9 C 181/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Treglerovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně, narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení, bytem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa, obec o zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Výživné, které je povinna žalovaná platit žalobkyni se počínaje 1. 10. 2021 zvyšuje na částku 4 000 Kč měsíčně, splatných vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 25. 1. 2018, č.j. 30 P 361/2005-162 v části výživy žalobkyně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou podanou dne 9. 8. 2021 se žalobkyně domáhala zvýšení výživného proti žalované, své matce, na částku 4 000 Kč měsíčně počínaje 1. 10. 2021. Žalobu odůvodnila tím, že výživné ve výši 500 Kč, které bylo stanoveno soudem naposledy dne 25. 1. 2018, je již nedostačující. V současné době byla přijata ke studiu na anonymizováno fakultě University anonymizováno v obec, obor andragogika, kde od října 2021 zahajuje prezenční studium. Z tohoto důvodu dojde k navýšení jejích nákladů spojených zejména s ubytováním a stravováním v Praze, nákupem učebnic, dopravou. Před dvěma lety došlo ke zrušení pracovního místa jejího otce (obecný zmocněnec), tedy k ukončení zaměstnání a otec již pouze podniká jako OSVČ, kdy došlo k výraznému poklesu jeho příjmů. Žalovaná se zvýšením výživného souhlasila. Z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 25. 1. 2018 č.j. 30 P 361/2005-162 bylo zjištěno, že dohodou rodičů byla tehdy nezletilá celé jméno žalobkyně svěřena do péče otce a matce bylo určeno výživné 500 Kč měsíčně. V době rozhodování studovala nezletilá střední školu, byla zdravotně v pořádku, ve volném čase sportovala a věnovala se počítači. Rodiče neměli žádnou další vyživovací povinnost, nepobírali žádné sociální dávky, invalidní důchody, renty ani výsluhy. Matka bydlela v bytě o velikosti 2+kk s náklady kolem 8 000 Kč měsíčně, otec byl znovu ženatý, bydlel spolu s manželkou podnikatelkou a její dcerou v rodinném domě, jehož je vlastníkem. Matčin příjem ze zaměstnání tehdy činil průměrně 23 354 Kč měsíčně. Otcův příjem ze zaměstnání a z podnikání činil průměrně 52 600 Kč měsíčně. Zástupce žalobkyně, její otec před soudem uvedl, že v jeho osobní situaci se od doby posledního rozhodnutí ve věci nic nezměnilo, pouze došlo ke ztrátě zaměstnání, takže jen podniká jako OSVČ, čímž došlo k výraznému poklesu jeho příjmů. Podle daňového přiznání ještě odvádí měsíčně 4 300 Kč na sociální a zdravotní pojištění. Je stále ženatý, manželka má příjem přibližně shodný jako při předchozím rozhodování soudu, tedy kolem 30 000 Kč měsíčně. Žádnou další vyživovací povinnost nemá. Žalobkyně doplnila, že v Praze bydlí s přítelem v bytě, který má její přítel pronajatý, žádný příjem vlastní zatím nemá, s brigádami při denním náročném studiu příliš nepočítá. S matkou komunikuje, stýkají se spolu, 500 Kč měsíčně platí a občas jí poskytuje různé dárky, oblečení, apod. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána ve právnická osoba anonymizováno, z výdělku jí zbývá 12 tis. Kč, které má k dispozici, zbytek jde insolvenčnímu správci, který z toho platí dluhy. Bydlí stále v bytě 2+kk v obec, jedná se o městský byt, náklady na bydlení se pohybují kolem 7 000 Kč měsíčně. Žije sama, žádnou další vyživovací povinnost nemá. Částku 4 000 Kč své dceři je schopna platit, má vše rozmyšleno, má určitou finanční rezervu a nebude to problém v rámci plnění oddlužení. Z předložených dokladů Univerzity anonymizováno bylo zjištěno, že žalobkyně byla přijata v akademickém roce 2021 /2022 k prezenčnímu (dennímu) studiu bakalářského studijního programu v oboru andragogika. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob otce žalobkyně bylo zjištěno, že za rok 2020 činily jeho příjmy 585 000 Kč, výdaje 351 000 Kč, dílčí základ daně bez sociálního a zdravotního pojištění činil 234 000 Kč, což činí 19 500 Kč měsíčně. Otci byl vrácen přeplatek na dani 15 204 Kč a je nutno počítat i s měsíčním odvodem na sociální a zdravotní pojištění ve výši 4 300 Kč. Z výplatních listin žalované matky za období březen –červen 2021 bylo zjištěno, že její průměrný čistý měsíční příjem činí 21 592 Kč. Žalovaná je na základě usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 10.9.2019 č.j. insolvenční spisová značka v úpadku a insolvenční soud povolil žalované řešení úpadku oddlužením. V rámci insolvence odchází ke srážkám ze mzdy měsíčně průměrně 9 146 Kč. Podle § 910 odst.1 občanského zákoníku (dále jen OZ) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 OZ výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle § 913 odst.1 OZ pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Vzhledem k tomu, že změnu poměrů při určování výše výživného pro zletilé děti OZ neupravuje, je nutno vycházet z ustanovení § 163 o.s.ř., podle kterého rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. V daném případě po zhodnocení všech provedených důkazů soud dospěl k závěru, že situace u žalobkyně se výrazně změnila jejím přijetím na vysokou školu v Praze, kam nastupuje od 1. 10. 2021. Tím dojde k navýšení celkových výdajů. Ke změně došlo také v příjmové oblasti jejího otce, který přišel o příjem ze zaměstnání a jeho současné příjmy jsou výrazně nižší, než v době předchozího rozhodování soudu. Je tedy zapotřebí, aby se zapojila do úhrady výdajů žalobkyně výrazněji její matka, když částka 500 Kč současného výživného je zcela nedostačující. U matky došlo také ke změně situace v souvislosti s insolvencí, ale matka se zvýšením výživného souhlasí a je schopna zvýšené výživné platit v rámci oddlužení. Na základě shora uvedeného soud žalobě vyhověl a výživné zvýšil od 1. 10. 2021, tedy ode dne nástupu žalobkyně na vysokou školu. Splatnost výživného soud ponechal shodnou s opatrovnickým rozsudkem. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je již zletilá, výživné bude matkou hrazeno k jejím rukám. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, žádné náklady spojené se soudním řízením nevznikly. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, neboť se tohoto práva účastníci po vyhlášení rozsudku výslovně vzdali.