované nebyl nijak ověřován, stejně jako další příjem domácnosti. Žádosti o úvěry byly vždy zdůvodněny neočekávanými výdaji, byť smlouvy byly fakticky uzavírány v průběhu šesti měsíců, k tomu došlo již k refinancování předchozí zápůjčky, kdy zápůjčku je nutno hodnotit obdobně jako úvěr. Všechny tyto skutečnosti měly dle názoru soudu vést žalobkyni k větší obezřetnosti při půjčování prostředků, která však z provedeného dokazování nevyplývá.

17. Soud si je vědom skutečnosti, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022, zatímco smlouvy byly uzavřeny 7.6.2017, 6.9.2017 a 1.12.2017. Soud však vycházel z teleologického výkladu opírajícího se o smysl daného zákona a komunitárního spotřebitelského práva, ze kterého vychází, neboť české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, což je posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že neplatnost úvěrové smlouvy v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není stanovena jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i postavení samotných věřitelů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Z uvedeného plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

18. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

19. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, jsou dotčené smlouvy o zápůjčce ze dne 7.6.2017, dne 6.9.2017 a dne 1.12.2017 neplatné. Protože bylo prokázáno, že žalované byla na základě neplatně uzavřených smluv vyplacena částka 16 000 Kč (ze smlouvy ze dne 1.12.2017), částka 35 000 Kč (ze smlouvy ze dne 7.6.2017) a částka 10 000 Kč (ze smlouvy ze dne 6.9.2017) lze uzavřít, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Dle tvrzení žalobkyně došlo ze strany žalované k částečným úhradám a po započtení těchto úhrad je proto žalovaná ve smyslu § 2 991 o.z. povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 4 922 Kč ze smlouvy ze dne 7.6.2017, resp. ve výši 2 834 Kč ze smlouvy ze dne 6.9.2017, resp. ve výši 13 100 Kč ze smlouvy ze dne 1.12.2017. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o.z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2019, sp.zn. 29 Cdo 577/2019). Vzhledem k tomu, že žalovaná jistinu včas neuhradila ani po té, co byla žalobkyní vyzván k jejímu uhrazení nejpozději výzvou ze dne 3.7.2019 se splatností do 10.7.2019, dostala se dnem následujícím, tj. od 11.7.2019, do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však nárokovala úrok nižší ve výši 9,00%, resp. 9,75%, ročně a soud tak žalobkyni přiznal úrok z prodlení dle § 153 odst. 2 o.s.ř. v nárokované výši.

20. Soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 4 922 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 4 922 Kč za dobu od 11.7.2019 do zaplacení, částku 2 834 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 2 834 Kč za dobu od 11.7.2019 do zaplacení a částku 13 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 13 100 Kč za dobu od 11.7.2019 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

21. Dle § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, což je soudní poplatek 835 Kč a náklady právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se typově jedná o tzv. formulářovou žalobu, tedy za 3 úkony po 300 Kč a 3x režijní paušál po 100 Kč a 252 Kč představující 21% DPH z odměny a režijního paušálu, celkem tedy 2 287 Kč, a to při splnění podmínek dle § 142a o.s.ř.