9 C 281/2013

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr Lucií Treglerovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem trvale obec a číslo , PSČ , obec - část obce , doručovací adresa adresa , zastoupená advokátem titul . jméno příjmení , sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalované: ; právnická osoba v likvidaci, IČO sídlem adresa , obec , o určení neexistence zástavního práva

I. Určuje se, že zástavní právo smluvní [číslo] ve výši 53 000 000 ATS, zapsané pro oprávněného [právnická osoba], [adresa], [PSČ], [obec], [IČO] ke stavební parcele [číslo] o výměře 2586 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jejíž součástí je stavba [část obce], [adresa] (občanská vybavenost), stojící na pozemku p.č.: St. [anonymizováno], k pozemkové parcele [číslo] o výměře 2023 m2 (ostatní plocha) a k pozemkové parcele [číslo] o výměře 32 m2 (ostatní plocha), vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou pro [katastrální uzemí], obec Jablonec nad Nisou na listu vlastnictví [číslo], na základě původní listiny – smlouva V2 [číslo] ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum], neexistuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení 18 681 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně ještě za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. v tehdy platném znění domáhala proti žalované určení neexistence zástavního práva zřízeného dle zástavní smlouvy mezi původním vlastníkem nemovitosti společnosti [právnická osoba] v likvidaci a žalovanou k zajištění původního směnečného závazku dlužníka [jméno] [příjmení] vůči žalované k nemovitostem, a to budově č.p [číslo] v [obec], část [část obce] občanské vybavenosti, která stojí na st. [parcelní číslo], k st.p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 2 556 m2, k p.p. [číslo] manipulační plocha, ostatní plocha o výměře 2 563 m2, k p.p. [číslo] jiná plocha, ostatní plocha o výměře 32 m2, vše zapsaného u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou na listu vlastnictví [číslo] pro obec Jablonec nad Nisou a k.ú. [část obce] (dále jen Nemovitosti). Žalobu odůvodnila tím, že podle kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené se [právnická osoba] – [právnická osoba] v likvidaci je žalobkyně výlučným vlastníkem Nemovitostí, na kterých je stále zapsáno již neexistující zástavní právo ve prospěch firmy [právnická osoba], která byla jako zástavní věřitel zapsána z důvodu postoupení pohledávky od původního zástavního věřitele k zajištění pohledávky za [jméno] [příjmení], [rodné číslo], [IČO], na jehož majetek byl dne [datum] vyhlášen konkurs usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. [číslo jednací]. Nemovitosti byly zapsány do konkursní podstaty, ale rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. [číslo jednací] z 22. 7. 2009 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp.zn. [spisová značka] z 14. 1. 2010 bylo pravomocně rozhodnuto, že Nemovitosti jsou z konkursní podstaty vyloučeny a důvodem byla skutečnost, že zástavní právo neexistuje. Na základě rozhodnutí o vyloučení Nemovitostí z konkursní podstaty však nelze žádat o výmaz zástavního práva. Žalobkyně se již žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dříve domáhala neexistence zástavního práva k Nemovitostem proti firmě [právnická osoba], která byla rozsudkem Okresního soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 4. 8. 2006 zamítnuta a rozsudek byl potvrzen Krajským soudem v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 14. 8. 2008 č.j. [číslo jednací]. Důvodem pro zamítnutí byla nakonec skutečnost, že žalovaná firma není ve věci pasivně legitimována. Tento názor byl potvrzen i rozsudkem Nejvyššího soudu ČR. Dle závěrů těchto soudů je pasivně legitimována právě žalovaná [právnická osoba] v likvidaci, neboť je stále směnečným věřitelem, když nebyla prokázána existence rekta doložky na směnce, která je titulem směnečné pohledávky a nedošlo z toho důvodu k cesi směnečného závazku.

2. Soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku a insolvenčního rejstříku, že žalovaná [právnická osoba] v likvidaci, [IČO] je zapsána u Městského soudu v Praze od [datum] pod sp.zn. B [anonymizováno]. Jménem společnosti jednají dva likvidátoři, každý samostatně. Na žalovanou byl sice již dne [datum] prohlášen konkurs Krajským obchodním soudem v [obec] pod sp.zn. [spisová značka], který ke dni rozhodnutí ve věci není dosud ukončen, ale soud dospěl k závěru i z vyjádření tehdejší správkyně konkursní podstaty [titul]. [jméno] [příjmení], že Nemovitosti nepatří do konkursní podstaty žalované, tudíž jednal ve věci s jedním s likvidátorů [titul]. [jméno] [jméno], který zůstal po dobu soudního řízení zcela nečinný a k žalobě, která mu byla doručena, se nevyjádřil.

3. Soud nařídil na den [datum] první jednání ve věci. Ještě před jeho zahájením bylo zjištěno, že podle výpisu z katastru nemovitostí a dokumentů, které byly soudu z katastru zaslány, byly předmětné Nemovitosti znovu dne [datum] zapsány panem [titul]. [jméno] [příjmení] do konkursní podstaty dlužníka [jméno] [příjmení], [datum narození] a bylo zjištěno, že dne [datum] podala u zdejšího soudu firma [právnická osoba] proti firmě [právnická osoba] a [celé jméno žalobkyně] žalobu na určení vlastnického práva k Nemovitostem (vedená pod sp. zn. 5 C 169/2010) a dne 16.6.2011 podal [titul]. [jméno] [příjmení] jako správce konkurzní podstaty úpadce [jméno] [příjmení] opět proti firmě [právnická osoba] a [celé jméno žalobkyně] žalobu o určení vlastnického práva k Nemovitostem (vedená pod sp.zn. [spisová značka]). Podstatou těchto žalob bylo tvrzení, že vlastníkem předmětných Nemovitostí není [celé jméno žalobkyně], ale stále [právnická osoba] – [právnická osoba], neboť kupní smlouva uzavřená touto firmou s kupující [celé jméno žalobkyně] dne [datum], je neplatná. Vzhledem k tomu, že otázka vlastnictví předmětných nemovitostí měla význam pro aktivní legitimaci ve věci určení neexistence zástavního práva, soud řízení ve věci [spisová značka] zdejšího soudu podle § 109 odst.2 písm.c) o.s.ř. přerušil do doby pravomocného vyřešení sporů vedených Okresním soudem v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Usnesení o přerušení řízení nabylo právní moci dne [datum]. Obě věci skončily pro zpětvzetí žaloby zastavením řízení ([spisová značka] s právní mocí výroku o zastavení dne 13. 9. 2017, [spisová značka] s právní mocí výroku o zastavení dne [datum]). Usnesením ze dne 9. 7. 2020 č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto podle § 111 odst. 2 o.s.ř. o pokračování řízení, neboť byly odstraněny překážky, které způsobily přerušení řízení.

4. Dne [datum] žalobkyně s ohledem na úpravu nového občan. zákoníku č. 89/2012 Sb. opravila petit žaloby tak, že se určuje, že neexistuje smluvní zástavní právo ke st.p. [číslo] o výměře 2 556 m2, jejíž součástí je budova č.p [číslo] v [obec], část [část obce], dále k p.p. [číslo] manipulační plocha, ostatní plocha o výměře 2 563 m2, k p.p. [číslo] jiná plocha, ostatní plocha o výměře 32 m2, vše zapsaného u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou na listu vlastnictví [číslo] pro obec Jablonec nad Nisou a k.ú. [část obce].

5. Dopisem z [datum] požádala [titul]. [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] a spol., v.o.s., [IČO], (byla Městským soudem v Praze usnesením ze dne 26.7.2017 č.j. [číslo jednací] ustanovena správcem konkursní podstaty [právnická osoba] v likvidaci na místo původního správce [titul]. [jméno] [příjmení]) o zaslání veškerých dostupných listin k novému posouzení, zda se jedná či nejedná o spor týkající se konkursní podstaty úpadce. Dne [datum] byly dokumenty odeslány a doručeny do datové schránky. Správce konkursní podstaty žalované se již k věci nevyjádřil. Soud proto v řízené v této věci pokračoval s likvidátorem banky, neboť z předložených soudních rozhodnutí je zřejmé, že pohledávka 53 000 000 ATS žalované bance vůbec nevznikla.

