6 C 131/2022
č. j. 6 C 131/2022-53
V PLATNOSTIOkresní soud v Jablonci nad Nisou zamítl žalobu o zaplacení částky 415 000 Kč, protože žalovaná jako soudní komisařka není pasivně legitimována k odpovědnosti za náhradu škody. Soud se opřel o § 3 odst. 1 písm. b) a § 4 zákona č. 82/1998 Sb., podle nichž za nesprávný úřední postup odpovídá stát, nikoli fyzická osoba. Žalobce byl v dědickém řízení řádně zastoupen svým bratrem na základě plné moci, kterou sám udělil. Soud dál neposuzoval skutečnost nesprávného postupu, protože žaloba nemůže být úspěšná bez správného odpovědního subjektu.
Plný text
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce, datum narození trvale bytem adresa žalobce fakticky: anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována tři slova, příjmení jméno proti žalované: ; anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, IČO sídlem adresa žalovaného o zaplacení 415 000 Kč
I. Žaloba o zaplacení částky 415 000 Kč se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobce podal ke zdejšímu soudu dne 7.10.2022 žalobu, kterou se vůči žalované domáhal zaplacení částky 415 000 Kč. Návrh odůvodnil tím, že žalovaná v rámci dědického řízení po jeho matce příjmení příjmení postupovala nedbale. Uvedl, že žalovaná byla zdejším soudem v dotčeném dědickém řízení pověřena výkonem funkce soudního komisaře. Tvrdil, že dosud nebyl ze strany žalované kontaktován a vyrozuměn o zahájení tohoto dědického řízení ani neobdržel usnesení z dědického jednání. O dědickém řízení jej poprvé informoval jeho bratr jméno celé jméno žalobce, kterému na základě e-mailové komunikace zaslal dvakrát nevyplněné formuláře plné moci s jeho ověřeným podpisem. Podle usnesení, které si vyžádal od zdejšího soudu, proběhlo dědické řízení až 29.6.2020, ačkoliv byl bratrem informován, že má proběhnout v únoru či březnu a následně, že proběhne začátkem dubna. Vyjádřil překvapení nad tím, že poté, co byla žalovaná pověřena k projednání dědictví i po jeho otci jméno příjmení, byl ze strany žalované osobně kontaktován a informován. Má za to, že pokud by byl žalovanou kontaktován a informován o důležitých aspektech dědického řízení po matce příjmení příjmení, zřejmě by si pokusil zajistit zastoupení advokátem. Uvedl, že v zákoně č. 292/2013 Sb. není uvedeno, že pověřený soudní komisař může svou vlastní povinnost danou zákonem přenést na některého z pozůstalých, proto se domnívá, že žalovaná porušila svou povinnost a tím jej poškodila. Žalovaná částka 415 000 Kč pak vychází z tržního ocenění nemovitosti na adrese adresa, částkou 2 490 000 Kč, kdy toto tržní ocenění bylo základem dědického jednání po zemřelé matce příjmení příjmení. Žalobce svůj podíl vypočetl z poloviny ceny nemovitosti, tj. z částky 1 245 000 Kč, následně rozdělené mezi tři dědice první třídy (manžele zůstavitelky, bratra žalobce a žalobce), 1/3 tak činí částku 415 000 Kč. 2 Žalovaná nárok zcela neuznala. Argumentovala, že žalobou je uplatňován nárok na náhradu škody z důvodu jejího nesprávného úředního postupu. Potvrdila, že v dané věci (vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka) vykonávala činnost soudního komisaře, která je však dle § 4 ve spojení s § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zákon č. 82/1998 Sb.) výkonem státní správy a za případnou škodu v tomto případě odpovídá stát. Dále odmítla námitky žalobce stran jejího postupu ve věci, kdy jednala na základě do spisu založených plných mocí pro řízení o pozůstalosti, na základě kterých žalobce zmocnil k zastupování své osoby v řízení o pozůstalosti jméno příjmení, datum narození, což je bratr žalobce. Obě plné moci byly žalobcem uděleny pro zastupování v dědickém řízení v celém rozsahu, pokud tedy žalobce udělil takovouto plnou moc pro dědické řízení třetí osobě, byl řádně procesně zastoupen. Má proto za to, že z její strany k žádnému nesprávnému úřednímu postupu v daném dědickém řízení nedošlo. Žalobce byl pro všechny úkony v řízení o pozůstalosti řádně zastoupen, obě plné moci sám podepsal, a to i před svědkem, který se na listině rovněž podepsal. Doplnila, že žalobce byl v řízení o pozůstalosti zastoupen osobou, která je uvedena na plné moci, kdy zmocněnec žalobce učinil veškeré procesní úkony, které byly v řízení o dědictví potřeba. Dále rovněž odmítla uznat částku, kterou žalobce žaluje a způsob jejího určení, kdy čistá hodnota dědictví po příjmení příjmení byla určena na částku 828 518 Kč, dědický nárok žalobce činil 1/3 z částky 828 518 Kč, což neodpovídá částce 415 000 Kč. 3 Žalobce v replice uvedl, že uznává, že pověřil svého bratra k zastoupení u dědického řízení po matce příjmení příjmení, avšak žalovaná svou zákonnou povinnost dle § 164 zákona č. 292/2013 Sb. chybně přenesla na jednoho z dědiců, ačkoliv je tato povinnost dána soudu z důvodu zamezení nekalé aktivity pozůstalých, kdy je možné zajistit vyloučení některých dědiců z řízení o pozůstalosti. Například uvedením v omyl. Uvedl, že po úmrtí otce byla tatáž nemovitost oceněna na částku 3 490 000 Kč, kdy k nárůstu ceny o 1 000 000 Kč nevidí důvod. Má za to, že došlo k úmyslnému neoznámení o dědickém řízení po matce příjmení příjmení, kdy žalovaná jako zaměstnanec státu je odpovědná za řádné soudní řízení. Na výši žalované částky setrval. 4 Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 5 Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona (dále jen "úřední osoby"). 6 Podle § 4 zákona č. 82/1998 Sb. za výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech, zápisy skutečností do veřejného rejstříku provedené notářem podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Činnost notáře a soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, podle odstavce 1 se považuje za úřední postup (odst. 2). 7 Podle § 5 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 8 Podle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. 9 V posuzované věci nebylo mezi účastníky sporné, že žalovaná vykonávala funkci soudní komisařky v řízení o pozůstalosti po příjmení příjmení (vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka). Žalobní tvrzení se opírají o nesprávný postup žalované v tomto řízení. Konkrétně žalobce tvrdil, že žalovaná jej neinformovala o shora uvedeném řízení o pozůstalosti, ani mu nebylo zasláno konečné rozhodnutí, čímž měla žalovaná porušit svou zákonnou povinnost. Žalovaná argumentovala tím, že žalobce byl v řízení o pozůstalosti řádně zastoupen na základě jím udělené plné moci a žalobcem vytýkaná pochybení odmítla. Nadto se jedná o žalobu z titulu nesprávného úředního postupu a za takovou případnou škodu odpovídá stát. 10 Soud ve věci aplikoval zákon č. 82/1998 Sb., neboť se z hlediska právního posouzení žalovaného nároku ztotožňuje s argumentací žalované, pokud se jedná o hodnocení žalobního návrhu jako žaloby z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem, kdy žalovaná v dotčeném řízení o pozůstalosti činila úkony jako soudní komisařka. Podle § 4 zákona č. 82/1998 Sb. se za výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. považují i úkony notáře jako soudního komisaře. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické či fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, stát, kdy stát odpovídá i za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu dle § 6 zákona č. 82/1998 Sb. 11 Na základě uvedeného nelze než uzavřít, že žalované ve věci nesvědčí pasivní věcná legitimace, kdy věcná legitimace je stav plynoucí z hmotného práva a žalovaná není nositelkou subjektivní hmotné povinnosti, které se žalobce u soudu domáhá. Tím je dle aplikovaných zákonných ustanovení stát, resp. jeho jménem jednající ministerstva a jiné ústřední správní úřady (§ 14 odst. 1 ve spojení s § 6 zákona č. 82/1998 Sb.). 12 S ohledem na shora učiněný závěr, soud již dále neposuzoval tvrzení žalobce stran nesprávného postupu žalované v dotčeném řízení o pozůstalosti, neboť by toto bylo nadbytečné v situaci, kdy žalovaná není ve věci pasivně legitimována a žaloba již z tohoto důvodu nemůže být úspěšná. 13 S ohledem na vše shora uvedené soud žalobu z důvodu nedostatku pasivní legitimace žalované v celém rozsahu zamítl. 14 Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy procesně úspěšná žalovaná náklady řízení nežádala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve dvou vyhotoveních.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.