6 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , sídlem adresa o výživné rozvedené manželky <b>I. Žaloba o stanovení povinnosti žalovanému platit žalobkyni výživné rozvedené manželky ve výši 5 000 Kč měsíčně počínaje dnem podání žaloby, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 29 475,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalovanému přispívat žalobkyni na její výživu částkou 5 000 Kč měsíčně počínaje dnem podání žaloby. Návrh odůvodnila tím, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 13.11.2020. Tvrdila, že soud v rozsudku o rozvodu manželství konstatuje, že to byl žalovaný, kdo se porušením manželských povinností převážně podílel na rozvratu manželství, neboť navázal mimomanželskou známost s jinou ženou, ke které se v květnu 2020 odstěhoval. Újmu spatřuje v tom, že ji chování žalovaného zasáhlo o to tíživěji, že tak učinil v době narození mladšího syna [jméno], kdy byla plně vytížena péčí o děti a domácnost a potřebovala podporu a pomoc žalobce. Z manželství se narodily dvě děti, a to dne [datum] syn [jméno] [celé jméno žalovaného] a dne [datum] syn [jméno] [celé jméno žalovaného]. Obě děti byly na základě dohody rodičů schválené soudem svěřeny do péče žalobkyně a žalovaný se zavázal přispívat na ně výživným ve výši 6 000 Kč měsíčně na nezl. syna [jméno] a částkou ve výši 4 000 Kč měsíčně na nezl. syna [jméno]. Rozsudek [název soudu] ve věci úpravy péče a výživy k nezletilým pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] nabyl právní moci dne 4. 6. 2020. Uvedla, že v současné době žije spolu s dětmi v rodinném domě ve [adresa], [obec], který vlastní v podílovém spoluvlastnictví s žalovaným, kdy každý vlastní jednu ideální polovinu domu a přilehlých pozemků. Na pořízení domu si vzali hypotéku, kterou hradí účastníci rovným dílem, polovina měsíční splátky činí 2 670 Kč. Žalobkyně je na rodičovské dovolené s mladším synem [jméno], pobírá rodičovský příspěvek ve výši 11 500 Kč měsíčně. Rodičovský příspěvek má vyměřen prozatím do konce roku 2021. Tvrdila dále, že jednání žalovaného a z něj plynoucí rozpad rodiny a ukončení společného soužití a hospodaření ji uvrhlo do tíživé finanční situace. Byla proto nucena, přes nutnost pečovat o malé děti, zajistit si přivýdělek na dohodu o provedení práce v [název zaměstnavatele 1] s příjmem cca 5 500 Kč měsíčně a v [název zaměstnavatele 2] s příjmem cca 13 000 Kč měsíčně. Dále rovněž na dohodu o provedení práce pracuje v domácí péči s příjmem cca 9 000 Kč měsíčně. Tyto přivýdělky si musela najít, neboť z příjmu z výživného a z rodičovského příspěvku by s dětmi nevyžila. Bohužel jde toto nezbytně na úkor času a energie, kterou je schopna věnovat dětem a je to vykoupeno úplnou rezignací na volnočasové aktivity žalobkyně. Žalovaný navíc vyžaduje, aby hradila polovinu hypotéky. Žalovaný nepřispívá ničeho ani na měsíční výdaje související s užíváním domu s odůvodněním, že tam nebydlí. Měsíčně žalobkyně hradí na zálohách na elektřinu částku ve výši 4 610 Kč, pojištění hypotéky 283 Kč, hypotéku 2 670 Kč, 399 Kč internet, 750 Kč stavební spoření pro každého z nezl. dynů, 1 000 Kč stavební spoření žalobkyně, 1 482 Kč úrazové pojištění nezl. synů a žalobkyně a 740 Kč za stravné v MŠ staršího syna. Žalovaný po rozvodu manželství na výživu žalobkyně nepřispívá, byť ho o příspěvek požádala. Uvedla, že žalovaný je zaměstnán v [právnická osoba] v [obec], současná výše jeho výdělku jí není známa, v květnu 2020 vykazoval v řízení o úpravu péče a výživy k dětem částku 36 903 Kč jako průměrný měsíční příjem v období leden – prosinec 2019 O dalších majetkových poměrech žalovaného po rozvodu manželství jí není nic známo, toliko ví, že kupoval byt, tento však zřejmě nebude psán na něho, nýbrž na jeho přítelkyni. Uvedla, že žalovaný žalobkyni opustil z důvodu navázání mimomanželského vztahu, a to v době, kdy nebyla schopna se sama živit, neboť pečovala o jejich společné dítě a pobírala toliko rodičovský příspěvek. Z tohoto důvodu byla nucena začít si přivydělávat formou dohody o provedení práce. Za daných okolností má za to, že je v souladu s podmínkami a kritérii vymezenými v § 760 občanského zákoníku stanovení povinnosti žalovanému, aby na výživu žalobkyně přiměřeně přispíval. Za přiměřenou výši výživného považuje vzhledem k předpokládaným příjmům žalovaného částku 5 000 Kč. Za daných okolností je dle názoru žalobkyně v souladu s podmínkami a kritérii vymezenými v § 762 odst. 1 občanského zákoníku stanovení vyživovací povinnosti žalovanému v takovém rozsahu, aby měli stejnou životní úroveň. Současně s přihlédnutím k okolnostem daného případu a míře závažnosti újmy, která jí byla rozvodem způsobena, má za to, že je na místě, stanovit tuto vyživovací povinnost žalovanému po maximální přípustnou dobu. Za výši výživného, která by jí a žalovanému zajistila stejnou životní úroveň, při zohlednění zákonných podmínek považuje vzhledem k celkové majetkové situaci žalobkyně a žalovaného a k objektivní nemožnosti na straně žalobkyně vlastním úsilím tuto situaci zlepšit, a dále vzhledem předpokládaným příjmům žalovaného, částku 5 000 Kč.

