6 C 177/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: ; anonymizováno zdravotní pojišťovna anonymizována tři slova a anonymizováno , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození t.č. stát. instituce anonymizováno , Slovenská republika o zaplacení 15 264 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 264 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 15 264 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně dne 10.5.2022 podala k Okresnímu soudu v Nymburce žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené částky. Žalobkyně tvrdila, že [jméno] [příjmení], [datum narození], je pojištěnkou žalobkyně, a že žalovaný dne 14. 3. 2020 kolem 23:00 hod. v [obec], v ulici [ulice], v plechové garáži u domu [adresa], fyzicky pojištěnku žalobkyně napadl a způsobil jí zranění, se kterým byla [jméno] [příjmení] ošetřena v [nemocnice] s následnou hospitalizací. Za popsané jednání byl žalovaný pravomocně potrestán, jak plyne z odsuzujícího rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 3. 11. 2020, č.j. 53 T 9/2020-583, kterým soud jednání žalovaného posoudil jako pokus zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 a § 145 odst. 1, 2 písm. b), g) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Tento rozsudek nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 3. 11. 2020. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s výše uvedeným protiprávním jednáním žalovaného, které vedlo k újmě na zdraví pojištěnky [jméno] [příjmení], poskytovateli zdravotních služeb, [nemocnice], p. o., za zdravotní výkony náklady v celkové výši 15 264 Kč. Žalobkyně tedy v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného vůči pojištěnce [jméno] [příjmení] vynaložila náklady na hrazené služby jí poskytnuté, přičemž na jejich náhradu má právo podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Žalobkyně žalovaného vyzvala výzvou ze dne 1. 4. 2021 k zaplacení vynaložených nákladů na hrazené služby ve výši 15 264 Kč, a to do 30 dnů od doručení této výzvy, přičemž tuto výzvu zaslala na adresu aktuálního pobytu žalovaného, tedy Věznice Jiřice, [obec]. Ačkoliv si žalovaný zásilku osobně převzal dne 9.4.2021, na náklady na hrazené služby žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně tedy opětovně vyzvala žalovaného k úhradě vynaložených nákladů na hrazené služby žalobní upomínkou ze dne 20.5.2021, a to do 5 dnů od doručení žalobní upomínky. Tuto žalobní upomínku zaslala žalobkyně žalovanému opět na adresu tehdy aktuálního pobytu žalovaného. Žalovaný si převzal zásilku osobně dne 28. 5. 2021. Žalovaný však náklady na hrazené služby dosud neuhradil, ani žalobkyni ohledně těchto nákladů nikterak nekontaktoval. K rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 3.11.2020, č.j. 53 T 9/2020-583, žalobkyně doplnila, že tímto rozhodnutím soud přiznal žalobkyni pouze náhradu škody představující náklady na hrazené služby poskytnuté poškozené pojištěnce žalobkyně v souvislosti s jejím napadením ze strany žalovaného uvedeným pod bodem 1. výroku tohoto rozsudku. Soud však nepřiznal žalobkyni náhradu škody za léčení poškozené pojištěnky žalobkyně po fyzickém napadení ze strany žalovaného uvedeným pod bodem 2. výroku tohoto rozsudku, kdy tyto náklady proto žalobkyně vymáhá cestou tohoto občanskoprávního sporu.

2. Usnesením ze dne 31.8.2022, č.j. 5 C 122/2022-28, v právní moci dne 23.11.2022, vyslovil Okresní soud v Nymburce místní nepříslušnost a postoupil věc zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci je přítomný mezinárodní prvek, zabýval se soud nejprve otázkou, zda mají české soudy pravomoc v dané věci rozhodovat. Žalovaný je občanem Slovenské republiky. Dle zjištění soudu nemá žalovaný na území České republiky hlášený trvalý pobyt, na území Slovenské republiky má hlášený pobyt bezdomovce v [jméno], okr. [jméno]. V době zahájení řízení se žalovaný fakticky nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Banská Bystrica na území Slovenské republiky.

4. Soud ve věci aplikoval čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („ Brusel I bis“), podle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události. Na tomto podkladě soud uzavřel, že české soudy mají pravomoc ve věci rozhodovat a vzhledem k povaze nároku a skutkovým okolnostem souzené věci, kdy ke škodné události došlo v obvodu zdejšího soudu, je věcně a místně příslušným soudem Okresní soud v Jablonci nad Nisou.

5. Žalovaný zůstal nečinný a ve věci se nijak nevyjádřil.

6. Soud za souhlasu účastníků věc rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.

7. Z dokladu o pojistném vztahu soud zjistil, že [jméno] [příjmení], r.č.: [číslo], je od 1.1.2015 pojištěnkou žalobkyně v režimu veřejného zdravotního pojištění. Pojištění nebylo ukončeno.

8. Z hlášení úrazu nebo jiného poškození zdraví podle § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění ze dne 15.3.2020 soud zjistil, že k osobě [jméno] [příjmení], číslo pojištěnce [číslo], byl hlášen úraz, ke kterému došlo dne 14.3.2020 ve 23:30 hod. v [příjmení], kdy zraněná byla napadena přítelem a udeřena do obličeje. Dále je označeno, že ke zranění nedošlo v důsledku dopravní nehody, jedná se o úraz nepracovní a zraněné nebyla odebrána krev k prokázání přítomnosti alkoholu či jiné omamné látky. Zraněná byla odeslána do chirurgické ambulance.

9. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 3.11.2020, č.j. 53 T 9/2020-583, soud zjistil, že tímto byla podle § 314s odst. 1, 4 tr. řádu schválena dohoda o vině a trestu ze dne [datum] uzavřená mezi státní zástupkyní Krajského státního zastupitelství v [obec], pobočka v Liberci a žalovaným v procesním postavení obžalovaného, podle které byl žalovaný uznán vinným, že 1. v přesně nezjištěné době v noci z 28. 9. 2019 na 29. 9. 2019 na blíže nezjištěném místě v [obec] poblíž ulice [ulice] v zalesněném porostu za tzv. Srnčím dolem fyzicky napadl poškozenou [jméno] [příjmení], [datum narození], a to nejméně opakovanými údery pěstí zejména do obličeje, kdy jí tímto svým jednáním způsobil otřes mozku, rozsáhlé otoky horní etáže obličeje, hřbetu nosu a brýlový hematom oboustranně s výrazným otokem víček, mnohočetné zlomeniny obličejového skeletu – zlomeninu nosních kostí bez posunu úlomků s krvácením z nosní dutiny, zlomeninu nosní přepážky s deviací přední poloviny přepážky doleva, zlomeninu přední stěny horní čelisti vlevo, zlomeninu spodiny levé očnice, dále bylo zjištěno krvácení do dutiny horní čelisti vlevo a nad levou lícně – čelistní oblastí, četná povrchní sedření kůže na horních končetinách a na obou kolenou, hematom na rozhraní levé horní končetiny a levého prsu, přičemž v průběhu fyzického napadání vzal obžalovaný poškozené mobilní telefon, ze kterého vyndal SIM kartu, aby si poškozená nemohla přivolat pomoc, uvedená zranění si vyžádala hospitalizaci v [nemocnice] do 8. 10. 2019, přičemž vzhledem k charakteru napadení a místům na těle poškozené, proti nimž byl útok veden, nedošlo jen shodou okolností nezávislých na vůli obžalovaného u poškozené ke vzniku řady závažnějších poranění jako je komplikovaná fraktura, nitrolební krvácení, zhmoždění a otok mozku, 2. v přesně nezjištěné době kolem 23:00 hodin dne 14. 3. 2020 v [obec], ulici [ulice], v plechové garáži u domu [adresa] fyzicky napadl poškozenou [jméno] [příjmení], [datum narození], a to nejméně opakovanými údery pěstí zejména do obličeje, přitom jí sprostě nadával a křičel, že zabije ji i její dceru, kdy jí tímto svým jednáním způsobil podkožní výrony obličeje, drobné krvácení pod tvrdou plenu mozkovou při spodině levého čelního laloku koncového mozku, následně se poškozené podařilo pouze v ponožkách z garáže utéci, kdy zastavila vozidlo, které řídil [jméno] [příjmení], [datum narození], a tento ji odvezl do [nemocnice], kde byla hospitalizovaná do 18. 3. 2020, přičemž vzhledem k charakteru napadení a místům na těle poškozené, proti nimž byl útok veden nedošlo jen shodou okolností nezávislých na vůli obžalovaného u poškozené ke vzniku řady závažnějších poranění a uvedeného jednání se dopustil mylně se domnívaje, že je poškozená těhotná a poté, kdy se dopustil jednání popsaného pod bodem 1., tedy pod bodem 1) dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby jinému úmyslně způsobil těžkou újmu na zdraví a jehož se dopustil v úmyslu zločin spáchat, přičemž k dokonání zločinu nedošlo, pod bodem 2) dopustil se jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, aby jinému úmyslně způsobil těžkou újmu na zdraví, čin spáchal na těhotné ženě a poté, co spáchal jiný zvlášť závažný zločin spojený s úmyslným způsobením těžké újmy na zdraví a jehož se dopustil v úmyslu zločin spáchat, přičemž k dokonání zločinu nedošlo, tím spáchal pod bodem 1) pokus zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, § 145 odst. 1 tr. zákoníku, pod bodem 2) pokus zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, § 145 odst. 1, 2 písm. b), g) tr. zákoníku, a byl odsouzen podle § 145 odst. 2 tr. zákoníku s užitím § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti roků. Podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl žalovanému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu osmi roků. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla žalovanému uložena povinnost nahradit žalobkyni škodu ve výši 33 168 Kč s tím, že se žalobkyně připojila k trestnímu stíhání s nárokem na náhradu škody ve výši 33 168 Kč, které vznikly v souvislosti s léčením poranění poškozené [jméno] [příjmení]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 3.11.2020.

