6 C 136/2025

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 15 945 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 325,48 Kč se zákonným úrokem prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 325,48 Kč za dobu od 4.1.2024 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 4 619,52 Kč a zákonného úroku prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 619,52 Kč za dobu od 4.1.2024 do zaplacení zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 338 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1.4.2025, ve znění doplnění ze dne 4.6.2025, domáhala zaplacení částky v celkové výši 15 945 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že smlouva o úvěru byla uzavřená se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.1.2025 na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13.1.2025 mezi společností , právnická osoba, ., jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne 4.12.2023 úvěr ve výši 11 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 3.1.2024. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 11 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 619,52 Kč a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 325, 48 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditgo.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaná odsouhlasila znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, v tomto případě je kód , Anonymizováno, . Autorizační kód je přidělen žalované na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon. SMS Kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 4.12.2023. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, ale přesto nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaná nevrátila úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovanou telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 22.1.2025. Uvedla, že žalovaná dala souhlas se zpracováním osobních údajů a také souhlas s nakládáním s jejími osobními údaji za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Závěrem žalobkyně uvedla, že pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhuje, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Celková výše nároků žalobkyně činí celkem 15 945 Kč nejpozději splatných dne 3.1.2024.

2. Podáním ze dne 4.6.2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 325,48 Kč s příslušenstvím.

3. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. soud v případě, že je návrh vzat zpět, řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí zastaví. Neboť žalobkyně vzala shora citovaným podáním žalobu částečně zpět, soud řízení v rozsahu zpětvzetí výrokem I. částečně zastavil.

4. Žalobkyně se z jednání konaného dne 20.8.2025 omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nežádala, soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.

5. Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení nečinná, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

6. Soud nejprve konstatuje, že na základě předložených listin (zejména oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22.1.2025 vč. potvrzení o odeslání dne 22.1.2025) má aktivní legitimaci žalobkyně za danou.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 43999/694321 ze dne 4.12.2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou jako úvěrovanou a společností , Anonymizováno, ’s , Anonymizováno, s.r.o., IČO , IČO, , jako úvěrující, a že jejím předmětem bylo sjednání bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 11 000 Kč s termínem splatnosti 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému. Úvěr měl být splacen jednorázovou splátkou ve výši 12 480,36 Kč. Bylo sjednáno, že úvěr bude poskytnut na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .

8. Z předžalobní upomínky ze dne 22.1.2025 soud zjistil, že tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 41 915,80 Kč do tří dnů. Dle podacího archu byla zásilka odeslána dne 22.1.2025.

9. Z potvrzení o platbě ze dne 9.1.2025 soud zjistil, že dne 4.12.2023 byla na účet , jméno FO, ’s , Anonymizováno, s.r.o. zaúčtována platba ve výši 1 Kč z bankovního účtu číslo , č. účtu, a pod VS , var. symbol, .

10. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že společnost Emma’s credit s.r.o. převedla dne 4.12.2023 částku 11 000 Kč na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .

11. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 1.7.2025 soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byla žalovaná, a že na tento účet byla prosinci 2023 připsána částka 11 000 Kč pod VS , var. symbol, .

12. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

13. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

14. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. V poměrech souzené věci nelze než uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně (resp. právního předchůdce žalobkyně) řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud neměl k dispozici jakékoliv listiny, jež by osvědčovaly, že byla majetková situace žalované řádně prověřována. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

16. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

17. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o spotřebitelském úvěru č. 43999/694321 ze dne 4.12.2023 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalované byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 11 000 Kč, lze uzavřít, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně a žalovaná je ve smyslu § 2 991 o.z. povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 11 000 Kč. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že je-li shledána neplatnost smlouvy pro rozpor s § 86 odst. 1 shora citovaného zákona, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. označuje judikatura (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Co 3675/2021) za speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru a v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. V poměrech souzené věci pak tedy nelze mít za to, že již nastalo prodlení žalované (spotřebitelky) jako dlužníka a žalobkyni proto nelze přiznat uplatněný nárok na úroky z prodlení.

18. Soud tedy výrokem II. zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč, kdy lhůta k tomuto plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. v obecné délce tří dnů, neboť žalovaná ke svým aktuálním osobním, příjmovým a majetkovým poměrům v řízení ničeho netvrdila ani neprokazovala. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

19. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci za splnění podmínky stanovené § 142a odst. 1 o.s.ř. Předmětem řízení byla částka 15 945 Kč spolu s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka 19 778,90 Kč vyčíslená ke dni rozhodování soudu, a to jako součet částek dle žalobního petitu 15 945 Kč + 3 833,90 Kč. Žalobkyně byla procesně úspěšná co do částky 11 000 Kč. Žalobkyně měla tedy úspěch z 56 % a žalovaná ze 44%, žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 12 % (56% – 44 %).

20. Žalobní návrh byl posouzen jako tzv. formulářová žaloba, neboť žaloba má podobu vžitého vzoru a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Výše účelně vynaložených nákladů řízení byla proto určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Pokud se jedná o výši žalobkyni přiznaných nákladů řízení, soud přiznal žalobkyni právo na účelně vynaložené náklady spočívající v odměně za právní zastupování ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby á úkon 400 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif, a.t.), a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky, dále v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tytéž tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč a 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, k tomu 21% DPH z odměny a náhrad (tj. z částky 1 500 Kč), tedy 315 Kč, tj. celkem 2 815 Kč. Poměrné výši 12% odpovídá částka 338 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).