2. Žalovaný nárok žalobkyně ani zčásti neuznal, kdy příjem žalobkyně přesahuje příjem žalovaného (11 500 Kč + 5 500 Kč + 13 000 Kč + 9 000 Kč). Nespornou skutečností rovněž je, že žalovaný hradí na nezletilé děti [jméno] a [jméno] výživné celkem ve výši 10 000 Kč měsíčně. Ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] bylo žalovanému ze strany soudu sděleno, že dle doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti by měl vzhledem ke svému příjmu hradit výživné ve výši cca 7 000 Kč dohromady. Žalovaný se však (právě proto, aby se jeho děti a bývalá manželka měli co nejlépe) zavázal dobrovolně hradit částku ve výši 10 000 Kč, tedy částku, která je zcela nadstandartní vzhledem k příjmu žalovaného. Nespornou skutečností je současně fakt, že žalobkyně spolu s dětmi užívá kompletně vybavenou nemovitost na adrese [adresa], kterou mají účastníci v ideálním podílovém spoluvlastnictví. Nemovitost tedy užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu a žádnou úhradu za to žalovanému nehradí a žalovaný ji ani nepožadoval. Má za to, že základní zákonné předpoklady pro podání této žaloby nejsou splněny, což ostatně vyplývá již z prostého vylíčení skutkových tvrzení v žalobě. Žalobkyně je schopna se sama živit. Sama ani netvrdí, že toho schopna nebyla. Její příjem je pak dokonce vyšší než příjem žalovaného. Žalovaný navíc žalobkyni nabízí maximální součinnost při péči o děti a je připraven se o ně starat v co nejširším rozsahu. Žalobkyně v žalobě uvádí, že o majetkových poměrech žalovaného jí není nic známo, což je dost překvapivé tvrzení vzhledem ke skutečnosti, že manželství účastníků řízení bylo rozvedeno až ke dni 13.11.2020. Žalovaný se nachází ve stejné majetkové situaci jako žalobkyně. Spolu s ní vlastní nemovitosti v ideálním podílovém spoluvlastnictví, které užívá žalobkyně s dětmi. Tyto nemovitosti jsou zatíženy hypotečním úvěrem. Jiný majetek větší ceny žalovaný nemá. Žalovaný nekupoval žádný byt, jak uvádí žalobkyně, a to jednoduše proto, že by neměl za co. Žalovaný žije v nájmu společně s přítelkyní. Náklady na bydlení činí částku cca 13 500 Kč měsíčně (nájemné, elektřina, voda, plyn, internet atd.). Na těchto nákladech se podílí spolu s přítelkyní. Vyjma výživného (10 t. Kč), splácí hypotéční úvěr (2 670 Kč měsíčně). Svým synů spoří částku 1 000 Kč měsíčně, nad rámec výživného se podílí na potřebách synů částkou cca 2 500 Kč měsíčně (oblečení, boty, strava). Za syny dojíždí, náklady na pohonné hmoty činí cca 3 000 Kč měsíčně. Již z tohoto prostého, neúplného výčtu měsíčních nákladů je zřejmé, že žalovanému již další prostředky (po odečtení nákladů na svou stravu a oblečení) nezbývají. Co se týče okolností rozvodu manželství, tak je třeba zdůraznit, že nový vztah žalovaného nebyl příčinou rozvratu manželství, ale důsledkem nefungujícího manželského vztahu. Manželství obou účastníků procházelo hlubokou krizí dlouhodobě, a to především z důvodu absolutní rezignace žalobkyně na rodinný život a společné volnočasové aktivity. Žalobkyně pracovala jako zdravotní sestřička v režimu 12ti hodinových směn, současně studovala dálkově bakalářské a následně magisterské studium. Péče o staršího syna a o domácnost (zajištění stravy, úklid, péče o zahradu atd.) zůstávala především na žalovaném a žalobkyně o rodinný život ani zájem nejevila. Žalovaný byl od známých informován, že prý žalobkyně udržuje vztah [anonymizována čtyři slova], což by vysvětlovalo její nezájem o partnerský a intimní život. Žalovanému vždy tvrdila, že je unavená, a že jí bolí hlava. Po celou dobu, od roku 2010, kdy účastníci zakoupili společně starý rodinný dům, žalovaný prováděl jeho rekonstrukci (výhradně sám, s některými pracemi mu pomohl jeho otec). To znamená, že přijel z práce a šel pracovat do pozdních večerních hodin, končil se západem slunce, přes zimu pracoval na vnitřních částech domu. Žalobkyně domácí práce nevykonávala, nebo jen sporadicky, vařit se nikdy nenaučila, nevaří ani dětem. Žalovaný neměl v žádném případě zájem toto (tzv. praní špinavého prádla) řešit u rozvodového soudu a nechtěl by tak činit ani v rámci tohoto soudního sporu. V případě potřeby je však připraven svá tvrzení prokázat. [jméno] zavinění rozpadu vztahu účastníků je třeba hodnotit v širším kontextu jejich vztahu a žalovaný má za to, že oba manželé mají na rozvodu stejný podíl. Ani z rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] nevyplývá žádné zjištění soudu ohledně zavinění rozvratu manželství, soud se totiž touto skutečností vůbec nezabýval. Žalobkyni nebyla rozvodem způsobena závažná újma. Ostatně v žalobě ani není tvrzeno, o jakou závažnou újmu by se mělo jednat.

3. V písemném doplnění ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že v důsledku zavrženíhodného jednání žalovaného, který opustil rodinu, byla nucena zajistit si v době čerpání rodičovské dovolené dodatečný příjem ze zaměstnání, aby zajistila přiměřenou úroveň výživy sobě a společným dětem, kdy nesouhlasí s tím, aby z této skutečnosti byla dovozována prakticky totožná úroveň účastníků. Za závažnou újmu považuje jednak zhoršení úrovně hmotného zajištění rodiny poté, co žalovaný opustil společnou domácnost a přestal zcela přispívat na její provoz a přiměl žalobkyni k tomu, aby hradila polovinu splátek hypotečního úvěru. Dále vnímá újmu v rovině morální a emocionální, kdy žalovaný navázal mimomanželský poměr s jinou ženou v době, kdy žalobkyně byla těhotná s druhým společným synem účastníků. Vztah nadále udržoval a z tohoto důvodu opustil společnou domácnost a ukončil soužití účastníků asi šest měsíců po narození syna. Namísto pomoci žalobkyni v tomto citlivém období, žalovaný svým jednáním rozvrátil rodinu a péči o děti nechal na žalobkyni. Žalovaný s odkazem na pracovní vytížení odmítl odvézt žalobkyni do porodnice, u porodu přítomen nebyl. Po propuštění žalobkyně z porodnice si nevzal dovolenou. Je proto logické, že chování žalovaného žalobkyni citově ranilo, když žalovaný žalobkyni, jako nastávající matce společného dítěte, neprojevil ani základní slušnost a ochotu pomoci. Míru tohoto zásahu hodnotí jako závažnou újmu ve smyslu § 762 odst. 1 o.z. Má za nepochybné, že žalovaný způsobil rozvrat manželství účastníků, což dovozuje z připojení žalovaného k návrhu na rozvod manželství, aniž by zpochybnil příčiny rozvratu označené v tomto návrhu. Navázání mimomanželského poměru ostatně žalovaný ani nezpochybnil.

4. Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil po stránce skutkové následující zjištění:

5. Za své skutkové zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř. soud vzal shodné tvrzení účastníků, že nemovitost na adrese [adresa], účastníci za nesporné rovněž označili tvrzení o platbě hypotéky ve výši 2 670 Kč měsíčně každým z účastníků a dále hrazení výživného na nezletilé syny ze strany žalovaného v částce celkem 10 000 Kč s tím, že žalovaný na výživném ničeho nedluží.

6. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyni se od [datum] snižuje rodičovský příspěvek z 15 000 Kč na 11 500 Kč pobíraný na [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození].

7. Z dohody o provedení práce [číslo] DPP ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a [zaměstnavatel 1], [anonymizováno] na dobu výkonu práce od [datum] na neurčito. Sjednaná odměna činila 210 Kč za hodinu.

8. Z dohody o pracovní činnosti ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a [zaměstnavatel 2] [anonymizováno], že byla uzavřena na dobu neurčitou od [datum] s hrubou hodinovou odměnou ve výši 215 Kč.

9. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno], že pracovní poměr byl sjednán na dobu od [datum] do [datum] s odměnou ve výši 143,60 Kč za hodinu. Žalobkyně k tomuto uvedla, že pracovněprávní poměr dosud trvá za stejných podmínek.

10. Z potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] o pracovním příjmu zaměstnance (žalovaného) ze dne [datum] soud zjistil, že průměrný čistý příjem žalovaného za posledních 12 měsíců činil 38 072 Kč.

11. Z podnájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako nájemcem a [jméno] [příjmení], [datum narození], a žalovaným jako podnájemci, že předmětem podnájmu bylo přenechání bytu o velikosti 1+1 ve [anonymizována čtyři slova] [adresa], [anonymizována čtyři slova] [ulice], [obec], že smlouva byla sjednána na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 10 500 Kč měsíčně včetně záloh. Z prohlášení nájemce [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že nájemce potvrzuje, že neeviduje žádné nedoplatky na nájemném, kdy platby probíhají dle společné domluvy v hotovosti z rukou [jméno] [příjmení] a žalovaného.

12. Z platebního dokladu SIPO za únor 2021 soud zjistil, že na jméno žalovaného, adresou [adresa žalovaného a žalobkyně], je evidována platba televizního a rozhlasového poplatku v částce 135 Kč a 45 Kč.

13. Z pokynů k platbě vyhotoveném společností [právnická osoba] ze dne [datum] na jméno [jméno] [příjmení] soud zjistil, že k odběrnému místu na adrese [ulice a číslo], [obec] byla za dodávku zemního plynu vypsána záloha 450 Kč a za dodávku elektřiny částka 800 Kč.

14. Z vyúčtování [číslo] předloženém žalovaným plyne za zúčtovací období [datum] až [datum] platba internetu v částce 303,73 Kč a televize v částce 25,27 Kč, tzn. celkem je účtována částka 329 Kč.

15. Dále žalovaný předložil soupis plateb za děti v celkové částce 15 494,50 Kč (č.l. 38) a účtenky od různých prodejců, které se dílem netýkají žalovaného období, dílem je jako odběratel uvedena [jméno] [příjmení]

16. Z faktury [číslo] soud zjistil, že uvedenou fakturou bylo [právnická osoba] [právnická osoba] účtováno dodání zboží, [anonymizováno 6 slov], v částce 2 448 Kč. Faktura je vystavena na jméno žalobkyně. Žalovaný doplnil, že se jedná o náhradní díl do domácí vodárny. Na platbě se podíleli oba účastníci, což bylo nesporné.

17. Z přehledu aktivních trvalých příkazů k účtu [bankovní účet] vedeném u [právnická osoba] soud zjistil, že pod popisem platby spořící účet [jméno] je zapsána částka 500 Kč, stejně tak je zapsána částka 500 Kč pod popisem platby spořící účet [jméno], dále je s popisem platby [příjmení] [jméno] zapsána částka 500 Kč. Strany prohlásily za nesporné, že žalovaný spoří synům částku 500 Kč pro každého.

18. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v právní moci dne 13.11.2020, soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo manželství účastníků rozvedeno. Z odůvodnění rozsudku se podává, že návrhem podaným dne [datum] se manželka domáhala rozvodu manželství. Návrh odůvodnila tím, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Od poloviny září 2019 mají manželé dlouhodobou krizi, neboť manželka zjistila, že manžel si našel jinou ženu, kterou před ní tajil, zpětně vyšlo najevo, že tuto známost navázal již v době, kdy manželka byla na rizikovém těhotenství a mladším synem. K této ženě se manžel v květnu 2020 odstěhoval. Manželský svazek je již pouze formální, manželé spolu nežijí, společnou domácnost nevedou. Manžel se před soudem k návrhu i jeho obsahu výslovně připojil. Manželství bylo rozvedeno podle § 755 odst. 1 o.z., když soud konstatoval, že v daném případě podmínky pro rozvod manželství byly naplněny, manželé spolu nežijí a manžel navázal známost s jinou ženou.

19. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], [spisová značka], v právní moci dne 4.6.2020, soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo schválena dohoda účastníků jako rodičů, podle které se nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], a nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], na dobu do i po rozvodu rodičů svěřují do péče matky a otec se zavazuje počínaje dnem [datum] a stejně tak na dobu po rozvodu platit na výživu nezletilého [jméno] 6 000 Kč měsíčně a nezletilého [jméno] částku 4 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 20. dne daného měsíce k rukám matky.

