Okresní soud v Jablonci nad Nisou · Rozsudek

6 C 79/2025

č. j. 6 C 79/2025-19

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-30 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJN:2025:6.C.79.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni částku představující bezdůvodné obohacení vzniklé na jejím účtu. Soud uznal, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné kvůli nedostatečnému posouzení úvěruschopnosti žalované. Zákonné úroky z prodlení nebyly přiznány, protože žalovaná ještě nebyla v prodlení s vrácením jistiny. Náklady řízení byly náležitě rozděleny podle poměru úspěchu, žalobkyně získala 48 % náhrady.

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 13 598 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00% ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00% ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, tituly za jménem 1 Žalobkyně se žalobou podanou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne datum domáhala proti žalované zaplacení částky v celkové výši částka s příslušenstvím. Žalobkyně předně uvedla, že se žalobou domáhá pouze částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, a žalovanou došlo dne datum k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, přičemž dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši částka, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši částka a částku za zpracování zápůjčky ve výši částka a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku částka. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek datum činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku částka. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné jistiny ve výši částka, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši částka a částkou ve výši částka zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši částka žalobkyně uvedla, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny od datum do datum. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní bezúspěšně písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění Jako další nárok žalobkyně uplatnila nárok na peněžité plnění, jež opět uvedla jako plnění představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, a žalovanou došlo dne datum k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši částka, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši částka a částku za zpracování zápůjčky ve výši částka a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši částka (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku částka. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek datum činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku částka. Její příslušenství pak tvořily úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši částka a částkou ve výši částka zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka, úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši částka žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny od datum do datum. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní marně písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2 Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení nečinná, soud proto rozhodl na základě žalobkyní navržených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti: 3 Soud nejprve konstatuje, že na základě předložených listin (zejména na základě oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum včetně dokladu o odeslání ze dne datum) má aktivní legitimaci žalobkyně za danou. 4 Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná bydlí v nájmu, je svobodná a má základní vzdělání. Je zaměstnaná na plný pracovní úvazek dle pracovní smlouvy jako ošetřovatelka hospodářských zvířat s příjmem ve výši částka měsíčně. Jiné příjmy nemá. Pokud se týká běžných měsíčních výdajů žalované, tyto představují výdaje za interní splátky právnická osoba ve výši částka, odhadované měsíční výdaje žalované činí částka. 5 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit včetně poplatku ve výši částka (úrok částka, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru částka a částka částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení). Půjčka měla být ze strany žalované splacena ve formě 52 týdenních splátek po částka, když výše poslední splátky byla stanovena na částka. Celková dlužná částka činila částka. 6 Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná bydlí jako spolubydlící, má základní vzdělání a žije v partnerském vztahu. Je zaměstnaná na plný pracovní úvazek dle pracovní smlouvy jako ošetřovatelka hospodářských zvířat s příjmem ve výši částka měsíčně. Jiné příjmy nemá. Další čisté příjmy domácnosti činí částka. Celkem činí příjmy částku částka. Pokud se týká běžných měsíčních výdajů žalované, tyto představují výdaje za interní splátky právnická osoba ve výši částka, odhadované měsíční výdaje žalované činí částka. 7 Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit včetně poplatku ve výši částka (úrok částka, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru částka a částka částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení). Půjčka měla být ze strany žalované splacena ve formě 21 týdenních splátek po částka. Celková dlužná částka činila částka. 