6 C 214/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 762,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 800 Kč za dobu od 13.4.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 5 962,03 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 074,81 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 248,63 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00% ročně z částky 5 971,19 Kč za dobu od 28.9.2023 do 12.4.2024, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00% ročně z částky 171,19 Kč za dobu od 13.4.2024 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25% ročně z částky 5 800 Kč za dobu od 13.4.2024 do zaplacení, úrokem 18,28% ročně z částky 5 971,19 Kč za dobu od 28.9.2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobkyně se žalobou podanou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 30. 4. 2024 domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 11 762,03 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 8. 7. 2022 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 495778156, jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného požadovanou půjčku splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 6 379 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 480 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 18,28 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 399 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 258 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 7. 2023. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, přičemž poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 15. 7. 2022. Ke dni 17. 12. 2022 provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení, přičemž dlužná jistina činila částku 5 971,19 Kč a dlužný poplatek částku 5 790,84 Kč, přičemž po tomto datu nebylo na předmětnou pohledávku ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5 971,19 Kč dále úrokem ve výši 18,28 % ročně sjednaným ve smlouvě, a to od 8. 7. 2023, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně měla v souladu s čl. 6.

6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 1 200 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně konečně uvedla, že žalovaná částka představuje celkovou dlužnou částku ve výši 11 762,03 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 5 971,19 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 790,84 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 248,63 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 074,81 Kč, úroků ve výši 18,28 % ročně z částky 5 971,19 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 971,19 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně dodala, že před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky, ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena.2 Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní navržených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:3 Soud nejprve konstatuje, že na základě předložených listin (zejména oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 včetně dokladu o odeslání dne 27. 10. 2023) má aktivní legitimaci žalobkyně za danou.4 Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 12 442 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 15 000 Kč, přičemž odhadované měsíční výdaje žalovaného byly stanoveny na částku 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný je svobodný a bydlí ve spolubydlení, přičemž počet vyživovaných osob je 0.5 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 495778156 ze dne 8. 7. 2022 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit včetně poplatku ve výši 6 379 Kč skládajícího se z úroku ve výši 3 480 Kč, z částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 399 Kč (699 Kč komfortní poskytnutí a splácení a 700 Kč flexibilní splácení). Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 %. Úvěr měl být ze strany žalovaného splacen ve formě 52 týdenních splátek po 258 Kč, když výše poslední splátky byla stanovena na 221 Kč.6 Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh uhradil dne 15. 7. 2022 částku 1 200 Kč.7 Z výzvy k plnění z 28. 3. 2024 soud zjistil, že touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě částky 14 095,63, a to nejpozději do 12. 4. 2024. Předložen byl dále doklad o odeslání zásilky dne 28. 3. 2024.8 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.9 Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.10 Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11 V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 7. 2022, aniž by zde uvedené údaje, týkající se majetkových poměrů žalovaného, byly jakkoliv doloženy příslušnými listinami. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že jeho příjem představuje invalidní důchod ve výši 12 442 Kč, k čemuž však žalobkyně nepředložila odpovídající listinu. Současně nelze mít za prověřený ani další příjem domácnosti žalovaného ve výši 15 000 Kč. Pokud se dále týká výdajů žalovaného, nelze přehlédnout, že měsíční výdaje žalovaného byly stanoveny pouze odhadem na částku 5 000 Kč. Takto stanovené měsíční výdaje se však soudu bez dalšího jeví jako podhodnocené, a to za situace, kdy ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr nevyplývají žádné konkrétní pravidelné a nezbytné výdaje, na základě, kterých by mohl být takovýto odhad učiněn. Nadto u každého spotřebitele lze předpokládat výdaje spočívající např. v nákladech na bydlení, stravování, dopravu, ošacení apod. Jak bylo s takovýmito výdaji naloženo není patrné. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že majetková situace žalovaného v porovnání s dalšími dostupnými údaji měla žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, vést k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalovaného. Žádné takovéto hodnověrné zkoumání majetkové situace žalovaného však z předložených dokumentů nevyplývá.12 Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. po novele provedené zákonem č. 96/2022 Sb. je třeba vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.13 Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).14 Neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 7. 2022 neplatná.15 Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na jistinu v částce 7 000 Kč uhradil celkem částku 1 200 Kč. Žalovaný je proto ve smyslu § 2 991 o. z. povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 5 800 Kč (7 000 Kč – 1 200 Kč). Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o. z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2019, sp. zn. 29 Cdo 577/2019).16 Vzhledem k tomu, že žalovaný jistinu včas neuhradil ani poté, co byl žalobkyní vyzván k jejímu uhrazení nejpozději výzvou ze dne 28. 3. 2024 se splatností do 12. 4. 2024, dostal se dnem 13. 4. 2024 do prodlení s peněžitým plněním. Žalobkyni tak vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud současně musel s ohledem na dobu, kdy se žalovaný dostal s úhradou dluhu do prodlení, snížit úrok z prodlení oproti žalobnímu návrhu na výši 14,75 % ročně.17 Soud zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 5 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 800 Kč za dobu od 13. 4. 2024 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.18 Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení dosud nevznikly.