9 C 8/2020

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Treglerovou ve věci žalobců: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa , obec ; b) celé jméno žalobkyně , narozený dne datum bytem adresa , obec oba zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované bytem adresa , obec zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o stanovení povinnosti provést úpravy pozemku, o zaplacení 22 720 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba na uložení povinnosti žalované upravit výšku terénu na svém pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] a obci [obec] v jeho jižní části, a to konkrétně v místě podél dělící zdi na hranici s pozemkem p. [číslo] v k.ú. [část obce], a to po celé její délce tak, aby dosahovala úrovně 612,6 m nad mořem, tj. 50 cm pod napojení betonové spodní části dělící zdi na vrchní vyzdívanou část zdi, a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku, se zamítá.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení 22 720 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky ode dne podání žaloby do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované náklady řízení 19 040 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].</b> <b>IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náklady znalečného ve výši 17 435,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>V. Žalobci jsou povinni doplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou soudní poplatek ve výši 1 136 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>VI. Po právní moci rozsudku bude žalované vrácena složená záloha na vypracování znaleckého posudku ve výši 2 000 Kč.</b> 1. Žalobou podanou dne 19. 6. 2020 se žalobci domáhali proti žalované 1) uložení povinnosti žalované upravit výšku terénu na svém pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] a obci [obec] v jeho jižní části, a to konkrétně v místě podél dělící zdi na hranici s pozemkem p. [číslo] v k.ú. [část obce], a to po celé její délce tak, aby dosahovala úrovně 612,6 m nad mořem, tj. 50 cm pod napojení betonové spodní části dělící zdi na vrchní vyzdívanou část zdi, a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku, a zároveň 2) zaplacení 22 720 Kč s úrokem z prodlení 10% ročně ode dne podání žaloby do zaplacení. Žalobu odůvodnili tím, že žalobci mají ve společném jmění manželů [číslo] pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba –rodinný dům [adresa] a zároveň pozemku p. [číslo] (ostatní plocha). Zbylých [číslo] nemovitostí je ve výlučném vlastnictví žalobce. Žalovaná je výlučnou vlastnicí pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa] a pozemku p. [číslo] (ostatní plocha). Všechny pozemky se nacházejí v k.ú. [část obce], obec Jablonec nad Nisou a sousedí spolu. Mezi pozemkem p. [číslo] p. [číslo] je vybudována dělící zeď o výšce 2,75m, která se táhne po celém severním okraji pozemku žalobců a tvoří jednotný funkční celek s jejich rodinným domem. Zeď byla vybudována nákladem žalobců, resp. jejich právních předchůdců. V současné době, nejméně od jara 2017 je na pozemku žalované p. [číslo] přímo sousedícím se zdí, vlivem nepovolených terénních úprav terén až ve výšce 180 cm pod horním lícem dělící zdi, tedy terén přesahuje betonovou podezdívku a dosahuje až k úrovni, kde je na betonovou podezdívku vyzděná vrchní část provedená z pórobetonových tvárnic. O této skutečnosti se žalobci tvrdili při místním šetření dne 12. 7. 2019 za účasti pracovnice Odboru stavebního a životního prostředí Magistrátu města Jablonec nad Nisou. Oproti schválené projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení rodinného domu žalované je tedy terén podél dělící zdi neoprávněně navýšen o 0,5 – 1,0 m a v místě styku s dělící zdí nemá žádnou dodatečnou úpravu např. zpevněným odtokovým žlabem a vlivem toho dochází k pronikání vlhkosti z dešťových a sněhových srážek do vyzdívané části zdi, v důsledku čehož vznikají ve zdi trhliny. Zvýšená vlhkost zdi byla rovněž potvrzena měřením zkušební laboratoře. Kromě vlhkosti je dělící zeď žalobců poškozována i tlakem zeminy působícím z pozemku žalované. Zeď nebyla konstruována jako zěď opěrná, ale pouze jako dělící a není na takový tlak zeminy uzpůsobena. Žalobce žalovanou v minulosti ústně vyzýval žalovanou ke zjednání nápravy, ta na jeho výtky nereagovala. Na písemnou předžalobní výzvu žalovaná reagovala popřením toho, že by vady zdi byly způsobeny zvýšením jejího terénu a zároveň popřela, že by terén byl zvýšený. Žalobci tedy požadovali snížení výšky terénu na pozemku žalované p. [číslo] zároveň se domáhali náhrady škody 17 700 Kč, což představuje částku, kterou žalobci budou muset vynaložit na stavební práce pro uvedení dělící zdi do původního stavu, dále částky 4 000 Kč za vypracovaný znalecký posudek a 1 020 Kč za provedenou zkoušku vlhkosti zdiva.

