6 C 176/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození trvale bytem adresa žalované o zaplacení 28 655 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 800 Kč za dobu od 28.5.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 13 855 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 770,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 639,88 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 082,53 Kč za dobu od 17.12.2021 do 27.5.2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 282,53 Kč za dobu od 28.5.2022 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 19 082,53 Kč za dobu od 17.12.2021 do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 30.6.2022 domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 28 655 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 770,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 639,88 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 19 082,53 Kč od 17.12.2021 do zaplacení ve výši 10 % a úroku 29 % ročně z částky 19 082,53 Kč od 17.12.2021 do zaplacení. Návrh byl odůvodněn tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 13.6.2019 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalobkyně uvedla, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní nebo podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i v samotné předmětné smlouvě, ve které je přímo nad podpisem žalované mj. uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si poskytovatel tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen poskytovateli splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 trestního zákoníku. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve se žalovanou uzavřena smlouva. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 13 855 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 577 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 860 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 418 Kč a pojistného (bylo-li sjednáno) (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 565 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6.8.2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 23.6.2019. Ke dni 29.10.2019 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 19 082,53 Kč a dlužný poplatek částku 13 572,47 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 19 082,53 Kč dále úrokem ve výši 29,00 % ročně sjednaným na straně 1 Smlouvy o zápůjčce, a to od 7.8.2020, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl v souladu s čl. 6 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1 200 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 na žalobkyni s účinností ke dni 5.1.2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 18.12.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 44 855 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 44 855 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby bylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno celkem 4 000 Kč. Žalovaná zaplatila dne 19.11.2021 částku 2 000 Kč, žalobkyně ke dni platby vyčíslila zákonný úrok z prodlení ve výši 1 781,04 Kč, úrok ve výši 5 164,99 Kč a platbu započetla na poplatek ve výši 2 000 Kč, dne 16.12.2021 částku 2 000 Kč, žalobkyně ke dni platby vyčíslila zákonný úrok z prodlení ve výši 143,12 Kč, úrok ve výši 415,04 Kč a platbu započetla na poplatek ve výši 2 000 Kč. S ohledem na shora uvedené žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 28 655 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 19 082,53 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 9 572,47 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7 639,88 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 770,63 Kč, úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 082,53 Kč od 17.12.2021 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 19 082,53 Kč od 17.12.2021 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 7 639,88 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 19 082,53 Kč od 7.8.2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18.12.2020 a z kapitalizovaného úroku počítaného z aktuální dlužné jistiny od 19.12.2020 do 16.12.2021. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4 770,63 Kč žalobkyně doplnila, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 19 082,53 Kč od 1.7.2019, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou, do 18.12.2020 a z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení počítaného z aktuální dlužné jistiny od 19.12.2020 do 16.12.2021. Před podáním žaloby byla žalovaná bezúspěšně žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.

2. Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení nečinná, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

3. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.1.2020 byla tato uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní a jejím předmětem bylo postoupení pohledávek specifikovaných v Příloze č. 1 této smlouvy. Žalobkyně doložila rovněž seznam pohledávek obsahující i číslo předmětné smlouvy se žalovanou.

4. Z výzvy k plnění ze dne 12.5.2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě pohledávky nejpozději do 27.5.2022. Výzva k plnění byla odeslána dne 12.5.2022, jak plyne z předloženého podacího lístku.

5. Z tabulky umoření ze dne 12.1.2021 soud zjistil, že žalobkyně eviduje k danému datu zůstatek (nesplacené) jistiny ve výši 19 082,53 Kč.

6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 13.6.2019 soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou. Podpisem smlouvy potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši 20 000 Kč v hotovosti. Bylo sjednáno, že za poskytnutí zápůjčky náleží poskytovali poplatek ve výši 13 855 Kč, který sestává z úroku ve výši 3 577 Kč, částce 7 860 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částce 2 418 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celková dlužná částka činí 33 855 Kč, která je splatná formou 60 splátek v týdenním splátkovém období. Výše jedné splátky činí 565 Kč, poslední splátka činí 520 Kč. Zápůjční úroková sazba činí 29,00 % p.a. RPSN 169,16 % Součástí smlouvy o zápůjčce jsou smluvní podmínky.

