9 C 244/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Treglerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Anonymizováno , narozený dne Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 3 292 569 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení 3 292 569 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 292 569 Kč od 18. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 24. 11. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení 7 901 289 Kč se zákonným úrokem z prodlení 10% ročně z této částky od 18. 3. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako zhotovitel uzavřela s žalovaným jako objednatelem dne 20. 6. 2019 smlouvu o dílo č. , hodnota, ( dále jen Smlouva ). Jejím předmětem byla realizace stavebních prací –železobetonových základů pod stroje( , Anonymizováno, ), výplně základu pod soustruh, průmyslové betonové podlahy a energokanálů v areálu společnosti , právnická osoba, ., dílny strojní údržby. Žalovaný dílo zhotovoval prostřednictvím subdodavatelů, mimo jiné i prostřednictvím žalobkyně. Cena díla byla sjednána na částku 11 277 074 Kč bez DPH, přičemž konečná cena se pak měla odvíjet podle oboustranně potvrzeného soupisu výkonů a skutečně provedených metrů uvedených v předávacím protokolu. Dne 2. 7. 2019 mezi sebou strany uzavřely Dodatek č. 1 ke Smlouvě, ve kterém rozšířily předmět plnění o provedení základu , Anonymizováno, , přičemž cena za tuto část díla činila 618 000 Kč bez DPH. Celkově se tak žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni za dílo 11 895 074 Kč bez DPH. Podle Smlouvy žalovaný byl povinen poskytnout žalobkyni zálohu 500 000 Kč na zahájení plnění díla, kterou žalobkyni zaplatil, a dále provedené a vyúčtované práce v jednotlivých etapách provádění díla. V průběhu období od 12. 6. 2019 do 29. 10. 2019 vystavila žalobkyně žalovanému celkem 10 faktur celkem na částku 12 334,134 Kč. Tato částka zahrnuje zálohu 500 000 Kč a částky uvedené v předávacích protokolech, podle kterých žalovaný dílo postupně přebíral. Žalovaný uhradil žalobkyni postupně pouze 4 432 845 Kč (včetně zálohy 500 000 Kč) a následně v konečné fázi provádění díla nezajistil žalobkyni přístup do areálu firmy , právnická osoba, . Z tohoto důvodu žalobkyně nemohla splnit své povinnosti spojené s dokončením díla-předání celého díla a vystavení konečné faktury. Zhotovené dílo však bylo od žalovaného investorem převzato, což svědčí o tom, že dílo netrpělo žádnými vadami. Žalobkyně zažádala dopisem ze dne 27. 2. 2020 žalovanému výzvu k zajištění přístupu do místa výkonu prací, na kterou žalovaný nijak nereagoval, přístup nezajistil, čímž se stal dluh žalobkyně nesplnitelným a došlo tak dle § 2006 odst. 1 občanského zákoníku ( dále jen o.z.) k zániku závazku pro nemožnost plnění. S odkazem na § 2007 o.z. však nedošlo k zániku závazku v celém rozsahu, nýbrž jen do nesplnitelné části dluhu-předání díla. Tato povinnost proto žalobkyni zanikla a žalobkyně tak dílo provedla ve smyslu § 2604 o.z., o čemž informovala žalovaného přípisem ze dne 11. 3. 2020 a vyzvala žalovaného k úhradě zbylé dlužné částky 7 901 289 Kč. Žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 18. 3. 2020.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření ze dne 2. 3. 2022 s žalobou nesouhlasil. Potvrdil uzavření smlouvy o dílo ve znění, jak uvedla žalobkyně. Vyslovil názor, že žalobkyně řádně nedoložila splatnost požadovaného nároku. Potvrdil, že podle Smlouvy měla být cena kalkulována z oboustranně potvrzeného soupisu výkonů a skutečně provedených metrů uvedených v předávacím protokolu. Provedené práce kontroloval stavební dozor investora , Anonymizováno, . , jméno FO, , který vždy na předávacím protokolu uvedl, zda práce byly či nebyly provedeny a zda odpovídá kvalita prací. Na všech předávacích protokolech bylo ze strany stavebního dozoru uvedeno, že nesouhlasí a nebo tam byly uvedeny výtky k provedeným pracím. Dílo v době fakturace nebylo provedeno v rozsahu, za co žalobkyně požaduje zaplatit nebo mělo vadu, pro kterou nebylo možno dílo převzít. Závěrem žalovaný tvrdil, že žaloba na úhradu ceny díla je minimálně předčasná, nejsou splněny podmínky k úhradě, neboť žalobkyně mu dílo schopné provozu nepředala. Dílo údajně dodělávala jiná firma.

