9 C 198/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Treglerovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa , obec zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum , IČO bytem i sídlem adresa , obec - část obce o zaplacení 120 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 110 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 110 000 Kč od 9. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Do částky 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 6. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 52 810 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobou podanou dne 17. 7. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 120 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8, 25% ročně z této částky od 9. 6. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení rekonstrukce elektroinstalace a vodoinstalace na nemovitosti-objektu bydlení [adresa] v obci [obec], která je ve vlastnictví žalobce (dále jen Dílo). Cena za dílo byla sjednána ve výši 150 000 Kč. Žalobce dle domluvy s žalovaným uhradil dne 18. 9. 2020 bezhotovostním převodem na účet žalovaného zálohu ve výši 120 000 Kč. Dílo se žalovaný zavázal provést do 30. 11. 2020. Žalovaný však Dílo neprovedl, když pouze započal v zanedbatelné míře přípravné práce před samotným prováděním Díla. Žalobce následně zjistil, že žalovaný nedisponuje příslušným živnostenským oprávněním k provádění elektroinstalačních prací, když jej žalovaný v tomto ohledu uvedl při sjednávání zakázky v omyl. Žalobce opakovaně urgoval žalovaného k provedení Díla, ale bezvýsledně. Žalobce prostřednictvím svého zástupce od smlouvy odstoupil dopisem ze dne 31. 5. 2021 a zároveň vyzval žalovaného k vrácení složené zálohy 120 000 Kč, což žalovaný neučinil.

2. Ve věci byl dne 17. 8. 2021 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor, který následně odůvodnil tím, že dle smlouvy o dílo začal provádět přípravné práce na elektroinstalaci, což mu umožňuje živnost volná zaměřená na přípravné a dokončovací stavební práce. Odborné zapojení elektroinstalace měl provést následně zkušený elektrikář a zkontrolovat revizní technik jako subdodavatelé. Během přípravných prací žalovaný zjistil, že v místě, kde měly být vedeny kabely, jsou ohořelé trámy. Tuto skutečnost oznámil žalobci jako skryté překážky podle § 2627 občan. zákoníku (dále jen o.z.) Bylo domluveno, že po odstranění těchto závad bude v přípravných pracích pokračováno. Následně zedník najatý žalobcem provedl neodborný zásah do obvodových zdí a trámů. Vzhledem k tomu upozornil žalovaný žalobce, že se již nejedná o pouhou rekonstrukci a že bude potřeba stavební povolení a projekt (odborný posudek). Po nějaké době se žalobce ozval s tím, že žalovaný může pokračovat v práci, žalovaný souhlasil, ale požadoval, aby žalobce doložil, že stavba je v pořádku. Vysvětlil také žalobci, že podklady ke stavbě jsou zapotřebí v případě pojistné události, která by bez nich nebyla uznána. Tímto byla veškerá komunikace mezi účastníky ukončena, žádné podklady žalovaný neobdržel až do doby, kdy obdržel platební rozkaz. Zároveň namítal, že podle bodu 13.5 Smlouvy o dílo v případě odstoupení od smlouvy nejsou si strany povinny vrátit vzájemně poskytnuté plnění, tím není dotčen nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Přijetí zálohy 120 000 Kč žalovaný nerozporoval.

3. V písemném vyjádření k odporu žalobce tvrdil, že v žádném případě neprováděl na nemovitosti žádné zásahy, které by svým charakterem ve smyslu z. č 183/20006 Sb. (o územním plánování a stavebním řádu) podléhaly jakémukoliv opatření stavebního úřadu. Tvrzení žalovaného o tom, že by mělo být k rekonstrukčním pracím potřeba stavební povolení a projekt (odborný posudek) je podle žalobce zcela účelové ve snaze obhájit nesplnění závazku žalovaného dle Smlouvy o dílo. Žalovaný dílo neprovedl a zaplacenou zálohu 120 000 Kč si ponechal, čímž se bezdůvodně obohatil ba úkor žalobce.