2. Žalovaná nerozporovala skutečnost, že dělící zeď vykazuje trhliny, s žalobou však nesouhlasila a navrhla její zamítnutí v plném rozsahu s odůvodněním, že svá práva k pozemku vykonává v mezích zákona i stavebního povolení. Ve svém písemném vyjádření uvedla, že podle výkresu„ Situace“ rodinného domu žalované zpracovaného Stavoprojektem [obec] a schváleného Stavebním úřadem [obec] [číslo] z XII/89 je výška terénu na pozemku žalované uvedena UT 612,60 m.. u paty domu, ale na vzdálenějším konci pozemku je uveden RT i UT 613,75, přičemž v tomto vzdálenějším rohu je RT i UT 614,25 m.. V prostoru zahrady je skalní podloží, na kterém je přibližně 30 cm zeminy, což neumožňuje snížení terénu. Směrem ke společné hranici s pozemkem žalobců kamenné podloží končí a vytváří zlom. Právní předchůdci žalobců tedy založili dělící stěnu na méně únosném podloží, což podle žalované může být jedním z důvodů poruch zdi. Podle výkresu„ Situace“ rodinného domu žalobců ke stavebnímu povolení ze dne 28. 6. 1988 u paty domu směrem do zahrady je uvedena výška UT 612,10 m.. Na zadní straně zahrady u dělící zdi je pak uvedena výška RT 613,75 a UT 613,00 m.., tedy snížena by měla být pouze o 75 cm oproti původní výšce rostlého terénu. Tyto parametry však žalobci nedodrželi, navíc přibližně 120 cm od paty základů dělící zdi vyhloubili jámu pro bazén o hloubce přibližně 200 cm, který v současné době částečně bourají, stejně jako část dělící zdi s trhlinou. Co se týče odvodňovacího žlabu, tento nelze realizovat, neboť stavba rodinného domu žalované má rovnou střechu s odváděním srážkové vody středovým svodem. Dešťová kanalizace proto na zahradní části pozemku není vybudována a předpokládá se pouze vsakování dešťové vody na pozemku. Pokud by byl podél zdi vybudován žlab, případná voda z oplechování zdi by stékala k patě rodinného domu žalované a tam se hromadila. Proto by musela být dodatečně odváděna kanalizací dešťovou, což by bylo technicky i finančně náročné a znamenalo by to převedení povinnosti žalobců na žalovanou, což žalovaná považuje za diskriminační. Ve svém vyjádření žalovaná upozornila i na to, že samotná konstrukce dělící zdi vykazuje projektové i realizační pochybení a sporná je i otázka založení betonové zdi. Dále zeď na přechodu mezi betonovou a pórobetonovou částí nemá vodorovnou hydroizolaci, což zřejmě způsobuje vzlínání zemní vlhkosti do horní části zdiva, a to s ohledem na to, že na straně pozemku žalované nebyla žalobci zabudována svislá vodotěsná izolace. Žalovaná sama na svůj náklad na betonovou část zdi původně přivařila asfaltový izolační pás, který byl před několika lety na přání žalobců vyměněn za nopovou fólii. Dále na vrchní části zdi je oplechování, které bylo na zeď žalobci položeno vodorovně, což při dešti nebo tání sněhu způsobuje stékání vody jak na pozemek žalobců, tak na pozemek žalované. Co se týče tvrzení žalobců, že žalovaná přihrnula zeminu k dělící zdi do takové výšky, že způsobuje vlhnutí zdi a její degradaci, toto žalovaná zcela odmítla jako nepravdivé.

