6 C 96/2025

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 25 392 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 030 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 12 362 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 150,27 Kč za dobu od 15.3.2025 do 1.4.2025 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00% ročně z částky 25 392 Kč za dobu od 2.4.2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1.4.2025, doplněnou podáním ze dne 26.9.2025, domáhala zaplacení částky v celkové výši 25 392 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný (dále také jako "klient") uzavřel dne 5.5.2024 s žalobkyní úvěrovou smlouvu (dále také jako "Smlouva"). Jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr. K uzavření úvěrové smlouvy žalobkyně uvedla, že k tomuto může dojít pouze prostřednictvím internetových stránek společnosti , Jméno žalobkyně, ., www. , Anonymizováno, .cz v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti , Jméno žalobkyně, . k tomu určené. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách nebo mobilní aplikaci text Smlouvy a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti a které je součástí Smlouvy v části "Smluvní strany", je zaslán podpisový SMS kód. Ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce www.kamali.cz nebo v mobilní aplikaci, je Smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti a zároveň je součástí Smlouvy v její části "Smluvní strany", v případě žalovaného na , e-mail, , zároveň je klientovi dostupná z mobilní aplikace. Totožnost žadatele o úvěr je ověřována ze strany žalobkyně prostřednictvím kopie dokladů totožnosti, které jsou ze strany žadatele zaslány. A to v případě, že nedošlo k ověření prostřednictvím služby bank ID. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je dále ověřeno vlastnictví k účtu žadatele o úvěr. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána 1,00 Kč na bankovní účet společnosti , Jméno žalobkyně, ., případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Další možností, jak ověřit vlastnictví k účtu je prostřednictvím tzv. bank ID. Pokud ovšem žalobce ověřil vlastníka účtu již při uzavírání jiné smlouvy, tedy smlouvy na odlišném portfoliu, než-li Kamali, výše uvedené již není vyžadováno. V tomto v případě klient zaslal ověřovací poplatek ve výši 1,00 Kč na bankovní účet společnosti , Jméno žalobkyně, .. Pokud je bankovní účet veden na jméno, které se shoduje se jménem žadatele o úvěr, je následně na daný účet schválená výše úvěru převedena. Žalobkyně zároveň vždy při uzavírání Smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet. Společnost , Jméno žalobkyně, . v tomto případě zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí, a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně taktéž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí, či nikoliv. Uvedla, že pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku, které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 660 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Jednotlivé splátky jsou potom uvedeny ve splátkovém kalendáři, který je součástí Smlouvy. Schválená výše úvěru byla odeslána z účtu žalobkyně na účet žalovaného, v tomto případě byla částka 20 000 Kč zaslána dne 5.5.2024 na číslo účtu uvedeném ve Smlouvě: , č. účtu, . V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 980 Kč, který byl sjednán ve Smlouvě v části „Náklady úvěru“. V rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. Výše úroků plyne ze splátkového kalendáře, který je součástí Smlouvy a to konkrétně části "Úvěrová smlouva". Povinnost je hradit poté plyne z části Smlouvy „Náklady úvěru“ – „Úroky“. Žalobkyně dále k úrokům uvádí, že v případě zesplatnění úvěru, přirůstají vynesené a neuhrazené úroky k jistině, to v souladu s ustanovením Smlouvy „Ukončení smlouvy z naší strany“. Úroky byly účtovány následovně: dne 5.7.2024 ve výši 980 Kč, dne 5.8.2024 ve výši 980 Kč, dne 5.9.2024 ve výši 980 Kč, dne 5.11.2024 ve výši 980 Kč, dne 5.12.2024 ve výši 980 Kč, dne 5.1.2025 ve výši 980 Kč a dne 31.1.2025 ve výši 980 Kč. Úvěr společně s poplatky a úroky je v souladu s ustanovením části