10 C 111/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem městem Javorník sídlem úřadu ulice a číslo , PSČ obec o 10 376,79 Kč s příslušenstvím

I. Návrh na vydání částečného rozsudku pro uznání se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 420,47 Kč, dále úroky z prodlení z částky 6 420,47 Kč za dobu od 1. 3. 2020 ve výši 8,05 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 3 956,32 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 859,69 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 074,74 Kč, úroku z prodlení z částky 10 376,79 Kč za dobu od 8. 1. 2021 do 29. 2. 2020 ve výši 8,05 % ročně, úroku z prodlení z částky 3 956,32 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úroku 14,2 % ročně z částky 10 376,79 Kč za dobu od 8. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhá zaplacení částky 10 376,79 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], (dále jako„ právní předchůdkyně“). Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu z uvedené smlouvy, žalované příslušenství sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 5 074,74 Kč, a to jako úroku ve výši 14,20 % ročně z částky ve výši 10 376,79 Kč za dobu od 1. 9. 2017 do [datum] a za dobu od 21. 1. 2020 do 7. 1. 2021, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 859,69 Kč, a to jako zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 376,79 Kč od 8. 9. 2017 do [datum] a od 21. 1. 2020 do 7. 1. 2021, úroků ve výši 14,20 % ročně z částky 10 376,79 Kč za dobu od 8. 1. 2021 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 376,79 Kč za dobu od 8. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaná měla na smlouvu uhradit částku celkem 7 579,53 Kč s poslední úhradou dne 7. 1. 2021, z čehož do postoupení pohledávky uhradila 5 979,53 Kč. Úvěruschopnost žalované měla být ověřena zjištěním jejich příjmu a výdajů od žalované před uzavřením smlouvy a ověřením jejich příjmů z listin předložených žalovanou. Žalovaná měla dluh uznat písemně dne [datum]. Žalovaná pohledávka s příslušenstvím byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne [datum].

2. Žalovaná, zastoupená veřejným opatrovníkem, svým podáním ze dne 14. 6. 2023 dluh částečně uznala co do žalované jistiny, nicméně uvedla, že vzhledem k věku a zdravotnímu stavu žalované, která trpí demencí, není schopna žalovaná své záležitosti vyřizovat adekvátně a veškeré její prostředky jsou použity na nejnutnější výživu a ubytování a žalovaná nedisponuje žádnými vlastními finančními prostředky ani majetkem, ze kterého by mohla dluh hradit.

3. Zákaznickou kartou ze dne [datum] (č.l. 37) bylo prokázáno, že uvedeného dne žalovaná požádala právní předchůdkyni o poskytnutí zápůjčky ve výši 14 000 Kč s týdenní splatností, žalovaná o sobě uvedla, že žije v nájemním bydlením, je rozvedená, má [anonymizováno] vzdělání, nemá žádné nezaopatřené děti, je důchodcem a její příjem pochází z důchodu a dosahuje výše [částka], dále žalovaná uvedla, že má příjmy z bydlení ve výši [částka] a má další čisté příjmy domácnosti ve výši [částka] měsíčně, celkem tedy své měsíční příjmy vyčíslila na [částka] a své měsíční výdaje odhadla na 5 100 Kč na nájem, 200 Kč na telefon, 1 970 Kč interních splátek, 1 600 Kč externích splátek a 2 000 Kč výdaje na domácnost, celkem tedy její výdaje činily 10 872 Kč, použitelný příjem žalované tak byl zjištěn na [částka]. Údaje uvedené žalovanou byly ověřeny z výpisu z bankovního účtu, nájemní smlouvy a SIPO.

4. Smlouvou o zápůjčce bylo prokázáno, že dne [datum] právní předchůdkyně a žalovaná podepsali uvedenou listinu [číslo] na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované 14 000 Kč, tyto peníze se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem ve výši 5 990 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 334 Kč (284 Kč pro poslední splátku), a to na sjednaný bankovní účet právní předchůdkyně. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná svým podpisem potvrzuje převzetí zápůjčky.

5. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že v období od 7. 7. 2016 do 7. 8. 2019 uhradila žalovaná právní předchůdkyni částku 5 979,53 Kč.

6. Uznáním dluhu bylo prokázáno, že dne [datum] žalovaná podepsala uvedenou listinu, kde v hlavičce je uvedeno, že Celková dlužná částka je 19 455 Kč, smlouvy [číslo], [číslo], dále v textu listiny je uvedeno prohlášení žalované, že uznává ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, výše uvedenou celkovou dlužnou částku představující pohledávku společnosti [právnická osoba] za její osobou na základě výše uvedených smluv o zápůjčce uzavřených se společností [právnická osoba] co do důvodu i výše a zavazuje se ji uhradit v plné výši, dále je v listině uvedeno, že žalovaná žádá o zaslání splátkového kalendáře, další údaje k identifikaci pohledávek listina neobsahuje.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že dne [datum] právní předchůdkyně a žalobce podepsali listinu, na základě které se právní předchůdkyně zavázala žalobci postoupit všechny pohledávky uvedené v příloze číslo 1 dané smlouvy, kdy pohledávky budou identifikovány číslem smlouvy a identifikačními údaji dlužníka.

8. Přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že v této se nachází číslo smlouvy [číslo] s uvedením jména a příjmení žalované.

9. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne 14. 2. 2020 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně dne 14. 2. 2020 zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávek ze smlouvy [číslo] žalobci a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu.

10. Sdělením žalované s obálkou bylo prokázáno, žalovaná dopisem odeslaným dne 5. 5. 2021 informovala žalobce o tom, že bude probíhat její oddlužení.

11. Usnesením [název soudu], [pobočka], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] – [anonymizováno], bylo prokázáno, že tímto usnesením soud povolil řešení úpadku žalované oddlužením.

12. Usnesením [název soudu], [pobočka], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] – [anonymizováno], bylo prokázáno, že soud neschválil oddlužení žalované a insolvenční řízení zastavil, a to s právní mocí ke dni [datum], respektive [datum], důvodem bylo nesplnění podmínek žalované pro oddlužení a nesplnění podmínek pro zahájení konkurzu.

13. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci ke dni [datum], bylo prokázáno, že soud omezil žalovanou ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že je schopna nakládat s částkou 9 000 Kč měsíčně a není způsobilá k výkonu volebního práva, opatrovníkem bylo stanoveno [územní celek].

14. Předžalobní výzvou a podacím lístkem bylo prokázáno, že předžalobní výzva k zaplacení předmětu tohoto řízení ze dne 18. 8. 2021 byla žalované odeslána dne 18. 8. 2021.

15. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru skutkovém stavu. Dne [datum] žalovaná požádala právní předchůdkyni o poskytnutí zápůjčky ve výši 14 000 Kč s týdenní splatností, právní předchůdkyně přitom od žalované zjistila, že žije v nájemním bydlení, je rozvedená, má [anonymizováno] vzdělání, nemá žádné nezaopatřené děti, je důchodcem a její příjem pochází z důchodu a dosahuje výše [částka], dále má příjmy z bydlení ve výši [částka] a má další čisté příjmy domácnosti ve výši [částka] měsíčně, celkem její příjmy byly zjištěny na [částka] a své měsíční výdaje žalovaná odhadla na 5 100 Kč na nájem, 200 Kč na telefon, 1 970 Kč interních splátek, 1 600 Kč externích splátek a [částka] výdaje na domácnost, celkem tedy její výdaje činily 10 872 Kč, použitelný příjem žalované tak byl zjištěn na [částka]. Údaje uvedené žalovanou byly ověřeny z výpisu z bankovního účtu, nájemní smlouvy a SIPO. Stejného dne, tedy [datum], pak právní předchůdkyně s žalovanou sjednali smlouvu [číslo] na základě které právní předchůdkyně vyplatila žalované 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peníze vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši 334 Kč (284 Kč pro poslední splátku) na sjednaný bankovní účet právní předchůdkyně spolu s poplatkem ve výši 5 990 Kč. Žalovaná na smlouvu uhradila právní předchůdkyni částku 5 979,53 Kč a žalobci částku 1 600 Kč. Dne [datum] žalovaná podepsala listinu nazvanou jako uznání dluhu, kde v hlavičce je uvedeno, že Celková dlužná částka je 19 455 Kč, smlouvy [číslo], [číslo], dále v textu listiny je uvedeno prohlášení žalované, že uznává ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, výše uvedenou celkovou dlužnou částku představující pohledávku společnosti [právnická osoba] za její osobou na základě výše uvedených smluv o zápůjčce uzavřených se společností [právnická osoba] co do důvodu i výše a zavazuje se ji uhradit v plné výši, dále je v listině uvedeno, že žalovaná žádá o zaslání splátkového kalendáře, další údaje k identifikaci pohledávek listina neobsahuje. Dopisem odeslaným dne 5. 5. 2021 žalovaná informovala žalobce o tom, že bude probíhat její oddlužení, do tohoto oddlužení žalovaná vstoupila dne 16. 6. 2022, s právní mocí ke dni [datum] však bylo insolvenční řízení vedené s žalovanou zastaveno, soud oddlužení neschválil. Dne [datum] právní předchůdkyně a žalobce podepsali listinu, na základě které se právní předchůdkyně zavázala žalobci postoupit všechny pohledávky uvedené v příloze [číslo] dané smlouvy, přičemž v dané příloze je uvedena i pohledávka ze smlouvy [číslo] za žalovanou. Oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k zaplacení do 10 dnů od doručení výzvy bylo žalované zasláno dne 14. 2. 2020, předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 18. 8. 2021. S právní mocí ke dni [datum] Okresní soud v Jeseníku omezil svéprávnost žalované tak, že je schopna nakládat s částkou 9 000 Kč měsíčně a není způsobilá k výkonu volebního práva, to vše na dobu pěti let, opatrovníkem bylo stanoveno [územní celek].

16. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2016, (dále jen„ z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

17. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen 22. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

23. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

26. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

28. Soud dospěl k následujícímu posouzení. Zprvu soud uvádí, že rozsudek pro uznání nevydal z toho důvodu, že procesní úkony žalované (jejího opatrovníka) podléhají hodnocení projevu vůle podle svého skutečného obsahu tak, jako každé jiné právní jednání. Uznání, ve kterém je odmítnuto plnit pro nemajetnost, lze pak stěží považovat za úkon, kterým by měl žalovaný vyjádřit vůli splnit svůj závazek. Co do výslovného uznání tedy soud nemá za splněné podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Nelze pak ani opomenout, jak bude uvedeno níže, že je nepřípustné rozhodnout rozsudkem pro uznání o nároku, jež se ukázal jako neexistující (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2319/2019).

29. Dále se soud zabýval údajným uznáním dluhu žalované co do důvodu i výše dne [datum]. V tomto uznání žalovaná prohlásila, že uznává co do důvodu i výše dle § 2053 o. z. výše uvedenou Celkovou dlužnou částku představující pohledávku první předchůdkyně za její osobou, přičemž výše je uvedena pohledávka 19 455,00 Kč a smlouvy [číslo] a [číslo]. Není tak z ničeho zřejmé, co je ona„ Celková dlužná částka“, tedy např. zda se jedná jen o jistinu z daných smluv, či i případně kapitalizované příslušenství nebo jiné smluvní nároky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4616/2018), zadruhé není z uznání zřejmé, na kterou z uvedených smluv připadá jaká část z celkově uznávané částky. Nelze tedy učinit závěr o tom, co žalovaná vlastně uznala, uznání je neurčité a jako k neurčitému jednání se k němu nepřihlíží dle § 554 o. z. Soud se dále zabýval dalším dokazováním k důvodnosti nároku žalobce, z toho pak vyplynulo, jak bude odůvodněno níže, že uznávaný dluh z uvedené smlouvy v žádné výši nemohl existovat a nelze jej tak ani učinit předmětem uznání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2019, č. j. 32 Cdo 505/2019), i kdyby byla uznávaná pohledávka vymezena určitě.

30. Soud pak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně a žalovaná uzavřeli [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 1 z. s. ú. ve formě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. V ten den totiž právní předchůdkyně poskytla žalované 14 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit se sjednaným poplatkem v ujednaných splátkách. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel, kdežto právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí zápůjčky jako podnikatel. Bylo tak povinností právní předchůdkyně dle § 9 odst. 1 z. s. ú. posoudit úvěruschopnost žalované (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

31. Právní předchůdkyně však zcela rezignovala na zjištění rozporů uvedených v zákaznické kartě. Svobodná žalovaná bydlící v nájmu těžko mohla mít sama příjem z nájmu, v zákaznické kartě není uvedeno, že by údaje měly být ověřovány z vícera nájemních smluv – tedy že by žalovaná na jednu stranu v nájmu bydlela a na druhou stranu z nájmu jiného měla mít příjem, stejně tak není zjevné, co by měly být„ jiné příjmy domácnosti“ svobodné starobní důchodkyně. K tomu je třeba uvést, že žalovaná měla pouze relativně velmi skromný příjem z důchodu a nebýt nevysvětlitelného příjmu z nájmu a jiných příjmů domácnosti, jí uvedené výdaje v zákaznické kartě by přesahovaly její příjem. Soud tak konstatuje, že zcela zjevně právní předchůdkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované. Z toho důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 9 z. s. ú. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, totiž došlo ke zjevnému porušení zákonných ustanovení chránících spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti odkazuje soud též na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci sp. zn. C -679/18 a na shora citovaná rozhodnutí českých soudů, s nimiž se zcela ztotožňuje.

32. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalované poskytla celkem částku ve výši 14 000 Kč, z toho žalovaná uhradila částku 7 579,53 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v částce 6 420,47 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, na kterého byly pohledávky z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce platně postoupeny.

33. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 6 420,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 3. 2020 do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobce prokázal, že právní předchůdkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částek z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oznámením o postoupení pohledávky, které se dostalo do dispozice žalované nejpozději dne 19. 2. 2022. S ohledem na výši plnění má soud za to, že splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení nastala po uplynutí lhůty 10 dnů stanovené ve výzvě, tedy dne 29. 2. 2022, a do prodlení s plněním se tak žalovaná dostala dne 1. 3. 2022. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, je tak žalobce oprávněn požadovat od 1. 3. 2022, v té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 10 %, žalobce však požadoval úrok z prodlení pouze ve výši 8,05 % ročně, a protože soud nemůže žalobní žádání překročit, v této výši ho žalobci přiznal.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Už z porovnání přiznané a zamítnuté jistiny a kapitalizovaného příslušenství je zřejmé, že převážně úspěšná byla žalovaná, podle poměru úspěchu a neúspěchu by měla tedy nárok na náhradu nákladů řízení žalovaná, které však podle obsahu žádné náklady řízení nevznikly a soud tak žádnou náhradu nákladů účastníkům nepřiznal.

35. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek nebyly shledány důvody.