6 C 285/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Katalin Drápács, narozená 29. 6. 1986 bytem Kokonínská 197/4, 466 01 Jablonec nad Nisou o zaplacení 26 055 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 800 Kč za dobu od 14.8.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 14 255 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 789,06 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 505,06 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 402,31 Kč za dobu od 30.4.2024 do 13.8.2024, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 602,31 Kč za dobu od 14.8.2024 do zaplacení, úrokem 26,16% ročně z částky 12 402,31 Kč za dobu od 30.4.2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobkyně se žalobou podanou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 3. 9. 2024 domáhala proti žalované zaplacení částky ve výši 26 055 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 17. 5. 2022 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí posoudila schopnost žalované požadovanou půjčku splácet. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 17 021 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10 201 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 26,16 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 980 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 385 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 11. 2023. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, přičemž poslední splátka ze strany žalované byla uhrazena dne 3. 6. 2022. Ke dni 15. 10. 2022 provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení, přičemž dlužná jistina činila částku 12 402,31 Kč a dlužný poplatek částku 13 652,69 Kč, přičemž po tomto datu nebylo na předmětnou pohledávku ze strany žalované uhrazeno ničeho. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12 402,31 Kč dále úrokem ve výši 26,16 % ročně sjednaným ve smlouvě, a to od 15. 11. 2023, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně měla v souladu s čl. 6.

6. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1 200 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 29. 4. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně konečně uvedla, že žalovaná částka představuje celkovou dlužnou částku ve výši 26 055 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 12 402,31 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 13 652,69 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 505,06 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 789,06 Kč, úroků ve výši 26,16 % ročně z částky 12 402,31 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ročně z částky 12 402,31 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Žalobkyně dodala, že před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena.2 Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení nečinná, soud proto rozhodl na základě žalobkyní navržených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:3 Soud nejprve konstatuje, že na základě předložených listin (zejména oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 včetně dokladu o odeslání ze dne 30. 5. 2024) má aktivní legitimaci žalobkyně za danou.4 Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 17. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaná pracuje na částečný úvazek u společnosti , právnická osoba, s příjmem ve výši 7 749 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti činí 40 000 Kč měsíčně, přičemž odhadované měsíční výdaje žalované byly stanoveny na částku 3 500 Kč. Žalovaná je vdaná a bydlí v nájmu, přičemž počet vyživovaných osob je 2.5 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2022 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou a společností , právnická osoba, Předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit včetně poplatku ve výši 14 681 Kč skládajícího se z úroku ve výši 10 201 Kč, z částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 980 Kč (1 420 Kč komfortní poskytnutí a splácení a 1 560 Kč flexibilní splácení). Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 %. Úvěr měl být ze strany žalované splacen ve formě 78 splátek po 385 Kč, když výše poslední splátky byla stanovena na 376 Kč.6 Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná na svůj dluh uhradila dne 3. 6. 2022 částku 1 200 Kč.7 Z výzvy k plnění ze dne 29. 7. 2024 soud zjistil, že touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 31 537,61 Kč, a to nejpozději do 13. 8. 2024. Předložen byl dále doklad o odeslání zásilky dne 29. 7. 2024.8 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.9 Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.10 Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11 V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 17. 5. 2022, aniž by zde uvedené údaje, týkající se majetkových poměrů žalované, byly jakkoliv doloženy příslušnými listinami. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že její příjem představuje příjem ze zaměstnání ve výši 7 749 Kč, aniž by ověření této skutečnosti bylo ze strany žalobkyně doloženo. Současně nebyl prověřen ani další příjem domácnosti žalované ve výši 40 000 Kč, ačkoliv byl zahrnut do celkových příjmů. Pokud se dále týká výdajů žalované, nelze přehlédnout, že měsíční výdaje žalované byly stanoveny pouze odhadem na částku 3 500 Kč. Takto stanovené měsíční výdaje se však soudu bez dalšího jeví jako podhodnocené, a to za situace, kdy ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr nevyplývají žádné další pravidelné a nezbytné výdaje, které lze předpokládat u každého spotřebitele (zejména náklady na bydlení, stravování, dopravu, ošacení apod.). S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že majetková situace žalované v porovnání s dalšími dostupnými údaji měla žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, vést k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalované. Žádné takovéto hodnověrné zkoumání majetkové situace žalované však z předložených dokumentů nevyplývá.12 Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29. 5. 2022, zatímco smlouva byla uzavřena 17. 5. 2022. Soud však vycházel z teleologického výkladu opírajícího se o smysl daného zákona a komunitárního spotřebitelského práva, ze kterého vychází, neboť české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, což je posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že neplatnost úvěrové smlouvy v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není stanovena jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i postavení samotných věřitelů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z uvedeného plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.13 Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).14 Neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 5. 2022 neplatná.15 Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na jistinu v částce 13 000 Kč uhradila celkem částku 1 200 Kč. Žalovaná je proto ve smyslu § 2 991 o. z. povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 11 800 Kč (13 000 Kč – 1 200 Kč). Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o. z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2019, sp. zn. 29 Cdo 577/2019). Vzhledem k tomu, že žalovaná jistinu včas neuhradila ani poté, co byla žalobkyní vyzvána k jejímu uhrazení nejpozději výzvou ze dne 29. 7. 2024 se splatností do 13. 8. 2024, dostala se dnem 14. 8. 2024 do prodlení s peněžitým plněním. Žalobkyni tak vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyně však nárokovala úrok nižší a tento byl také soudem přiznán.16 Soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 11 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 800 Kč za dobu od 14. 8. 2024 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.17 Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení dosud nevznikly.