6. K soudnímu jednání dne [datum] se likvidátor žalované bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. bez jeho účasti.

7. Zástupce žalobkyně na podané žalobě v plném rozsahu setrval a opravil výměry předmětných pozemků, tak aby souhlasily se zápisem v katastru nemovitostí, s tím, že v žalobě jsou výměry nesprávně uvedeny, a to st. p. č 889 má správně výměru 2 586 m2 a pp. [číslo] má správně výměru 2 023 m2, pp. [číslo] má výměru již v žalobě správně uvedenu, a to 32 m2.

8. Soud nejprve podle § 80 o.s.ř. zkoumal, zda je dán na straně žalobkyně naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není. Soud dospěl k závěru u žalobkyně naléhavý právní zájem k podání určovací žaloby je dán, neboť se jedná o určení zda platně existuje či nikoliv zástavní právo na Nemovitostech, které jsou v jejím výlučném vlastnictví a zástavní právo je zapsáno v evidenci katastru nemovitostí. Bez rozhodnutí o této žalobě nelze se zapsaným zástavním právem nijak manipulovat a tím je zhoršena pozice žalobkyně při dispozici se svým nemovitým majetkem.

9. Soud provedl dokazování výpisem z katastru nemovitostí, smlouvou o zřízení zástavního práva k Nemovitostem z [datum], kupní smlouvou z [datum], rozsudky soudů všech stupňů, týkajících se v různých podobách dané věci.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí, ze smlouvy o zřízení zástavního práva, kupní smlouvy a rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 4. 8. 2006 č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem Nemovitostí, na které je vázáno zástavní právo smluvní [číslo] ve výši 53 000 000 rakouských šilinků (ATS) původně pro [právnická osoba] [obec], filiálku [obec] a to na základě Smlouvy s [jméno] [příjmení] č. V2 [číslo] ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Následně se stal vydražitelem pohledávky [právnická osoba] [jméno] [příjmení], na kterého přešlo zástavní právo na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne [datum]. V mezidobí se vlastníkem zastavených Nemovitostí stala žalobkyně na základě kupní smlouvy z [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Nemovitosti koupila od firmy [právnická osoba] již se zástavním právem pro [právnická osoba] [obec], filiálka [obec] ve výši 53 000 000 ATS. [příjmení] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] s.r.o. [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec] byla [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávky [číslo] souhlasným prohlášením o změně osoby zástavního věřitele k Nemovitostem ze dne [datum] přešlo zástavní právo na firmu [právnická osoba], když tato změna je zapsána v katastru nemovitostí pod sp. zn. Z – [číslo]. Všechny tyto záznamy včetně zástavního práva z rozhodnutí správního orgánu pro Celní úřad [obec] z [datum] (není předmětem žaloby) jsou uvedeny i v posledním soudem zajištěném výpisu z katastru nemovitostí ke dni rozhodnutí, tedy k [datum].

11. Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č.j. [číslo jednací] ze dne 4. 8. 2006 byla zamítnuta žaloba [celé jméno žalobkyně] proti firmě [právnická osoba] o určení neexistence zástavního práva k Nemovitostem, neboť soud tehdy dospěl k závěru, že zástavní právo k zajištění pohledávky [právnická osoba] ve výši 53 000 000 ATS směnkou, bylo zřízeno na základě platných listin a [právnická osoba] – [právnická osoba] je platným zástavním věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávky od [jméno] [příjmení], který pohledávku vydražil od [právnická osoba] Na základě odvolání žalobkyně byl rozsudek okresního soudu potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem –pobočka [obec] ze dne 14. 8.2008 č.j. [číslo jednací] s právní mocí 18. 9. 2008, avšak ze zcela odlišného důvodu, a to nedostatku pasivní legitimace firmy [právnická osoba] ve sporu. Podle odvolacího soudu nebylo sporu o tom, že zástavní právo zanesené do katastru nemovitostí na základě zástavní smlouvy [číslo] s právními účinky vkladu [datum] mělo zajišťovat pohledávku [právnická osoba] jako směnečného rukojmí (tzv. aval). Směnečným rukojemství tak [právnická osoba] ručila za zaplacení směnky vlastní [jméno] [příjmení] (tehdy také jednatel firmy [příjmení] [příjmení] spol s r. o.) ze dne [datum], která zněla na částku 53 000 000 ATS. Nedošlo však k řádnému převodu směnky, neboť obyčejnou cessí podle občan. zákoníku lze práva ze směnky převést jen tehdy, je-li do směnky pojata tzv. rekta doložka, vyjádřená slovy„ nikoli na řad“ nebo jinou doložkou stejného významu (např.„ bez indosace“). Bylo však doloženo, že za účelem převodu avalu [právnická osoba], která je v konkursu, proběhla [datum] z podnětu tehdejší správkyně konkursní podstaty dražba a vydražitelem pohledávky svědčící původnímu avalovi se měl stát [jméno] [příjmení]. Ten následně opět obyčejnou cessí za účelem převodu avalu z předmětné směnky uzavřel s [právnická osoba] s.r.o. coby postupníkem [datum] postupní smlouvu. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyla prokázána existence rekta doložky v předmětné směnce, odvolací soud věc uzavřel s tím, že [právnická osoba] – [právnická osoba] nebyla ve věci pasivně legitimována, tj., že na ní aval nebyl převeden, neboť převod avalu [právnická osoba] postupně až na tuto firmu není možný na základě listin o dražbě, ani podle postupní smlouvy z [datum]. V této věci podala žalobkyně ještě dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, který rozsudkem z 28. 4. 2011 č.j. [číslo jednací] dovolání zamítl, potvrdil správnost názoru krajského soudu s tím, že firma [právnická osoba] se nestala věřitelem zástavním právem zajištěné pohledávky, neboť na ni směnka nebyla platně převedena. Rozhodnutím Nejvyššího soudu byl definitivně ukončen spor o určení neexistence zástavního práva k Nemovitostem vedený proti firmě [právnická osoba] zamítnutím žaloby.

12. Souběžně se shora citovaným sporem o určení neexistence zástavního práva probíhal u Krajského soudu v Ústí nad Labem spor žalobkyně [celé jméno žalobkyně] proti [jméno] [příjmení], správci konkursní podstaty úpadce [jméno] [příjmení] za vedlejšího účastenství firmy [právnická osoba] na straně žalované o vyloučení věcí z konkursní podstaty. Rozsudkem 46 Cm 20/2005 -179 ze dne 22. 7. 2009 bylo rozhodnuto, že předmětné Nemovitosti se vylučují ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce [jméno] [příjmení]. Základem rozhodnutí byla prokázaná skutečnost, že žalobkyně je vlastníkem Nemovitostí a zástavní právo k nim nevzniklo. Pohledávka banky, která měla být zajištěna zástavním právem, ve výši 53 000 000 ATS neexistuje, neboť záruku [právnická osoba] za 53 000 000 [příjmení] [jméno] [příjmení] neposkytla, resp. byla zrušena, a to odstřižením avalu od směnky, proto bance pohledávka ve výši 53 000 000 ATS nevznikla, tedy neexistuje. Rozsudek byl potvrzen jako věcně správný rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 1. 2010 č.j. [číslo jednací] s odůvodněním, že bylo prokázáno, že [příjmení] [příjmení], a s. nikdy částku 53 000 000 ATS úpadci [jméno] [příjmení] neposkytla a zástavní právo nezajišťovalo žádnou jinou pohledávku za úpadcem, nebyl zde dán ani důvod pro realizaci zástavního práva. Jestliže nebylo prokázáno, že by [právnická osoba] sumu 53 000 000 ATS z titulu směnečného rukojemství poskytla, nemohla bance vzniknout z tohoto titulu ani pohledávka, která by mohla být uspokojena realizací zástavního práva.

