6 C 237/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 52 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 20.10.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 2 000 Kč a co do smluvního úroku ve výši 19,99% ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 9.5.2024 do 4.6.2024, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 19.5.2024 do 19.10.2024, co do smluvního úroku ve výši 14,75% ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 5.6.2024 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 626,01 Kč za dobu od 29.1.2024 do 8.5.2024 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 2,00% ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 20.10.2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 248 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 1 Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 14. 6. 2024 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částky 52 000 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že dne 29. 1. 2024 žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Na základě smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 4 130 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně, a to vždy k 6. dni v měsíci počínaje dnem 6. 3. 2024. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 1 000 Kč. Dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, kdy v rámci posouzení úvěruschopnosti nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti deklarují i výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Uvedla, že nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru Zonky je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti ověřovány. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 žalobkyně využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobkyně i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně takto zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. Mimo úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a dále ověření, že na žadatele není vedeno exekuční řízení. Co do výše příjmů žalovaného vycházela žalobkyně ze žalovaným tvrzených údajů a tyto důkladně ověřila na základě podkladů, které jí žalovaný předložil. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima a z opatrnosti použila vyšší z těchto částek. Ohledně případných dalších závazků žalovaného vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalovaného a nad rámec těchto tvrzení čerpala i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru SOLUS. Závěrem posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnostech žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. Uvedla, že splátky od 6. 3. 2024 nebyly splaceny. Ode dne 6. 3. 2024 žalobkyně neeviduje žádné úhrady od žalovaného do dne zesplatnění. Na základě bodu 5. smlouvy má žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, a proto žalobkyně přistoupila dne 9. 5. 2024 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši 50 000 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 2 626,01 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne 29. 1. 2024 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 8. 5. 2024, konkrétně pak (počet dnů prodlení/365 x aktuální jistina x 19,99/100), smluvní pokutou ve výši 1 000 Kč, a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 1 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje od 5. 6. 2024 smluvní úrok 14,75 % ročně a zákonný úrok z prodlení od 10. dne následujícího po zesplatnění. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvy, dále také zprávami odeslanými na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho profilu na portále Zonky a SMS zprávou. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s jeho příslušenstvím ke dni 9. 5. 2024. Dluh žalovaného tvoří: nesplacená jistina 50 000 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky), nesplacený smluvní úrok 2 626,01 Kč kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokuta 1 000 Kč, poplatek za sjednání úvěru 1 000 Kč, smluvní úrok 19,99 % ročně z dlužné jistiny od 9. 5. 2024 do 4. 6. 2024, smluvní úrok 14,75% ročně z dlužné jistiny od 5. 6. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 19. 5. 2024 do zaplacení2 Žalobkyně se z jednání konaného dne 11. 12. 2024 omluvila. Žalovaný se jednání bez omluvy nezúčastnil, o odročení jednání nežádal. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.3 Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:4 Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 1. 2024 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky. Jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč. Sjednána byla roční úroková sazba 19,99 % a RPSN 25,72 %. Cena za službu pak ve výši 1 000 Kč. Konečná splatnost úvěru byla stanovena na den 6. 4. 2025 a celková částka k úhradě činila 57 808,68 Kč. Měsíční splátka činila 4 130 Kč. Počet splátek 14. Jako bankovní spojení žalovaného je uveden účet č. , č. účtu, .5 Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.6 Z výpisu z nebankovního registru soud zjistil, že v případě žalovaného jsou evidovány 2 žádosti o splátkový úvěr a 1 ukončený splátkový úvěr. Pokud jde o žádosti o splátkový úvěr, žalovaný dne 28. 1. 2024 požádal o úvěr ve výši 50 000 Kč a dne 29. 1. 2024 o úvěr ve výši 20 000 Kč.7 Z dopisu žalobkyně ze dne 9. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky ve výši 54 626, Kč, a to do 18. 5. 2024.8 Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 5. 2024 soud zjistil, že v části „Informace uvedené klientem v žádosti“ je uvedeno, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 28 000 Kč ze zaměstnání u , právnická osoba, ., je svobodný, bydlí v nájmu, děti nemá. Dále je uvedeno, že celkové výdaje vč. splátek úvěrů činí 18 000 Kč. Příjmy ostatních členů domácnosti činí 0 Kč. Je uveden ověřený příjem ve výši 28 000 Kč prostřednictvím bankovního výpisu, tak jak uvedl žalovaný v žádosti. Žalovaný byl ověřen v bankovním a nebankovním registru klientských informací. V insolvenčním rejstříku bez záznamu. Je uvedeno, že na základě údajů v registrech NRKI a údajů z bankovních výpisů nebylo u žalovaného identifikováno riziko exekuce. Žalobkyně uvádí, že po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu 28 000 Kč byl vypočten disponibilní čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen z disponibilního příjmu splácet úvěr č. , hodnota, s měsíční splátkou 4 130 Kč, za tohoto závěru byl žalovanému úvěr poskytnut.9 Z potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 5. 2024 soud zjistil, že dne 29. 1. 2024 byla na účet č. , č. účtu, vyplacena částka 50 000 Kč pod VS , var. symbol, .10 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění. Návrh na provedení důkazu výpisem z bankovního účtu žalovaného za účelem prokázání převedení finančních prostředků na účet žalovaného soud pro nadbytečnost zamítl.11 Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.12 Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13 V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, sepsané žalobkyní dne 13. 5. 2024 a výpis z nebankovního registru k osobě žalovaného. Údaje uvedené v potvrzení ze dne 13. 5. 2024 nejsou ze strany žalovaného jakkoliv verifikovány, rovněž tak nejsou tam uvedené údaje týkající majetkových poměrů žalovaného doloženy příslušnými listinami (vyjma lustrace žalovaného v nebankovním registru). Dle názoru soudu by již tyto údaje, byť soud nemá k dispozici samotnou žádost žalovaného, měly žalobkyni vést k podrobnějšímu a zejména adresnému zkoumání majetkové situace žalovaného.14 Nelze než uzavřít, že z předložených dokumentů žádné hodnověrné zkoumání majetkové situace žalovaného nevyplývá. Za prokázanou nelze hodnotit ani příjmovou ani výdajovou stránku poměrů žalovaného, kdy nelze vycházet toliko z listiny sepsané žalobkyní. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.15 Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. po novele provedené zákonem č. 96/2022 Sb. je třeba vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.16 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).17 Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 1. 2024 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 50 000 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o. z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 29 Cdo 577/2019). Vzhledem k tomu, že žalovaný jistinu včas neuhradil ani poté, co mu byla dne 18. 10. 2024 doručena žaloba, neboť odeslání předžalobní výzvy ze dne 9. 5. 2024 nebylo v řízení prokázáno, a kdy je žaloba považována za kvalifikovanou výzvu k plnění, dostal se žalovaný dnem 20. 10. 2024 do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.18 Soud tedy zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 20.10.2024 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.19 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí. Předmětem řízení tak byla celkem částka 63 295,40 Kč (52 000 Kč + 2 626,01 Kč + 710,03 Kč + 4 150,96 Kč + 3 808,40 Kč). Žalobkyni byla přiznána celkem částka 50 905,74 Kč (50 000 Kč + 905,74 Kč). Žalobkyně měla úspěch z 80 % a žalovaný z 20 %, žalobkyni proto soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 60 % (80 % – 20 %).20 Náhrada nákladů řízení sestává v souladu s návrhem žalobkyně ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 080 Kč stanoveného v souladu s položkou 2 bodem 1. písm. c) Sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb. Přiznanému právu na náhradu nákladů řízení ve výši 60 % pak odpovídá částka 1 248 Kč.21 Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.