10 C 10/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 15 940,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 100 Kč a úroky z prodlení z částky 7 100 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 8 840,27 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 766,08 Kč kapitalizovaného úroku ve výši 5 254,64 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 11 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně, úroku 23,72% ročně z částky 11 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 954,46 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 835,18 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4 940,27 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 8,05% ročně, úroku 23,72% ročně z částky 4 940,27 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení z částky 8 840,27 Kč ve výši 8,05% ročně za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 15 940,27 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce – společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], (dále jako„ [příjmení] [jméno]“), a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (starší smlouva) a dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (mladší smlouva). Z titulu starší smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 8 000 Kč, žalobce pak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 940,27 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 835,18 Kč (a to jako úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 4 940,27 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 954,46 Kč (a to jako zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 940,27 Kč od [datum] do [datum]), úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 4 940,27 Kč od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 940,27 Kč od [datum] do zaplacení. Na starší smlouvu měl žalovaný uhradit částku 7 630 Kč. Z titulu mladší smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 11 000 Kč, žalobce požaduje zaplacení jistiny ve výši 11 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 254,64 Kč (a to jako úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 11 000 Kč za dobu od [datum] do [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 766,08 Kč (a to jako zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč za dobu od [datum] do [datum]), úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 11 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Na mladší smlouvu měl žalovaný uhradit 4 270 Kč. Veškeré pohledávky z obou smluv pak měl [příjmení] [jméno] na žalobce postoupit smlouvou ze dne [datum] s účinností k tomuto datu.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).

3. Kartou zákazníka ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný požádal toho dne [příjmení] [jméno] o 8 000 Kč v hotovosti se splatností 58 týdnů, žalovaný v kartě uvedl, že bydlí v nájmu s partnerkou, pracuje u [anonymizováno] [obec] na dobu určitou do [datum], uvedl, že nemá zápůjčku u [příjmení] [jméno], v oddílu půjčky mimo [příjmení] [jméno] uvedl„ Exek. – soc. zdravotní“ a celkovou částku 16 000 Kč, měsíční splátku 1 500 Kč, čistou mzdu uvedl ve výši 9 000 Kč, jiné příjmy neuvedl, své měsíční výdaje uvedl jako Nájem/Inkaso 2 100 Kč, výdaje domácnosti 3 000 Kč, splátky úvěrů 1 500 Kč, ostatní náklady 200 Kč, příjmy celkem jsou uvedeny 9 000 Kč, výdaje celkem 6 800 Kč, použitelný příjem je vypočten jako 2 200 Kč. Jako dokumenty k ověření jsou v kartě uvedeny výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL a nájemní smlouva.

4. Smlouvou o půjčce ze dne [datum], [číslo] bylo prokázáno, že toho dne žalovaný a [příjmení] [jméno] ujednali, že [příjmení] [jméno] poskytne žalovanému částku 8 000 Kč a tento ji vrátí v 58 týdenních splátkách ve výši 244 Kč v hotovosti spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, úrokem ve výši 1 120 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a sjednaným pojistným ve výši 232 Kč Smlouva obsahuje prohlášení o tom, že žalovaný peníze v hotovosti převzal při podpisu smlouvy, tu podepsal. Smlouva odkazuje na uzavření dle zákona č. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouva obsahuje prohlášení, že si žalovaný zvolil životní pojištění Credit Life s výše uvedeným pojistným, dále je ujednáno, že nedílnou součástí smlouvy je příloha č. 3 Rámcové pojistné smlouvy [číslo]„ Zařazení zákazníka do nového programu“, a dále že pojistné je volitelné. Příloha č. 3 Rámcové pojistné smlouvy [číslo] není ve smlouvě obsažena.

5. Kartou zákazníka ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný požádal toho dne [příjmení] [jméno] o 11 000 Kč v hotovosti se splatností 58 týdnů, žalovaný v kartě uvedl, že žije v nájemním bydlení s partnerkou, pracuje u zaměstnavatele [právnická osoba] na dobu určitou do [datum], uvedl, že v současnosti má půjčku u [příjmení] [jméno] ve výši 8 000 Kč s měsíčními splátkami celkem 976 Kč, čisté měsíční příjmy uvedl jako 13 700 Kč, měsíční výdaje uvedl jako nájem/inkaso 2 100 Kč, výdaje domácnosti uvedl jako 3 000 Kč, splátky uvedl 976 Kč, ostatní náklady 200 Kč, celkem měsíční příjmy jsou uvedeny jako 13 700 Kč, celkem měsíční výdaje jsou uvedeny 7 424 Kč, použitelný příjem je pak uveden ve výši 7 424 Kč. Jako dokumenty použité k ověření příjmů a výdajů žalovaného jsou v kartě uvedeny výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL a nájemní smlouva.