13. Podle § 134 o.s.ř. listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Podle § 135 odst.2 o.s.ř. soud otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

14. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že smlouvou V2 [číslo] ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] bylo zřízeno zástavní právo smluvní k předmětným Nemovitostem [číslo] ve výši 53 000 000 ATS, a to podle § 151b odst.1, 2 občan. zákoníku č. 40/1964 Sb. Zástavní právo je v současné době v katastru nemovitostí zapsáno pro [právnická osoba] na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne [datum] a souhlasného prohlášení o změněn osoby zástavního věřitele postoupením pohledávky z [datum] a vázne na Nemovitostech, které jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Vzhledem k tomu, bylo ve shora citovaných soudních řízeních prokázáno, že [příjmení] [příjmení], a s. nikdy částku 53 000 000 ATS úpadci [jméno] [příjmení] neposkytla a zástavní právo nezajišťovalo žádnou jinou pohledávku za úpadcem, nebyl zde dán ani důvod pro realizaci zástavního práva. Jestliže nebylo prokázáno, že by [právnická osoba] sumu 53 000 000 ATS z titulu směnečného rukojemství poskytla, nevznikla žalované z tohoto titulu ani pohledávka, která by mohla být uspokojena realizací zástavního práva. Je tedy jednoznačné, že pokud nevznikla pohledávka [právnická osoba] ve výši 53 000 000 ATS, nemůže existovat zástavní právo, smlouva z [datum] je od počátku neplatná a neplatné jsou i další úkony na tuto smlouvu navazující, tedy Nemovitosti nejsou zatíženy tímto smluvním zástavním právem.

15. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl.

16. Vzhledem k tomu, že měla žalobkyně měla ve věci plný úspěch, přiznal jí soud proti žalované podle § 142 odst.1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady zahrnují zaplacený soudní poplatek 2 000 Kč a podle vyhl.č. 177/1996 Sb. v platném znění (advokátní tarif) odměnu vypočtenou z tarifní hodnoty 35 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm.a cit. vyhl.), za jeden úkon právní pomoci tak činí odměna 2 500 Kč (§ 7 bod 5 cit. vyhl.). Odměna tak činí za 3 úkony (příprava a převzetí zastupování, sepis žaloby a účast u jednání [datum]) 7 500 Kč a ve výši jedné poloviny odměny za účast u soudu dne [datum], kdy se nakonec jednání nekonalo ve výši 1 250 Kč. Odměna celkem činí 8 750 Kč. Dále náleží zástupci žalobkyně náhrada hotových výdajů za každý učiněný úkon po 300 Kč (§ 13 odst., tedy celkem 900 Kč a náhrada za čas promeškaný na cestě k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou a zpět ke dvěma jednáním za každou i jen započatou půlhodinu po 100 Kč, tedy celkem za 16 půlhodin 1 600 Kč (2x po 8 půlhodinách dle § 14 odst.3 cit. vyhl.) Mezi účelně vynaložené náklady zástupce žalobkyně náleží i cestovné ke dvěma jednáním a zpět: a) dne [datum] osobním vozem [příjmení] [jméno] [registrační značka] s průměrnou spotřebou benzinu BA 95 6,93 l [číslo] km (dle technického průkazu vozidla). Při ceně benzinu 29, 70 Kč 1 l a paušální náhradě za jeden ujetý km 3, 80 Kč (dle vyhl.č. 385/2015 Sb.) činí náhrada ze jeden kilometr 5, 85 Kč. Za ujetých 214 km ([obec] [obec] a zpět) tak náhrada cestovného činí 1 252 Kč, b) dne [datum] osobním vozem [příjmení] [jméno] [registrační značka] s průměrnou spotřebou motorové nafty 6,00 l [číslo] km (dle technického průkazu vozidla). Při ceně nafty 27, 20 Kč 1 l a paušální náhradě za jeden ujetý km 4, 40 Kč (dle vyhl.č. 589/2020 Sb.) činí náhrada ze jeden kilometr 6,0 Kč. Za ujetých 214 km ([obec] [obec] a zpět) tak náhrada cestovného činí 1 284 Kč. Z odměny, paušálních náhrad a cestovného ve výši 13 786 Kč přiznal soud zástupci žalobkyně podle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH (osvědčení o registraci plátce daně bylo soudu doloženo) ve výši 2 895 Kč Celkem přiznané náklady řízení činí 18 681 Kč. Vzhledem k tomu, že nárok na náhradu nákladů řízení byl přiznán jako nový nárok až tímto rozsudkem, jedná se o pohledávku za majetkovou podstatou žalované.