6 C 70/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 19 745,17 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 19 745,17 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15.1.2024 domáhala zaplacení částky 19 745,17 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že dne 15.10.2019 žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Žalovaný podpisem smlouvy přistoupil k rámcové pojistné smlouvě, jejímž předmětem je pojištění schopnosti splácet předmětný úvěr. Tvrdila, že na základě smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 739 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně, a to vždy k 12. dni v měsíci počínaje dnem 12.11.2019. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 600 Kč. Tvrdila dále, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. V rámci posouzení úvěruschopnosti se nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Uvedla, že žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti deklarují (mimo jiné) výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru Zonky je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Přípustnost tohoto postupu dokládá odkazem na judikaturu. Uvádí, že stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti ověřovány. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, žalobkyně využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobkyně i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně tímto způsobem zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. Mimo úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a dále ověření, že na žadatele není vedeno exekuční řízení. Co do výše příjmů žalovaného vycházela žalobkyně ze žalovaným tvrzených údajů a tyto ověřila na základě podkladů, které žalovaný předložil. Co do výdajů porovnal žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima a z opatrnosti použila vyšší z těchto částek. Ohledně případných dalších závazků žalovaného vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalovaného a nad rámec těchto tvrzení čerpala i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru SOLUS. Následně učinila závěr, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnostech žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. Uvedla, že splátky od 12.11.2019 do 25.7.2023 byly splaceny. Ode dne 25.8.2023 žalobkyně neeviduje žádné úhrady od žalovaného do dne zesplatnění. Na základě bodu 5. smlouvy má žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Dle bodu 5. smlouvy ve spojení s bodem 6.

2. úvěrových podmínek, může žalobkyně v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo je v prodlení s úhradou jakéhokoliv jiného závazku vůči žalobci, celý úvěr zesplatnit a požadovat tak uhrazení celé dlužné částky najednou. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila dne 29.11.2023 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši 18 065,17 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 1 215,05 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne 25.7.2023 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 28.11.2023, konkrétně pak (počet dnů prodlení/365 x aktuální jistina x19,99/100), smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč, pojistným ve výši 180 Kč. Žalobkyně požaduje od 29.11.2023 smluvní úrok 15 % ročně. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy, dále pak také zprávami odeslanými na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho profilu na portále Zonky a SMS zprávou. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s jeho příslušenstvím ke dni 29.11.2023. Dluh žalovaného tvoří: nesplacená jistina 18 065,17 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky), nesplacený smluvní úrok 1 215,05 Kč kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokuta 1 500 Kč, pojistné 180 Kč, smluvní úrok 15 % ročně z dlužné jistiny od 29.11.2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 9.12.2023 do zaplacení.

2. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

3. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. 1006808195 ze dne 3.1.2024 soud zjistil, že v části „Informace uvedené klientem v žádosti“ je uvedeno, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 24 000 Kč ze zaměstnání u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , je ženatý, bydlí u partnerky, má jedno dítě. Dále je uvedeno, že celkové výdaje vč. splátek úvěrů činí 18 000 Kč. Příjmy ostatních členů domácnosti činí 16 000 Kč. Je uveden ověřený příjem ve výši 22 220 Kč prostřednictvím dokladu o příjmu. Žalovaný byl ověřen v bankovním a nebankovním registru klientských informací a centrální evidenci exekucí. V insolvenčním rejstříku bez záznamu. U ověření v registru SOLUS značeno OK. Je uvedeno, že po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu 22 220 Kč vypočetla žalobkyně disponibilní čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 18 010 Kč a dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen z disponibilního příjmu úvěr č. 1006808195 s měsíční splátkou 679 Kč splácet, proto žalovanému úvěr poskytla.

4. Z potvrzení o vyplacení úvěru č. 1006808195 ze dne 4.12.2023 soud zjistil, že dne 15.10.2019 byla na účet č. , č. účtu, vyplacena částka 30 000 Kč pod VS 1006808195.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 15.10.2019 soud zjistil, že byla uzavřena mezi , Anonymizováno, s.r.o., IČO , IČO, , a žalovaným. Jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč. Sjednána byla roční úroková sazba 19,99% a RPSN 22,78%. Cena za službu pak ve výši 600 Kč. Pojištění ve výši 60 Kč měsíčně. Konečná splatnost úvěru byla stanovena na den 12.10.2026 a celková částka k úhradě činila 56 834,84 Kč. Měsíční splátka činila 739 Kč. Počet splátek 84. Jako bankovní spojení žalovaného je uveden účet č. , č. účtu, . Z dodatku č. 1 ke smlouvě o hotovostním úvěru č. 1006808195 ze dne 1.2.2021 soud zjistil, že účelem dodatku je změna data splatnosti splátek.

6. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný uhradil částku 34 494 Kč.

7. Z výpisu z nebankovního registru soud zjistil, že žalovaný má dva ukončené splátkové kontrakty, jeden ukončený nesplátkový kontrakt a jednu ukončenou kreditní kartu.

8. Z dopisu žalobkyně ze dne 29.11.2023 soud zjistil, že tímto je žalovanému oznamováno zesplatnění úvěru a je vyzýván k úhradě celé dlužné částky ve výši 20 960,22 Kč do 10 dnů. Dále je uvedeno, že do dne 29.11.2023 bylo uhrazeno pouze 45 splátek v celkové výši 34 494 Kč.

9. Z potvrzení , právnická osoba, . ze dne 29.5.2024 soud zjistil, že pro žalovaného byl veden účet č. , č. účtu, , a že na tento účet byla dne 15.10.2019 připsána platba 30 000 Kč pod VS 1006808195.

10. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění. K nově tvrzeným skutečnostem v podání žalobkyně ze dne 3.6.2024 a k němu připojeným přílohám soud pro rozpor s koncentrací řízení ve smyslu § 118b o.s.ř. nepřihlížel a tyto navržené důkazy zamítl, neboť skončením prvního jednání ve věci dne 22.5.2024, z účasti na němž, se žalobkyně omluvila, nastala zákonná koncentrace řízení.

11. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

12. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. 1006808195 sepsané žalobkyní dne 3.1.2024 a výpis z nebankovního registru k osobě žalovaného. Údaje uvedené v potvrzení ze dne 3.1.2024 nejsou ze strany žalovaného jakkoliv verifikovány, rovněž tak nebyly tam uvedené údaje týkající se majetkových poměrů žalovaného řádně doloženy příslušnými listinami (vyjma lustrace žalovaného v nebankovním registru).

14. Nelze než uzavřít, že z předložených dokumentů žádné hodnověrné zkoumání majetkové situace žalovaného nevyplývá. Za prokázanou nelze hodnotit ani příjmovou ani výdajovou stránku poměrů žalovaného, kdy nelze vycházet toliko z listiny sepsané žalobkyní. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.

15. Soud si je vědom skutečnosti, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022, zatímco smlouva byla uzavřena 15.10.2019. Soud však vycházel z teleologického výkladu opírajícího se o smysl daného zákona a komunitárního spotřebitelského práva, ze kterého vychází, neboť české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, což je posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že neplatnost úvěrové smlouvy v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není stanovena jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i postavení samotných věřitelů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Z uvedeného plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

16. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

17. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru ze dne 15.10.2019 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 30 000 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně a žalovaný by byl podle § 2 991 o.z. povinen bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Avšak dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na jistinu v částce 30 000 Kč celkem částku 34 494 Kč. Jistina tedy již byla žalovaným splacena a dokonce přeplacena.

18. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

19. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, kdy žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, žádné náklady nevznikly.