6. Smlouvou o půjčce ze dne [datum], [číslo] bylo prokázáno, že toho dne žalovaný a [příjmení] [jméno] ujednali, že [příjmení] [jméno] poskytne žalovanému částku 11 000 Kč a tento ji vrátí v 58 týdenních splátkách ve výši 335 Kč v hotovosti spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, úrokem ve výši 1 540 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč a sjednaným pojistným ve výši 290 Kč Smlouva obsahuje prohlášení o tom, že žalovaný peníze v hotovosti převzal při podpisu smlouvy, tu podepsal. Smlouva odkazuje na uzavření dle zákona č. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouva obsahuje prohlášení, že si žalovaný zvolil životní pojištění Credit Life s výše uvedeným pojistným, dále je ujednáno, že nedílnou součástí smlouvy je příloha č. 3 Rámcové pojistné smlouvy [číslo]„ Zařazení zákazníka do nového programu“, a dále že pojistné je volitelné. Příloha č. 3 Rámcové pojistné smlouvy [číslo] není ve smlouvě obsažena.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce a [příjmení] [jméno] ujednali, že [příjmení] [jméno] na žalobce postupuje ke dni uzavření dané smlouvy pohledávky ze smluv vymezených v příloze smlouvy - seznamu postoupených smluv, kdy každá postupované pohledávky jsou identifikovány mimo jiné číslem smlouvy a jménem a příjmením dlužníka. Seznamem postoupených smluv bylo prokázáno, že v něm jsou se jménem a příjmením žalovaného uvedeny smlouvy [číslo].

8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem České pošty, s. p., bylo prokázáno, že dne [datum] žalobce odeslal žalovanému oznámení o postoupení pohledávek ze smluv [číslo] podepsané [příjmení] [jméno] a vyzval jej k uhrazení dluhu do 10 dnů od doručení tohoto dopisu.

9. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím lístkem České pošty s. p. bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce zaslal dne [datum] žalovanému výzvu k uhrazení dluhu ze smluv [číslo].

10. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

11. Žalovaný požádal [příjmení] [jméno] o dvě půjčky. Dne [datum] žalovaný požádal o 8 000 Kč v hotovosti se splatností 58 týdnů, kdy žalovaný v žádosti (kartě) uvedl, že bydlí v nájmu s partnerkou, pracuje u [anonymizováno] [obec] na dobu určitou do [datum], uvedl, že nemá zápůjčku u [příjmení] [jméno], uvedl, že je mu exekuováno dlužné sociální a zdravotní pojištění v částce s měsíční srážkou 1 500 Kč, čistou mzdu uvedl ve výši 9 000 Kč, jiné příjmy neuvedl, své měsíční výdaje uvedl jako Nájem/Inkaso 2 100 Kč, výdaje domácnosti 3 000 Kč, splátky úvěrů 1 500 Kč, ostatní náklady 200 Kč, příjmy celkem jsou uvedeny 9 000 Kč, výdaje celkem 6 800 Kč, použitelný příjem je vypočten jako 2 200 Kč. Jako dokumenty k ověření jsou v kartě uvedeny výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL a nájemní smlouva. Tyto dokumenty žalobce nedoložil. V návaznosti na tuto žádost [příjmení] [jméno] žalovanému poskytl téhož dne 8 000 Kč na základě smlouvy [číslo] žalovaný se peníze zavázal vrátit v 58 týdenních splátkách ve výši 244 Kč v hotovosti spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a sjednaným pojistným ve výši 232 Kč. Daná smlouva uvádí, že mělo být uzavřeno životní pojištění Credit Life, neosahuje však žádná ujednání stran pojištění mimo pojistné, volitelnost pojištění a odkazu na smluvní podmínky pojistného, které však nejsou součástí smlouvy a nebyly soudu doloženy. Dle tvrzení žalobce žalovaný na smlouvu uhradil 7 630 Kč. Dne [datum] žalovaný požádal o 11 000 Kč v hotovosti se splatností 58 týdnů, žalovaný v žádosti (kartě) uvedl, že žije v nájemním bydlení s partnerkou, pracuje u zaměstnavatele [právnická osoba] na dobu určitou do [datum], uvedl, že v současnosti má půjčku u [příjmení] [jméno] ve výši 8 000 Kč s měsíčními splátkami celkem 976 Kč, čisté měsíční příjmy uvedl jako 13 700 Kč, měsíční výdaje uvedl jako nájem/inkaso 2 100 Kč, výdaje domácnosti uvedl jako 3 000 Kč, splátky uvedl 976 Kč, ostatní náklady 200 Kč, celkem měsíční příjmy jsou uvedeny jako 13 700 Kč, celkem měsíční výdaje jsou uvedeny 7 424 Kč, použitelný příjem je pak uveden ve výši 7 424 Kč. Jako dokumenty použité k ověření příjmů a výdajů žalovaného jsou v kartě uvedeny výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL a nájemní smlouva. Tyto dokumenty žalobce nedoložil. V návaznosti na tuto žádost [příjmení] [jméno] žalovanému poskytl téhož dne 11 000 Kč na základě smlouvy [číslo] žalovaný se peníze zavázal vrátit v 58 týdenních splátkách ve výši 335 Kč v hotovosti spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč a sjednaným pojistným ve výši 290 Kč. Daná smlouva uvádí, že mělo být uzavřeno životní pojištění Credit Life, neosahuje však žádná ujednání stran pojištění mimo pojistné, volitelnost pojištění a odkazu na smluvní podmínky pojistného, které však nejsou součástí smlouvy a nebyly soudu doloženy. Dle tvrzení žalobce žalovaný na smlouvu uhradil 4 270 Kč Smlouvy měly být uzavírány jako spotřebitelský úvěr. Dne [datum] žalobce a [příjmení] [jméno] ujednali postoupení pohledávek ze smlouvy [číslo] na žalobce s účinností ke dni uzavření smlouvy. Dne [datum] žalobce odeslal žalovanému oznámení o postoupení pohledávek ze smluv [číslo] podepsané [příjmení] [jméno] a vyzval jej k uhrazení dluhu do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. Právní zástupce žalobce zaslal dne [datum] žalovanému výzvu k uhrazení dluhu ze smluv [číslo].