20. Z potvrzení zaměstnavatele žalobkyně - [zaměstnavatel 1], [anonymizováno] a z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] soud zjistil, že za období srpen 2020 až duben 2021 činil průměrný měsíční příjem žalobkyně z tohoto titulu částku 5 891 Kč.

21. Z výplatních pásek zaměstnavatele žalobkyně - [zaměstnavatel 2] [anonymizováno] a z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] soud zjistil, že za období květen 2020 až květen 2021 činil průměrný měsíční příjem žalobkyně z tohoto titulu částku 15 941 Kč.

22. Z výplatních pásek zaměstnavatele žalobkyně - [právnická osoba] a z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] soud zjistil, že za období září 2020 až duben 2021 činil průměrný měsíční příjem žalobkyně z tohoto titulu částku 16 368 Kč.

23. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyni se od [datum] snižuje rodičovský příspěvek z 11 500 Kč na 6 650 Kč pobíraný na [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození].

24. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] soud zjistil úhradu částky 286 Kč odpovídající platbě za pojištění hypotéky, dále platbu hypotéky v částce 2 670 Kč, k [datum] připsání platby ve výši 10 500 Kč od žalovaného označené jmény synů + pleny, k [datum] připsání platby ve výši 2 750 Kč od žalovaného označené trampolína + poj a dále částky 440 Kč označené jako boty +logo, k [datum] připsání platby 1 200 Kč od žalovaného označené jmény synů pleny, boty, kosmetika, logo, hipo. Dále z výpisu shora označeného účtu soud zjistil, že pravidelnou měsíční odchozí platbou je platba 399 Kč za internet, dále je pravidelnou odchozí platbou částka 1 482 Kč odpovídající tvrzení o platbě za úrazové pojištění nezl. synů a žalobkyně, dále je pravidelnou odchozí platbou částka 740 Kč odpovídající tvrzení o platbě stravného ve školce, dále je pravidelnou odchozí platbou částka 4 610 Kč odpovídající tvrzení o platbě elektřiny (popis platby ČEZ Prodej, a.s.), dále je pravidelnou odchozí platbou částka 1 000 Kč odpovídající tvrzení o platbě za stavební spoření žalobkyně a částka 2x 750 Kč odpovídající tvrzení o platbě stavebního spoření synům.

25. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že je sestrou žalobkyně. Manželství žalobkyně považovala za klidné manželství. Manželé mezi sebou normálně fungovali. Vypověděla, že nevěděla, že se budou rozvádět. O rozvodu se dozvěděla předem od žalobkyně, která jí řekla, že si žalovaný našel jinou ženu, že se to snažila dát dohromady, ale že to nefunguje a budou se rozvádět. Na bližší příčiny rozvratu manželství se neptala, byla to jejich věc. K péči o syna při studiu či zkouškách žalobkyně svědkyně uvedla, že si na zkoušky žalobkyně brala dovolenou a jezdila se žalobkyní, která tehdy syna ještě kojila, aby jí pomohla. Takto to probíhalo po celou dobu zkoušek. K přítomnosti žalovaného u porodu druhorozeného syna, uvedla, že jí sestra říkala, že tam žalovaný nebyl, už to mezi nimi tehdy nějak nefungovalo, do porodnice jí měla vézt kamarádka. Uvedla, že žalovaný pomáhal její rodině, doučoval její dceru, když něco potřebovala, žalovaný pomohl.

26. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že žalobkyně je svědčina kolegyně a kamarádka. Žalovaného zná z návštěvy u žalobkyně. Nemá bližší povědomí o tom, jak fungovalo nebo nefungovalo manželství účastníků. Nechodili na společné akce, blíže se o tom nebavili. K dotazu na pomoc žalobkyni v závěru druhého těhotenství svědkyně uvedla, že jí žalobkyně volala, zda jí může odvést do porodnice, že žalovaný nemůže. Žalobkyni odvezla a chvíli tam s ní byla. Poté odjela ke kamarádce. Už jsou to dva roky. Uvádí, že žalobkyně byla v závěru těhotenství doma, protože první porod byl předčasný. Několikrát (3x – 4x) hlídala syna [jméno], kdy žalobkyně byla např. se synem [jméno] na vyšetření, nezkoumala, proč syna nehlídal žalovaný, chodil do práce.

27. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je od roku 2020 v partnerském vztahu se žalovaným. Bydlí v bytě, který užívá na základě podnájemní smlouvy s paní [jméno] [příjmení], na adrese [adresa žalovaného]. V bytě bydlí asi tři roky. Se žalovaným tam bydlí od roku 2020, měsíc neví. Za bydlení dává měsíčně na nájmu 10 500 Kč, celkem platí 13 500 Kč včetně služeb. Tyto platby předává v hotovosti paní [příjmení]. Pokud jde o úhradu ze strany žalovaného, dostává od něho 10 000 Kč měsíčně, někdy na účet, někdy částečně v hotovosti. 10 000 Kč měsíčně dostává od žalovaného každý měsíc od počátku společného bydlení. Žalovaný jí dával tuto platbu s ohledem na to, že pobýval více doma z důvodu práce na home office. Není jí nic známo o manželství účastníků. Jako dodavatele energií mají Bohemia Energy, který končí a nyní budou náklady zhruba 3x vyšší. Uvedla, že ona na home office nebyla. Má nezletilé dítě, kterému je mu 8 let. Dítě má ve střídavé péči. V době uzavření škol byl syn střídavě u svědkyně a u svého otce. K dotazu zda rovněž syn nezvyšoval náklady na energie, pokud pobýval doma u svědkyně, svědkyně uvedla, že nikoliv.

28. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] soud zjistil úhradu částky 500 Kč odpovídající platbě penzijní připojištění žalovaného, dále k [datum] je zaevidována odchozí platba 10 000 Kč s popisem příspěvek na bydlení, dále [anonymizováno] [datum] odepsaná inkasní platba SIPO v částce 180 Kč, dále za období [datum] až [datum] evidovány platby Benzina v částce 1 259,10 Kč k [datum], v částce 1 121,40 Kč k [datum], v částce 1 416,80 Kč k [datum], v částce 1 304,20 k [datum], v částce 1 484,10 k [datum], v částce 1 393,60 Kč k [datum], v částce 1 183,50 Kč k [datum].

