6 C 204/2025

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 460 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 12 460 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3.3.2025 domáhala zaplacení částky v celkové výši 12 460 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19.12.2023 mezi společností , právnická osoba, ., jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Společnosti , právnická osoba, . byla pohledávka dříve postoupena společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jako „původní věřitel“), a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2023. Uvedla, že původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 30.12.2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 16 073,40 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 30.12.2023. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Tvrdila, že původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.movinero.cz (dříve www.viva-credit.cz), na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Poté byl žalovaný povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření Smlouvy. K ověření totožnosti a skutečnosti, že je žalovaný majitelem jím uvedeného bankovního účtu pro vyplacení peněžních prostředků, byl žalovaný povinen uvést informace o své platební kartě jako je číslo platební karty, datum expirace, CVC/CVV kód a údaje pro , právnická osoba, Secure ověření do platební brány banky, čímž byla zajištěna nejvyšší možná úroveň zabezpečení. Daným postupem žalovaný autorizoval provedení platby ve výši 1 Kč na bankovní účet původního věřitele, která mu byla následně vrácena. Totožnost žalovaného původní věřitel dále ověřoval prostřednictvím fotokopií občanského průkazu, které byl žalovaný povinen původnímu věřiteli poskytnout. K ověření úvěruschopnosti žalovaného požadoval původní věřitel doložení příjmu žalovaného, případně mohl žalovaný využít služeb Instantor či Kontomatik, které disponují licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Banka, u níž je žalovaným uvedený účet veden, nejprve příjme požadavek o poskytnutí informací o účtu. Majitel účtu je následně přesměrován do internetového bankovnictví, aby se autorizoval a potvrdil, že banka může informace o účtu poskytnout. Žalovaný následně odeslal návrh na uzavření Smlouvy kliknutím na tlačítko „Podpis“. Původní věřitel s návrhem souhlasil a svůj souhlas sdělil žalovanému prostřednictvím klientského profilu a e-mailu, čímž došlo k uzavření Smlouvy. Dále uvedla, že původní věřitel poskytl žalovanému celkem 16 073,40 Kč v platbách dne 30.12.2021 částka 7 000 Kč, dne 31.12.2021 částka 4 460 Kč, dne 1.1.2022 částka 1000 Kč, dne 18.1.2022 částka 1 246 Kč a dne 15.4.2022 částka 2 367,40 Kč, a to převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Ačkoliv byl úvěr žalovanému prokazatelně poskytnut, nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 20.6.2022 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 21.6.2022. Právo na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v odst. 5.2.

4. Všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí Smlouvy. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými žalobkyní a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 11.1.2024. Uvedla, že žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni 3 613,40 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pak pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 460 Kč nejpozději splatné dne 20.6.2022 spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, navrhla žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobkyně navrhla, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného (, právnická osoba, .), zda byly na bankovní účet č. , č. účtu, provedeny platby dne 30.12.2021 částka 7 000 Kč, dne 31.12.2021 částka 4 460 Kč, dne 1.1.2022 částka 1 000 Kč, dne 18.1.2022 částka 1 246 Kč a dne 15.4.2022 částka 2 367,40 Kč a zda je tento účet bankovním účtem žalovaného nebo žalovaný měl k tomuto účtu dispoziční oprávnění. Doplnila, že tyto důkazy prokazují, že žalovanému byla konkrétního dne ze strany žalobkyně prostřednictvím bankovní transakce poskytnuta uvedená částka. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat.

2. Žalobkyně se z jednání konaného dne 22.9.2025 omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nežádal, soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.

3. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Soud nejprve konstatuje, že na základě předložených listin (zejména oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11.1.2024 vč. potvrzení o odeslání dne 11.1.2024) má aktivní legitimaci žalobkyně za danou.

5. Z potvrzení o provedené platbě vystavené , právnická osoba, ze dne 15.4.2022 soud zjistil, že dne 15.4.2022 byla z účtu společnosti Viva , právnická osoba, . a na účet č. , č. účtu, provedena platba 1 367 Kč.

6. Z potvrzení o provedené platbě vystavené , právnická osoba, ze dne 15.4.2022 soud zjistil, že dne 15.4.2022 byla z účtu společnosti Viva , právnická osoba, . a na účet č. , č. účtu, provedena platba 500 Kč.

7. Z potvrzení o provedené platbě vystavené , právnická osoba, ze dne 30.12.2021 soud zjistil, že dne 30.12.2021 byla z účtu společnosti Viva , právnická osoba, . a na účet č. , č. účtu, provedena platba 6 000 Kč.