3. V prvém soudním řízení soud provedl dokazování listinami - výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a z živnostenského rejstříku žalovaného, nabídkami prováděných prací ze strany žalobkyně ze dne 30. 4. 2019, 17. 5. 2019 a 6. 6. 2019, Smlouvou o dílo č. , hodnota, ze dne 20. 6. 2019 a jejím dodatkem č. 1 z 2. 7. 2019, fakturami č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , předávacími protokoly prací k jednotlivým fakturám ( předloženými žalobkyní), kopiemi shodných předávacích protokolů provedených prací s ručně připsanými poznámkami ( předloženými žalovaným), dopisem firmy , právnická osoba, . z 26. 2. 2020, výzvou žalobkyně žalovanému k zajištění přístupu do místa prací z 26. 2. 2020, sdělením žalobkyně z 11. 3. 2020 o nemožnosti dokončení díla a o zániku části závazku s výzvou k úhradě ceny díla s dokladem o odeslání, předžalobní výzvou z 17. 3. 2020 s dokladem o odeslání, dopisy žalovaného žalobkyni s výzvami k předání díla bez dokladů o odeslání, výslechem jednatele žalobkyně , jméno FO, a svědka , tituly před jménem, , jméno FO, .

4. Na základě provedeného dokazování okresní soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že dílo jako celek nebylo dokončeno ve stanoveném termínu, který byl dodatkem č.1 určen dnem 15. 8. 2019, což vyplývá z předávacích protokolů, když poslední doložené protokoly jsou datovány dnem 9. 9. 2019, ale žalovaný jako objednatel toto nenamítal a zřejmě toto posunutí nemělo v daném případě žádný význam. Žalovaný předávací protokoly s rozsahem prací a jejich cenou osobně podepsal, v průběhu soudního řízení nenamítal, že by podpis na předávacích protokolech nebyl jeho. V žádném protokolu předloženém žalobkyní nejsou popsány žádné vady a nedodělky a je zde výslovně uvedeno „ za objednatele práci převzal“ a podpis „, Anonymizováno, “. Předávací protokoly doložené žalovanou stranou obsahují ručně psané poznámky, které vyslovují nesouhlas s provedenými pracemi, které však psal svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , tedy technický dozor investora. Je evidentní, že tyto poznámky byly dopisovány do protokolů až po podpisu a převzetí prací žalovaným. Vzhledem k tomu, že smluvní vztah byl uzavřen Smlouvou o dílo a Dodatkem pouze mezi žalobkyní a žalovaným, žalovaný jako objednatel díla odpovídá za řádné provedení prací a jejich předání ze strany zhotovitele. Žalobkyně se z provedeného díla rozhodně nezodpovídala svědkovi , tituly před jménem, , jméno FO, , který ani s žalovaným, jak uvedl, nebyl v žádném smluvním vztahu. Pokud tedy žalovaný ve svých dopisech z konce roku 2019 a začátku roku 2020 vytýká žalobkyni vady spočívající v praskání podlahy, je to již pozdě. V souvislosti s nesoučinností žalovaného v průběhu celého soudního řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že dílo jako celek nemohlo být řádně dokončeno a předáno z toho důvodu, že jim byl zamezen přístup na pracoviště v areálu společnosti , právnická osoba, ., což bylo prokázáno shora citovaným dopisem této společnosti z 26. 2. 2020. Přesto s odkazem na ujednání Smlouvy o dílo bod 4.2 a 4. 3 byl zhotovitel oprávněn po provedení jednotlivých etap díla, vyúčtovat objednateli plnění za provedené práce podle předávacích protokolů a objednatel byl povinen zhotoviteli zaplatit do 7 dnů od odeslání faktur na adresu objednatele. Tyto podmínky byly řádně splněny, žalovaný v průběhu řízení nenamítal, že by předmětné faktury neobdržel, ale prokazatelně za provedené a převzaté práce, které byly řádně vyúčtovány, nezaplatil, a to ani na základě sdělení zástupce žalobkyně ze dne 11. 3. 2020 o nemožnosti dokončení díla a o zániku části závazku ve smyslu § 2007 o.z. s výzvou k zaplacení, ani na základě předžalobní výzvy zástupce žalobkyně z 17. 3. 2020, když oba dokumenty byly řádně odeslány na adresu žalovaného doporučeně prostřednictvím České pošty.

