6 C 205/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 33 812 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 570 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 570 Kč za dobu od 7.5.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 10 242 Kč s úrokem ve výši 27,77 % ročně z částky 28 110 Kč za dobu od 25.4.2024 do 24.7.2024, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 28 110 Kč za dobu od 25.7.2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 110 Kč za dobu od 25.4.2024 do 6.5.2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 540 Kč za dobu od 7.5.2024 do zaplacení, zamítá. 1 Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu 18. 6. 2024 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 33 812 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 11. 10. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 9174589, na základě které, byl žalovanému poskytnut standartní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že žalobkyně částku 27 500 Kč převedla dne 13. 10. 2023 v souladu s čl.

II. Písm. b) smlouvy na tzv. účet zákazníka, přičemž zbylou částku ve výši 2 500 Kč žalobkyně převedla na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalovaný se současně zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky včetně úroků v celkové výši 43 230 Kč uhradí žalobkyni formou 33 pravidelných měsíčních splátek po 1 310 Kč splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně. K uzavření Smlouvy o úvěru mezi stranami došlo dne 12.10.2023 v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč k okamžiku připsání na účet žalobkyně. Žalovaný však nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) smlouvy došlo k zesplatnění úvěru, neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce a žalovanému bylo odesláno písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Okamžik splatnosti přitom nastává dnem odeslání písemného oznámení žalovanému, tj. ke dni 24. 4. 2024. Žalobkyně současně odeslala žalovanému celkem tři upomínky, a to konkrétně upomínky pro smlouvu č. 9174589 ze dne 26. 2. 2024, ze dne 24. 3. 2024 a dále zesplatnění pro smlouvu č. 9174589 ze dne 24. 4. 2024, jehož součástí byla i předžalobní výzva. Za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl. IV., bod 4., písm. b) smlouvy o úvěru je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, tj. celkem ve výši 300 Kč. Upomínky včetně Oznámení o zesplatnění úvěru byly žalovanému odeslány i do schránky zákazníka v souladu s čl. XI. bod 4. smlouvy. Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 30 016 Kč skládající se ze zesplatněné části jistiny ve výši 26 086 Kč a neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 930 Kč, přičemž tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1 906 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 2 024 Kč. Smluvní strany se ve smlouvě dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 27,77 % (smluvní úrok). S ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalovanému rovněž povinnost k úhradě smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 28 110 Kč, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. V dané věci proto žalobkyně požaduje úrok ve výši 27,77 % z dosud neuhrazené jistiny, přičemž po 90 dnech po zesplatnění úvěru žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru požaduje smluvní úrok ve výši rovné zákonnému úroku z prodlení. Pokud se týká úvěruschopnosti žalovaného, tato byla ze strany žalobkyně řádně zkoumána, kdy žalovaný prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a že je schopen úvěr řádně splácet. Dále žalobkyně samostatně uplatnila částku 1 906 Kč na dluhu na úrocích ke dni žaloby, kdy uvedla, že žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 30 016 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 930 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 26 086 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 24.4.2024, kdy zesplatněná část jistiny činila 26 086 Kč, dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil 3 930 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1 906 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 2 024 Kč. Kdy tedy celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 26 086 Kč + 2 024 Kč, což v součtu činí na jistině 28 110 Kč a na úrocích 1 906 Kč. Dále žalobkyně uplatnila jako samostatný nárok částku 300 Kč za účelně vynaložené náklady za odeslání tří shora označených upomínek. Dále uvedla, že dle čl. IV. bod 2. písm. c) smlouvy bylo dohodnuto, že za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr stane splatným. Žalovaný se do okamžiku zesplatnění úvěru, tj. do 24. 4. 2024, dostal do prodlení se splátkami úvěru, a to v počtu 4 neuhrazených měsíčních splátek. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu 4 smluvních pokut, které jsou splatné okamžikem prodlení žalovaného se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru, tedy den následující po 20. dni splatnosti příslušné měsíční splátky. Celkem je tedy žalovaný povinen z titulu smluvních pokut zaplatit žalobkyni částku ve výši 4x 499 Kč, tedy 1 996 Kč. Dále žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) smlouvy, a to vždy ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 30 016 Kč od 25. 4. 2024 do 13. 6. 2024, tedy částku ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně konečně uvedla, že před podáním žaloby zaslala dne 24. 4. 2024 žalovanému jednoduchou výzvu k plnění dle §142a o. s. ř., jež byla vtělena do oznámení o zesplatnění úvěru.2 Žalovaný zůstal po dobu soudního řízení nečinný.3 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:4 Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z 12. 10. 2023 soud zjistil, že žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty informace o věřiteli, o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, o nákladech spotřebitelského úvěru a o právních aspektech.5 Z e-mailu o schválení úvěru soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o schválení úvěru s tím, že ho upozornila na nutnost podepsání dokumentů přiložených odkazem v příloze a o nutnosti korunové platby k uzavření smlouvy a následnému proplacení úvěru.6 Z potvrzení o provedení transakce z 13. 6. 2024 soud zjistil, že z účtu žalobkyně č. , č. účtu, byla dne 13. 10. 2023 odeslána částka 27 500 Kč na účet č. , č. účtu, , a to pod variabilním symbolem , var. symbol, .7 Z potvrzení o provedení transakce z 13. 6. 2024 soud zjistil, že z účtu žalobkyně č. , č. účtu, byla dne 13. 10. 2024 odeslána částka 2 500 Kč na účet č. , č. účtu, , a to pod variabilním symbolem , var. symbol, .8 Z upomínky z 26. 2. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné splátky úvěru ve výši 1 310 Kč a dále upomínacích nákladů ve výši 100 Kč. Upomínka byla rovněž uvedena v seznamu odeslaných upomínek ze dne 26. 2. 2024.9 Z upomínky z 24. 3. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných splátek úvěru ve výši 2 620 Kč a dále upomínacích nákladů ve výši 200 Kč. Upomínka byla rovněž uvedena v seznamu odeslaných upomínek ze dne 24. 3. 2024.10 Z čestného prohlášení z 26. 2. 2024 soud zjistil, že zaměstnanec žalobkyně , jméno FO, odeslal dne 26. 2. 2024 prostřednictvím služby dopisy – obchodní společnosti , právnická osoba, . větší množství upomínek odeslaných jako obyčejné poštovní zásilky.11 Z čestného prohlášení z 24. 3. 2024 soud zjistil, že zaměstnanec žalobkyně , jméno FO, odeslal dne 24. 3. 2024 prostřednictvím služby dopisy – obchodní společnosti , právnická osoba, . odeslal větší množství upomínek odeslaných jako obyčejné poštovní zásilky.12 Z listiny označené jako Zesplatnění pro smlouvu 9174589 ze dne 2023-10-11 a výzva k úhradě dlužné částky z 24. 4. 2024 soud zjistil, že došlo k zesplatnění smlouvy o úvěru, a to ke dni odeslání této listiny, přičemž žalovaný byl rovněž upozorněn, že tato listina je současně předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., přičemž k úhradě je stanovena lhůta 10 dnů od odeslání. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalovanému dne 24. 4. 2024.13 Z bonity smlouvy soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh uhradil dne 12. 10. 2023 částku ve výši 1 Kč, dne 28. 11. 2023 částku ve výši 1 309 Kč a dne 31. 1. 2024 částku ve výši 2 620 Kč, celkem částku 3 930 Kč.14 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 9174589 ze dne 12. 10. 2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, kdy smlouva byla ze strany žalovaného podepsána prostřednictvím verifikační platby ve výši 1 Kč. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, s tím, že částka 2 500 Kč měla představovat provizi zprostředkovatele hrazenou na pokyn zákazníka přímo zprostředkovateli. Zápůjční úroková sazba činila 27,77 % ročně, přičemž žalovaný se celkovou dlužnou částku ve výši 43 230 Kč zavázal hradit žalobkyni formou 33 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 310 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena k 20. 7. 2026. Pokud se týká poměrů žalovaného, ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný bydlí v podnájmu, jeho čistý měsíční příjem činí 23 544 Kč, výdaje na bydlení činí 6 000 Kč, splátky dalších úvěrů činí 4 887 Kč, přičemž počet vyživovaných osob je 0.15 Z informací o jednotce soud zjistil, že bytová jednotka, jejíž adresu uvedl žalovaný ve smlouvě o úvěru, je ve společném jmění manželů , jméno FO, Véleho a , jméno FO, .16 Z prohlášení rodiče z 11. 10. 2023 soud zjistil, že otec žalovaného , jméno FO, prohlásil, že žalovaný jakožto jeho syn mu na bydlení měsíčně přispívá částkou 6 000 Kč.17 Z výplatnic soud zjistil, že žalovaný měl čistý příjem za měsíc srpen 2023 ve výši 23 654 Kč a za měsíc září 2023 výši 22 263 Kč.18 Z lustrace v insolvenčním rejstříku z 12. 10. 2023 soud zjistil, že k tomuto dni nebylo vedeno insolvenční řízení s žalovaným jako dlužníkem.19 Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti zákazníka ke smlouvě č. 9174589 ze dne 11.10.2023 soud zjistil, že insolvenční rejstřík žalovaného je označen jako v pořádku, příjmy žalovaného činí 23 600 Kč, bydlí v podnájmu, kde vynakládá 6 000 Kč měsíčně a splátky úvěrů činí 4 887 Kč. Rozdíl příjmů a výdajů je vypočten na částku 12 713 Kč. Nezabavitelná částka žalovaného pak na výši 12 398 Kč. Hodnocení (scoring) zákazníka je značeno jako úspěšné.20 Z čestného prohlášení (závazky spotřebitele) ze dne 12. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že proti němu není zahájeno ani vedeno žádné exekuční řízení a dále, že není v úpadku ani v hrozícím úpadku.21 Z čestného prohlášení (příjmy a výdaje spotřebitele) ze dne 12. 10. 2023 soud zjistil, že výdaje žalovaného představují náklady na bydlení a výdaje související s bydlením ve výši 6 000 Kč měsíčně a dále splátky úvěrů ve výši 4 887 Kč. Pokud se týká příjmů, žalovaný má příjem ve výši 23 544 Kč. Žalovaný je svobodný a v domácnosti bydlí sám.22 Z potvrzení o provedení transakce z 13. 10. 2023 soud zjistil, že z účtu žalovaného č. , č. účtu, byla dne 12. 10. 2023 odeslána částka 1 Kč na účet č. , č. účtu, , a to pod variabilním symbolem , var. symbol, .23 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění. Návrh na doplnění dokazování svědeckou výpovědí , jméno FO, soud pro nadbytečnost zamítl.24 Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.25 Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.26 V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou dne 12. 10. 2023 a čestné prohlášení žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů z 12. 10. 2023, aniž by zde uvedené údaje, týkající se majetkových poměrů žalovaného, byly dostatečně doloženy příslušnými listinami. Žalovaný sice ve smlouvě a v čestném prohlášení uvedl, že jeho měsíční příjem činí 23 544 Kč, k čemuž žalobkyně doložila dvě výplatní pásky žalovaného, avšak ze dvou měsíčních plateb nelze mít za dostatečně prokázané splnění povinnosti žalobkyně posuzovat úvěruschopnost žalovaného, neboť není zřejmé, jak dlouho je žalovaný zaměstnán, zda dosud není ve zkušební době či naopak ve výpovědní lhůtě. Pokud se dále týká výdajů žalovaného, tyto dle údajů uvedených ve smlouvě a v čestném prohlášení sestávají z nákladů na bydlení ve výši 6 000 Kč a dále ze splátek úvěrů ve výši 4 887 Kč. Zatímco náklady na bydlení má soud za ověřené z čestného prohlášení otce žalovaného, splátky úvěrů za prokázané nemá, neboť žalobkyně k této skutečnosti žádný důkaz nepředložila. Nadto ze smlouvy o spotřebitelském úvěru či z čestného prohlášení nevyplývají žádné další pravidelné a nezbytné výdaje, které lze předpokládat u každého spotřebitele, kdy lze uvažovat o nákladech na stravování, dopravu, ošacení apod. Pokud se dále týká skutečnosti, že žalovaný na další splátky úvěrů měsíčně vynakládá částku 4 887 Kč, tato skutečnost může vést soud k úvaze o tom, že žalovaný například hradí své starší závazky prostřednictvím nově poskytnutých úvěrových produktů. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že majetková situace žalovaného v porovnání s dalšími dostupnými údaji měla žalobkyni vést k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalovaného. Žádné takovéto hodnověrné zkoumání majetkové situace žalovaného však z předložených dokumentů nevyplývá.27 Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.28 Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. po novele provedené zákonem č. 96/2022 Sb. je třeba vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.29 Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4. 2 008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).30 Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 10. 2023 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 27 500 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně a žalovaný je podle § 2 991 o. z. povinen bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Pro úplnost soud uvádí, že zbylou částku ve výši 2 500 Kč, sjednanou jako provizi zprostředkovatele žalobkyně, nelze považovat za obohacení žalovaného.31 Dle předložených důkazů žalovaný na jistinu v částce 27 500 Kč uhradil celkem částku 3 930 Kč. Žalovaný je proto ve smyslu § 2 991 o. z. povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 23 570 Kč (27 500 Kč – 3 930 Kč). Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o. z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 29 Cdo 577/2019).32 Vzhledem k tomu, že žalovaný jistinu včas neuhradil ani poté, co byl žalobkyní vyzván k jejímu uhrazení nejpozději výzvou ze dne 24 4. 2024 se splatností do 10 dnů od odeslání výzvy, tj. do 6. 5. 2024, dostal se dnem 7. 5. 2024 do prodlení s peněžitým plněním. Žalobkyni tak vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.33 S ohledem na výše uvedené proto soud žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 23 570 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 570 Kč za dobu od 7.5.2024 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.