6 C 185/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce , PSČ obec proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zrušení výživného na zletilé dítě <b>I. Výživné, kterým je žalobce povinen přispívat na výživu žalované, se s účinností od 10.7.2023 zrušuje.</b> <b>II. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 11.3.2010, č.j. 30 P 12/2008-62, 8 P a Nc 513/2009, ve výroku o výživném vůči žalované.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4.7.2023, ve znění doplnění žaloby ze dne 24.7.2023, domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči žalované od 10.7.2023. Návrh odůvodnil tím, že žalovaná již dosáhla zletilosti.

2. Žalovaná zůstala v soudním řízení zcela nečinná a k žalobě se nijak nevyjádřila.

3. Soud ve věci jednal dne 20.11.2023. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, kdy žalobce se z účasti na jednání omluvil a s projednáním věci bez jeho přítomnosti souhlasil. Žalovaná, ačkoliv řádně obeslána, se k jednání bez omluvy nedostavila a o odročení jednání nežádala.

4. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

5. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

6. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 11.3.2010, č.j. 30 P 12/2008-62, 8 P a Nc 513/2009, v právní moci dne 22.4.2010, soud zjistil, že jím bylo mimo jiné stanoveno výživné na tehdy nezletilou žalovanou, kdy žalobci byla uložena povinnost přispívat na výživu žalované částkou 1 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1.9.2009.

7. Lze konstatovat, že v řízení nevyšly najevo takové okolnosti, pro které by bylo třeba žalobu zamítnout. Žalovaná je zletilá, ve věci se nikterak nevyjádřila.

8. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku zrušil vyživovací povinnost žalobce vůči žalované s účinností od 10.7.2023.

9. Výrokem II. soud zachytil, že se jedná o změnu předcházejícího rozhodnutí podle § 163 odst. 1 o.s.ř.

10. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. by právo na náhradu nákladů řízení náleželo žalobci. Jelikož však žalobci žádné náklady v souvislosti se soudním řízením nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.