5. Okresní soud rozsudkem ze dne 4. 11. 2022 č.j. 9 C 244/2021-110 žalobě v plném rozsahu vyhověl a výrokem I. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 7 901 289 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10%ročně z částky 7 901 289 Kč od 18. 3. 2020 do zaplacení. Výrokem II. uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 259 307 Kč.

6. K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci rozsudkem z 26. 10. 2023 č.j. 35 Co 75/2023-167 rozsudek okresního soudu potvrdil v části výroku I., kterou bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 4 108 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% z této částky od 18. 3. 2020 do zaplacení. V části výroku I., kterou bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 500 000 Kč s úrokem z prodlení byla žaloba zamítnuta. V části výroku I., kterou bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 3 292 569 Kč s úrokem z prodlení a ve výroku II. O nákladech řízení byl rozsudek okresního soudu zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

7. Krajský soud vyslovil závazný názor, že za nedostatečně podložený a tedy předčasný je třeba označit závěr okresního soudu, že dokončeno a žalovaným protokolárně převzato bylo i dílo spočívající v provedení kanálů pro elektroinstalaci (v žalobkyní účtované ceně 1 263 855 Kč) a provedení „II. etapy“ betonových podlah (v ceně 1 791 570 Kč). Okresní soud se při hodnocení obsahu „předávacích protokolů“ datovaných 9. 9. 2019 nijak nevypořádal s tím, že tyto protokoly jsou podepsány žalovaným výjimečně pouze v záhlaví a že žalovaný měl již v předprocesní komunikaci s žalobkyní (v okresním soudem čteném nedatovaném dopise, založeném na čl. 58 spisu) namítat, že umístěním svého podpisu v záhlaví protokolu potvrdil nikoli převzetí díla, nýbrž pouze převzetí protokolu. Vedle toho přehlížel okresní soud, že i jednatel žalobkyně ve své výpovědi uvedl, že dílo bylo provedeno jen asi z 80 až 85 procent, s čímž zcela nekoresponduje obsah protokolů, neboť podle nich byla žalobkyní vedle ceny „víceprací“ ve výši celkem 570 713 Kč (79 515 Kč + 254 054 Kč + 237 144 Kč) účtována celkem cena ve výši 11 263 380 Kč, tj. více než 99 % ceny smlouvou sjednané (11 277 074 Kč). Takové okolnosti musí při dodržení pravidel pro hodnocení důkazů vést k závěru, že žalobkyně dokončení těch částí díla, které jsou popsány v předávacích protokolech datovaných 9. 9. 2019 neprokazuje, což mělo primárně vyústit v poučení žalobkyně o důkazní povinnosti ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Závěr o nedostatku důkazů o provedení díla pak týká se rovněž smlouvou výslovně nesjednaných „víceprací“ popsaných ve třetím z protokolů datovaných 9. 9. 2019 v ceně 237 144 Kč (účtované fakturou č. , hodnota, ). Podle odvolacího soudu předávací protokoly z 9. 9. 2019, podepsané jménem „, Anonymizováno, “ nahoře protokolu, v těchto případech jako jediný důkaz neobstojí.

8. Krajský soud uložil okresnímu soudu v obnoveném řízení, aby vyzval žalobkyni dle § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů. Případný skutkový závěr o nedokončení (resp. neprokázání dokončení či provedení) těch částí díla, jejichž cena byla účtována fakturami z 14. 10. 2019, ve spojení s úvahou, že závazek žalobkyně k dokončení těchto částí díla pro nemožnost plnění zanikl (§ 2006, § 2007 o. z.), by měl znamenat, že žalobkyně jako zhotovitel nemá právo na zaplacení smlouvou sjednané ceny nedokončené části díla, nýbrž (ve smyslu § 2991 a násl. o. z.) na náhradu bezdůvodného obohacení, tj. na náhradu toho, oč se žalovaný plněním na tuto zaniklou část smlouvy o dílo (plněním z důvodu, který odpadl) na úkor žalobkyně obohatil. Bude v takovém případě na žalobkyni, aby tvrdila a prokázala, zda případně v jakém rozsahu byly tyto (v protokolech z 9. 9. 2019 označované) části díla a vícepráce provedeny a jaká (s přihlédnutím k § 2999 odst. 2 o. z.) byla jejich hodnota.

9. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci nabyl právní moci dne 7. 12. 2023 a v dalším řízení se okresní soud zabýval již pouze žalobou na zaplacení 3 292 569 Kč (1 263 855 Kč, 1 791 570 Kč, 237 144 Kč).Jedná se o tyto části díla:1)podle předávacího protokolu z 9. 9. 2019 ( na č.l. 28 spisu)-kanál zátěžový 1 002 514,50 Kč- kanál nezátěžový 261 340,00 KčCelkem cena díla 1 263 855 Kč2) podle předávacího protokolu z 9. 9. 2019 ( na č.l. 28 p.v. spisu)-výškové rozdělení úrovně podlahy / , právnická osoba, ocelová dilitace ½ , jméno FO, – V 330 mm72 160 Kč- , právnická osoba, ocelová dilatace , jméno FO, – V 180 mm 30 135 Kč- , právnická osoba, ocelová dilatace ½ , jméno FO, – V 180 mm 11 814 Kč- , právnická osoba, ocelová dilatace ½ , jméno FO, – V 50 mm 90 375 Kč- podspotřeba podkladního betonu - 9 500 Kč- nadspotřeba drátkobetonu včetně výstuže, čerpání a uložení 42 160 KčCelkem cena díla 237 144 Kč3) podle předávacího protokolu z 9. 9. 2019 ( na č.l. 29 spisu)- provedení podkladního betonu dle , Anonymizováno, – II. ETAPA 425 865 Kč- provedení finální podlahy dle , Anonymizováno, – II. ETAPA 1 365 705 KčCelkem cena díla 1 791 570 Kč10. Usnesením ze dne 18. 12. 2023 č.j. 9 C 244/2021-171 byla žalobkyně vyzvána ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., aby ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení navrhla nebo doložila veškeré další důkazy potřebné k prokázání svého tvrzení, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení ceny díla ve výši 1 263 855 Kč, 1 791 570 Kč a 237 144 Kč, celkem 3 292 569 Kč, tedy zda případně a v jakém rozsahu byly části díla označené v protokolech z 9. 9. 2019 a vícepráce provedeny a jaká byla jejich hodnota. Usnesení bylo doručeno zástupkyni žalobkyně dne 21. 12. 2023.

11. Soud tak učinil písemně v zájmu hospodárnosti a urychlení dalšího řízení, žalobkyně však nijak nereagovala, až v pátek 19. 7. 2024 v 16.25 hodin ( jednání bylo nařízeno na pondělí 22. 7. 2024) zaslala do datové schránky soudu nejasné a neurčité skutkové tvrzení s 34 přílohami, takže soud ani žalovaná strana se s těmito dokumenty nestačila ani seznámit. Žalobkyně byla proto prostřednictvím svého zástupce při jednání znovu poučena podle § 118a odst. 3 o.s.ř. a navíc byla poučena, že skutková tvrzení nelze nahradit pouhým seznamem navržených důkazů.

12. Soud následně zjistil, že dne 19. 7. 2024 zástupce žalobkyně předložil soudu jako důkazy pouze fotografie z místa, kde bylo dílo prováděno, tedy z , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, , a to bez data, objednávky stavebního materiálu přes internet bez podpisů a stavební deník v kopii též bez podpisu jakékoliv osoby, který na první pohled vypadá psaný jednou rukou, jedním stylem písma. Tyto důkazy nemají pro danou věc žádnou vypovídající hodnotu a soud konstatoval, že tyto důkazy nejsou schopny v dané věci ničeho prokázat, když tyto námitky vznesl i žalovaný ve svém písemném vyjádření z 3. 9. 2024.