3. Před soudem účastníci setrvali na svých stanoviskách. Podle tvrzení žalobce je zeď poškozena z obou stran a podle jejich názoru výlučným zaviněním ze strany žalované. Zeď začala být poškozena od roku 2017, kdy žalovaná prováděla terénní úpravy v rozporu s projektovou dokumentací a stavebním povolením. Zeď, která nese oficiální název,,nosná zeď zimní zahrady“ není označena ve stavební dokumentaci ani jako opěrná ani jako dělící. Stavěli ji rodiče žalobce někdy v roce 1989 společně s domem na pozemku, zeď je tedy součástí domu. Situace se zhoršila v roce 2017, kdy žalovaná prováděla terénní úpravy na svém pozemku. Vzhledem k tomu, že se začaly tvořit ve zdi spáry, na jaře 2017 se sešel s žalovanou i s jejím synem, zeď společně prohlédli z obou stran a dohodli se ústně, že společnými silami zeď opraví. Následně mu bylo žalovanou sděleno, že už nic opravovat nebude, neboť byla do spáry vložena nopová fólie a tím je věc vyřešena. Podle názoru žalobce nopová fólie není určena jako hydroizolace, ale pouze jako kryt na hydroizolaci, která tam však není. Proto docházelo k praskání zdi dále. Žalovaná na dopisy a výzvy žádným způsobem nereagovala. Ještě v červenci 2019 se konala schůzka se zástupkyní stavebního úřadu přímo na místě, byla přítomna i žalovaná, opět byla zeď prohlédnuta z obou stran a do zápisu se žalovaná vyjádřila tak, že zeminu, která je navíc na pozemku v rozporu se stavební dokumentací, odstraní. Následně si to však rozmyslela a sdělila stavebnímu úřadu, že souhlas udělila pod nátlakem. K jámě na bazén tvrdil, že tato byla vykopána v souvislosti s výstavbou domu a zdi neboť rodiče žalobce zde chtěli mít místo zimní zahrady bazén. Jedná se o vybetonovanou konstrukci ze začátku 90 let o rozměrech přibližně 6x3 metry a na dně je železobetonová deska. Tento bazén nikdy nebyl napuštěn vodou, nikdy jako bazén nesloužil a žalobce ho v současné době zavezl zatím sutí. Na zeď, která je předmětem sporu toto nemělo nikdy žádný vliv. Na základě znaleckého posudku [celé jméno znalce], který si žalobci nechali před podáním žaloby zpracovat, v současné době zeď ze své strany sanovali. Podle žalobce sanovat zeď ze strany pozemku žalované je možné pouze v případě, že odstraní zeminu na svém pozemku podél zdi přibližně o 1 metr.

4. Podle tvrzení žalované došlo k poškození zdi výlučně v důsledku zavinění ze strany žalobců a to pod vlivem jejich zemních prací, žádné terénní úpravy v rozporu s projektovou dokumentací neprováděla. Žádná sanace zdi s ní projednána v současnosti nebyla. Terénní úpravy na jejím pozemku jsou přesně podle situace a plánu, žádný terén na jejím pozemku zvyšován nebyl. S obsahem znaleckého posudku [celé jméno znalce] nesouhlasila.

5. Z informací o pozemcích z registru katastru nemovitostí soud ověřil, že žalobci mají ve společném jmění manželů [číslo] pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba –rodinný dům [adresa] a zároveň pozemku p. [číslo] (ostatní plocha). Zbylých [číslo] nemovitostí je ve výlučném vlastnictví žalobce. Žalovaná je výlučnou vlastnicí sousedního pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa] a pozemku p. [číslo] (ostatní plocha). Všechny pozemky se nacházejí v k.ú. [část obce], obec Jablonec nad Nisou.

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že mezi pozemkem žalobců p. [číslo] pozemkem žalované p. [číslo] je vybudována dělící zeď (nosná zeď zimní zahrady) o výšce 2,75 m, která tvoří jednotný funkční celek s rodinným domem žalobců [adresa], že byla vybudována nákladem rodičů (právních předchůdců) žalobce v době kolem roku 1989 a patří tedy do vlastnictví žalobců. Mezi účastníky také nebylo sporu o tom, že zeď v době podání žaloby vykazovala poškození formou trhlin. Jedinou spornou otázkou zůstaly příčiny poškození zdi, kdy žalobci tvrdili, že k poškození došlo výlučně vlivem nepovolených terénních úprav na pozemku žalované a navýšením zeminy u zdi ze strany pozemku žalované, s čímž žalovaná nesouhlasila.