Smlouvy „Úvěrová smlouva“ splatný ve 24 měsíčních splátkách. Splatnosti jednotlivých splátek potom plynou ze splátkového kalendáře. Žalovaný si 1krát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc tzv. korunovým odkladem, a to v souladu s ustanovením Smlouvy „Jak si posunout splatnost splátky“. V tomto případě k prodloužení splatnosti dostačuje, pokud klient uhradí alespoň 1 Kč, případně více, ale ne více, než je výše měsíční splátky. Za takovéto prodloužení splatnosti je účtován poplatek ve výši 1 980 Kč, jeho výše je uvedena v části Smlouvy "Úvěrová smlouva" - "Parametry a podmínky úvěru". Splatnost takto účtovaného poplatku je potom vždy se splatností následující splátky, jak plyne z části Smlouvy "Jak si posunout splatnost splátky". Ke korunovému odkladu došlo dne 12.10.2024, kdy byla uhrazena částka 1 Kč. Žalovaný hradil v následujících datech (součástí plateb jsou i platby zaslané za účelem prodloužení splatnosti, pokud tak žalovaný v průběhu trvání Smlouvy učinil): dne 5.6.2024 byla uhrazena částka 1 508 Kč, dne 12.7.2024 byla uhrazena částka 1 814 Kč, dne 7.8.2024 byla uhrazena částka 1 832 Kč, dne 7.9.2024 byla uhrazena částka 1 814 Kč, dne 12.10.2024 byla uhrazena částka 1 Kč, dne 30.12.2024 byla uhrazena částka 1 Kč. Dohromady tedy žalovaný za trvání Smlouvy uhradil částku 6 970 Kč. Jednotlivé platby byly započteny v souladu se splátkovým kalendářem, v případě, že byly zaslány tak, jak bylo sjednáno ve Smlouvě, v ostatních případech jsou platby započteny v souladu s ustanovením Smlouvy "Jak budete splácet" a to v následujícím pořadí: poplatek za online platbu, poplatek za odklad splatnosti, jistina, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za SMS servis, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za expres výplatu, poplatek za výplatu v hotovosti, smluvní pokuta a jiné závazky, které vůči žalobkyni žalovaný má. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání první smlouvy, k jeho úhradě. V souladu s částí Smlouvy "Náklady úvěru" konkrétně odstavcem "Sankce", byla žalovanému účtována smluvní pokuta následujícím způsobem: dne 7.1.2025 ve výši 500 Kč, dne 9.12.2024 ve výši 500 Kč a dne 20.11.2024 ve výši 500 Kč. Jednotlivé předpisy smluvní pokuty vyplývají ze splátkového kalendáře. V následujících dnech byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady: dne 5.11.2024 ve výši 300 Kč, dne 11.11.2024 ve výši 300 Kč, dne 16.12.2024 ve výši 300 Kč, dne 7.1.2025 ve výši 300 Kč a dne 31.1.2025 ve výši 130 Kč. V souladu se zněním Smlouvy, konkrétně ustanovení části „Ukončení smlouvy z naší strany“ byla žalovanému dne 16.12.2024 zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru formou doporučeného dopisu, ve které byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru a v té souvislosti se vznikem nákladů na vymožení dlužné částky. Úvěr byl ke dni 31.1.2025 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty, a to ve sjednané lhůtě. Tato výzva byla zaslána dlužníkovi doporučeně. Za takto zaslaný dopis byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši 130 Kč. Žalovanému byla v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu a upozorněn na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy. S ohledem na výše uvedené, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žalobního návrhu za žalovaným pohledávku ve výši 25 392 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 16 663 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši 1 979 Kč, úroků v celkové výši 3 920 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 330 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. Příslušenství pak představuje: kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 150,27 Kč od 15.3.2025 do 1.4.2025 (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně od 15.dne po odeslání předžalobní výzvy, kdy 14 dní od odeslání bylo žalovanému poskytnuto k úhradě celé dlužné částky a v předžalobní výzvě byl na následky neuhrazení, mimo jiné na to, že dlužná částka začne být po zmíněných 14 dnech navyšována o zákonné úroky z prodlení, upozorněn) a zákonný úrok z prodlení z částky 25 392 Kč od 2.4.2025 do zaplacení ve výši 12 %.