7. Ze zákaznické karty podepsané žalovanou dne 13.6.2019 soud zjistil, že obsahuje osobní údaje žalované, dále údaj, že žalovaná je nájemníkem, dosáhla [anonymizováno] vzdělání, je [anonymizována čtyři slova], pracuje jako [anonymizována dvě slova] na plný pracovní úvazek (uvedeno, že zaměstnání je ověřeno pracovní smlouvou) a její čistý pravidelný měsíční příjem činí 20 585 Kč, jiný příjem nemá a odhadované měsíční výdaje žalované činí 3 500 Kč. Zápůjčku u jiné společnosti nemá, kreditní kartu také ne. Mezi ověřenými dokumenty jsou uvedeny rovněž dvě výplatní pásky. Jiné listiny vztahující se k příjmům či výdajům žalované nebyly předloženy.

8. Z dopisu ze dne 6.1.2021 soud zjistil, že tímto společnost [právnická osoba] oznamovala žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Oznámení bylo odesláno 25.1.2021, jak plyne z předloženého podacího lístku.

9. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

10. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

11. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko zákaznickou kartu, kdy tam uvedené údaje nebyly nikterak doloženy příslušnými listinami, a to ani na straně příjmové ani na straně výdajové. Zejména odhadované měsíční výdaje byly uvedeny v celkové částce 3 500 Kč, aniž by tyto byly jakkoliv specifikovány, či porovnány s dalším údajem, a to, že žalovaná bydlí v nájmu a lze tedy předpokládat vynakládání vyšší částky jen na zajištění bydlení, kdy je nutné uvažovat alespoň o dalších základních pravidelných a nezbytných výdajích, které lze předpokládat u každého spotřebitele (např. na stravu, ošacení, hygienu, příp. dopravu a podobně). Žádné takovéto hodnověrné zkoumání majetkové situace žalované však z předloženého dokumentu nevyplývá. Soud nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupoval s náležitou odbornou péčí.

13. Soud si je vědom skutečnosti, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022, zatímco smlouva byla uzavřena 13.6.2019. Soud však vycházel z teleologického výkladu opírajícího se o smysl daného zákona a komunitárního spotřebitelského práva, ze kterého vychází, neboť české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13 EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, což je posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že neplatnost úvěrové smlouvy v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není stanovena jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i postavení samotných věřitelů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Z uvedeného plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

14. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

15. Neboť právní předchůdce žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděl na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 13.6.2019 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalované byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 20 000 Kč, lze uzavřít, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor právního předchůdce žalobkyně. Postoupení žalované pohledávky na žalobkyni a tedy aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou, a to na základě předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.1.2020, kdy žalobkyně doložila rovněž seznam pohledávek obsahující i číslo předmětné smlouvy se žalovanou. Dopisem ze dne 6.1.2021 bylo postoupení pohledávky oznámeno žalované. Aktivní legitimace žalobkyně je tedy dána.

16. Dle tvrzení žalobkyně uhradila žalovaná na jistinu v částce 20 000 Kč částku 1 200 Kč a 4 000 Kč, tj. celkem 5 200 Kč. Po odečtení těchto částečných úhrad je žalovaná ve smyslu § 2 991 o.z. povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 14 800 Kč. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o.z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2019, sp.zn. 29 Cdo 577/2019).

17. Vzhledem k tomu, že žalovaná jistinu včas neuhradila ani po té, co byla žalobkyní vyzvána k jejímu uhrazení nejpozději výzvou ze dne 12.5.2022 se splatností do 27.5.2022, dostala se dnem následujícím, tj. od 28.5.2022, do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však nárokovala úrok nižší ve výši 10% ročně a soud tak žalobkyni přiznal úrok z prodlení dle § 153 odst. 2 o.s.ř. v nárokované výši.

18. Soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 14 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 14 800 Kč za dobu od 28.5.2022 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

19. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci za splnění podmínky stanovené § 142a odst. 1 o.s.ř.

20. Předmětem řízení byla částka 28 655 Kč spolu s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka 49 695,52 Kč vyčíslená ke dni rozhodování soudu, a to jako součet částek dle žalobního petitu 28 655 Kč + 4 770,63 Kč + 7 639,88 Kč + 2 216,71 Kč + 6 413,30 Kč. Žalobkyni bylo přiznáno celkem 15 858,30 Kč (14 800 Kč + 1 058,30 Kč). Žalobkyně měla úspěch z 32 % a žalovaná z 68 %, žalovaná by proto měla nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 36 % (68 % – 32 %). Jelikož však žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.