7. Za účelem vyřešení této sporné otázky soud provedl dokazování znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] 2019 z [datum] se zprávou o zkoušce hmotnostní vlhkosti vzorku pórobetonu [číslo] 2019 z 9. 12. 2019, dodatkem k tomuto posudku z 22. 4. 2022, fakturami znalce a [právnická osoba] s.r.o., výzvami žalobců na adresu žalované k odstranění zeminy z jejího pozemku od dělící zdi ze dne 4. 1. 2020 a 19. 1. 2020, žádostí žalobců na odbor stavebního a životního prostředí magistrátu města Jablonec nad Nisou o vyjádření terénním úpravám žalované z 15. 2. 2020, sdělením tohoto odboru z 27. 3. 2020, předžalobní výzvou ze strany zástupkyně žalobců z 6. 4. 2020 s podacím lístkem, znaleckým posudkem [celé jméno znalce] ze dne 10. 12. 2021 a výslechem obou znalců, protokolem odboru stavebního a životního prostředí magistrátu města Jablonec nad Nisou z 12. 7. 2019, návrhem dohody účastníků z 3. 9. 2019, výslechem svědkyně [celé jméno svědkyně].

8. Z posudku [celé jméno znalce], jehož součástí je i zpráva o zkoušce hmotnostní vlhkosti, který znalec doplnil dne 22. 4. 2022 znaleckou doložkou podle § 127a o.s.ř., soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. byla provedena zkouška vlhkosti odebraných vzorků pórobetonu z předmětné dělící zdi. Vlhkost vzorku byla stanovena z rozdílů hmotnosti vlhkého a vysušeného vzorku, kdy byl zjištěn rozdíl v hmotnosti 10,0 g a okamžitá vlhkost 16,4%, což klasifikuje vlhkost velmi vysokou. Podle posudku se terén pozemku žalované nachází ve výšce 180 cm pod horním lícem dělící zdi a tím výška terénu dosahuje až k úrovni, kde je na betonovou část zdi vyzděna vrchní část provedená z pórobetonových tvárnic. Terén u dělící zdi na pozemku žalované je navýšen o 50 cm oproti projektové dokumentaci, což způsobuje značnou vlhkost zdi a v období mrazu dochází k rozrušování zdiva, které při pevnostech pórobetonu 3 MPa není mrazuvzdorné. Na vrchní vyzdívané části zdi podle znalce vznikly škody způsobené vysokým provlhčením zdiva a došlo ke vzniku svislých a vodorovných trhlin. Je nutné podle znalce ze strany žalované snížení terénu na povolenou úroveň, tedy na kótu 612,6 m. n. m., čímž se zamezí i působení zemního tlaku, na který zeď není konstruována, neboť je zhotovena jako zeď dělící, nikoliv opěrná. Znalec vyčíslil náklady na odstranění vlhkosti zdiva a opravu trhlin na částku 17 700 Kč. Znalec vyúčtoval žalobcům fakturou [číslo] 2019 náklady spojené s vypracováním posudku ve výši 4 000 Kč se splatností 30. 12. 2019 a [právnická osoba] vyúčtovala žalobcům náklady spojené s provedením zkoušky vlhkosti ve výši 1 020 Kč se splatností 24. 12. 2019.

9. Na základě toho znaleckého posudku vyzvali dopisy ze dne 4. 1. 2020 a 19. 1. 2020 žalobci žalovanou k odstranění zeminy podél dělící zdi na jejím pozemku a k úhradě nákladů za znalecký posudek a zkoušku vlhkosti a nákladů za odstranění vad zdi do 15. 2. 2020. Zároveň požadovali umožnění přístupu na pozemek žalované, aby po odstranění zeminy mohli provést její potřebnou sanaci. Dopisem ze dne 15. 2. 2020 se poté žalobci obrátili na Magistrát města Jablonec nad Nisou, odbor stavebního a životního prostředí, stavební úřad s žádostí o vyjádření k terénním úpravám na pozemku žalované p. [číslo] na což tento odbor reagoval sdělením ze dne 27. 3. 2020, že terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím a pokud nedochází k nakládání s odpady nevyžadují podle § 80 odst. 3 písm.a) z.č. 183/2006 Sb. rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas. Dále sdělil, že při kontrolní prohlídce dne 12. 7. 2019 byl zjištěn rozpor mezi schválenou projektovou dokumentací a skutečným stavem výšky terénu na pozemku p. [číslo] žalobci byli poučeni, že pokud jim vznikla škoda způsobená touto úpravou terénu, musí se obrátit na soud. Předžalobní výzvou ze dne 6. 4. 2020 odeslanou doporučeně prostřednictvím České pošty dne 8. 4. 2020 byla žalovaná ještě zástupkyní žalobců vyzvána znovu k úpravě terénu podél zdi a zaplacení celkem 22 720 Kč.

