Okresní soud v Jablonci nad Nisou · Rozsudek

6 C 162/2024

č. j. 6 C 162/2024-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-08-21 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSJN:2024:6.C.162.2024.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO Anonymizováno zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 11 528 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 20.4.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 528 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 1 528 Kč za dobu od 20.4.2024 do 7.5.2024 ve výši 11,11 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 1 528 Kč za dobu od 8.5.2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 802 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7.5.2024, doplněnou podáním ze dne 31.7.2024, domáhala zaplacení částky v celkové výši 11 528 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 19.12.2023 s žalobkyní úvěrovou smlouvu, kdy se jednalo o bezúčelový, spotřebitelský úvěr. Dále žalobkyně uvedla, že k uzavření úvěrové smlouvy může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.kamali.cz v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci žalobkyně k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text smlouvy a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti a které je součástí smlouvy v části "Smluvní strany", je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce www.kamali.cz nebo v mobilní aplikaci, je smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti a zároveň je součástí smlouvy v její části "Smluvní strany", v případě žalovaného na , e-mail, , zároveň je klientovi dostupná z mobilní aplikace. Uvedla, že totožnost žadatele o úvěr je ověřována ze strany žalobkyně prostřednictvím kopie dokladů totožnosti, které jsou ze strany žadatele zaslány. A to v případě, že nedošlo k ověření prostřednictvím služby bank ID. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je dále ověřeno vlastnictví k účtu žadatele o úvěr. Žalobkyně v případě žalovaného využila tzv. bank ID zároveň k ověření jeho totožnost. Uvedla, že zároveň vždy při uzavírání smlouvy, hodnotí schopnost žadatele splácet. Zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně dále podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí, či nikoliv. V podrobnostech žalobkyně odkázala na přiloženou listinu popisující postup posouzení úvěruschopnosti spolu s argumentací, jak bylo k posouzení dospěno. Argumentovala, že pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku, kterých přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Schválená výše úvěru byla odeslána z účtu žalobkyně na účet žalovaného dne 19.12.2023 na číslo účtu uvedené ve smlouvě: 5078516093/0800. Sjednány byly také další volitelné služby za následující poplatky: Poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, který urychluje poskytnutí úvěru na účet klienta. Jedná se o jednorázový poplatek. Dále poplatek za tzv. Bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, ktreý umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost úvěru o 30 dní, a to konkrétně z důvodů uvedených ve smlouvě. Poplatek se hradí měsíčně po celou dobu trvání smlouvy a je možné kdykoliv tuto službu ze strany klienta zrušit. Daný úvěr byl splatný dne 18.1.2024. Žalovaný za trvání smlouvy nehradil ničeho. Žalovaný se tedy dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, k jeho úhradě. Následně byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady, a to ve výši 300 Kč dne 23.1.2024. Dále byla žalovanému účtována smluvní pokuta, která byla vypočtena jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru. Smluvní pokuta vždy ve výši 300 Kč byla účtována dne 17.2.2024 a dne 21.03.2024. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. S ohledem na výše uvedené, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žalobního návrhu za žalovaným pohledávku ve výši 11 528 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 300 Kč a smluvních pokut v celkové výši 600 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 83,85 Kč od 20.4.2024 do 7.5.2024 a zákonný úrok z prodlení z částky 11 528 Kč od 8.5.2024 do zaplacení ve výši 14,75 %.

2. Žalobkyně se z jednání konaného dne 14.8.2024 omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nežádal, soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.

3. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 5.4.2024 soud zjistil, že žalovaný byl tímto dopisem vyzván k úhradě žalované pohledávky ve lhůtě do 19.4.2024. Z podacího archu plyne odeslání zásilky dne 8.4.2024.

5. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že dne 19.12.2023 byla na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, vyplacena částka 10 000 Kč.

6. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta sepsané žalobkyní dne 7.5.2024 soud zjistil, že v dokumentu je k osobě žalovaného uvedeno, že nemá děti, je zaměstnaný s výší příjmu 35 000 Kč, že příjem ostatních členů domácnosti činí 40 000 Kč a splátky jiným společnostem uvedené v žádosti činí 4 000 Kč. Dále je zde uvedena tabulka lustrace žalovaného v registrech ISIR a NRKI s negativními výsledky.

7. Z úvěrové smlouvy č. žádosti 1243244 ze dne 19.12.2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Dále byla sjednána doplňková služba „Expres výplata“ a „Bezpečná splátka“. Za žalovaného byla smlouva podepsána SMS kódem dne 19.12.2023.

8. Z bankovního účtu č. , hodnota, soud zjistil, že dne 19.12.2023 byla odeslána částka 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, .

9. Dále žalobkyně předložila fotografii občanského průkazu žalovaného (č. dokladu , tel. číslo, , kdy totožnost žalovaného má soud tímto za prokázanou. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

10. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

11. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. V poměrech souzené věci nelze než uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud neměl k dispozici jakékoliv listiny, jež by osvědčovaly, že byla majetková situace žalovaného řádně prověřována, kdy nelze vycházet toliko z listin sepsaných žalobkyní. V souzené věci rovněž zcela absentují konkrétní tvrzení a jim odpovídající podklady prokazující zkoumání příjmové i výdajové stránky poměrů žalovaného. Provedení lustrace žalovaného ve zmiňovaných registrech nebyla žalobkyní prokázána. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.

13. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

14. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

15. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru č. žádosti 1243244 ze dne 19.12.2023 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 10 000 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný za trvání smlouvy ničeho nehradil. Žalovaný je proto ve smyslu § 2 991 o.z. povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o.z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2019, sp.zn. 29 Cdo 577/2019). Vzhledem k tomu, že žalovaný jistinu včas neuhradil ani poté, co byl žalobkyní vyzván k jejímu uhrazení nejpozději výzvou ze dne 5.4.2024 se splatností do 19.4.2024, dostal se dnem následujícím, tj. od 20.4.2024, do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Soud zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 20.4.2024 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

17. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci za splnění podmínky stanovené § 142a odst. 1 o.s.ř.

18. Předmětem řízení byla částka 11 528 Kč spolu s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka 11 684,59 Kč vyčíslená ke dni rozhodování soudu, a to jako součet částek dle žalobního petitu 11 528 Kč + 83,85 Kč + 72,74 Kč. Žalobkyni byla přiznána celkem částka 10 501,10 Kč (10 000 Kč + 501,10 Kč). Žalobkyně měla úspěch z 90% a žalovaný z 10%, žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 80% (90% – 10%).

19. Žalobní návrh byl posouzen jako tzv. formulářová žaloba, neboť žaloba má podobu vžitého vzoru a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Výše účelně vynaložených nákladů řízení byla proto určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a. t.“).

20. Pokud se jedná o výši žalobkyni přiznaných nákladů řízení, soud přiznal žalobkyni právo na účelně vynaložené náklady spočívající v odměně za právní zastupování ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby á úkon 300 Kč dle § 14b a.t., a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky, dále v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tytéž tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč a 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, k tomu 21% DPH z odměny a náhrad (tj. z částky 1 200 Kč), tedy 252 Kč, tj. celkem 2 252 Kč. Poměrné výši 80% odpovídá částka 1 802 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.