4. Při soudních jednáních setrvali účastníci na svých stanoviskách. Žalovaný doložil soudu Smlouvu o dílo v písemném provedení, ale bez data vyhotovení a bez podpisu žalobce, pouze s podpisem žalovaného. Zástupce žalobce potvrdil, že obsah tohoto dokumentu souhlasí v podstatných obrysech s tím, co si účastníci dojednali, ale tvrdil, žádná písemná smlouva mezi nimi uzavřena nebyla, žalobce žádnou písemnou Smlouvu o dílo k dispozici žalobce nemá, nepamatuje se, že by nějakou podepisoval, ale byla prokazatelně uzavřena mezi účastníky ústní smlouva o dílo, a to na rekonstrukci elektroinstalace a vodoinstalace v nemovitosti. Žalobci byl žalovaným zaslán rozpočet na rekonstrukci, celková cena měla činit 150 000 Kč. Zástupce žalobce doplnil, že ještě před podáním žaloby kontaktoval žalovaného telefonicky i dopisem a žalovaný nikdy neuvedl, že by na stavbě zanechal nějaký materiál.

5. Žalobce před soudem potvrdil, že žalovaný provedl nějaké minimální práce ve světnici chalupy, kde vysekal ve zdi drážku pro kabely na 6 metrech. Žádnou další práci žalovaný neprovedl. Potkali společně v chalupě jen několikrát, protože žalovaný tam může jezdit pouze o víkendech, panovala mezi nimi důvěra, žalovaný měl od chalupy klíče. Původně měla práce žalovaného navazovat na předchozí řemeslníky, neboť chalupu chtěl celkově rekonstruovat. Na žalovaném byla celková rekonstrukce elektroinstalace, výměna rozvaděče, nové jističe, zásuvky, osvětlení, apod. Žádný materiál tam žalovaný nepřivezl a poté, co práce nebyla provedena, o vydání materiálu nepožádal. Pokud by tam nějaký byl a byl by ve vlastnictví žalovaného, žalobce by ho vrátil. Co se týče provedených prací, další elektrikář, který nastoupil po žalovaném, uvedl, že práce žalovaného byla provedena v hodnotě maximálně 10 000 Kč a v této částce by byl žalobce ochoten žalovanému slevit.

6. Žalovaný před soudem tvrdil, že Smlouva o dílo byla podepsána, a to před svědky, dokonce i před manželkou žalobce na jejich chalupě, také se zúčastnil podpisu pan [celé jméno svědka], zedník najatý žalobcem, podepsanou smlouvu však nedohledal. Žalovaný potvrdil, že obdržel od žalobce zálohu 120 000 Kč, poté práce zahájil, žalobce byl s přípravnými pracemi spokojen, ale v chodbě, kde měly vést kabely, po odstranění dřeva bylo zjištěno, že jsou zde spáleniny a bylo dodatečně zjištěno, že budova prošla požárem. Za této situace nebylo možno kabely rozvést a elektroinstalaci zrekonstruovat. Proto požadoval po žalobci, aby dal do pořádku situaci a s tím, že žalovaný potom bude pokračovat, což se však nestalo. Žalovaný tvrdil, že provedl práce přibližně za 20 000 Kč, navezl na místo materiál a ten zde zůstal v hodnotě 60 000 – 70 000 Kč. Materiál na přípravné práce do nemovitosti dovezl, a to všechno kromě kamer, co přesně a v jakém počtu, případně v jaké ceně, nedokázal říci, tvrdil, že nakupuje přes internet hromadně pro více zákazníků. Poté, co mu žalobce znemožnil pokračovat v práci, se o materiál nijak nebral, vycházel přitom ze smlouvy, a to konkrétně z odstavce, ve kterém je uvedeno:„ V případě odstoupení nejsou smluvní strany povinny vrátit si vzájemně poskytnutá plnění, tím není dotčen nárok na vydání bezdůvodného obohacení“.

7. Mezi účastníky nebylo sporu v tom, že mezi nimi byla uzavřena ústně Smlouva o dílo, že žalobce řádně splnil svoji povinnost a zaplatil žalovanému zálohu 120 000 Kč, že žalovaný dílo nezhotovil a, že došlo ze strany žalobce k odstoupení od smlouvy. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda žalobce má nárok na vrácení zálohy v plné výši či nikoliv a zda ze strany žalovaného byly provedeny nějaké práce a v jaké výši, zda v nemovitosti zanechal žalovaný materiál, případně jaký, v jakém množství a ceně a zda došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení a v jaké výši.