29. Z vyúčtování [právnická osoba] na jméno [jméno] [příjmení] [číslo] soud zjistil, že k platbě je účtována částka 329 Kč za internet a televizi.

30. Z výplatní pásky žalovaného za únor 2021 soud zjistil provedení srážky na odbory 393 Kč, na telefon 333 Kč a na stravování 513 Kč.

31. Při účastnickém výslechu žalobkyně vypověděla, že se se žalovaným znají od roku 1998, kdy spolu začali chodit. Sňatek uzavřeli v roce 2011 a až do září 2019 šlo o relativně spokojené manželství. V roce 2017 měli krizi v manželství. Myslela si, že ji způsobila ona, ale na začátku roku 2020 zjistila, že žalovaný měl po dobu 3 měsíců mimomanželský vztah s její svědkyní na svatbě [jméno] [příjmení] [jméno] vztahu se dozvěděla až následně v roce 2020. Snažila se manželství udržet, vařila, starala se o děti, ale když zjistila, že má žalovaný mimomanželský poměř, řekla si, že to udělal jednou, udělá to i podruhý nebo potřetí, a nechtěla to takto dál. Ve třech měsících syna [jméno] jí žalovaný oznámil, že s ní již nechce být. V listopadu 2019 navázal poměr s paní [příjmení]. Po práci nechodil domů. Přicházel pouze na hodinu, kdy se převlékl a věnoval se svým aktivitám, jako fotbalu, kolu nebo běhání. Do února 2020 to vydržela, ale po hádce se žalovaným chtěla, aby žalovaný opustil nemovitost. Ten to odmítl a k paní [příjmení] odešel až v květnu, v souvislosti s opatrovnickým řízením. Všechno obstarávala ona, jezdila na vyšetření s dětmi, žalovaný se vymlouval na pracovní dobu nebo služební cesty, ale zjistila, že byl např. na wellness pobytu s paní [příjmení], protože platil společnou kartou. K hrazení nákladů na společnou domácnost uvedla, že měli se žalovaným společný účet, kam chodily výplaty, a to až do září 2020, ale z účtu již nevybírala od května 2020. V únoru 2020 si zřídila samostatný účet, kam jí chodila výplata a rodičovský příspěvek, a i z tohoto účtu se platilo, co bylo třeba. K dotazu na péči o děti uvedla, že veškerou péči obstarávala sama, žalovaný jí říkal, že na to má prostor, když je na rodičovské dovolené a je zdravotní sestra. Se synem [jméno] objížděla doktory, jde o nedonošené dítě, narozen ve 33. týdnu. Se žalovaným s ním byli pouze asi 6x na neurologii v [obec], k pediatrovi s dětmi nechodil, péči zastala žalobkyně. Péči o domácnost vykonávala ona, žalovaný se staral o rekonstrukci a zahradu. Po odchodu žalovaného ze společné domácnosti je to tak, že děti si žalovaný bere dle domluvy. Návštěvu lékařských specialistů, zařízení školy, školky, bylo na ní, o nemovitost se nestará a nepřispívá na ni. K dotazu na příspěvky žalovaného po jeho odchodu ze společné domácnosti uvedla, že žalovaný platil alimenty na děti a nad rámec těchto alimentů přispěl, když se něco kupovalo např. na trampolínu a platil polovinu hypotéky, jinak nezasílal nic. K dotazu na příčinu rozvratu manželství žalobkyně uvedla, že příčinou je mimomanželský vztah žalovaného. Byla tehdy po těžkém porodu, měla problémy až do srpna 2020 a v září 2020 jí žalovaný oznámil, že s nimi již nechce být. Má za to, že vztah s paní [příjmení] navázal již dříve, kdy [datum] zaměstnavatel žalovaného [anonymizována dvě slova] pořádala ke dni dětí zájezd do [obec], kam jel s paní [příjmení] a synem [jméno]. K péči o syna v době, kdy žalobkyně ještě studovala vysokou školu, uvedla, že pokud měla školu čtvrtek - pátek, či pátek - sobotu, pomáhala jí její sestra. V době kdy již syna nekojila, hlídala syna paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], matka žalovaného. Žalovaný nehlídal. K dotazu, kdo žalobkyni odvážel do porodnice s mladším synem, žalobkyně uvedla, že to byla [celé jméno svědkyně], žalovaný, když mu volala, že má kontrakce, uvedl, že má jednání, ať si zajistí odvoz. K dotazu, kdo hlídal staršího syna v době, kdy byla s mladším synem v porodnici, uvedla, že [datum], to je v den narození syna, byl starší syn odvezen k babičce a dědečkovi do [obec], k rodičům žalovaného. K dotazu, jakým způsobem jí pomáhal žalovaný v době po porodu, kdy uváděla, že měla zdravotní komplikace, žalobkyně vypověděla, že jí žalovaný nepomáhal, nevzal si otcovskou dovolenou. Jednou vzal staršího syna pod stan a odjel rovněž s přáteli na kola. K dotazu, zda žalovaný byl u porodu, žalobkyně uvedla, že nebyl. K dotazu, zda žalovaný navštívil žalobkyni v porodnici, žalobkyně uvedla, že tam byl hodinu po porodu. Žalovaný ji v porodnici navštívil 2x, byli tam týden z důvodu novorozenecké žloutenky syna. K dotazu, zda připouští, že by měla podíl na rozvodu manželství, zda, žalovaného napadala nebo měla poměr na pracovišti, žalobkyně uvedla, že nikoliv, manželovi nevěrná nebyla. K dotazu, zda trvala na tom, aby proti vůli manžela spali se 40-ti kg psem žalobkyně uvedla, že to není pravda.