10. Vzhledem k zásadnímu nesouhlasu žalované se znaleckým posudkem [celé jméno znalce], který byl vypracován pouze na základě zadání žalobců před podáním žaloby, nechal soud vypracovat znalecký posudek znalcem [celé jméno znalce] (posudek ze dne 10. 12. 2021 [číslo]). Podle nálezu znalce při místním šetření bylo zjištěno, že dělící zeď je již nyní součástí dostavěné zimní zahrady žalobců, zdivo bylo dle sdělení žalobce provedeno jako sendvičové, právě proto, aby byly eliminovány negativní jevy projevující se v původním zdivu. Znalcem byla provedena i kopaná sonda v zahradě žalované. Podle závěrů znalce objevená základová spára betonové zdi, která je nyní překrytá zeminou na pozemku žalované, je prakticky ve výšce upraveného terénu pozemků žalobců. Založení zdi je nedostatečné, základ dříve (před stavbou zimní zahrady) promrzal (správně by měl být základ ještě o 800 až 1100 mm zahlouben), tudíž mohlo docházet k pohybům zdiva a tím i praskání stěny. Výška současného upraveného terénu na pozemku žalované u zdi byla zjištěna výše, než předpokládal projekt, a to o cca 350 – 360 mm. Z hlediska terénu dle projektu výše zmíněného tedy není žádný problém, na pozemku žalované nebyly prováděny žádné úpravy, které by poškozovaly nosnou zeď zimní zahrady žalobců. Podle znalce muselo zejména v zimních měsících docházet k pronikání srážkové vlhkosti do zdi. Ohledně poškození zdi je podle znalce nejpravděpodobnější příčinou jejího poškození základ v nedostatečné nezámrzné hloubce, případně vazba tvárnic v místě trhliny svislé. Trhlina vodorovná je způsobena přechodem různých zdících a izolačních materiálů.

11. Z výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce] soud zjistil, že při výsledku kopané sondy došli až na konec základové zdi a pod tímto betonovým základem nezjistili žádný další základ. Ze strany pozemku žalované byla tato část základové zdi chráněna před vlivy mrazu a povětrnostními vlivy nasypanou zeminou a ze strany pozemku žalobců v době před stavbou zimní zahrady tato stěna před promrzáním chráněna nebyla. Podle znalce se tedy lze domnívat, že podloží pod takto postavenou zdí mohlo vlivem zámrzných cyklů nepatrně sedat případně se nepatrně zvyšovat, což mohlo být i příčinnou trhlin ve zdi. Nelze přesně určit příčinu poruchy zdiva, protože tvárnice, zejména s tak tlustým maltováním mezi jednotlivými zdícími prvky vykazovaly velmi velkou smrštivost i roztažnost vlivem tepelných podmínek a téměř žádné zdivo z těchto tvárnic postavené v ČR nemá zcela bezvadný stav, vždy je tam nějaká trhlina. Nemůže tedy znalec určit, na kolik přesně se na poškození této zdi podílel vliv podmrzání základů, případně smršťování kusu staviva, ze kterého je zeď postavena. To znamená, že zdivo, které je předmětem sporu, mohlo být a je dosud zatíženo v určité části zhruba 2,5 m délky zhruba o nějakých 10 – 30 cm zeminou více, ovšem vzhledem k tomu, jakým způsobem je nyní zeď zatížena polovinou střechy zimní zahrady, tak je toto zatížení zeminou v podstatě nijaké, bez vlivu. V současné době je zeď zcela funkční. V době místního šetření praskliny byly vidět. Podle znalce pokud by žalovaná snížila terén na svém pozemku, rozhodně by to nezabránilo prasklinám zdi. Starý betonový základ, který zmiňuje žalobce, znalec neobjevil. Kopali sondu zhruba do hloubky 86 cm v tom daném místě a pod vlastní základovou stěnou nezjistili nic, jenom další hlínu. Vodorovná hydroizolace zdi začíná na pozemku [číslo] na kótě 612,10, poté v polovině základového zdiva stoupá kolmo nahoru na úroveň 612,96 a pod zdivem z plynosilikátů vodorovně pokračuje směrem k pozemku [číslo]. Hydroizolace je 18 cm průměrně nad terénem a v zimních měsících může docházet k tomu, že sníh může být výše, než 18 cm, tedy i nad hydroizolaci.