8 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění. 9 Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 10 Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11 V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum a datum, aniž by zde uvedené údaje, týkající se majetkových poměrů žalované, byly jakkoliv doloženy příslušnými listinami. Žalovaná v žádostech o úvěr uvedla, že její příjem představuje příjem ze zaměstnání, aniž by ověření této skutečnosti bylo ze strany žalobkyně doloženo. Současně nebyl prověřen ani další příjem domácnosti žalované ve výši částka, ačkoliv byl zahrnut do celkových příjmů, jak plyne ze žádosti ze dne datum. Pokud se dále týká výdajů žalované, nelze přehlédnout, že měsíční výdaje žalované byly stanoveny pouze odhadem na částku částka. Takto stanovené měsíční výdaje se však soudu bez dalšího jeví jako podhodnocené, a to za situace, kdy ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr nevyplývají žádné další pravidelné a nezbytné výdaje, které lze předpokládat u každého spotřebitele (zejména náklady na bydlení, stravování, dopravu, ošacení apod.). Pokud jde o označené výdaje na splátky poskytovali úvěru, nebylo jejich splácení (platební morálka žadatele), zůstatek k doplacení a další skutečnosti soudu jakkoliv doloženy. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že majetková situace žalované v porovnání s dalšími dostupnými údaji měla žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, vést k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalované. Žádné takovéto hodnověrné zkoumání majetkové situace žalované však z předložených dokumentů nevyplývá. 12 Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od datum, zatímco předložené smlouvy byly uzavřeny datum a datum. Soud však vycházel z teleologického výkladu opírajícího se o smysl daného zákona a komunitárního spotřebitelského práva, ze kterého vychází, neboť české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, což je posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že neplatnost úvěrové smlouvy v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není stanovena jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i postavení samotných věřitelů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z uvedeného plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 13 Pokud tedy žalobkyně právně kvalifikovala své nároky jako nároky z bezdůvodného obohacení, je její kvalifikace v tomto směru přiléhavá a soud se s ní v části žalované jistiny ztotožňuje, kdy žalobu v tomto rozsahu shledal důvodnou, jak odůvodňuje dále. 14 Neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitelky, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, jsou smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum a dne datum neplatné. 15 Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na jistinu v částce částka uhradila celkem částku částka a na jistinu v částce částka celkem uhradila částka. Žalovaná je proto ve smyslu § 2 991 o. z. povinna vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení v celkové výši částka (částka – částka = částka a částka – částka = částka). 16 Žalobkyně vyjma vrácení částky představující bezdůvodné obohacení žalované nárokovala také zákonný úrok z prodlení. V tomto rozsahu však soud již žalobu důvodnou neshledal, neboť z předložených listin je patrné, že se pohledávky žalobkyně odvíjí ze spotřebitelských úvěrů, na které z hlediska právní úpravy dopadá § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., podle kterého platí, že je-li shledána neplatnost smlouvy pro rozpor s § 86 odst. 1 shora citovaného zákona, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. označuje judikatura (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Co 3675/2021) za speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru a v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. V poměrech souzené věci pak tedy nelze mít za to, že již nastalo prodlení žalované (spotřebitelky) jako dlužníka a žalobkyni proto nelze přiznat uplatněný nárok na úroky z prodlení. 17 Soud tedy zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku částka, kdy lhůta k tomuto plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. v obecné délce tří dnů, neboť žalovaná ke svým aktuálním osobním, příjmovým a majetkovým poměrům v řízení ničeho netvrdila ani neprokazovala. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 18 Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci za splnění podmínky stanovené § 142a odst. 1 o.s.ř. 19 Předmětem řízení byla částka částka spolu s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka částka vyčíslená ke dni rozhodování soudu. Žalobkyni bylo přiznáno celkem částka. Žalobkyně měla úspěch ze 74% a žalovaná ze 26%, žalobkyně má proto nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 48% (74% – 26%). 20 Žalobní návrh byl posouzen jako tzv. formulářová žaloba, neboť žaloba má podobu vžitého vzoru a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje částka. Výše účelně vynaložených nákladů řízení byla proto určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. 21 Pokud se jedná o výši žalobkyni přiznaných nákladů řízení, soud přiznal žalobkyni právo na účelně vynaložené náklady spočívající v odměně za právní zastupování ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby á úkon 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif, a.t.), a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky, dále v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tytéž tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč a 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, k tomu 21% DPH z odměny a náhrad (tj. z částky 1 200 Kč), tedy 252 Kč, tj. celkem 2 252 Kč. Poměrné výši 48% odpovídá částka 1 081 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.