6 C 202/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 380 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 16 380 Kč za dobu od 8.5.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky 3 620 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2024 do 7.5.2024, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 620 Kč od 8.5.2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 380 Kč od 8.5.2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, pokud se tato výše odlišuje od 13,75 % a s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 300 Kč od 12.12.2007 do 17.12.2008.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23. 5. 2024, doplněnou dne 30.9.2024 domáhala zaplacení částky v celkové výši 20 000 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že žalovaný dne 12. 12. 2007 uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, smlouvu o půjčce č. RČ. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Spolu s jistinou půjčky se žalovaný zavázal původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 13 290 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se tak zavázal původnímu věřiteli splatit celkovou částku ve výši 33 920 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené původním věřitelem, přičemž první splátka byla dle smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den 17. 12. 2008. Žalovaný však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatil řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 17. 12. 2008 svůj závazek nesplnil. Žalovaný původními věřiteli uhradil částku ve výši 3 620 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky. Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka ve výši 3 620 Kč a na jistinu pohledávky byla alokována částka ve výši 0 Kč. Žalovaný se tak ode dne 18. 12. 2008 dostal do prodlení s úhradou částky 30 300 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 20 000 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 10 300 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem společností SECAPITAL S.á.r.l., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 30 300 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 20 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 10 300 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem spol. SECAPITAL S.á.r.l. a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 11. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Předmět žalobního návrhu tak tvoří nedoplatek jistiny půjčky ve výši 20 000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 10 300 Kč. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení za období od 1. 7. 2015 do zaplacení, a to ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, tj. 17. 12. 2008 počítaný z žalované jistiny pohledávky. 2 Žalobkyně se z jednání konaného dne 2. 12. 2024 omluvila, žalovaný, ačkoliv byl řádně obeslán se k jednání bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení, soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti stran. 3 Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující: 4 Nejprve soud konstatuje, že na základě předložených listin (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 a dne 11. 9. 2018 vč. dokladů o odeslání) má aktivní legitimaci žalobkyně ve věci za danou. 5 Ze smlouvy o půjčce ze dne 12. 12. 2007 soud zjistil, že byla uzavřena mezi právnická osoba, IČO IČO, a žalovaným, jejím předmětem bylo poskytnutí půjčky žalovanému ve výši 20 000 Kč s tím, že žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí celé této částky v hotovosti. Součástí smluvních ujednání je rovněž závazek žalovaného k úhradě souhrnného poplatku ve výši 13 920 Kč. Celkovou částku 33 920 Kč (20 000 Kč + 13 920 Kč) se žalovaný zavázal poskytovali splatit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Dále měl soud k dispozici smluvní podmínky smlouvy o půjčce. 6 Z výzvy před podáním žaloby ze dne 25. 4. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl tímto dopisem vyzván k úhradě částky 30 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení nejpozději do 7. 5. 2024. Z podacího archu soud zjistil, že zásilka byla odeslána dne 26. 4. 2024. 7 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění. 8 Soud ve věci aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a dále zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. 9 Soud si je vědom skutečnosti, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, za kterou je třeba dotčenou smlouvu o půjčce považovat, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, byla explicitně zakotvena teprve do zákona č. 257/2016 Sb., a to novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29. 5. 2022, zatímco posuzovaná smlouva byla uzavřena již 12. 12. 2007 za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb., jenž zkoumání úvěruschopnosti u spotřebitele výslovně nezakotvoval. Soud však vychází z názoru, že posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebylo následně stanoveno jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť má předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. a je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Z uvedeného plyne, že i za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb. měl poskytovatel úvěru řádně zkoumat, zda (budoucí) dlužník nebude mít problém svůj úvěr splácet. Soud má za to, že se nejedná o požadavek nepřiměřený, neboť skutečnost, zda je splácení dluhu v daném případě reálné, lze, i vzhledem ke shora naznačeným dopadům, považovat za výchozí zásadu, bez ohledu na zakotvení této povinnosti v příslušném zákoně (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn.

III. ÚS 4129/18). 10 Porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy třeba vyložit tak, že má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 11 V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Žalobkyně nepředložila soudu jakákoliv skutková tvrzení týkající se dané otázky ani odpovídající důkazy svědčící o prověřování příjmových a výdajových poměrů žalovaného. Nelze než uzavřít, že zkoumání majetkové situace žalovaného z provedeného dokazování nevyplývá. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupoval s náležitou odbornou péčí, kterou lze od profesionála v daném oboru oprávněně požadovat. 12 Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 1,3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008). 13 Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o půjčce ze dne 12. 12. 2007 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy o půjčce vyplacena částka 20 000 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na jistinu v částce 20 000 Kč celkem částku 3 620 Kč. Po odečtení této částečné úhrady je žalovaný ve smyslu § 451 obč. zák. povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 16 380 Kč. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (§ 563 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že žalovaný jistinu včas neuhradil ani po té, co byl žalobkyní vyzván k jejímu uhrazení nejpozději výzvou ze dne 25. 4. 2024 (odeslanou dne 26. 4. 2024), se splatností do 7. 5. 2024, dostal se dnem následujícím, tj. od 8. 5. 2024, do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však nárokovala úrok nižší ve výši 13,75 % ročně a soud tak žalobkyni přiznal úrok z prodlení dle § 153 odst. 2 o. s. ř. v nárokované výši. 14 S ohledem na shora uvedené soud zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 16 380 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,75 % ročně z částky 16 380 Kč za dobu od 8. 5. 2024 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 15 Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy procesně úspěšnější stranou byl žalovaný, kterému však žádné náklady v souvislosti se soudním řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.