12. Z výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce] soud zjistil, že znalecký posudek byl vypracován na žádost žalobců, že na dělící zdi vznikly poruchy, odpadává omítka a jsou tam praskliny, požadoval i vyčíslení nákladů na opravu zdi. Znalec ohledal zeď, měl k dispozici podklady od žalobce. Znalec nechal posoudit vlhkost zdi, která je z plynosilikátových tvárnic, odebral vzorek, provedla se zkouška v laboratoři, výsledek vlhkosti byl vysoký. Hledala se příčina, žalobce myslel si, že u zdi na pozemku žalované přiléhá terén výš než by měl. Na základě schématického nákresu žalobce, znalec byl na koruně zdi, měřil výšku terénu a kóty si ověřil měřením a zjistil, že terén na sousední straně, přiléhá svou úrovní k výši ložné spáry mezi betonovou částí dolní zdi a vrchní částí, která je vidět. Podle znalce veškeré vody a srážky by mohly promáčet zeď tímto způsobem z pozemku žalované. Poté společně s žalobcem procházeli dokumentaci, kterou poskytl žalobce, porovnávali výškové kóty a z toho vyšlo, že by zemina u zdi na pozemku žalované měla být o 50 cm níž než je ložná spára. Tento zvýšený terén podle znalce způsoboval vlhkost zdi. Byly vidět trhliny zdi, znalec odhadl podle svého názoru náklady na opravu zdi. Znalec vycházel z informací žalobce a sondy žádné neprováděl a neřešil ani hloubku založení zdi. Setrval na tom, že k poškození zdi došlo vlivem vlhkosti, která byla způsobena navýšením terénu na pozemku žalované.

13. Z protokolu o úkonu sepsaného dne 12. 7. 2019 [celé jméno svědkyně], referentky Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru stavebního a životního prostředí, bylo zjištěno, že již dne 12. 7. 2019 se konala kontrolní prohlídka stavby zimní zahrady žalobců na základě stavebního povolení vydaného dne 28. 6. 1988 v souvislosti s žádostí žalobců na změnu stavby před dokončením. Přítomen byl i žalobce i žalovaná, kteří protokol podepsali. Podle obsahu protokolu bylo na místě dohodnuto, že s ohledem na stáří a kvalitu zdi bude tato odbourána a na stejném místě postavena nová, do výšky 30 cm bude provedeno zateplení a izolace a dojde ke snížení terénu na pozemku p. [číslo] na výšku dle projektové dokumentace a bude zajištěn terén proti sesuvu na pozemku p. [číslo] společnými silami vlastníků sousedních pozemků (žalobci a žalovaná). Podle tohoto protokolu byl vypracován i návrh dohody mezi žalobci a žalovanou s datem 3. 9. 2019, o kterém soud nezjistil, kdo ho vypracoval, když účastníci řízení tvrdili, že ho nezpracoval nikdo z nich. Žalobci se nakonec s žalovanou nedohodli na změně stavby zimní zahrady, proto vzali žádost o povolení změny stavby zpět a zimní zahrada byla dostavěna podle původní projektové dokumentace, což potvrdila i svědkyně [celé jméno svědkyně]. Z její výpovědi soud dále zjistil, že nejprve přišlo upozornění ze strany žalované, že se na pozemku žalobců něco staví, proto bylo provedeno první kontrolní šetření, byly zajištěny dokumenty, ze kterých bylo zjištěno, že někdy v roce 1986 a 1987 bylo povoleno postavit řadový domek se stavbou zimní zahrady. Na místě ale bylo zjištěno, že se na pozemku žalobců nachází bazén, který nebyl součástí stavebního povolení, žalobci proto bylo přislíbeno, že bazén bude odstraněn. Byla provedena v roce 2020 asi 3x kontrolní prohlídka na místě, bazén byl skutečně odstraněn, místo toho byla postavena zimní zahrada podle původní dokumentace a bylo schválena její změna v užívání jako další obytné místnosti. Z projektových dokumentací staveb na obou pozemcích tedy na pozemku žalobců i žalované bylo zjištěno, že pozemek resp. terénní úpravy pozemku žalované jsou navýšeny přibližně o 50 cm oproti schválené dokumentaci, a to zejména u hraniční zdi. Tuto záležitost nijak neřešila, neboť toto terénní navýšení nepodléhá žádnému územnímu souhlasu ani povolení, proto se tím stavební úřad více nezabýval.

