9 C 110/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Treglerovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum trvale hlášen k pobytu adresa anonymizována dvě slova , PSČ anonymizována dvě slova příjmení anonymizováno příjmení jméno proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa , obec o snížení výživného <b>I. Žaloba na snížení výživného se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal proti žalované (své dceři) snížení výživného na 700 Kč měsíčně počínaje 1. 5. 2021. Uvedl, že naposledy bylo o výživném rozhodováno [název soudu] dne 17. 6. 2020, pod č.j. [číslo jednací]. Žalobu odůvodnil tím, že je nezaměstnaný, do 24. 8. 2020 byl evidován u úřadu práce, poté byl z evidence vyřazen. Je bezdomovcem, bez příjmu, žije z důchodu své matky, nevlastní žádný majetek, dluží na zdravotním pojištění a je na něj vedeno několik exekucí. Z jednání před soudem se žalobce písemně omluvil, svoji nepřítomnost odůvodnil tím, že se zdržuje na opačné straně republiky, bydlí v lese ve stanu, straní se lidí, má oslabenou imunitu, bojí se nákazy Covidem 19, nemá finanční prostředky na cestování. Souhlasil s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaná se ze soudního jednání také písemně omluvila z důvodu zdravotních problémů, které doložila lékařským potvrzením, souhlasila s projednáním a rozhodnutím ve své nepřítomnosti. Uvedla, že s žalobou na snížení výživného nesouhlasí. Studuje, její měsíční výdaje se pohybují kolem 6 000 Kč. Bydlení a stravu jí zajišťuje matka, ostatní potřeby si hradí z přivýdělku na brigádách. Žalovaný (otec) výživné neplatí pravidelně, naposledy obdržela výživné před několika dny téměř po roce od předchozí platby. Otec neplatí ani dlužné výživné, na které je nařízena exekuce. V současnosti jí otec dluží na výživném 52 500 Kč. Soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez účasti stran na podkladě obsahu spisu. Z rozsudku [název soudu] ze dne 17. 6. 2020 č.j. [číslo jednací], který rozhodoval o odvolání žalovaného (nyní žalobce) proti rozsudku [název soudu], bylo zjištěno, že rozsudek byl ve výroku o výživném potvrzen jako správný. Bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen platit žalobkyni (nyní žalované) výživné 2 500 Kč měsíčně od 1. 10. 2018 a byl vyčíslen celkový nedoplatek na výživném ve výši 30 000 Kč. V té době žalobkyně studovala v posledním ročníku gymnázia v [obec] a žalovaný jí výživné od nabytí zletilosti přestal platit. Žalovaný byl v té době zaměstnán a v září, říjnu 2019 dosahoval příjmu celkem i s doplatkem na bydlení a příspěvkem na živobytí v průměru 11 113 Kč měsíčně. Od 28. 11. 2019 byl žalovaný veden na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Podle odvolacího soudu bylo možno vycházet i z potenciálního příjmu žalovaného, tedy příjmu, jehož by podle svých možností i schopností, kvalifikace, zdravotního stavu apod. mohl dosahovat, tedy z příjmu minimálně 14 000 Kč měsíčně. Žalovanému žádná okolnost objektivně ve výkonu práce nebránila, žalovaný dosáhl středoškolského vzdělání v oboru účetnictví, i když jí dlouhodobě nevykonával. Mohl však vykonávat jakoukoliv jinou i nekvalifikovanou práci. Žalovaný však byl v té době zjevně motivován k tomu nebýt zaměstnán, aby se vyhnul exekučnímu vymáhání dluhů, jež v té době činily kolem 150 000 Kč, přičemž se však bránil racionálnímu řešení své situace, které by mu umožnilo se s dluhy vypořádat (např. oddlužení). Postoj žalovaného byl tehdy soudem shledán účelovým a bylo konstatováno, že nelze účastníku řízení s takovým přístupem k plnění vyživovací povinnosti vůči svému zletilému dítěti poskytovat ochranu a benefit v podobě stanovení výživného pod částku odpovídající zákonným kritériím. Ze zpráv Úřadu práce České republiky [pobočka] [anonymizováno], kontaktní pracoviště [obec] soud zjistil, že žalobce byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 28. 11. 2019 do 23. 8. 2020, podpora v nezaměstnanosti mu nebyla poskytována. Od 24. 8. 2020 byl vyřazen z evidence pro nespolupráci s úřadem. Zároveň byl poučen, že do evidence může být na základě nové žádosti o zprostředkování zaměstnání znovu zařazen po uplynutí 6 měsíců ode dne vyřazení. Rozhodnutím z 6. 8. 2020 byl žalobci odejmut zpětně od 1. 7. 2020 příspěvek na živobytí pro nespolupráci s úřadem. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že žalovaná je studentkou denního studia [anonymizováno 6 slov] [obec]. Podle § 910 odst.1 občanského zákoníku (dále jen o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle § 913 odst.1,2 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Vzhledem k tomu, že změnu poměrů při určování výše výživného pro zletilé děti o.z. neupravuje, je nutno vycházet z ustanovení § 163 o.s.ř., podle kterého rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. V daném případě po zhodnocení všech provedených důkazů soud dospěl k závěru, že situace u žalobce se od doby posledního rozhodnutí změnila pouze v tom, že žalobci pro jeho nezájem a nespolupráci s Úřadem práce byl odejmut příspěvek na živobytí a byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Novou žádost o zařazení do evidence po uplynutí 6 měsíců nepodal. Jinak se jeho situace nezměnila. Žalovaný o své vůli zcela na svoji životní situaci rezignoval, není nikde zaměstnán, žádnou práci nevykonává ani brigádně, podle soudu proto, aby se vyhnul exekučnímu vymáhání dluhů. Řešení své situace se stále vyhýbá a tím i řádnému plnění vyživovací povinnosti. Žádné zásadní zdravotní problémy, pro které by nemohl pracovat a tím získávat finanční prostředky pro svoji obživu a k postupnému splácení dluhů a výživného na svoji dceru nemá, alespoň žádné v žalobě netvrdí, mohl by jakoukoliv pravidelnou prací získat příjem alespoň ve výši minimální mzdy nebo alespoň začít spolupracovat s Úřadem práce, znovu se zaevidovat jako uchazeč o zaměstnání a získat základní dávky sociálního zabezpečení. U žalované došlo ke změně poměrů v tom, že nastoupila po ukončení gymnázia na [anonymizováno 6 slov] [obec], kde podmínkou pro studium je maturitní zkouška. Toto denní studium je tedy zvyšováním kvalifikace pro budoucí práci. Žalovanou živí její matka, se kterou žije ve společné domácnosti a k tomu si žalovaná je nucena brigádně přivydělávat, neboť žalobce svoji vyživovací povinnost stanovenou soudem neplní. V daném případě tedy soud konstatuje shodně s [název soudu], že nelze účastníku řízení s takovým přístupem k plnění vyživovací povinnosti vůči svému zletilému dítěti poskytovat ochranu a benefit v podobě stanovení výživného pod částku odpovídající zákonným kritériím. Na základě shora uvedeného soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalované, která měla ve věci plný úspěch, žádné náklady spojené se soudním řízením nevznikly.