6 C 261/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 364 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 820 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 820 Kč za dobu od 24.7.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 544 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 364 Kč za dobu od 25.1.2024 do 23.7.2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 544 Kč za dobu od 24.7.2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,00 % ročně z částky 6 820 Kč za dobu od 24.7.2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 24. 8. 2024 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 13 364 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 30. 11. 2022 smlouvu o úvěru ve výši 14 544 Kč (skládající se z půjčené částky 8 000 Kč a souhrnného poplatku 6 544 Kč), podle které měl žalovaný splácet 243 Kč týdně, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 1 180 Kč se započetla na nejprve a) na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením úvěru, d) dále na úhradu poplatku za zpracování a doručení úvěru, e) dále na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek úvěru, f) dále na úhradu následujících položek: (I.) na jistinu úvěru dílem ve výši 83,47 %, (II.) na úrok za poskytnutí úvěru dílem ve výši 16,53 %.– odst.

4. čl. Splácení úvěru smluvních podmínek. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie je zřejmé, že žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobkyně mohla v daném případě postupovat tak, že uhrazenou částku žalovaným ve výši 1 180 Kč, vydělí předepsanou týdenní splátkou 243 Kč a vypočte tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně by tak podle tohoto klíče nastala již mnohem dříve. Žalobkyně ovšem požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatností smlouvy, tedy žalobkyně nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru, přičemž jako datum splatnosti určuje na 24. 1. 2024 a datum prodlení ke dni 25. 1. 2024. Žalobkyně současně za účelem posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr provedla kontrolu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolu rodného čísla dálkovým systémem společnosti , právnická osoba, , kontrolu náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, kontrolu zaměstnání telefonicky, kontrolu platební historie klienta u žalobkyně, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta a dle lokality klienta, a to na základě odborných vědomostí z “terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti a kontrolu předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v kartě klienta.2 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:, právnická osoba, předžalobní upomínky ze dne 11. 7. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 13 364 Kč, a to do 7 dnů od doručení upomínky. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalovanému dne 11. 7. 2024.4 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 11. 2022 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se současně zavázal zaplatit úrok ve výši 1 584 Kč (při zápůjční úrokové sazbě 70,89% p.a.), poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 2 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 560 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 14 544 Kč se žalovaný zavázal hradit žalobkyni formou 60 týdenních splátek po 242,40 Kč s tím, že 1. splátka byla splatná dne 7. 12. 2022 a každá následující splátka byla splatná 7 dnů po datu splatnosti předchozí splátky.5 Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z 28. 11. 2022 soud zjistil, že žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty informace o věřiteli, o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, o nákladech spotřebitelského úvěru a o právních aspektech.6 Z evidenční karty klienta z 28. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájmu, přičemž v domácnosti bydlí sám. Žalovaný současně pobírá invalidní důchod ve výši 9 628 Kč a dále pobírá částku 4 400 Kč jako jiný zdroj příjmu. Pokud se týká výdajů žalovaného, tyto představují životní výdaje na bydlení ve výši 4 872 Kč a životní minimum ve výši 4 620 Kč. Jako nebankovní závazky je značena částka 1 050 Kč. Měsíční výdaje domácnosti celkem jsou uvedeny ve výši 10 542 Kč a disponibilní zůstatek v částce 3 486 Kč.7 Z inkasní bilance soud zjistil, že žalovaný celkem na svůj dluh zaplatil částku 1 180 Kč.8 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.9 Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10 V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou dne 30. 11. 2022 a evidenční kartu klienta z 28. 11. 2022, aniž by zde uvedené údaje, týkající se majetkových poměrů žalovaného, byly dostatečně doloženy příslušnými listinami. Žalovaný sice v evidenční kartě uvedl, že pobírá invalidní důchod ve výši 9 628 Kč a další zdroj příjmu ve výši 4 400 Kč, přičemž však žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou listinu, ze které by příjmy žalovaného v tvrzené výši ověřila. Pokud se dále týká výdajů žalovaného, tyto dle údajů uvedených v evidenční kartě sestávají z životních nákladů na bydlení ve výši 4 872 Kč a dále z životního minima ve výši 4 620 Kč a nebankovních závazků v částce 1 050 Kč, kdy však ani k ověření výdajové stránky žalovaného žalobkyně žádný další důkaz nepředložila. Nadto z evidenční karty žalovaného nejsou zřejmé žádné další pravidelné a nezbytné výdaje, které lze předpokládat u každého spotřebitele, kdy lze uvažovat o nákladech na stravování, dopravu, ošacení apod. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že majetková situace žalovaného v porovnání s dalšími dostupnými údaji měla žalobkyni vést k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalovaného. Žádné takovéto hodnověrné zkoumání majetkové situace žalovaného však z předložených dokumentů nevyplývá.11 Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.12 Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. po novele provedené zákonem č. 96/2022 Sb. je třeba vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.13 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4. 2 008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).14 Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 11. 2022 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 8 000 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně a žalovaný by byl podle § 2 991 o. z. povinen bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat.15 Dle předložených důkazů žalovaný na jistinu v částce 8 000 Kč uhradil celkem částku 1 180 Kč. Žalovaný je proto ve smyslu § 2 991 o. z. povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 6 820 Kč (8 000 Kč – 1 180 Kč). Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o. z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 29 Cdo 577/2019).16 Vzhledem k tomu, že žalovaný jistinu včas neuhradil ani poté, co byl žalobkyní vyzván k jejímu uhrazení předžalobní výzvou ze dne 11. 7. 2024 se splatností do 7 dnů od doručení výzvy, dostal se dnem 24. 7. 2024 do prodlení s peněžitým plněním, kdy soud vycházel z domněnky dojití dle § 573 o. z., podle které v daném případě došlo k doručení dne 16. 7. 2024 a ke splatnosti tedy dne 23. 7. 2024. Žalobkyni tak vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud současně musel s ohledem na dobu, kdy se žalovaný dostal s úhradou dluhu do prodlení, snížit úrok z prodlení oproti žalobnímu návrhu na výši 12,75 % ročně.17 S ohledem na výše uvedené proto soud žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 6 820 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 820 Kč za dobu od 24.7.2024 do zaplacení. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.18 Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení dosud nevznikly.