14. Soud hodnotil provedené důkazy podle § 132 o.s.ř. podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

15. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že se jedná o spor mezi sousedy pozemků p. [číslo] (žalobci) a p. [číslo] (žalovaná) v k.ú. [část obce], jejichž pozemky odděluje zeď o výšce 2,75 m ve vlastnictví žalobců, která byla postavena rodiči žalobce již někdy v roce 1988, je tedy zřejmé, že po tolika letech začala vykazovat vady, konkrétně trhliny, o čemž svědčí i protokol o místním šetření z 12. 7. 2019, kdy bylo dohodnuto, že s ohledem na stáří a kvalitu zdi bude tato odbourána a na stejném místě postavena nová a dojde ke snížení terénu na pozemku p. [číslo] na výšku dle projektové dokumentace a bude zajištěn terén proti sesuvu na pozemku p. [číslo] společnými silami vlastníků sousedních pozemků. K realizaci této dohody nedošlo, žalovaná tvrdila, že tento protokol podepsala pod nátlakem a následně proti němu podala námitky, což však není pro daný spor rozhodující. Vzhledem k tomu, žalobci nechali vypracovat znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] a pod jeho vlivem se rozhodli starou zeď nebourat, ale opravit z pohledové strany žalobců. Starý nefunkční bazén žalobci odstranili a postavili zimní zahradu podle původní projektové dokumentace. Žalobci tvrdili, že vlhkost a trhliny této zdi byly způsobeny výlučně žalovanou navýšením terénu oproti projektové dokumentaci u zdi ze strany pozemku žalované, žalovaná tvrdila, že k žádnému navýšení terénu u zdi v rozporu s projektovou dokumentací na jejím pozemku nedošlo a vlhkost a praskliny zdi jsou způsobeny absencí vodorovné hydroizolace a nesprávného založení zdi ze strany žalobců, resp. jejich právních předchůdců. Bylo bezpochyby prokázáno jak ze sdělení Magistrátu města Jablonec z 27. 3. 2020, tak i z obou znaleckých posudků, že terén pozemku [parcelní číslo] žalované navýšen oproti projektové dokumentaci navýšen byl, byť podle znalce [příjmení] [celé jméno znalce] nejméně o 0,5 m a podle znalce [příjmení] [celé jméno znalce] o 350 až 360 mm. Tyto terénní úpravy, jak již bylo shora řečeno podle z.č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) nevyžadují ani rozhodnutí stavebního úřadu o změně využití území ani územní souhlas. Rozhodující pro danou věc tedy bylo ze strany žalobců prokázat, že toto navýšení na pozemku žalované bylo výlučně příčinou vzniku škody na dělící zdi, tedy majetku žalobců, což se žalobcům nepodařilo. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] sice dospěl k tomuto závěru, neboť podle něho navýšení terénu pozemku žalované výlučně způsobilo vlhnutí zdi a tím docházelo k jejímu poškození, tedy trhlinám. Oproti tomu znalec [příjmení] [celé jméno znalce] považuje za hlavní příčiny nedostatečné založení zdi v nezámrzné hloubce, kdy základ měl být ještě o 800 až [číslo] mm zahlouben, případně vazba tvárnic v místě trhliny svislé. Trhlina vodorovná naopak měla být způsobena přechodem různých zdících a izolačních materiálů. Navýšení terénu na pozemku žalované podle něj poškození zdi nezpůsobilo.

