6 C 344/2025

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 81 280 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 80 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do částky 1 280 Kč, zákonného úroku prodlení ve výši 11,50% ročně z částky 89 405,50 Kč za dobu od 12.8.2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 9 405,50 Kč za dobu od 16.5.2025 do 28.7.2025 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 621 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27.8.2025 domáhala zaplacení částky v celkové výši 81 280 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že dne 15.4.2025 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelkou na straně jedné a žalovanou jako dlužnicí na straně druhé Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. 163029 (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její žádost a v její prospěch finanční prostředky, i postupně a/nebo opakovaně, a to vždy až do výše úvěrového rámce, který byl stanoven na částku 80 000 Kč (viz čl. 4.2. smlouvy o úvěru). Žalovaná v jednotlivých tranších dle smlouvy o úvěru fakticky načerpala celkem částku ve výši 80 000 Kč. Smlouva o úvěru byla uzavřena dle čl. 10 elektronicky, prostřednictvím klientské zóny, skrze aplikaci plnící funkci služby vytvářející důvěru (viz auditní doložka elektronického podpisu). Uzavření smlouvy dále plyne z navazujících úkonů žalované (zejm. zaslání verifikační platby, čímž se žalovaná zachovala podle smlouvy o úvěru). Uvedla, že se žalovaná zavázala revolvingový úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru (viz čl. 5.1. smlouvy o úvěru). Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku ve výši 4 000 Kč. Žalovaná porušila smlouvu o úvěru, když neuhradila minimální měsíční splátku splatnou dne 15.5.2025. Žalobkyně zaslala žalované první upomínku ze dne 20.5.2025, ve které vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. Jelikož žalovaná svou povinnost v dodatečné lhůtě nesplnila, zaslala žalobkyně žalované druhou upomínku ze dne 5.6.2025, kde opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalované řádně uhrazena minimální měsíční splátka úvěru splatná dne 15.5.2025. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto došlo k zesplatnění jistiny úvěru v souladu s čl.5.5. smlouvy o úvěru, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne 28.7.2025. Žalobkyně proto požaduje po žalované částku ve výši 80 000 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok v celkové výši 9 405,50 Kč vypočtený jako 57,99 %, tj. sjednaný smluvní úrok z částky 80 000 Kč, tj. zbývající výše jistiny, od 16.5.2025, tj. den následující po dni splatnosti neuhrazené splátky, do 28.7.2025, tj. časová hranice smluvního úroku pro případ prodlení žalované podle § 122 odst. 4 ZSÚ, náklady na upomínkování v celkové výši 1 000 Kč za upomínku č. 1 a upomínku č. 2 v souladu čl. 5.

4. Smlouvy o úvěru, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z dlužné částky a náhradu nákladů soudního řízení. Dále žalobkyně uvádí, že před uzavření smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti, kdy k prokázání této skutečnosti odkazuje na přílohu smlouvy o úvěru. Dále žalobkyně v souladu s čl. 5.8. smlouvy o úvěru požaduje také uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, vypočtené na základě následujícího vzorce: dlužná jistina * 0,001 * 16 (tj. ode dne následujícího po dni k plnění uvedeném v předžalobní výzvě do dne sepsání této žaloby). Dne 28.7.2025 byla žalované odeslána „Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí pr. zastoupení“, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky s příslušenstvím a seznámena s dalšími možnostmi řešení svého závazku. Žalovaná byla předchozími upomínkami upozorněna na skutečnost, že při neuhrazení dluhu může žalobkyně zesplatnit jistinu úvěru a tuto soudně vymáhat. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě nejpozději do 11.8.2025.

2. Žalobkyně se z jednání konaného dne 25.3.2026 omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nežádala, soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.

3. Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení nečinná, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. 163029 ze dne 15.4.2025 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, a že jejím předmětem bylo sjednání spotřebitelského, neúčelového, revolvingového úvěru, kdy úvěrový rámec byl stanoven na částku v celkové výši 80 000 Kč. Ke dni uzavření smlouvy činila minimální splátka částku 4 000 Kč měsíčně. Dále je uvedeno bankovní spojení žalované pro vyplacení úvěru č. , č. účtu, . Smlouva obsahuje zjevně předtištěný odstavec 2. Posouzení úvěruschopnosti, který obsahuje tam předepsaná prohlášení spotřebitele. Jako příloha č. 1 je označeno Posouzení úvěruschopnosti Spotřebitele obsahující jednak obecnou metodiku posuzování a dále konkretizované údaje k osobě žalované – rodinný stav (svobodná), počet vyživovaných dětí (1), nejvyšší vzdělání (vyučena), číslo bankovního účtu (, č. účtu, ). Příloha dále mj. obsahuje tabulky o lustracích v registrech (neplatné doklady, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, SOLUS, interní databáze), a to bez negativních poznatků, dále je zde uveden příjem prohlášený spotřebitelem v částce 50 000 Kč a příjem nalezený na bankovním účtu 40 000 Kč, výsledný příjem je pak značen v částce 40 000 Kč. V tabulce „Hodnoty zjištěného příjmu“ - nejnižší příjem spotřebitele - je značena částka výsledného příjmu ve výši 38 400 Kč. Z hlediska nákladů na bydlení je značena částka 15 000 Kč jako částka prohlášená spotřebitelem a částka 10 000 Kč jako částka nákladů nalezených na bankovním účtu, minimální částka nákladů je značena ve výši 4 000 Kč, výsledné náklady na bydlení pak v částce 12 000 Kč, resp. dále u žalované počítáno s částkou 11 360 Kč. Jako výsledné náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti je uvedena částka 5 800 Kč, resp. dále u žalované počítáno s částkou 3 000 Kč. K výsledným finančním závazkům žalované je uvedena částka 8 000 Kč, nejvyšší finanční závazky žalované jsou ve výši 200 Kč a tyto vstupují do dalších výpočtů. Náklady žalované na sázení a hazardní hry činí 3 266 Kč. Závěrem je zde uvedeno, že žalovaná si může dovolit splácet nové závazky ve výši 20 074 Kč, aniž by tím byla dotčena její současná životní úroveň a žalovaná má tedy dostatečný zůstatek na splácení měsíční splátky úvěru, která dle smlouvy činí 4 000 Kč.

5. Z detailu pohybu - bezhotovostní platba ze dne 16.4.2025 soud zjistil, že na protiúčet č. , č. účtu, byla dne 16.4.2025 zaslána částka 80 000 Kč pod VS , var. symbol, .

6. Z detailu pohybu – okamžitá příchozí platba ze dne 15.4.2025 soud zjistil, že z účtu č. , č. účtu, byla dne 15.4.2025 zaslána částka 1 Kč pod VS , var. symbol, .

7. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

8. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

9. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. V poměrech souzené věci nelze než uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud neměl k dispozici jakékoliv původní (zdrojové) listiny, jež by osvědčovaly, že byla majetková situace žalované řádně prověřována, kdy nelze vycházet toliko z listin vyhotovených žalobkyní. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

11. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

12. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. 163029 ze dne 15.4.2025 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalované byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 80 000 Kč, lze uzavřít, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně a žalovaná je ve smyslu § 2 991 o.z. povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 80 000 Kč.

13. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že je-li shledána neplatnost smlouvy pro rozpor s § 86 odst. 1 shora citovaného zákona, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. označuje judikatura (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Co 3675/2021) za speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru a v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. V poměrech souzené věci pak tedy nelze mít za to, že již nastalo prodlení žalované (spotřebitelky) jako dlužníka a žalobkyni proto nelze přiznat uplatněný nárok na úroky z prodlení.

14. Soud tedy zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 80 000 Kč, kdy lhůta k tomuto plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. v obecné délce tří dnů, neboť žalovaná ke svým aktuálním osobním, příjmovým a majetkovým poměrům v řízení ničeho netvrdila ani neprokazovala. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

15. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci za splnění podmínky stanovené § 142a odst. 1 o.s.ř.

16. Předmětem řízení byla částka 81 280 Kč spolu s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka 98 051,66 Kč vyčíslená ke dni rozhodování soudu, a to jako součet částek dle žalobního petitu 80 000 Kč + 9 405,50 Kč + 1 000 Kč + 1 280 Kč + 6 366,16 Kč. Žalobkyni bylo přiznáno celkem 80 000 Kč. Žalobkyně měla úspěch z 82 % a žalovaná z 18%, žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 64 % (82% – 18 %).

17. Pokud se jedná o výši žalobkyni přiznaných nákladů řízení, soud přiznal žalobkyni právo na účelně vynaložené náklady spočívající v odměně za právní zastupování ve výši 13 140 Kč za tři úkony právní služby á úkon 4 380 Kč dle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif, a.t.), a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky, dále v paušální náhradě hotových výdajů po 450 Kč za tytéž tři úkony právní služby podle § 13 odst. 4 a.t., tj. celkem 1 350 Kč a 3 668 Kč za zaplacený soudní poplatek. Celkem 18 158 Kč. Poměrné výši 64 % odpovídá částka 11 621 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).