8. Soud provedl dokazování výpisem z katastru nemovitostí, výpisem z živnostenského rejstříku žalovaného, návrhem písemné smlouvy o dílo, e-mailovou korespondencí účastníků ze září 2020, dokladem o zaplacení 120 000 Kč, odstoupením od smlouvy o dílo s kopií dodejky, fotografiemi prováděných prací uvnitř nemovitosti.

9. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem mimo jiné pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa], bydlení. Žalovaný je podnikatelem na základě živnostenského oprávnění v mnoha různých oborech činnosti, mimo jiné i přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti. Žalovaný nrchal vypracovat písemný návrh smlouvy o dílo, zpracoval rozpočet díla na 150 000 Kč včetně DPH, který poslal e-mailem žalobci dne 15. 9. 2020 s tím, že pokud bude žalobce souhlasit, zašle mu smlouvu o dílo. Dne 17. 9. 2020 e-mailem sdělil žalobce žalovanému, že s rozpočtem souhlasí a požádal o zaslání smlouvy o dílo. Ten samý den zaslal žalovaný žalobci prostřednictvím e-mailu návrh smlouvy o dílo s tím, že smlouva bude podepsána, až se společně uvidí. Soudu však byl předložen ze strany žalovaného pouze návrh smlouvy bez data a podpisu žalobce. Mezi účastníky byla sjednána záloha 80% z celkové ceny, tedy 120 000 Kč, která byla žalovanému žalobcem odeslána dne 18. 9. 2020. Dopisem ze dne 31. 5.2021 žalobce prostřednictvím advokáta od smlouvy odstoupil a vyzval žalovaného k vrácení zaplacené zálohy 120 000 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy. Důvodem odstoupení byla podle žalobce skutečnost, že dílo, které mělo být zhotoveno do 30. 11. 2020, nebylo provedeno, práce byly pouze započaty v naprosto zanedbatelném rozsahu. Výzva byla zároveň označena jako předžalobní upomínka a byla doručována žalovanému prostřednictvím České pošty doporučeně dne 1. 6. 2021. Zásilka se vrátila zpět žalovaným nevyzvednuta. Z předložených fotografií bylo zjištěno, že určité základní práce, zejména vysekání drážek pro kabely, byly žalovaným provedeny.

10. Soud hodnotil provedené důkazy podle § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

11. Mezi účastníky nebylo sporu o podstatném obsahu smlouvy o dílo, tedy, že se žalovaný jako zhotovitel zavázal pro žalobce jako objednatele provést rekonstrukci elektroinstalace a vodoinstalace v objektu [obec a číslo] za cenu 150 000 Kč včetně DPH, dílo mělo být dokončeno do 30. 11. 2020, byla sjednána záloha 80% z celkové ceny, tedy 120 000 Kč, která byla žalovanému žalobcem odeslána dne 18. 9. 2020. Žalovaný sice tvrdil, že byla smlouva o dílo podepsána oběma stranami, ale žalobce toto popřel a ani jedna strana soudu podepsanou smlouvu jako důkaz nepředložila. Soud proto vycházel z toho, že mezi stranami byla uzavřena pouze smlouva o dílo ústní v podstatných náležitostech a k ostatním vedlejším ujednáním v písemném návrhu nepřihlížel. Je sice zřejmé z e-mailové korespondence, že žalobce byl s písemným návrhem seznámen, ale smlouva nebyla oběma stranami potvrzena, tedy podepsána.

12. Byla tak ústně uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 občanského zákoníku (dále jen o.z.), kdy smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

13. Soud se neztotožnil s tvrzením žalobce, že byl žalovaným uveden v omyl, neboť neměl živnostenské oprávnění k provádění těchto prací. Žalovaný vlastní živnostenské oprávnění na přípravné a dokončovací stavební práce a ve smyslu § 2589 o.z. měl možnost zajistit odborné práce jinou osobu s odbornými předpoklady na elektroinstalace a vodoinstalace (subdodavatel).

14. Podle § 2627 odst. 1 o. z. zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem. Oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla může jeho provádění přerušit.