32. Při účastnickém výslechu žalovaný vypověděl, že se se žalobkyní seznámili v roce 1998, společně bydleli od roku 2003 nebo 2004. Vztah nebyl idylický. Žalobkyně si vybrečela psa, který s nimi spal v jedné posteli. Bylo to proti jeho vůli a vztahu to neprospívalo. Společnému partnerskému životu se žalobkyně nevěnovala. V roce 2011 uzavřeli sňatek, chtěli založit rodinu. Žalobkyně pracovala v nemocnici na 12-ti hod. směny, neměla volné víkendy, nebyl prostor trávit čas společně, nebyly možné společné akce či výlety. Maximálně jeli 1-2 krát do roka na dovolenou. Žalobkyně byla značně pracovně vytížená. Kromě úvazku v [zaměstnavatele 1] si ještě přivydělávala v [zaměstnavatele 2]. V roce 2011 začala studovat vysokou školu, což rovněž zasáhlo do společného života. Školu postupně dokončila. Když skládala bakalářské státnice, nadměrný stres způsobil předčasný porod staršího syna. Pokud žalobkyně uváděla, že nebyl u porodu, nebyl u porodu ani jednoho syna. Žalobkyně mu porod staršího syna zatloukla. S předčasně narozeným synem bylo potřeba vynakládat vyšší péči, a to jak v domácnosti, tak i z důvodu zdravotních problémů syna. Žalobkyně nepřestala chodit do práce. Odůvodňovala to potřebou praxe do školy. Chodila dál i na směny, o staršího syna se staral v nadstandardním režimu. Už po narození prvního syna bylo manželství nabourané, hádky vyvolávala žalobkyně, vyčítala mu, že jde jednou týdně na fotbal nebo dvě hodiny na kolo. Pokud si šel zaběhat, bylo to po osmé hodině, kdy už děti spaly. Má zdokumentovaný i pokus o obvinění z domácího násilí. Manželství již bylo nabourané, když se narodil syn [jméno]. Po otěhotnění žalobkyně se vztah ještě zhoršil. Žalobkyně měla potíže s psychikou, ale nechtěla to řešit. Chtěl vztah řešit a v roce 2019 informoval žalobkyni, že to takto dál nejde, že si najde jinou ženu, že to takto skončí. Odešel na žádost žalobkyně, aby přestaly hádky před dětmi. Neměli rodinný život, kdy žalobkyně neměla na rodinu čas. Nesouhlasí s tím, že se nestaral o děti, se starším synem dojížděl se žalobkyní do [obec] na vyšetření, chodil i k dalším lékařům, když žalobkyně potřebovala, uvolnil se z práce, např. hlídal [jméno], aby mohla žalobkyně k lékaři. Pokud uvedla, že chodil pozdě domů tak pokud hlídal syna, musel si to napracovat. Vozil syna i do školky. K intimnímu životu uvedl, že nejprve spali v posteli se psem, poté s nimi spal starší syn, děti spí se žalobkyní ve společné posteli dodnes. Pokud jde o akce [anonymizováno], společnost jich pořádá několik ročně, pravidelně se jich účastní, jedná se o hromadné akce. Pokud jde o nevěru s paní [příjmení], tato se chtěla pomstít svému manželovi, proto to řekla. Ví, že ji manžel podváděl s jinou ženou. K péči o domácnost uvedl, že se staral o dům, v podstatě jej téměř celý zrekonstruoval. K porodu mladšího syna vypověděl, že byl tehdy v práci v [příjmení] n. N., žalobkyně byla v [obec] s tím, že si zajistí kamarádku, protože to bude rychlejší, řekla mu tehdy, že má křeče do zad, což ještě nemuselo znamenat porod. Říkal jí, že nechce být u porodu, aby to měly obě děti stejné. Staršího syna poté vyzvedl u kamarádky a odvezl ke svým rodičům, aby mohl jít do práce. Žalobkyni několikrát se synem navštívili v porodnici, myslí, že to bylo vícekrát, než bylo uváděno. K příčině rozvratu manželství uvedl, že tou bylo narušení intimního života, žalobkyně jej odsunula na třetí kolej za dítě a psa. Dále to byl nedostatek společně tráveného času, nedostatek společných aktivit a pracovní vytížení žalobkyně. Na výlety poté jezdil jen se starším synem. K hrazení nákladů uvedl, že dokud vedli společnou domácnost, bylo vše hrazeno ze společného účtu, v únoru 2020 si žalobkyně založila vlastní účet, kam jí chodil příjem, z tohoto účtu byla zaplacena pouze 1x pojistka auta, od února 2020 do června 2020 veškeré náklady nesl on. Na nákladech domácnosti se podílel i po jejím opuštění, což dokládal i účtenkou, vypomáhá s opravami, např. výměnou žárovek, provádí běžnou údržbu. Na děti přispívá i nad rámec výživného, které je nadstandardní, platil polovinu dalších nákladů např. na trampolínu, a to do září 2020. Nadto jim musí koupit věci do svého bydliště, veškeré vybavení domácnosti zůstalo v nemovitosti, kterou obývá žalobkyně. Po opuštění společné domácnosti přispívá pouze polovinou na hypotéku, jinak nikoliv. Nedostává žádnou náhradu za to, že žalobkyně užívá společnou nemovitost. Žalobkyně užívá nemovitý i movitý majetek, zůstala jí kompletně vybavená domácnost. K dotazu na stanovisko žalobkyně pokud jde o návrh na rozšíření styku žalovaného se syny, uvedl, že nemají shodný názor, a proto také nehradí již žádné platby nad rámec výživného. K dotazu, kdy navázal vztah s paní [příjmení], uvedl, že to bylo na začátku roku 2020, znali se z práce, byli předtím jen přáteli. K dotazu, zda měl poměr s paní [příjmení] uvádí, že nikoliv. K dotazu, zda je mu známo, že žalobkyně měla jiný vztah, uvedl, že se to k němu několikrát dostalo, žalobkyně si brala navíc noční služby, nemá důkazy, ale může se domnívat, že jiný vztah měla. K dotazu na péči o domácnost uvedl, že není pravdou, že všechno dělala žalobkyně, někdy si musel sám vyprat a vyžehlit trika, aby měl co na sebe. Žalobkyně doma příliš času netrávila, bylo to i jádro sporů, někdy musel i vařit, aby měli s dětmi teplé jídlo. Pokud u nich hlídala babička, musela si i nakoupit, aby bylo z čeho vařit, účastnil se rovněž nákupů. K dotazu, zda žalobkyni jako tehdejší manželce řekl o svém vztahu s paní [příjmení], uvádí, že neřekl. Žalobkyně se to dozvěděla, tak jak uváděla, na základě platby ze společné karty. K dotazu, zda si žalovaný vzal otcovskou dovolenou, žalovaný uvedl, že to nebylo třeba, bylo to po vzájemné dohodě, žalobkyně nechtěla pomoci.

33. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná skutková zjištění relevantní pro své rozhodnutí. Návrhy na doplnění dokazování byly zamítnuty, kdy tyto byly navrženy k tvrzením uplatněným v rozporu se zákonnou koncentrací řízení a soud k nim proto nemohl přihlédnout.

34. Mezi účastníky řízení je sporná příčina rozvratu manželství, když dle žalobkyně rozvrat manželství zapříčinil pouze žalovaný navázáním mimomanželského poměru. Dle tvrzení manžela manželství procházelo dlouhodobou krizí, a to především z důvodu narušení intimního života, absolutní rezignace žalobkyně na rodinný život a společné volnočasové aktivity. Spornou skutečností byla také schopnost žalobkyně se sama živit, kdy žalobkyně tvrdila, že si přivýdělky obstarala pouze z důvodu ukončení společného soužití, což jí uvrhlo do tíživé finanční situace. Nadto v důsledku chování žalovaného pociťuje závažnou újmu v rovině morální a emocionální.

35. Z provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům.

36. Manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 13.11.2020, s tím, že manžel, zde žalovaný, se k návrhu připojil. Manželství bylo rozvedeno podle § 755 odst. 1 o.z., kdy soud uvedl, že podmínky pro rozvod manželství byly naplněny, manželé spolu nežijí a manžel navázal známost s jinou ženou. Žalobkyně pracuje, je zaměstnaná u [zaměstnavatel 1], [anonymizováno]. na dohodu o provedení práce, dále u [zaměstnavatel 2], [anonymizováno]. na dohodu o pracovní činnosti a u [právnická osoba] [anonymizováno]. rovněž na dohodu o provedení práce. Její průměrný čistý měsíční příjem včetně rodičovského příspěvku činí 44 850 Kč. Pravidelné měsíční náklady žalobkyně byly zjištěny ve výši 12 684 Kč (hypotéka 2670 Kč, stavební spoření synů 2x 750 Kč, elektřina 4 610 Kč, pojištění hypotéky 283 Kč, internet 399 Kč, stavební spoření žalobkyně 1 000 Kč, stravné ve školce 740 Kč, úrazové pojištění synů a žalobkyně 1 482 Kč). Žalobkyně je spoluvlastnicí (id. ½) nemovitosti na adrese [adresa]. Žalobkyně má vedený běžný účet u [právnická osoba] se zůstatkem ke dni [datum] ve výši 120 105,56 Kč. Žalovaný rovněž pracuje, je zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno]. Jeho průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (k datu [datum]) činí 38 072 Kč. Pravidelné měsíční náklady žalovaného byly zjištěny ve výši 24 519 Kč (hypotéka 2670 Kč, stavební spoření synů 2x 500Kč, výživné na syny v celkové výši 10 000 Kč, náklady na bydlení v uplatněné výši 8 601 Kč, internet 329 Kč, platba SIPO [obec] 180 Kč, mobilní telefon 333 Kč, odbory 393 Kč, obědy ABB 513 Kč, penzijní připojištění 500 Kč). Žalovaný uplatnil rovněž náklady na pohonné hmoty a další výdaje vynakládané na nákup zboží pro syny. Tyto náklady nebyly v řízení v přesné výši prokázány, byť existenci těchto nákladů soud za prokázanou má, nicméně tato okolnost není pro rozhodnutí soudu významná. Žalovaný je spoluvlastníkem (id. ½) nemovitosti na adrese [adresa]. Žalovaný má vedený běžný účet u [právnická osoba] se zůstatkem ke dni [datum] ve výši 15 106,79 Kč.

37. Podle § 762 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.

38. Shora citované ustanovení stanoví podmínky tzv. sankčního výživného rozvedených manželů. Aktivní legitimace svědčí manželovi, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma. V daném případě žalobkyně sama návrh na rozvod manželství podala, soud proto dále zkoumal, zda rozvrat manželství převážně nezapříčinila. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým bylo manželství rozvedeno, se podává pouze tolik, že manželství bylo rozvedeno tzv. sporným způsobem podle § 755 o.z., když soud konstatoval, že shledal v daném případě podmínky pro rozvod manželství, manželé spolu nežijí a manžel navázal známost s jinou ženou. Soud toto konstatování nepovažuje za určení příčiny rozvratu manželství. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vznesla nárok na výživné podle § 762 o.z., zabýval se soud i v tomto řízení příčinou rozvratu manželství. Výpovědi obou účastníků k příčinám rozvratu manželství se značně rozcházejí, jak popsáno shora. Žalobkyně za příčinu rozvratu manželství považuje mimomanželský vztah žalovaného. S názorem žalobkyně soud nesouhlasí. Sama žalobkyně uvedla, že již v roce 2017 měli v manželství krizi. Samotná existence mimomanželského vztahu nebyla mezi účastníky sporná. Soud má za to, že vztah žalovaného s jinou ženou nebyl prvotní příčinou rozvratu manželství. K narušení vzájemného vztahu účastníků (i k jejich postupnému odcizení) a tedy k rozvratu jejich manželství došlo již dříve vzhledem k neshodám ohledně pracovního zatížení žalobkyně, podoby trávení volného času či péče o domácnost. Okolnost, že žalovaný navázal vtah k jiné ženě, tak již bylo důsledkem a nikoliv příčinou tohoto rozvratu. Soud tak nedospěl k závěru, že by bylo možné uzavřít, že žalobkyně rozvrat manželství převážně nezapříčinila, resp. že to byl žalovaný, který rozvrat manželství převážně zapříčinil. Již tento závěr by byl postačující k tomu, aby mohlo být konstatováno, že nebyly naplněny podmínky stanovené v § 762 odst. 1 o.z. pro přiznání tzv. sankčního výživného. K otázce, zda byla rozvodem žalobkyni způsobem závažná újma, žalobkyně tvrdila vznik újmy spočívající ve zhoršení finanční situace a nadto v důsledku chování žalovaného pociťované závažné újmy v rovině morální a emocionální. Pod pojem závažná újma lze zahrnout nejen újmu finanční, ale i újmu osobní (morální, emocionální). Naplnění tohoto pojmu však záleží na posouzení soudu, neboť se jedná o právní normu s relativně neurčitou hypotézou. Soud nijak nesnižuje ztrátu, která se pojí s rozpadem manželství, nadto manželství, ve kterém se narodily (dosud nezletilé) děti. Nicméně žalobkyní tvrzená újma je dle názoru soudu přirozenou součástí rozpadu vztahu, byť v daném případě došlo k odchodu žalovaného od rodiny v citlivém období po narození druhého dítěte. Je však třeba neodhlížet i od skutečnosti, že žalobkyni zůstalo zázemí spočívající v bydlení v rodinném domě, jehož spoluvlastníky jsou oba účastníci. Včetně veškerého vybavení domácnosti, což žalobkyně nepopírala. Nespornou byla rovněž skutečnost, že žalovaný hradí pravidelně výživné ve výši 10 000 Kč na oba syny, aniž by nějakou částku dlužil. Prokázán byl rovněž příspěvek žalovaného na pořízení náhradního dílu do domácí vodárny v bydlišti žalobkyně. Stejně tak platby žalovaného na náklady synů nad rámec výživného (do srpna 2020). Ze subjektivního hlediska žalobkyně lze chápat, že ukončení manželství vnímá úkorně, nicméně z objektivního hlediska jí tvrzenou újmu nelze dle názoru soudu hodnotit jako závažnou újmu způsobenou rozvodem.