13. Žalovaný před soudem dne 14. 10. 2024 setrval na zamítavém stanovisku. Tvrdil, že práce pro společnost , Anonymizováno, prováděla žalobkyně, resp. měla provádět na základě uzavřené smlouvy. Byli dohodnuti s panem , jméno FO, , jednatelem žalobkyně, který byl vždy na stavbě přítomen, že hotové práce, které budou v pořádku, žalovaný převezme a práce, které nebyly provedené kvalitně, přebírat nebude, proto předávací protokol podepsal nahoře, jenom jako, že převzal protokol, nikoliv práce. Na stavbě pracoval dozor , Anonymizováno, pan , jméno FO, . Když se mu práce nelíbila, byla špatně odvedena, tak ji žalovaný nepřevzal. Žalovaný věděl, že třeba u kanálu nebyly dodané poklopy, tvrdil, že za to byl , Anonymizováno, firmou pokutován. , jméno FO, za žalobkyni mu nikdy dílo celé nepředal, dílo nedodělal. Žalovaný , Anonymizováno, firmě dílo předal tak, jak bylo odvedeno, dostal zaplaceno v řádech miliónů, přesně si to nepamatoval. Pokuta, kterou dostal, byla dle jeho tvrzení v řádech statisíců korun, bylo to za popraskanou podlahu, nedostatečnou výměru podlah a za kanály. Žalobkyně dostala zaplaceno to, co skutečně udělala. Doplnil, že na stavbě pro něj pracovalo několik firem, všechny dostaly zaplaceno podle toho, jak se na stavbě podílely a jakou odvedly práci.

14. Žalobkyně soudu navrhla výslech téměř dvaceti osob z různých firem, navrhovala provedení znaleckého posudku k určení míry dokončenosti díla prováděného žalobkyní a dále zaúkolovala soud ve smyslu § 128 o.s.ř. k vyžádání značného množství různých zpráv od různých obchodních společností, dále k zajištění různých adres a různých lidí, což soud nepovažuje za splnění povinnosti žalobkyně k prokázání svých tvrzení.

15. Podle § 128 o.s.ř. je sice každý povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Toto však nelze použít v neomezeném rozsahu a neznamená to, že soud bude za toho, kdo má důkazní povinnost zajišťovat k jeho návrhu všechny důkazy a dohledávat svědky. Co se rozumí těmito skutečnostmi naznačuje § 28 vyhl.č 37/1992 Sb. v platném znění ( jednací řád pro okresní a krajské soudy). Podle odst. 1 soudy jsou oprávněny vyžadovat od orgánů obcí, orgánů policie i od jiných orgánů a právnických a fyzických osob součinnost při plnění svých úkolů, a to zejména sdělování skutečností, které mají význam pro soudní řízení a rozhodování. V odst. 2- 4 se poté příkladmo uvádí, jaké informace lze takto žádat, např. žádost orgánu policie na provedení pátrání po pobytu osoby, informace mohou směřovat i do oblasti trestního procesu.

16. Soud proto od žalobkyně tyto návrhy na zjišťování důkazů podle § 128 o.s.ř. nepřijal a provedl pouze důkaz navrženým výslechem hlavního svědka , jméno FO, , který byl zaměstnancem žalobkyně až do srpna 2024, kde vykonával funkci technika a následně ještě zprávou od společnosti , právnická osoba, ., když bylo nakonec zjištěno a žalovaným potvrzeno, že smluvním partnerem žalovaného nebyla , Anonymizováno, , ale , právnická osoba, . a pouze v , Anonymizováno, bylo dílo prováděno. Co se týče návrhu na znalecký posudek, soud tomuto návrhu nevyhověl, neboť provedení takového posudku, když stavba je již celá ukončena, s časovým odstupem 5 let od dokončení by bylo zcela nereálné a nepřineslo by žádný relevantní výsledek.

17. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že na stavbě ve , Anonymizováno, byl denně a na díle také pracoval, bylo tam pracovníků více, někteří byli zaměstnanci žalobkyně, ale byli tam i zaměstnanci jiných firem a také živnostníci, všichni pracovali společně. Co se týče energokanálů (kanál zátěžový a kanál nezátěžový), jedná se o kanál, skrz který se vedou např. elektrické kabely, tento energokanál byl podle svědka řádně dokončen, stejně tak i provedení podkladního betonu a finální podlahy v hale byly řádně dokončeny. Práce na dilataci byly také nutné provést, vyplynulo to z charakteristiky haly, aby podlaha nepraskala. Svědek nebyl oprávněn předávat dílo, takže to nečinil, dílo měl předávat zřejmě jeho nadřízený pan , jméno FO, . Svědek pracoval na stavbě po celou dobu, měl na starosti energokanál a veškeré podlahářské práce, zajišťoval a koordinoval tyto práce, zajišťoval veškerý materiál a zajišťoval, aby práce odpovídaly normám. Podle svědka tyto práce byly provedeny řádně, o tom, že by došlo k nějakému předčasnému ukončení prací v důsledku toho, že byl zamezen pracovníkům žalobkyně vstup do areálu, nevěděl. O tom, že v konečné fázi provádění díla nezajistil žalovaný žalobkyni přístup do areálu firmy , Anonymizováno, , také nic nevěděl. Svědek vedl stavební deník a podle něj veškeré záznamy ve stavebním deníku odpovídaly realitě. Když pracoviště opouštěli, podlahové práce včetně energokanálů byly řádně dokončeny. Zda po celou dobu na stavbě pracoval pro žalovaného nebo dílo dokončoval pro , Anonymizováno, , to již nevěděl.

18. Svědkovi byl v rámci svědeckého výslechu předložen při jednání k nahlédnutí stavební deník ( svazek č.l. 197 spisu), dále fotografie z místa stavby ( svazek č.l. 196 spisu ) a předávací protokoly na č.l. 28, 28 p.v. a 29 spisu. Svědek potvrdil, že se jedná o stavební deník, který vedl on sám, připustil, že zde není žádný podpis, ani jeho, psal ho proto, že se stavební deník na stavbách píše. Svědek dále potvrdil, že fotografie založené ve spise prováděl v průběhu stavby také on sám. Podle svědka v předávacích protokolech jsou uvedeny podlahářské práce, na nichž se sám podílel. Doplnil, že tyto práce byly odvedeny a provedeny, nikomu je oficiálně nepředával, ale věc konzultoval s jednatelem společnosti panem , jméno FO, , se kterým spolupracovali. Nepamatoval si již, že by mu někdo vytkl, že by práce byly odvedeny špatně, ani žalovaný. Pokud by tomu tak bylo, byl svědek přesvědčen, že by to bylo někde napsáno nebo by to bylo zasláno firmě a okamžitě by se to řešilo.

19. Z písemného vyjádření společnosti , právnická osoba, z 29. 11. 2024, předložených smluv o dílo a předložených faktur bylo pouze zjištěno, že tato společnost uzavřela jako objednatel s žalovaným jako zhotovitelem v období od 20. 11. 2018 do 15. 8. 2019 několik smluv o dílo, jejichž předmětem bylo zhotovení jednotlivých stavebních součástí rekonstrukce haly této společnosti ve , Anonymizováno, v areálu , Anonymizováno, . Společnost , právnická osoba, nedokázala identifikovat v žádosti konkrétně uvedená díla (dle sporných předávacích protokolů), natož cenu, která za tato díla byla žalovanému vyplacena. Dohodou ze dne 18. 12. 2019 došlo k ukončení spolupráce s žalovaným, čímž byly předčasně ukončeny tři smlouvy o dílo a byl sjednán doplatek za provedené části děl, který byl ze strany této společnosti žalovanému proplacen. Celkově bylo žalovanému zaplaceno 39 123 129 Kč za všechna díla dle všech smluv. Žádné vady nebyly žalovanému vytčeny, nebyla mu ze strany společnosti udělena žádná pokuta. Z faktur doložených , právnická osoba, a ze seznamu proplacených faktur bylo pouze zjištěno, že byly vystavovány žalovaným na různé částky, z nichž ani jedna neodpovídá žádné částce, která byla za dílo účtována žalobkyní žalovanému na základě smlouvy o dílo č. , hodnota, . Ani tyto faktury neobsahují žádné konkrétní údaje, pouze text „fakturuji vám dle smlouvy o dílo “ a číslo smlouvy.

20. Na základě provedeného dokazování, po zhodnocení dalších důkazů soud dospěl k následujícím závěrům:

21. V prvém soudním řízení soud vycházel z uzavřené smlouvy o dílo č. , hodnota, mezi objednatelem ( žalovaným) a zhotovitelem ( žalobkyně), z předávacích protokolů a jednotlivých faktur, kterými žalobkyně své dílo účtovala. Okresní soud dospěl tehdy k závěru, že není pro danou věc rozhodující, zda podpis „ , Anonymizováno, “, který žalovaný nerozporoval, je na předávacím protokolu v kolonce „ za objednatele práci převzal“ anebo nahoře nad nápisem „předávací protokol“ a dospěl k závěru, že všechna díla podle předávacích protokolů byla řádně předána žalovanému, tedy objednateli, a to bez vad.

22. Soud následně respektoval závazný názor odvolacího soudu, který závěr okresního soudu , že dokončeno a žalovaným protokolárně převzato bylo i dílo spočívající v provedení kanálů pro elektroinstalaci (v žalobkyní účtované ceně 1 263 855 Kč) a provedení „II. etapy“ betonových podlah (v ceně 1 791 570 Kč) a tzv. „víceprací“ popsaných ve třetím z protokolů datovaných 9. 9. 2019 v ceně 237 144 Kč (účtované fakturou č. , hodnota, ), označil za předčasný, neboť předávací protokoly z 9. 9. 2019, podepsané jménem „, Anonymizováno, “ nahoře protokolu, v těchto případech jako jediný důkaz neobstojí. V dalším řízení tedy soud řádně poučil žalobkyni podle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby navrhl či označil důkazy potřebné k prokázání, zda a případně v jakém rozsahu byla díla podle předávacích protokolů z 9. 9. 2019 a vícepráce provedeny a jaká byla jejich hodnota.Žalobkyně v dalším řízení doložila jako hlavní důkazy fotografie, které měly být z místa prováděných prací, tedy z haly ve , Anonymizováno, a stavební deník. Obojí měl vyhotovovat svědek , jméno FO, , který na stavbě působil jako technik. Tyto dokumenty však, jak již bylo shora řečeno, nemají žádnou vypovídací hodnotu. Z fotografií je pouze zřejmé, že jsou pořízeny na nějaké stavbě, není zřejmé, na které a kdy, neboť nejsou opatřeny daty. Navíc z výpovědi svědka , jméno FO, jednoznačně vyplynulo, že na díle pracovalo více pracovníků, někteří byli zaměstnanci žalobkyně, ale byli tam i zaměstnanci jiných firem a také živnostníci, všichni pracovali společně. Svědek ani nevěděl, jestli dílo bylo dokončováno pro žalovaného nebo pro někoho jiného. Stejně tak stavební deník, není jako důkaz použitelný, neboť i když obsahuje údaje o počasí a údaje o prováděných pracích, není ani na jednom místě podepsán svědkem, který ho podle svých slov sepisoval, ale hlavně není nikde ani jednou odsouhlasen žalovaným, tedy objednatelem prací. Zpráva , Anonymizováno, pak soudu nepřinesla vůbec žádné potřebné informace, pouze skutečnost, že žalovaný měl s touto společností uzavřeno několik smluv o dílo, žalovanému vše, co si vyúčtoval, bylo proplaceno a žádné pokuty mu účtovány nebyly.

23. Na základě všeho shora uvedeného, včetně skutečnosti, že v prvém soudním řízení sám jednatel žalobkyně připustil, že dílo bylo provedeno z 80 až 85 procent, soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo ničím prokázat, že dílo podle předávacích protokolů z 9. 9. 2019 bylo skutečně a v jakém rozsahu provedeno, tedy dokončeno a předáno ( § 2604 o.z.), tedy že žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ceny díla, případně jeho poměrné části. Za tohoto stavu věci, kdy bez žalovaným podepsaných předávacích protokolů a stavebního deníku nelze ohledně části díla spočívajícího v provedení kanálů pro elektroinstalaci a provedení II. etapy betonových podlah učinit žádný závěr o rozsahu a hodnotě provedeného díla, není možné ani věc posuzovat podle § 2991 o.z. z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nelze určit, zda a případně v jakém rozsahu se žalovaný na úkor žalobkyně obohatil.

24. Soud proto část žaloby do částky 3 292 569 Kč s úrokem z prodlení 10% ročně z této částky od 18. 3. 2020 do zaplacení jako nedůvodnou zamítl.

25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla v celém soudním řízení úspěch do částky 4 108 720 Kč, žalovaný měl úspěch do 3 792 569 Kč, tedy rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a žalovaného činí pouze 7%.