15. Podle § 2627 odst. 2 o.z. nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit.

16. V daném případě žalovaný tvrdil, že během přípravných prací zjistil skryté překážky v místě, kde měly být vedeny kabely, a to ohořelé trámy. Tuto skutečnost oznámil žalobci a údajně bylo domluveno, že po odstranění těchto závad bude v přípravných pracích pokračováno. Žalobce však doklady, které žalovaný požadoval k dalšímu pokračování v díle (stavební povolení a odborný posudek), nepředložil, proto žalovaný v započatém díle již nepokračoval a o dokončení díla se přestal zajímat. Tedy mezi objednatelem a zhotovitelem nedošlo k žádné dohodě o změně smlouvy a žalobce i žalovaný měli možnost od smlouvy o dílo odstoupit, což učinil žalobce dopisem z 31. 5. 2021 a soud považoval odstoupení za účinné, i když si zásilku žalovaný nevyzvedl. Žalobce sice od smlouvy o dílo odstoupil z jiného důvodu, a to z důvodu nesplnění závazku žalovaného zhotovit dílo do 30. 11. 2020, o žádných skrytých překážkách nehovořil, ale výsledek je stejný.

17. Co se týče provedených prací ke dni jejich ukončení, žalobce uznal, že žalovaný provedl práce v hodnotě 10 000 Kč. Žalovaný proti tomu tvrdil, že provedl práce za 20 000 Kč, ale kromě pár fotografií nedoložil k podpoře svého tvrzení ničeho, např. soupis provedených prací a jejich cenu.

18. K tvrzení, že v nemovitosti zanechal materiál v hodnotě nejméně 60 000 Kč, nedoložil ani neoznačil žalovaný důkaz, ačkoliv byl poučen podle § 118a o.s.ř. k doložení či označení důkazů k prokázání svého tvrzení o množství, druhu a případně ceny materiálu a k prokázání, že tento materiál měl soužit na práce u žalobce a byl na jeho nemovitosti složen. Soud k návrhu žalovaného pouze předvolal svědka [celé jméno svědka], který se k jednání nedostavil, předvolání na poště si nevyzvedl a na žalovaným uváděné adrese nemá domovní schránku a soud neměl důvod jednání znovu odročit, neboť svědecká výpověď měla být podána pouze ke skutečnosti, že smlouva o dílo byla podepsána a že v nemovitosti se nacházel dovezený materiál. Pokud sám žalovaný jako zhotovitel nebyl schopen doložit podepsanou smlouvu o dílo a nemá k dispozici ani soupis a cenu dovezeného materiálu, těžko může svědek přinést k této věci převratnou informaci, když žalovaný ani přesně neví, na jaké adrese se svědek zdržuje. Manželka žalobce, kterou žalovaný jako svědka také navrhoval, nebyla k jednání předvolána, neboť její svědectví nemohlo také do věci přinést nové informace. Stavební deník, který žalovaný po žalobci požadoval předložit, žalobce k jednání nepřinesl s odůvodněním, že žádný k dispozici nemá. neboť se na stavbě nemusel vést.

19. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Na základě shora uvedených skutečností soud vzal jednoznačně za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému 120 000 Kč jako zálohu na dílo, které mělo být provedeno žalovaným do 30. 11. 2020. Žalovaný dílo započal, ale ve lhůtě nedokončil, udělal pouze základní práce a dále se o věc nezajímal do doby zahájení tohoto soudního sporu. Ze strany žalobce došlo k odstoupení od smlouvy, je v podstatě jedno, zda k ukončení smluvního vztahu došlo z důvodu skrytých překážek a s tím související nedohody stran na změně smlouvy nebo z důvodu prodlení žalovaného se zhotovením díla. Výsledek je stejný. Žalovaný má pouze právo na cenu za část díla, kterou provedl. Žalobce připustil provedené práce v ceně 10 000 Kč a žalovaný neprokázal ničím cenu vyšší. Údajný materiál žalovaného v nemovitosti nebyl prokázán vůbec.

21. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl do částky 110 000 Kč, neboť v této částce se žalovaný bezdůvodně obohatil, když právní důvod, na základě kterého žalobce plnil, odpadl ukončením smluvního vztahu.

22. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Žalovaný se dostal do prodlení dnem 9. 6. 2021, a to ode dne následujícího po dni, do kterého mělo být bezdůvodné obohacení vráceno (do sedmi dnů od odeslání odstoupení od smlouvy s výzvou k vrácení 120 000 Kč, odesláno 1. 6. 2021).

25. Podle vl. nař. č 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ke dni počátku prodlení činila repo sazba 0,25%, úrok z prodlení tedy 8,25% ročně.

26. Soud tedy žalobci přiznal z částky 110 000 Kč i zákonný úrok z prodlení 8,25% ročně z této částky od 9. 6. 2021 do zaplacení.

27. Do částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení pak soud byl nucen žalobu zamítnout, neboť žalobce, který sám tuto částku za práce provedené žalovaným uznal, žalobu v této části nevzal zpět.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst.2 o.s.ř., když žalobce byl ve věci úspěšný jen částečně. Míru procesního úspěchu jednotlivých účastníků hodnotil soud nikoliv pouze podle jistiny žalované pohledávky, ale podle úspěchu v celém sporu, tedy i stran jejího příslušenství, v daném případě úroků z prodlení ke dni rozhodnutí ve věci, tedy ke dni 13. 4. 2022 (Viz Nález Ústavního soudu I.ÚS 2717/08 ze dne 30.8.2010).

29. Žalobce nárokoval ke dni rozhodnutí soudu podle kalkulačky systému ASPI 120 000 Kč + úrok z prodlení z této částky ve výši 8, 25% ročně od 9. 6. 2021 do 13. 4. 2022 ve výši 8 381 Kč. Ke dni rozhodnutí ve věci tedy nárokoval celkem 128 381 Kč. Úspěch žalobkyně činí 110 000 Kč + úrok z prodlení 7 683 Kč Celkem tedy žalobce byl úspěšný do 117 683 Kč. Žalobce měl tedy ve věci úspěch z 91% a žalovaný z 9%. Žalobce má tedy nárok na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení ve výši rozdílu, tedy 82%.

30. Účelně vynaložené náklady řízení zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 4 800 Kč, dále náklady právního zastoupení podle vyhl.č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif, dále jen AT), a to odměnu za zastupování z tarifní hodnoty 120 000 Kč za sedm úkonů po 5 900 Kč (§ 7 AT), a to převzetí a příprava zastupování, sepis a odeslání předžalobní výzvy k úhradě, sepis žaloby, písemné vyjádření k odporu proti platebnímu rozkazu a účast u tří soudních jednáních, dále 7x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst.4 AT). Dále náleží zástupci žalobce náhrada za čas promeškaný na cestě k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou a zpět ve výši 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu, tedy celkem za 15 půlhodin (§ 14 odst.1a) odst.3 AT), při cestě ke třem jednáním a zpět, když jízda [obec] – [obec] a zpět trvá 2, 30 hod. Mezi účelně vynaložené náklady zástupce žalobce náleží i cestovné osobním vozem BMW s průměrnou spotřebou benzinu BA 98 9,5 l /100 km (dle předloženého technického průkazu vozidla).

31. Cestovné k jednání 15. 12. 2021: Při ceně benzinu 31,50 Kč 1 l a paušální náhradě za jeden ujetý km 4, 40 Kč (dle vyhl.č. 589/2020 Sb.) činí náhrada za kilometr 7,39 Kč. Za ujetých 178 km ([obec] [obec] a zpět) tak náhrada cestovného celkem činí 1 315 Kč. Cestovné k jednání 19. 1. 2022 a 13. 4. 2022: Při ceně benzinu 40,50 Kč 1 l a paušální náhradě za jeden ujetý km 4, 70 Kč (dle vyhl.č. 511/2021 Sb.) činí náhrada za kilometr 8,55 Kč. Za ujetých 356 km (2x 178 km) tak náhrada cestovného celkem činí 3 044 Kč.

32. Z odměny, paušálních náhrad a cestovného ve výši celkem 59 603 Kč je k vynaloženým nákladům připočtena podle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH (osvědčení o registraci plátce daně bylo soudu doloženo) ve výši 10 344 Kč Celkem účelně vynaložené náklady řízení i se zaplaceným soudním poplatkem činí 64 403 Kč a přiznaných 82% činí 52 810 Kč.

33. Lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.