6 C 73/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 17 759,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 190 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 190 Kč za dobu od 29.6.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se do částky 3 569,68 Kč a co do smluvního úroku ve výši 19,99% ročně z částky 16 558,68 Kč za dobu od 22.11.2023 do 19.12.2023, co do smluvního úroku ve výši 15,00% ročně z částky 16 558,68 Kč za dobu od 20.12.2023 do zaplacení, co do kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 826,27 Kč za dobu od 20.8.2023 do 21.11.2023, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00% ročně z částky 16 558,68 Kč za dobu od 2.12.2023 do 28.6.2024, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25% ročně z částky 2 368,68 Kč za dobu od 29.6.2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 240 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 8.1.2024 domáhala zaplacení částky 17 759,68 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že dne 10.3.2023 žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Uvedla, že žalovaný podpisem smlouvy přistoupil k rámcové pojistné smlouvě, jejímž předmětem je pojištění schopnosti splácet předmětný úvěr. Na základě smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 830 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně, a to vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20.4.2023. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 400 Kč. Dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, kdy v rámci posouzení úvěruschopnosti nespoléhala pouze na tvrzení žalovaného, ale informace poskytnuté žalovaným ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti deklarují i výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Uvedla, že nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru Zonky je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti ověřovány. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 žalobkyně využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobkyně i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně takto zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. Mimo úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a dále ověření, že na žadatele není vedeno exekuční řízení. Co do výše příjmů žalovaného vycházela žalobkyně ze žalovaným tvrzených údajů a tyto důkladně ověřila na základě podkladů, které jí žalovaný předložil. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovaným s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima a z opatrnosti použila vyšší z těchto částek. Ohledně případných dalších závazků žalovaného vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalovaného a nad rámec těchto tvrzení čerpala i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru SOLUS. Závěrem posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnostech žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. Uvedla, že splátky od 20.4.2023 do 20.8.2023 byly splaceny. Ode dne 20.9.2023 žalobkyně neeviduje žádné úhrady od žalovaného do dne zesplatnění. Na základě bodu 5. smlouvy má žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, a proto žalobkyně přistoupila dne 22.11.2023 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byl dluh žalovaného tvořen nesplacenou jistinou ve výši 16 558,68 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 826,27 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední zaplacené splátky, tj. ode dne 20.8.2023 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tedy do dne 21.11.2023, konkrétně pak (počet dnů prodlení/365 x aktuální jistina x 19,99/100), smluvní pokutou ve výši 1 000 Kč, pojistným ve výši 201 Kč. Dále žalobkyně požaduje od 20.12.2023 smluvní úrok 15 % ročně a zákonný úrok z prodlení od 10. dne následujícího po zesplatnění. O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovaného prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy, dále také zprávami odeslanými na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho profilu na portále Zonky a SMS zprávou. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s jeho příslušenstvím ke dni 22.11.2023. Dluh žalovaného tvoří: nesplacená jistina 16 558,68 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky), nesplacený smluvní úrok 826,27 Kč kapitalizovaný do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvní pokuta 1 000 Kč, pojistné 201 Kč, smluvní úrok 19,99 % ročně z dlužné jistiny od 22.11.2023 do 19.12.2023, smluvní úrok 15 % ročně z dlužné jistiny od 20.12.2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 2.12.2023 do zaplacení2. Žalobkyně se z jednání konaného dne 21.8.2024 omluvila. Žalovaný se jednání bez omluvy nezúčastnil, o odročení jednání nežádal. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.

3. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 10.3.2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky. Jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč. Sjednána byla roční úroková sazba 19,99% a RPSN 23,66%. Cena za službu pak ve výši 400 Kč. Pojištění ve výši 67 Kč měsíčně. Konečná splatnost úvěru byla stanovena na den 20.3.2026 a celková částka k úhradě činila 27 434,14 Kč. Měsíční splátka činila 830 Kč. Počet splátek 36. Jako bankovní spojení žalovaného je uveden účet č. , č. účtu, .

5. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný uhradil částku 5 810 Kč.

6. Z výpisu z nebankovního registru soud zjistil, že žalovanému byl odmítnut jeden splátkový kontrakt, a dále, že je evidován jeden existující kontrakt splátkový, jeden nesplátkový a žádný ukončený. Pokud jde o splátkový kontrakt, jedná se o úvěr ve výši 100 000 Kč a k datu 31.1.2023 zbývá splatit 157 725 Kč, měsíční splátka činí 1 678 Kč a nejsou evidovány nesplacené splátky po splatnosti. Odmítnut byl osobní úvěr s datem žádosti 9.6.2022 na celkovou částku 70 000 Kč. U nesplátkového kontraktu se jedná o kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 5 000 Kč. Dny po splatnosti 0.

7. Z dopisu žalobkyně ze dne 22.11.2023 soud zjistil, že tímto je žalovanému oznamováno zesplatnění úvěru a je vyzýván k úhradě celé dlužné částky ve výši 18 585,95 Kč do 10 dnů. Dále je uvedeno, že do dne 22.11.2023 bylo uhrazeno pouze pět splátek v celkové výši 5 810 Kč.

8. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. 1013922332 ze dne 19.12.2023 soud zjistil, že v části „Informace uvedené klientem v žádosti“ je uvedeno, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 21 000 Kč ze zaměstnání u , právnická osoba, ., je ženatý, bydlí v družstevním bytě, má dvě děti. Dále je uvedeno, že celkové výdaje vč. splátek úvěrů činí 25 000 Kč. Příjmy ostatních členů domácnosti činí 10 000 Kč. Je uveden ověřený příjem ve výši 21 000 Kč prostřednictvím bankovního výpisu, tak jak uvedl žalovaný v žádosti. Žalovaný byl ověřen v bankovním a nebankovním registru klientských informací. V insolvenčním rejstříku bez záznamu. Je uvedeno, že na základě údajů v registrech NRKI a údajů z bankovních výpisů nebylo u žalovaného identifikováno riziko exekuce. Byly identifikovány splátky dle úvěrových registrů, a to kontokorent s počátečním datem 22.11.2022 a zbývající jistinou 1 343 Kč při limitu 5 000 Kč a osobní úvěr s počátečním datem 22.11.2022 a zbývající jistinou 98 869 Kč při limitu 100 000 Kč a výší splátky 1 678 Kč. Žalobkyně uvádí, že po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu 21 000 Kč byl vypočten disponibilní čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen z disponibilního příjmu splácet úvěr č. 1013922332 s měsíční splátkou 763 Kč, za tohoto závěru byl žalovanému úvěr poskytnut.

9. Z potvrzení o vyplacení úvěru č. 1013922332 ze dne 23.11.2023 soud zjistil, že dne 10.3.2023 byla na účet č. , č. účtu, vyplacena částka 20 000 Kč pod VS , var. symbol, .

10. Z potvrzení , právnická osoba, . ze dne 14.6.2024 soud zjistil, že pro žalovaného byl veden účet č. , č. účtu, , a že na tento účet byla dne 10.3.2023 připsána platba 20 000 Kč pod VS , var. symbol, .

11. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

12. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

13. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. 1013922332 sepsané žalobkyní dne 19.12.2023 a výpis z nebankovního registru k osobě žalovaného. Údaje uvedené v potvrzení ze dne 19.12.2023 nejsou ze strany žalovaného jakkoliv verifikovány, rovněž tak nejsou tam uvedené údaje týkající majetkových poměrů žalovaného doloženy příslušnými listinami (vyjma lustrace žalovaného v nebankovním registru). Nelze rovněž odhlédnout od skutečnosti, že sama žalobkyně v potvrzení o prověření úvěruschopnosti uvádí, že ověřené příjmy jsou u žalovaného vyšší než celkové výdaje (21 000 Kč ku 25 000 Kč). Nadto výdajové poměry žalovaného byly stanoveny paušálně a tedy neadresně, a to v situaci, kdy žalobkyni bylo známo, že žalovaný již splácí úvěr se zbývající jistinou k úhradě ve výši takřka 100 000 Kč. Dle názoru soudu by již tyto údaje, byť soud nemá k dispozici samotnou žádost žalovaného, měly žalobkyni vést k podrobnějšímu a zejména adresnému zkoumání majetkové situace žalovaného.

15. Nelze než uzavřít, že z předložených dokumentů žádné hodnověrné zkoumání majetkové situace žalovaného nevyplývá. Za prokázanou nelze hodnotit ani příjmovou ani výdajovou stránku poměrů žalovaného, kdy nelze vycházet toliko z listiny sepsané žalobkyní. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.

16. Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

17. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

18. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru ze dne 10.3.2023 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 20 000 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na jistinu v částce 20 000 Kč částku 5 810 Kč. Po odečtení této částečné úhrady je žalovaný ve smyslu § 2 991 o.z. povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 14 190 Kč. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o.z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2019, sp.zn. 29 Cdo 577/2019). Vzhledem k tomu, že žalovaný jistinu včas neuhradil ani poté, co mu byla dne 27.6.2024 doručena žaloba, neboť odeslání předžalobní výzvy ze dne 22.11.2023 nebylo v řízení prokázáno, a kdy je žaloba považována za kvalifikovanou výzvu k plnění, dostal se žalovaný dnem 29.6.2024 do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Soud zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 14 190 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 14 190 Kč za dobu od 29.6.2024 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

20. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci.

21. Předmětem řízení byla částka 17 759,68 Kč spolu s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka 22 287,72 Kč vyčíslená ke dni rozhodování soudu, a to jako součet částek dle žalobního petitu 17 759,68 Kč + 244,86 Kč + 1 789,70 Kč + 1 667,21 Kč + 826,27 Kč. Žalobkyni byla přiznána celkem částka 14 494 Kč (14 190 Kč + 304 Kč). Žalobkyně měla úspěch ze 65% a žalovaný ze 35%, žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 30% (65% – 35%).

22. Pokud se jedná o výši žalobkyni přiznaných nákladů řízení, žalobkyně na náhradě nákladů řízení účtovala pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Poměrné výši 30% odpovídá částka 240 Kč.