2. Ve věci byl dne 9.4.2025, pod č.j. EPR 103701/2025-18, vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný dne 9.4.2025 včasný odpor s odůvodněním, že splátky jsou vůči žalobkyni řádně zaplaceny. K podání žalovaný ničeho nedoložil.

3. Podáním ze dne 5.6.2025 žalobkyně soudu v reakci na odpor žalovaného sdělila, že eviduje od žalovaného splátku ze dne 5. 6. 2024 ve výši 1 508 Kč, ze dne 12. 7. 2024 ve výši 1 814 Kč, ze dne 7. 8. 2024 ve výši 1 832 Kč, ze dne 7. 9. 2024 ve výši 1 814 Kč, ze dne 12. 10. 2024 ve výši 1 Kč a ze dne 30. 12. 2024 ve výši 1 Kč. Celkem tedy žalobkyně eviduje úhrady ve výši 6 970 Kč. Dále žalobkyně navrhla, aby soud vyžádal od žalovaného potvrzení z bankovního ústavu, že platby kromě výše uvedených byly žalobkyni zaslány a dále sdělila, že žalovaný kontaktoval žalobkyni ohledně výše dlužné částky dne 26. 2. 2025 s tím, že uhradí celý dluh do 28. 2. 2025. Dále žalovaný kontaktoval dne 17. 3. 2025 žalobkyni ohledně výše dluhu s tím, že uhradí celý dluh do 21. 3. 2025. Žalobkyně upozornila žalovaného, že pokud nebude dluh uhrazen do konce března 2025, bude podaný žalobní návrh.

4. Žalovaný se již dále ve věci nijak nevyjádřil.

5. Žalobkyně se z jednání konaného dne 8.10.2025 omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nežádal, soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.

6. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 28.2.2025 soud zjistil, že žalovaný byl tímto dopisem vyzván k úhradě žalované pohledávky ve výši 25 392 Kč do 14 dnů od odeslání této výzvy. Z podacího archu plyne odeslání zásilky dne 3.3.2025.

7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný na smlouvu č. , hodnota, uhradil celkem částku 6 970 Kč z předepsané částky 32 512,27 Kč.

8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný nevyživuje žádné děti, zdrojem příjmu žalovaného je činnost jako OSVČ s výší příjmu 40 000 Kč, že příjem ostatních členů domácnosti činí 60 000 Kč a splátky jiným společnostem činí 5 000 Kč. Lustrace žalovaného v externích registrech (ISIR, NRKI, CRIBIS) proběhla bez pozitivního záznamu.

9. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že dne 5.5.2024 byla na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, vyplacena částka 20 000 Kč.

10. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že dne 9.1.2020 byla z účtu č. , č. účtu, (majitelem účtu , Jméno žalovaného, ) pod VS , var. symbol, zaslána částka 1 Kč.

11. Z úvěrové smlouvy č. žádosti 1307249 ze dne 5.5.2024 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Za žalovaného byla smlouva podepsána podpisovým kódem dne 5.5.2024.

12. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění. Návrh na doplnění dokazování zprávou banky soud pro nadbytečnost zamítl.

13. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

14. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Nejprve nelze než uzavřít, že žalovaný své tvrzené o tom, že splátky jsou vůči žalobkyni řádně zaplaceny v řízení neprokázal.

16. Dále soud konstatuje, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud neměl k dispozici jakékoliv listiny, jež by osvědčovaly, že byla majetková situace žalovaného řádně prověřována, kdy nelze vycházet toliko z listin sepsaných žalobkyní. Provedení lustrace žalovaného ve zmiňovaných registrech rovněž nebyla žalobkyní prokázána. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.

17. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

18. Žalobkyně, její právní zástupce ani žalovaný se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

19. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru č. žádosti 1307249 ze dne 5.5.2024 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 20 000 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný za trvání smlouvy uhradil celkem částku 6 970 Kč. Žalovaný je proto ve smyslu § 2 991 o.z. povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 13 030 Kč (20 000 Kč – 6 970 Kč).

20. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že je-li shledána neplatnost smlouvy pro rozpor s § 86 odst. 1 shora citovaného zákona, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. označuje judikatura (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Co 3675/2021) za speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru a v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. V poměrech souzené věci pak tedy nelze mít za to, že již nastalo prodlení žalovaného (spotřebitele) jako dlužníka a žalobkyni proto nelze přiznat uplatněný nárok na úroky z prodlení.

21. Soud tedy zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 13 030 Kč, kdy lhůta k tomuto plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. v obecné délce tří dnů, neboť žalovaný ke svým aktuálním osobním, příjmovým a majetkovým poměrům v řízení ničeho netvrdil ani neprokazoval. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

22. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. v poměru úspěchu účastníků ve věci, kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.