12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jako „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

21. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, (dále jako„ z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

22. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 23. [příjmení] [jméno] a žalovaný uzavřeli dne [datum] a dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení § 1 věty druhé z. s. ú. Není sporu o tom, že v době uzavření smluv žalovaný vystupoval jako spotřebitel a právní předchůdce žalobce jako podnikatel. V obou případech [příjmení] [jméno] neprověřil řádně výdaje žalovaného. Bez ověření jak příjmů, tak výdajů, nelze učinit závěr o tom, zda dlužník bude schopen závazek splnit. V případě starší smlouvy žalovaný informoval [příjmení] [jméno], že pracuje na dobu určitou, a jako náklady na živobytí – výdaje domácnosti - uvedl částku 3 000 Kč, nadto uvedl, že se nachází v exekuci, jeho disponibilní příjem byl pak domněle zjištěn jako 2 200 Kč. Žalovaný se tedy nacházel v exekuci, zjevně tedy nebyl schopen řádně plnit své již existující závazky, neměl jistotu příjmu ani po dobu poloviny předpokládané doby splácení a jeho životní výdaje (výdaje domácnosti), nepočítaje splátky dluhů, nájem a„ ostatní“ výdaje nedosahovaly ani částky životního minima dle § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění od 1. 1. 2016 dosud, ve spojení s § 1 nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima, tedy částky 3 410 Kč. V případě mladší smlouvy platí uvedené vady posouzení úvěruschopnosti obdobně, žalovaný opět uvedl nepřiměřeně nízké náklady na domácnost, opět neměl zajištěn příjem ani pro polovinu předpokládané doby splácení, pouze zřejmě doplatil exekuci. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Soud je vzhledem k výše uvedenému toho názoru, že [příjmení] [jméno] zanedbal svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného (viz i nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit). Z tohoto důvodu jsou smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatné dle § 588 o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 z. s. ú. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplněním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích. Stran sjednaného pojištění sodu uvádí, že nebylo prokázáno, že by obsahem ujednání o životním pojištění bylo sjednání podstatných náležitostí smlouvy o životním pojištění dle § 2758 odst. 1 oz., když chybí ujednání o pojistném plnění a nahodilé události. Pojistná smlouva tedy vůbec uzavřena nebyla a žalovaný nebyl povinen cokoliv plnit. V řízení bylo prokázáno, že [příjmení] [jméno] žalovanému poskytl částku ve výši 19 000 Kč, z toho žalovaný uhradil 11 900 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaný v částce 7 100 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobce, na kterého byly pohledávky z absolutně neplatných smluv o zápůjčce platně postoupeny.

24. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 7 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobce prokázal, že vyzval žalovaného k zaplacení částek z absolutně neplatných smluv o spotřebitelském úvěru dopisem zaslaným žalovanému prostřednictvím České pošty s. p. dne [datum], na základě § 573 o. z. se má za to, že dopis došel žalovanému dne [datum], přičemž žalobce stanovil lhůtu k zaplacení 10 dnů, tedy do [datum] Lhůtu 10 dnů lze pokládat za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaný na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, je tak žalobce oprávněn požadovat od [datum] (první den prodlení). V té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 10%, žalobce však žádal pouze úrok ve výši 8,05% ročně a takto ho soud přiznal, když nemůže překročit žalobní návrh.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl převážně neúspěšný už porovnáním velikosti přiznané a zamítnuté jistiny, nadto byla žaloba zamítnuta i co do převážné části příslušenství. Podle poměru úspěchu a neúspěchu by měl tedy nárok na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal.

26. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.