8. Z potvrzení o provedené platbě vystavené , právnická osoba, ze dne 30.12.2021 soud zjistil, že dne 30.12.2021 byla z účtu společnosti Viva , právnická osoba, . a na účet č. , č. účtu, provedena platba 1 000 Kč.

9. Z potvrzení o provedené platbě vystavené , právnická osoba, ze dne 31.12.2021 soud zjistil, že dne 31.12.2021 byla z účtu společnosti Viva , právnická osoba, . a na účet č. , č. účtu, provedena platba 2 460 Kč.

10. Z potvrzení o provedené platbě vystavené , právnická osoba, ze dne 31.12.2021 soud zjistil, že dne 31.12.2021 byla z účtu společnosti Viva , právnická osoba, . a na účet č. , č. účtu, provedena platba 2 000 Kč.

11. Z potvrzení o provedené platbě vystavené , právnická osoba, ze dne 1.1.2022 soud zjistil, že dne 1.1.2022 byla z účtu společnosti Viva , právnická osoba, . a na účet č. , č. účtu, provedena platba 1 000 Kč.

12. Z potvrzení o provedené platbě vystavené , právnická osoba, ze dne 18.1.2022 soud zjistil, že dne 18.1.2022 byla z účtu společnosti Viva , právnická osoba, . a na účet č. , č. účtu, provedena platba 1 246 Kč.

13. Z potvrzení o provedené platbě vystavené , právnická osoba, ze dne 15.4.2022 soud zjistil, že dne 15.4.2022 byla z účtu společnosti Viva , právnická osoba, . a na účet č. , č. účtu, provedena platba 500,40 Kč.

14. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 30.12.2021 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným jako klientem a společností Viva , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a že jejím předmětem bylo sjednání spotřebitelského revolvingového úvěru s úvěrovým limitem 12 460 Kč. Doba trvání smlouvy činila 24 měsíců. Termín splatnosti 30.12.2023. Roční úroková sazba činila 457,50%. Bylo sjednáno, že úvěr bude poskytnut na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, .

15. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 13.8.2025 soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl v dotčené době žalovaný, a že na tento účet byla dne 1.1.2022 připsána částka 1 000 Kč a dne 18.1.2022 byla připsána částka 1 246 Kč. Dále ze zprávy soud zjistil, že dne 30.12.2021 nebyla dohledána připsaná částka ve výši 7 000 Kč, dne 31.12.2021 nebyla dohledána připsaná částka ve výši 4 460 Kč a dne 15.4.2022 nebyla dohledána připsaná částka ve výši 2 367,40 Kč.

16. Z čestného prohlášení klienta soud zjistil, že žalovaný je svobodný, jeho čistý měsíční hlavní příjem činí 35 500 Kč, měsíční výdaje na domácnost činí 4 000 Kč a měsíční splátky jiných úvěrů činí 10 000 Kč. Listina není ze strany žalovaného nikterak verifikována.

17. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

18. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

19. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně (právního předchůdce žalobkyně) řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko Čestné prohlášení klienta bez jakékoliv verifikace ze strany žalovaného. Je nutno konstatovat, že žalobkyní nebyl předložen jakýkoliv důkaz, který by v citované listině uvedenou příjmovou či výdajovou situaci žalovaného osvědčoval, kdy příjmové i výdajové poměry žalovaného nebyly doloženy příslušnými listinami a soud tak nemohl ověřit závěr žalobkyně o dostatečné úvěruschopnosti žalovaného. Nelze než uzavřít, že žádné hodnověrné zkoumání majetkové situace žalovaného z předložených dokumentů nevyplývá. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.

21. Soud si je vědom skutečnosti, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022, zatímco smlouva byla uzavřena dne 30.12.2021. Soud však vycházel z teleologického výkladu opírajícího se o smysl daného zákona a komunitárního spotřebitelského práva, ze kterého vychází, neboť české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, což je posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že neplatnost úvěrové smlouvy v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není stanovena jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i postavení samotných věřitelů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Z uvedeného plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

22. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

23. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 30.12.2021 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 2 246 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně a žalovaný by byl podle § 2 991 o.z. povinen bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Avšak dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na jistinu v částce 2 246 Kč celkem částku 3 613,40 Kč. Jistina tedy již byla žalovaným splacena a dokonce přeplacena.

24. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

25. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, žádné náklady nevznikly.