Okresní soud v Jablonci nad Nisou · Rozsudek

6 C 126/2021

č. j. 6 C 126/2021-59

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-11 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJN:2021:6.C.126.2021.2

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: ; anonymizováno , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 675 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 4 323 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč z titulu nezaplacených televizních poplatků za měsíce září 2019 až prosinec 2019 a leden 2020 včetně, vždy ve výši 135 Kč měsíčně s tím, že každý poplatek byl splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.

2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v právní moci dne 27.5.2021, vyslovil Obvodní soud pro Prahu 1 svou místní nepříslušnost a postoupil věc zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému.

3. Žalovaný ve věci namítal, že se do jeho sféry nedostala výzva k přihlášení poplatníka, písemná informace o zařazení do evidence poplatníků a výzva k zaplacení dlužných televizních poplatků, neboť ty mu byly doručeny na adresu nemovité věci, která je pronajatá a nájemce nezaznamenal pokus o doručení psaní od žalobce. Nadto žalovaný fakticky od ledna 2003 bydlel se svou matkou a otcem na adrese [adresa]. Od roku 2014 pak tvoří společnou domácnost se svým otcem [jméno] [celé jméno žalovaného], kdy od roku 2017 společně bydlí na adrese [adresa žalovaného], televizní a rozhlasové poplatky jsou řádně hrazeny otcem žalovaného.

4. Žalobkyně v replice uvedla, že žalovaný nesplnil svou odhlašovací povinnost, kdy ani není v možnostech žalobkyně pátrat a dozvědět se, že se na adrese uvedené v žalobě již nezdržuje. Namítla, že do doby odhlášení žalovaný zůstává poplatníkem a svědčí mu zákonná povinnost hradit televizní poplatek.

5. Soud ve věci nařídil jednání na [datum]. Žalobkyně ani její právní zástupce, ačkoliv byli řádně předvoláni, doručení vykázáno dne [datum], se k jednání bez omluvy nedostavili ani nepožádali o odročení jednání. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce.

6. Žalovaný, který se k jednání dostavil, setrval na svém stanovisku a uvedl, že mu nebylo známo, že se stal poplatníkem televizního poplatku, proto ani nepodal odhlášku. Potvrdil, že v žalovaném období i v době vyhotovení výzvy ke dni 29.5.2019 byl na adrese [adresa]. Současně byl odběratelem elektřiny i na adrese [adresa žalovaného]. Namítl, že se předmětná výzva nedostala do jeho sféry a navrhl proto zamítnutí žaloby.

7. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] vyhotovila dopis adresovaný žalovanému na adresu [adresa], obsahující žádost o sdělení, proč žalovaný nehradí televizní poplatky, dále byla žalobkyní předložena výzva k přihlášení poplatníka České televize ze dne 29.5.2019, adresovaná žalovanému na shora označenou adresu. Dále žalobkyně doložila specifikaci výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a dopisy, upomínky pohledávky vyhotovené prostřednictvím České pošty, oddělení DINO, ze dne 15.3.2020, 27.5.2020 a 15.7.2020, včetně dodejek. Z dopisu ze dne 28.8.2019 soud zjistil, že jím žalobkyně informovala žalovaného o zařazení do evidence plátců televizního poplatku pod [variabilní symbol] s tím, že první poplatek bude předepsán za září 2019 a první platba ve výši 135 Kč má být žalovaným uhrazena do 15.9.2019. Dále má soud k dispozici potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, výpis z evidence České televize, z něhož plyne, že žalovaný byl přihlášen od srpna 2019 pod [variabilní symbol]. Dále byla žalobkyní předložena dodejka, v níž je uveden [variabilní symbol], jejímž adresátem je žalovaný, z jejíhož obsahu plyne, že byla doručována žalovanému na adresu [adresa], v roce 2019, bližší datace není z předložené kopie dodejky patrná.

8. Žalovaný předložil doklady o platbách SIPO (včetně televizního poplatku) na adrese [adresa], za duben 2020, říjen 2020 a listopad 2020, a smlouvu o připojení k distribuční soustavě uzavřenou žalovaným dne 20.7.2016 s odběrným místem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a zprávu o zdravotním stavu svého otce z 28.12.2018.

9. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

10. Soud konstatuje, že sporné žalobní tvrzení o odeslání výzvy k přihlášení poplatníka České televize ze dne 29.5.2019 nebylo v řízení prokázáno. Soud měl k dispozici toliko samotnou výzvu vyhotovenou dne 29.5.2019. Žalobkyní sice byla předložena dodejka, z jejíhož obsahu plyne, že zásilka byla žalovanému na adresu [adresa], doručována v roce 2019, avšak z předložené kopie listiny není zřejmé datum doručování, aby bylo možné učinit závěr například o časové souvislosti s vyhotovením předmětné výzvy. Ze samotné dodejky pak není nijak patrné, jaký dokument byl žalobkyní doručován. Za dané důkazní situace nelze mít tento základní předpoklad pro úspěch žalobkyně ve věci za splněný. Jelikož žalovaný namítal, že se výzva nedostala do jeho sféry a žalobkyně své tvrzení v tomto směru neprokázala, nemohla být žaloba úspěšná. S ohledem na výše uvedené neučinil již soud z dalších předložených důkazů žádná skutková zjištění relevantní pro své rozhodnutí.

11. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili a nemohli být tedy soudem poučeni o nutnosti důkazní návrhy doplnit. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

12. Vzhledem ke shora uvedenému, soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. Ve věci úspěšný žalovaný má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému bránění práva.

14. Soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 323 Kč, sestávající z odměny zástupce žalovaného za tři úkony právní služby po 500 Kč (§ 7 bod 2., § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb, advokátního tarifu, dále jen a. t. – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis odporu a vyjádření, účast na jednání soudu dne 11.10.2021), tj. celkem 1 500 Kč, náhrady hotových výdajů zástupce žalovaného za 3 shora označené úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.), tj. celkem 900 Kč. Dále soud přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v náhradě času promeškaného cestou k procesnímu soudu a zpět dle § 14 odst. 3 a.t. v celkové výši 600 Kč při době jízdy za šest započatých půlhodin (účast na jednání [datum]). Cestovní náklady advokáta k jednání dne 11.10.2021 tvoří částku celkem 1 323 Kč, kdy cesta na trase [obec] (sídlo advokáta) – Jablonec n.N. a zpět představuje celkem 218 km při průměrné spotřebě vozidla [značka automobilu], RZ [anonymizována dvě slova] [číslo], 6,2 litru/ 100 km a při ceně automobilového benzínu 95 oktanů 27,80 Kč/litr určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb., základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,40 Kč / km, tj. celkem 1 323 Kč. Náhradu za daň z přidané hodnoty advokát žalovaného neúčtoval. Soud nepřiznal advokátem účtované parkovné v částce 20 Kč, kdy platbu za parkování vozidla považuje soud za součást nákladů dle § 13 odst. 3 a 4 a.t. a je již zahrnuto v režijním paušálu ve výši 300 Kč (k tomu srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24.9.2014, sp.zn. 4 To 54/2014). Z předloženého parkovacího lístku je nadto patrné, že vozidlo bylo zaparkováno na záchytném parkovišti na Horním náměstí v blízkosti soudní budovy, kdy výdaj za parkování (20 Kč) nikterak nepřesahuje částku, při které by bylo možné náhradu z tohoto titulu z objektivních důvodů přiznat.

15. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

16. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

17. Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.