10. Z posudku (posouzení účtů za vyšetření) ze dne 29.3.2021 soud zjistil, že k pojištěnce [jméno] [příjmení], [datum narození], dle regresního spisu ev.č.: R 1503/20, který má souvislost se zraněním, k němuž došlo dne 14.3.2020 činí výše vynaložených nákladů na hrazené služby z dostupných podkladů vystavených od 14.3.2020 do 18.3.2020 částku 15 264,50 Kč.

11. Z dokladu o nákladech na hrazené služby ze dne 20.7.2021 vedenému k pacientce [jméno] [příjmení], [číslo] za období od 14.3.2020 do 29.3.2021, soud zjistil, že je zde evidováno proplacení celkové částky 15 264,50 Kč zdravotnickému zařízení [nemocnice], p.o. ke dni 24.4.2020.

12. Z výzvy k zaplacení nákladů na hrazené služby ze dne 1.4.2021 soud zjistil, že žalovaný byl tímto žalobkyní vyzván k úhradě částky 15 264 Kč dle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., a to z důvodu napadení pojištěnky žalobkyně dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Dle dodejky si žalovaný výzvu osobě převzal dne [datum].

13. Z předžalobní upomínky ze dne 20.5.2021 soud zjistil, že žalovaný byl tímto opětovně žalobkyní vyzván k zaplacení nákladů léčení ve výši 15 264 Kč z důvodu jím spáchaného zločinu těžkého ublížení na zdraví dne 14.3.2020 vůči [jméno] [příjmení]. Dle dodejky si žalovaný výzvu osobě převzal dne 28.5.2021.

14. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

15. Podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (ve znění účinném ke dni 14.3.2020) má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny (odst. 1). Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství a soudy. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do 1 měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl (odst. 2). Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů (odst. 3). Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou orgán inspekce práce a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně výsledky vyšetřování příčin smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů a nemocí z povolání (odst. 4). Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně (odst. 5). Zdravotní pojišťovna může upustit od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů podle odstavce 1, a) je-li vymáhání této náhrady nákladů spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi, nebo b) je-li pravděpodobné, že náklady vymáhání převýší jeho výtěžek. Na upuštění od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů podle odstavce 1 není právní nárok (odst. 6). Při stanovení výše náhrady nákladů, od jejíhož vymáhání zdravotní pojišťovna podle odstavce 6 upustí, přihlédne zdravotní pojišťovna zejména k tomu, jak ke škodě došlo, a k osobním a majetkovým poměrům osoby, která škodu způsobila (odst. 7). Pro účely uplatnění nároku na náhradu nákladů podle odstavce 1 nejsou zaměstnanci zdravotní pojišťovny povinni zachovávat mlčenlivost stanovenou zvláštním zákonem, a to o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nároku a vůči osobám, vůči nimž nebo jejichž prostřednictvím nárok uplatňuje (odst. 8). Při změně zdravotní pojišťovny podle § 11a si zdravotní pojišťovny bezplatně předávají informace podstatné pro uplatnění náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 (odst. 9).

16. Zhodnocením provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala, že došlo k čerpání hrazených služeb u její pojištěnky [jméno] [příjmení], [datum narození], a to v důsledku působení třetí osoby - žalovaného, který dne 14. 3. 2020 v [obec], ulici [ulice], v plechové garáži u domu [adresa] fyzicky napadl poškozenou [jméno] [příjmení], [datum narození], a to nejméně opakovanými údery pěstí zejména do obličeje, kdy jí tímto svým jednáním způsobil podkožní výrony obličeje, drobné krvácení pod tvrdou plenu mozkovou při spodině levého čelního laloku koncového mozku, a kdy poškozená byla v důsledku zranění do 18.3.2020 hospitalizována v [nemocnice], p.o., za což byl žalovaný odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 3.11.2020, č.j. 53 T 9/2020-583, v právní moci dne 3.11.2020. Žalobkyni jako zdravotní pojišťovně tedy podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění vzniklo právo požadovat po žalovaném náhradu nákladů léčení, které žalobkyně vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného vůči pojištěnce [jméno] [příjmení], [datum narození], a to v prokázané výši 15 264 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení dle § 1970 o.z. za dobu od 10.5.2021, kdy výzva k náhradě nákladů na hrazené zdravotní služby ze dne 1.4.2021 byla žalovanému doručena dne 9.4.2021 a lhůta k plnění byla žalobkyní stanovena ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto byly vyčísleny celkovou částkou 1 600 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč a odměny nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za sepis výzvy k plnění a sepis návrhu ve výši 2x 300 Kč, tj. celkem 600 Kč.

18. Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.