39. Soud má za to, že podmínky ustanovení § 762 o.z. tak nejsou splněny.

40. Podle § 760 odst. 1 o.z. není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod. Podle odstavce 3 téhož zákonného ustanovení pro vyživovací povinnost rozvedených manželů platí obdobně obecná ustanovení o výživném.

41. Ke shora citovanému ustanovení je třeba uvést, že za okolnosti, které mají svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, se rozumí např. péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, přičemž s ohledem na péči o děti není rodič, jemuž byly děti svěřeny do individuální péče, schopen nastoupit do odpovídajícího zaměstnání. Z výše uvedených skutkových zjištění plyne, že žalobkyně pečuje o dvě nezletilé společné děti, na jejichž náklady žalovaný přispívá ve výši 10 000 Kč měsíčně, a že její příjem nad rámec rodičovského příspěvku je tvořen odměnami z dohod. Pracovní poměr vzniklý na základě těchto dohod soud nemůže hodnotit shodně jako pracovní poměr založený pracovní smlouvou, která zajišťuje mimo jiné i větší stabilitu dosahovaných příjmů. Soud však nemůže souhlasit s tvrzením žalobkyně, že si přivýdělky obstarala pouze z důvodu ukončení společného soužití, které jí uvrhlo do tíživé finanční situace. Žalobkyní tvrzené a prokázané výdaje činí přibližně částku 12 500 Kč. Průměrný čistý měsíční příjem žalobkyně včetně rodičovského příspěvku byl zjištěn ve výši 44 850 Kč. Z porovnání příjmů s pravidelnými náklady tak soudu není zřejmý důvod, pro který žalobkyně potřebuje měsíčně disponovat s příjmem ve výši 55 000 Kč (s připočtením výživného 10 000 Kč), nadto při zajištěném bydlení, a neobstojí tak tvrzení žalobkyně, že je v souvislosti s ukončením společného soužití nucena si v takovém rozsahu přivydělávat na úkor péče o děti i na úkor vlastního volného času. Soud má za to, že vzhledem ke zjištěným majetkovým i výdajovým poměrům žalobkyně, je žalobkyně v potřebném rozsahu schopna se sama živit, kdy v řízení nevyšla najevo okolnost, která by žalobkyni nutila si v tomto rozsahu zajišťovat další příjem.

42. Soud má proto za to, že ani podmínka v ustanovení § 760 o.z. není splněna.

43. Soud proto žalobu výrokem I. zamítl jako nedůvodnou.

44. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. rozsudku, tak že žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v částce 29 475,60 Kč.

45. Podle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

46. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle shora citovaného § 150 o.s.ř., kdy soud na straně žalobkyně shledal důvody zvláštního zřetele hodné a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení pouze ve výši 50 %. Důvody zvláštního zřetele hodné jsou soudem spatřovány především v majetkové situaci žalobkyně, která pečuje o dvě nezletilé děti, pobírá rodičovský příspěvek a její další příjem má původ v dohodách o pracovní činnosti resp. v dohodě o provedení práce, což nelze považovat za příjem mající charakter stálého (zajištěného) příjmu. Nadto soud zohlednil skutečnost, že se z hlediska právního posouzení vzneseného nároku jednalo o aplikaci právní normy s relativně neurčitou hypotézou (§ 762 o.z.). Vzhledem k uvedenému soud dospěl k závěru, že uložení povinnost hradit náhradu nákladů řízení v plné výši, by pro žalobkyni mohlo být nepřiměřenou zátěží. Za věci přiměřenou soud považuje ponížení této náhrady na polovinu, tj. o 50 %.

47. Náhrada nákladů řízení byla vyčíslena celkovou částkou 29 475,60 Kč, kdy soud vycházel z tarifní hodnoty v celkové výši 167 500 Kč vycházeje z délky plnění podle § 762 o.z. ve spojení s § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen a.t. (při započtení doby plnění po dobu tří let od rozvodu, tzn. v souzených poměrech od podání žaloby [datum] do [datum] (rozvod účastníků nabyl právní moci dne 13.11.2020), což činí za rok 2021 – 11 měsíců * 5 000 Kč, za rok 2022 – 12 měsíců * 5 000 Kč a za rok 2023 – 10,5 měsíce * 5 000 Kč). Odměna za jeden úkon právní služby poté činí 7 820 Kč dle § 7 bod 5. a.t. Náhrada nákladů řízení poté sestává z odměny zástupce žalovaného za šest úkonů právní služby v celkové výši 46 920 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a.t. – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast na jednání před soudem dne [datum], dne [datum] a dne [datum] (účast přesahující dvě hodiny), dále náhrady hotových výdajů zástupce žalovaného za šest shodných úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., tj. v celkové výši 1 800 Kč. Náhrada za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad (z částky 48 720 Kč) činí 10 231,20 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.). Celková částka činí 58 951,20 Kč, z čehož přiznaným 50 % odpovídá částka 29 475,60 Kč.