6 C 79/2025

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 13 598 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00% ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00% ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem 1 Žalobkyně se žalobou podanou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne , datum, domáhala proti žalované zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím. Žalobkyně předně uvedla, že se žalobou domáhá pouze částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , přičemž dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši , částka, a částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne , datum, . Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku , částka, . Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek , datum, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku , částka, . Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné jistiny ve výši , částka, , představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši , částka, a částkou ve výši , částka, zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši , částka, žalobkyně uvedla, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny od , datum, do , datum, . Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní bezúspěšně písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění Jako další nárok žalobkyně uplatnila nárok na peněžité plnění, jež opět uvedla jako plnění představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši , částka, (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši , částka, , jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši , částka, a částku za zpracování zápůjčky ve výši , částka, a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne , datum, . Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku , částka, . Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek , datum, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku , částka, . Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši , částka, a částkou ve výši , částka, zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, , úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši , částka, žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny od , datum, do , datum, . Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní marně písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.2 Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení nečinná, soud proto rozhodl na základě žalobkyní navržených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti:3 Soud nejprve konstatuje, že na základě předložených listin (zejména na základě oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání ze dne , datum, ) má aktivní legitimaci žalobkyně za danou.4 Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná bydlí v nájmu, je svobodná a má základní vzdělání. Je zaměstnaná na plný pracovní úvazek dle pracovní smlouvy jako ošetřovatelka hospodářských zvířat s příjmem ve výši , částka, měsíčně. Jiné příjmy nemá. Pokud se týká běžných měsíčních výdajů žalované, tyto představují výdaje za interní splátky , právnická osoba, ve výši , částka, , odhadované měsíční výdaje žalované činí , částka, .5 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit včetně poplatku ve výši , částka, (úrok , částka, , poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru , částka, a částka , částka, za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení). Půjčka měla být ze strany žalované splacena ve formě 52 týdenních splátek po , částka, , když výše poslední splátky byla stanovena na , částka, . Celková dlužná částka činila , částka, .6 Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná bydlí jako spolubydlící, má základní vzdělání a žije v partnerském vztahu. Je zaměstnaná na plný pracovní úvazek dle pracovní smlouvy jako ošetřovatelka hospodářských zvířat s příjmem ve výši , částka, měsíčně. Jiné příjmy nemá. Další čisté příjmy domácnosti činí , částka, . Celkem činí příjmy částku , částka, . Pokud se týká běžných měsíčních výdajů žalované, tyto představují výdaje za interní splátky , právnická osoba, ve výši , částka, , odhadované měsíční výdaje žalované činí , částka, .7 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit včetně poplatku ve výši , částka, (úrok , částka, , poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru , částka, a částka , částka, za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení). Půjčka měla být ze strany žalované splacena ve formě 21 týdenních splátek po , částka, . Celková dlužná částka činila , částka, .8 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.9 Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.10 Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11 V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, a , datum, , aniž by zde uvedené údaje, týkající se majetkových poměrů žalované, byly jakkoliv doloženy příslušnými listinami. Žalovaná v žádostech o úvěr uvedla, že její příjem představuje příjem ze zaměstnání, aniž by ověření této skutečnosti bylo ze strany žalobkyně doloženo. Současně nebyl prověřen ani další příjem domácnosti žalované ve výši , částka, , ačkoliv byl zahrnut do celkových příjmů, jak plyne ze žádosti ze dne , datum, . Pokud se dále týká výdajů žalované, nelze přehlédnout, že měsíční výdaje žalované byly stanoveny pouze odhadem na částku , částka, . Takto stanovené měsíční výdaje se však soudu bez dalšího jeví jako podhodnocené, a to za situace, kdy ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr nevyplývají žádné další pravidelné a nezbytné výdaje, které lze předpokládat u každého spotřebitele (zejména náklady na bydlení, stravování, dopravu, ošacení apod.). Pokud jde o označené výdaje na splátky poskytovali úvěru, nebylo jejich splácení (platební morálka žadatele), zůstatek k doplacení a další skutečnosti soudu jakkoliv doloženy. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že majetková situace žalované v porovnání s dalšími dostupnými údaji měla žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, vést k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalované. Žádné takovéto hodnověrné zkoumání majetkové situace žalované však z předložených dokumentů nevyplývá.12 Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od , datum, , zatímco předložené smlouvy byly uzavřeny , datum, a , datum, . Soud však vycházel z teleologického výkladu opírajícího se o smysl daného zákona a komunitárního spotřebitelského práva, ze kterého vychází, neboť české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, což je posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že neplatnost úvěrové smlouvy v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není stanovena jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i postavení samotných věřitelů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z uvedeného plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.13 Pokud tedy žalobkyně právně kvalifikovala své nároky jako nároky z bezdůvodného obohacení, je její kvalifikace v tomto směru přiléhavá a soud se s ní v části žalované jistiny ztotožňuje, kdy žalobu v tomto rozsahu shledal důvodnou, jak odůvodňuje dále.14 Neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, jsou smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a dne , datum, neplatné.15 Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na jistinu v částce , částka, uhradila celkem částku , částka, a na jistinu v částce , částka, celkem uhradila , částka, . Žalovaná je proto ve smyslu § 2 991 o. z. povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení v celkové výši , částka, (, částka, – , částka, = , částka, a , částka, – , částka, = , částka, ).16 Žalobkyně vyjma vrácení částky představující bezdůvodné obohacení žalované nárokovala také zákonný úrok z prodlení. V tomto rozsahu však soud již žalobu důvodnou neshledal, neboť z předložených listin je patrné, že se pohledávky žalobkyně odvíjí ze spotřebitelských úvěrů, na které z hlediska právní úpravy dopadá § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., podle kterého platí, že je-li shledána neplatnost smlouvy pro rozpor s § 86 odst. 1 shora citovaného zákona, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. označuje judikatura (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Co 3675/2021) za speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru a v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. V poměrech souzené věci pak tedy nelze mít za to, že již nastalo prodlení žalované (spotřebitelky) jako dlužníka a žalobkyni proto nelze přiznat uplatněný nárok na úroky z prodlení.17 Soud tedy zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku , částka, , kdy lhůta k tomuto plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. v obecné délce tří dnů, neboť žalovaná ke svým aktuálním osobním, příjmovým a majetkovým poměrům v řízení ničeho netvrdila ani neprokazovala. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.18 Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci za splnění podmínky stanovené § 142a odst. 1 o.s.ř.19 Předmětem řízení byla částka , částka, spolu s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka , částka, vyčíslená ke dni rozhodování soudu. Žalobkyni bylo přiznáno celkem , částka, . Žalobkyně měla úspěch ze 74% a žalovaná ze 26%, žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 48% (74% – 26%).20 Žalobní návrh byl posouzen jako tzv. formulářová žaloba, neboť žaloba má podobu vžitého vzoru a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, . Výše účelně vynaložených nákladů řízení byla proto určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.21 Pokud se jedná o výši žalobkyni přiznaných nákladů řízení, soud přiznal žalobkyni právo na účelně vynaložené náklady spočívající v odměně za právní zastupování ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby á úkon 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif, a.t.), a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky, dále v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tytéž tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč a 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, k tomu 21% DPH z odměny a náhrad (tj. z částky 1 200 Kč), tedy 252 Kč, tj. celkem 2 252 Kč. Poměrné výši 48% odpovídá částka 1 081 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).