16. Vzhledem k tomu, že žalobci po výslechu obou znalců, kdy viděli i slyšeli zásadní odlišnosti posudků, nenavrhli soudu provedení třetího, revizního znaleckého posudku, ač byli řádně poučení podle § 119a o.s.ř., soud při svém rozhodování vycházel ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce]. Tento znalec byl ustanoven soudem bez znalosti účastníků řízení, byl seznámen s obsahem spisového materiálu, na místě provedl i kopané sondy, zaměřil se dle zadání soudu na zjištění všech možných příčin poškození zdi, naproti tomu Ing. [celé jméno znalce] provedl posudek pouze na základě informací a zadání žalobců a zaměřil se pouze na zkoumání vlhkosti zdi, což spojil s navýšeným terénem na pozemku žalované.

17. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nebylo ničím prokázáno, že žalovaná navýšením terénu svého pozemku způsobila na majetku žalobců výlučně svým zaviněním škodu v podobě poškození dělící zdi mezi pozemky, nemůže tedy nést za toto poškození odpovědnost podle občanského zákoníku, tedy jí nemůže být uloženo snížit terén svého pozemku a nemůže jí být ani uloženo zaplatit žalobcům náklady na opravu jejich majetku 17 700 Kč, ani náklady spojené s posudkem Ing. [celé jméno znalce]. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

18. Vzhledem k tomu, že měla žalovaná ve věci plný úspěch, přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady zahrnují odměnu za právní zastupování podle vyhl. [číslo] Sb, (advokátní tarif, dále jen AT) z tarifní hodnoty celkem 32 720 Kč (žalobní petit I. - 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 AT, žalobní petit II. – 22 720 Kč). Odměna za 1 úkon právní pomoci tak činí podle § 7 položka 5) 2 420 Kč. Přiznána byla odměna za sedm úkonů (převzetí a příprava zastupování, písemné vyjádření k žalobě z 23. 8. 2020, účast u jednání dne 30. 9. 2020, 16. 3. 2022, 27. 4. 2022, 8. 6. 2022, účast u místního šetření znalce [příjmení] [celé jméno znalce]). Ke každému úkonu právní pomoci náleží zástupci žalované paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) Celkem přiznané náklady řízení činí 19 040 Kč (zástupce žalované není plátcem DPH).

19. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto uložil žalobcům k náhradě náklady znalečného v celkové výši 17 435,60 Kč: [celé jméno znalce] 15 647,60 Kč za písemný znalecký posudek (dle usnesení č.j. 9 C 8/2020-87 s právní mocí 22. 1. 2022) a 2 588 Kč za výslech znalce u jednání (dle usnesení č.j. 9 C 8/2020-128 s právní mocí 28. 5. 2022), [celé jméno znalce] - 1 200 Kč za výslech znalce u jednání (dle usnesení č.j. 9 C 8/2020- 129 s právní mocí 4. 6. 2022). Od celkem soudem zaplacených nákladů ve výši 19 435,60 Kč byla odečtena žalobci zaplacená záloha na vypracování znaleckého posudku 2 000 Kč.

20. Vzhledem k plnému úspěchu žalované jí soud po právní moci rozsudku vrátí zálohu 2 000 Kč na vypracování znaleckého posudku, která byla žalovanou složena na účet soudu dne 10. 5. 2021.

21. Usnesením vyšší soudní úřednice ze dne 23. 6. 2020 č.j. 9 C 8/2020-21 byli žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu pouze ve výši 2 000 Kč podle Sazebníku k z.č. 549/1991 Sb. (soudních poplatcích) položka 4 odst. 1 písm.c) za žalobní petit I. V tomto usnesení byl opomenut žalobní petit II., tedy žaloba na zaplacení 22 720 Kč s příslušenstvím, proto rozsudkem soud uložil žalobcům doplatit soudní poplatek ve výši 1 136 Kč podle Sazebníku položka 1 písm. b) - 5% z žalované částky.

22. Lhůty k plnění jsou dány § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.

23. Soud zavázal k plnění oba žalobce společně a nerozdílně podle § 1872 odst. 1 občanského zákoníku, tedy oba jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho.