6 C 135/2025
č. j. 6 C 135/2025-21
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Plný text
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 25 840 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba o zaplacení částky 25 840 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 18.2.2025 domáhala zaplacení částky 25 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 25 840 Kč za dobu od 3.6.2024 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6.12.2023 mezi společností , právnická osoba, , jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Uvedla, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 11.1.2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2.6.2024. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 3.6.2024. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 25 840 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 4 600 Kč, a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 1 240 Kč nejpozději splatných dne 2.6.2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Dále uvedla, že původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.zaplo.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaný byl povinen se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této smlouvy. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru. Dle obchodních podmínek dostupných na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně https://www.zaplo.cz/obchodni-podminky/(dále jen „OP“), na které odkazuje úvěrová smlouva, byl žalovaný informován v odst. 7.11., že na základě ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru může věřitel coby poskytovatel spotřebitelského úvěru nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný dále podle odst. 7.
12. OP souhlasil, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Banking , právnická osoba, , z.s.p.o. a , právnická osoba, . v souladu s čl. 8 OP. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dle odst. 1.
2. OP prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil v období mezi 11.1.2024 a převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného , č. účtu, . Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 19.10.2024. Závěrem uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.
2. Žalobkyně se z jednání konaného dne 28.7.2025 omluvila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně obeslán a předvolání spolu s žalobu mu bylo doručeno fikcí na evidovanou adresu trvalého pobytu dne 23.6.2025, o odročení jednání nežádal, soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.
3. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:
4. Nejprve soud konstatuje, že na základě předložených listin (smlouvy o postoupení ze dne 6.12.2023 vč. seznamu postoupených pohledávek) a ve spojení s doručením žaloby žalovanému má soud aktivní legitimaci žalobkyně ve věci za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2007, sp.zn. 33 Odo 657/2005). Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyní předložené oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19.10.2024 a výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 19.10.2024 se týkají smlouvy o spotřebitelském úvěru jiného čísla (v těchto listinách je smlouva označena číslem , hodnota, , zatímco v žalobním návrhu je uvedeno číslo smlouvy 587112003 a smlouva tohoto čísla byla žalobkyní rovněž přiložena).
5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 11.1.2024 soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, jako věřitelem a žalovaným jako klientem. Ve smlouvě je uveden způsob poskytnutí úvěru na bankovní účet č. , č. účtu, . Předmětem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč, celkem ke splacení bez prodloužení 24 600 Kč, datum splatnosti 10.2.2024.
6. Z výpisu z běžného účtu , právnická osoba, soud zjistil, že dne 2.5.2023 z čísla účtu , č. účtu, s názvem , Jméno žalovaného, byla připsána částka 0,01 Kč.
7. Z výpisu z běžného účtu , právnická osoba, soud zjistil, že dne 11.1.2024 byla ve prospěch účtu č. , č. účtu, , pod VS , var. symbol, , převedena částka 20 000 Kč.
8. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 9.6.2025 soud zjistil, že běžný účet č. , č. účtu, byl k lednu 2024 veden na žalovaného, a že na tomto účtu neevidují v lednu 2024 příchozí platbu pod VS , var. symbol, .
9. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí věci podstatná skutková zjištění.
10. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
11. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně (resp. právní předchůdkyně žalobkyně) řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soudu nebyla předložena žádná konkrétní skutková tvrzení k této otázce ani důkazy prokazující prověřování příjmových a výdajových poměrů žalovaného. Pokud žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřována v registrech, nejsou tato tvrzení opět ničím prokazována.
13. Soud tedy nemá za to, že by žalobkyně provedla hodnověrné zkoumání majetkové situace žalovaného, kdy zcela absentují podklady k hodnocení příjmové i výdajové stránky žalovaného.
14. Soud uzavírá, že žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a tedy nepostupovala s náležitou odbornou péčí.
15. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.
16. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 11.1.2024 neplatná. Současně soud s ohledem na provedené dokazování nemůže mít za to, že žalovanému v lednu 2024 byla na jeho účet č. , č. účtu, převedena jistina tohoto úvěru v částce 20 000 Kč pod VS , var. symbol, , o kterém žalobkyně tvrdila, že jím původní věřitel identifikoval platby úvěru, a nelze tedy uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně, které by byl žalovaný podle § 2 991 o.z. povinen žalobkyni vydat. Pro úplnost soud doplňuje, že pokud žalobkyně předložila výpis z účtu prokazující převod 20 000 Kč na účet identifikovaný jako účet žalovaného, vztahuje se tato platba k VS , var. symbol, , a nikoliv v žalobě tvrzenému VS , var. symbol, .
17. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).
18. Za popsané situace soudu nezbylo, než žalobu v plném rozsahu zamítnout.
19. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, žádné náklady nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.