6 C 162/2025
č. j. 6 C 162/2025-24
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Plný text
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 10 056 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se žaloba co do částky 4 056 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 6 000 Kč za dobu od 13.6.2024 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 209 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky , Jméno advokátky 1 Žalobkyně se žalobou podanou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 25.3.2025 domáhala proti žalované zaplacení částky v celkové výši 10 056 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako úvěrující uzavřel s žalovanou jako úvěrovanou dne 13.5.2024 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které LeaderFin poskytl žalované úvěr a žalovaná se zavázala úvěr vrátit společně s příslušnými úroky a poplatky. Nedílnou součástí Smlouvy o úvěru jsou Všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“) a předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku. Žalovaná se nejprve zaregistrovala na internetových stránkách LeaderFin www.pujckaplus.cz. Při registraci uvedla požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Výstupem registrace je profil klienta (karta klienta). Na základě úspěšné registrace byla žalované v informačním systému založena klientská sekce přístupná žalované na shora uvedených internetových stránkách LeaderFin a sděleny přístupové údaje do systému LeaderFin. Žalovaná následně prostřednictvím své klientské sekce požádala LeaderFin o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve Smlouvě o úvěru a tuto žádost a současně znění Smlouvy o úvěru potvrdila pomocí elektronického kódu zaslaného žalované LeaderFin pomocí SMS. Uvedla, že LeaderFin následně posoudil úvěruschopnost žalované podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. a čl. 4.2.
1. VOP výpisem/výpisy z účtu (popř. výpisem z účtu/analýzou účtu obstaraným prostřednictvím služby Kontomatik), případně dalšími přiloženými doklady za rozhodné období. Z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalované ke splacení úvěru. LeaderFin žádost žalované o úvěr schválil. Poskytnutím úvěru na základě žádosti žalované byla Smlouva o úvěru uzavřena (čl. 4.2.
3. VOP). Podle čl. II.
1. Smlouvy o úvěru společnost LeaderFin jako úvěrující sjednala s žalovanou jako úvěrovanou poskytnutí úvěru v částce 6 000 Kč. Podle čl. III.1. ve spojení s čl. II.
1. Smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala, že úvěr splatí jednorázově nejpozději do 12.6.2024 společně se sjednanými úroky (dále jen „úrok“) a poplatkem za úvěr (dále jen „poplatek“). Společnost LeaderFin poskytla žalované úvěr dne 13.5.2024 (datum odepsání úvěru z účtu LeaderFin) převodem na účet č. , č. účtu, na základě původní smlouvy o úvěru uvedené výše. Žalovaná porušila svůj závazek zaplatit LeaderFin poskytnutý úvěr společně s úrokem a poplatkem do data splatnosti a dostala se tak do prodlení dne 13.6.2024. Dle čl. VI. Smlouvy (Náklady v případech opožděných plateb) vznikl LeaderFin nárok na: a) zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru od data prodlení do zaplacení (čl. VI.1.
1. Smlouvy), b) smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny úvěru od data prodlení do zaplacení (čl. VI.1.2.
1. Smlouvy s přihlédnutím k omezení podle § 122 odst. 3 ZoSÚ. c) úroku a poplatku sjednaného bez slevy, pokud byla sjednána sleva na Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne 20.8.2024 postoupila společnost LeaderFin veškeré své pohledávky ze Smlouvy o úvěru za žalovanou na společnost , právnická osoba, Smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne 11.9.2024 postoupila společnost , právnická osoba, veškeré své pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná do data podání žaloby neuhradila na dlužnou pohledávku ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: jistiny úvěru ve výši 6 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 160 Kč, úroku ve výši 180 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 716 Kč 0,1 % denně z částky jistiny úvěru od 13.6.2024 do 25.3.2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75% p.a. z částky 6 000 Kč ode dne 13.6.2024 do zaplacení. Závěrem žalobkyně navrhla, aby soud, pokud dospěje k závěru, že žalobkyně neprokázala uzavření Smlouvy o úvěru nebo že Smlouva o úvěru není platnou, posoudil žalovaný nárok podle § 2991a násl. obč. zák. o bezdůvodném obohacení.2 Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení nečinná, soud proto rozhodl na základě žalobkyní navržených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:3 Soud nejprve konstatuje, že na základě předložených listin (smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.8.2024 a ze dne 11.9.2024 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a ve spojení s doručením žaloby žalované dne 14.7.2025) má aktivní legitimaci žalobkyně za danou.4 Z dokumentu označeného jako „Editace profilu klienta ID 706438“ soud zjistil, že je zde uvedeno rodné číslo žalované a její další osobní údaje (jméno, příjmení, adresa), dále e-mail a mobilní telefon, včetně označení stavu, že není dlužník. Jako hlavní zdroj příjmu je uveden invalidní důchod ve výši 16 495 Kč z důvodu paranoidní schizofrenie, dále jako druh jiného příjmu je uvedena podnikatelská činnost, typ bydlení na ubytovně, splátky úvěrů jsou uvedeny v nulové výši, ostatní náklady ve výši 900 Kč, vzdělání je značeno základní, počet členů domácnosti a počet členů s příjmem 1, počet vyživovaných osob 0. Čistý měsíční příjem domácnosti je značen ve výši 60 000 Kč, náklady na bydlení 7 650 Kč, náklady na služby a energie ve výši 250 Kč.5 Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 31.1.2025 soud zjistil, že tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 7 dnů od doručení výzvy. Z podacího lístku plyne odeslání zásilky dne 13.2.2025.6 Z výpisu , právnická osoba, . ze dne 9.9.2024 soud zjistil, že dne 13.5.2024 došlo k odeslání částky 6 000 Kč z účtu , právnická osoba, . na účet žalované , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, a specifickým symbolem , spec. symbol, .7 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 9.5.2024 soud zjistil, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, . jako úvěrujícím a žalovanou jako dlužníkem. V záhlaví smlouvy je uvedeno číslo účtu žalované , č. účtu, . Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč s datem poskytnutí dne 13.5.2024 a datem splatnosti dne 12.6.2024.8 Z výpisu k bankovnímu účtu žalované č. , č. účtu, za období od 1.2.2024 do 29.2.2024 soud zjistil, že konečný zůstatek činil 66,53 Kč, a že dne 20.2.2024 je zde značena odchozí platba ve výši 4 265 Kč označená jako Inkaso úvěru – Anuita.9 Z výpisu k bankovnímu účtu žalované č. , č. účtu, za období od 1.4.2024 do 30.4.2024 soud zjistil, že konečný zůstatek činil -251,50 Kč, a že dne 2.4.2024 je zde značena příchozí platba ve výši 20 000 Kč označená jako Půjčka dle smlouvy Reamfinance , právnická osoba, . a dále dne 17.4.2024 je značena příchozí platba 16 495 Kč jako invalidní důchod 3. stupně.10 Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 2.7.2025 soud zjistil, že v období od 1.5.2024 do 31.5.2024 byla majitelkou účtu č. , č. účtu, žalovaná.11 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.12 Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.13 Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14 V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko profil klienta (kartu klienta), aniž by zde uvedené údaje, týkající se majetkových poměrů žalované, byly náležitě doloženy příslušnými listinami. Žalovaná v kartě klienta uvedla, že čistý měsíční příjem její jednočlenné domácnosti činí 60 000 Kč, kdy za doloženou lze mít pouze výši invalidního důchodu žalované 3. stupně, jak plyne ze shora uvedených výpisů. Původ zbývající výše příjmu zůstal neobjasněn a jeví se jako problematický, kdy i z výpisů z bankovního účtu žalované za dva měsíce (únor 2024 a duben 2024) plyne přebírání dalších půjček či úvěrů a zanedbatelný či záporný konečný zůstatek na účtu. Rovněž žalovanou tvrzené výdaje soud za ověřené z předložených dokumentů nemá. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že majetková situace žalované v porovnání s dalšími dostupnými údaji měla žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, vést k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalované.15 S ohledem na vše shora uvedené nelze než uzavřít, že z předložených dokumentů žádné hodnověrné zkoumání majetkové situace žalované nevyplývá. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí. Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022. Z uvedené právní úpravy plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.16 Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).17 Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 9.5.2024 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalované byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 6 000 Kč, lze uzavřít, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně a žalovaná je ve smyslu § 2 991 o.z. povinna toto bezdůvodné obohacení ve výši 6 000 Kč žalobkyni vydat.18 Podle § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že je-li shledána neplatnost smlouvy pro rozpor s § 86 odst. 1 shora citovaného zákona, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. označuje judikatura (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Co 3675/2021) za speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru a v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. V poměrech souzené věci pak tedy nelze mít za to, že již nastalo prodlení žalované (spotřebitelky) jako dlužníka a žalobkyni proto nelze přiznat uplatněný nárok na úroky z prodlení.19 Soud tedy zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč, kdy lhůta k tomuto plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. v obecné délce tří dnů, neboť žalovaná ke svým aktuálním osobním, příjmovým a majetkovým poměrům v řízení ničeho netvrdila ani neprokazovala. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.20 Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci za splnění podmínky stanovené § 142a odst. 1 o.s.ř.21 Předmětem řízení byla částka 10 056 Kč spolu s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka 11 086,48 Kč vyčíslená ke dni rozhodování soudu. Žalobkyni bylo přiznáno celkem 6 000 Kč. Žalobkyně měla úspěch z 54% a žalovaná ze 46%, žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 8% (54% – 46%).22 Žalobní návrh byl posouzen jako tzv. formulářová žaloba, neboť žaloba má podobu vžitého vzoru a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Výše účelně vynaložených nákladů řízení byla proto určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.23 Pokud se jedná o výši žalobkyni přiznaných nákladů řízení, soud přiznal žalobkyni právo na účelně vynaložené náklady spočívající v odměně za právní zastupování ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby á úkon 400 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif, a.t.), a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky, dále v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tytéž tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč a 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, k tomu 21% DPH z odměny a náhrad (tj. z částky 1 500 Kč), tedy 315 Kč, tj. celkem 2 615 Kč. Poměrné výši 8% odpovídá částka 209 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.