10 C 118/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 13 076,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 925 Kč a úroky z prodlení z částky 11 925 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, nejvýše však ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 151,92 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 24 618,80 Kč, úroku z prodlení z částky 13 076,92 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, úroku z prodlení z částky 13 076,92 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, úroku z prodlení z částky 13 076,92 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši přesahující výši přiznaného úroku z prodlení uvedenou ve výroku

I.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl podán soudu dne [datum], se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 076,92 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy ze dne [datum], [číslo] kterou uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jen jako„ právní předchůdkyně“), s žalovaným, kdy na základě této smlouvy bylo žalovanému poskytnuto 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž žalovaný se tuto částku zavázal vrátit v 39 týdenních splátkách po 615 Kč s první splátkou splatnou 7 dnů od poskytnutí půjčky, poskytnutou částku se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 985 Kč. Pohledávky z výše uvedené smlouvy měly být na žalobce postoupeny právní předchůdkyní na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný měl od uzavření smlouvy o půjčce do data uzavření smlouvy a postoupení pohledávek uhradit částku 3 075 Kč, dále už neuhradil ničeho. Žalobce se z titulu smlouvy o půjčce a domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 13 076,92 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 24 618,80 Kč a úroku z prodlení z dlužné jistiny 13 076,92 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž ale v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, kapitalizovaný úrok z prodlení je zákonný úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 13 076,92 Kč za dobu od [datum] do [datum] (postoupení smlouvy).

2. Smlouvou o půjčce ze dne [datum] bylo prokázáno, že toho dne právní předchůdkyně a žalovaný podepsali listinu nadepsanou smlouvu o půjčce s [číslo] na základě které právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, převzetí této částky žalovaný stvrdil podpisem dané smlouvy, poskytnutou půjčku se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem ve výši 8 985 Kč, a to v 39 týdenních splátkách po 615 Kč s tím, že první splátka byla splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně je ve smlouvě identifikována svou firmou, sídlem, IČ, a údajem o zápisu v obchodním rejstříku, žalovaný pak svým jménem, bydlištěm, rodným číslem. Smlouva obsahuje ustanovení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru.

3. Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že uvedeného dne žalobce a právní předchůdkyně podepsali danou listinu, na základě které se dohodli na tom, že právní předchůdkyně postupuje pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce specifikované v příloze [číslo] žalobci.

4. Seznamem postoupených pohledávek, příloha [číslo] bylo prokázáno, že v příloze [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek je uvedena pohledávka ze smlouvy [číslo] na jméno žalovaného.

5. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně společně s žalobcem informovali žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] právní předchůdkyní žalobci, žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu z dotčené smlouvy do 10 dnů od doručení daného dopisu.

6. Podacím lístkem ze dne [datum] bylo prokázáno, že oznámení o postoupení pohledávek bylo odesláno na adresu trvalého pobytu žalovaného žalobcem dne [datum] prostřednictvím České pošty, s. p.

7. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy [číslo] upozornil jej na možnost zahájení soudního řízení.

8. Podacím lístkem ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce zaslal předžalobní výzvu na adresu trvalého pobytu žalovaného dne [datum] prostřednictvím České pošty, s. p.

9. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť se ukázaly být pro věc bezpředmětnými.

10. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] právní předchůdkyně na základě smlouvy s [číslo] poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, tu žalovaný převzal a zavázal se jistinu vrátit právní předchůdkyni společně s poplatkem ve výši 8 985 Kč, a to ve 39 týdenních splátkách po 615 Kč s tím, že první splátka je splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně je ve smlouvě identifikována svou firmou, sídlem, IČ, a údajem o zápisu v obchodním rejstříku, žalovaný pak svým jménem, bydlištěm, rodným číslem. Smlouva obsahuje ustanovení o tom, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru. Dne [datum] právní předchůdkyně a žalobce uzavřeli dohodu, na základě které dohodli postoupení pohledávek právní předchůdkyně za žalovaným ze smlouvy [číslo] žalobci. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] byl žalovaný právní předchůdkyní a žalobcem vyzván k zaplacení dluhu ze smlouvy [číslo] do 10 dnů od doručení daného dopisu, který byl na adresu trvalého pobytu žalovaného odeslán dne [datum]. Soud má za notorietu, že dopisy odeslané prostřednictvím České pošty jsou doručovány řádně a dostanou se tak do dispozice adresáta, žalovaného. Předžalobní upomínka k zaplacení předmětu tohoto řízení byla žalovanému zaslána dne [datum]. Soud ve prospěch žalovaného vzal za prokázané tvrzení žalobce o tom, že žalovaný zaplatil na půjčku 3 075 Kč před ujednáním smlouvy o postoupení.

11. Nebylo prokázáno ani přes výzvu soudu žalobci, že by právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného před nebo při uzavření smlouvy o půjčce [číslo].

12. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obch. zák.“), podnikatelem podle tohoto zákona je a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

14. Podle § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“), pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit 15. Dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

16. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

17. Podle § 52 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy upravené v části osmé tohoto zákona, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

18. Dle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

19. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

20. Dle § 517 odst. 1 věty první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

21. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

22. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

23. V projednávané věci právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2 písm. a) z. s. ú. ve spojení s § 52 a násl. obč. zák. ve formě smlouvy o půjčce dle § 657 obč. zák. Ten den totiž právní předchůdkyně a žalovaný ujednali dohodu, na základě které právní předchůdkyně poskytla 15 000 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit se sjednaným poplatkem v dohodnuté době. Je zjevné, že právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka ve smyslu § 2 odst. 2 obch. zák. a dodavatelka ve smyslu § 52 odst. 2 obč. zák., když se jednak jedná o osobu zapsanou v obchodním rejstříku a konečně strany smlouvy o půjče prohlásily, že se jedná o spotřebitelskou smlouvu.

24. S ohledem na spotřebitelskou povahu poskytnuté půjčky (spotřebitelský úvěr ve smyslu z. s. ú.) se musel soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyslovil Ústavní soud v nálezu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20, a to také s ohledem na zásadu ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany dle nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013 ve věci sp. zn. I. ÚS 3512/11, popř. nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2009 ve věci sp. zn. I. ÚS 342/09 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 6. 2022, ve věci č. j. 75 Co 199/2022-87. To, že povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného platila vždy, v zásadě bez ohledu na účinnou právní úpravu, konstatoval i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Z žádného z provedených důkazů však nevyplývá nic svědčícího o tom, že by právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Za takové situace proto soud posoudil uzavřenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou dle § 39 obč. zák. Žalobce tak nemá právo na zaplacení úroků z úvěru či poplatků nebo smluvních pokut, nýbrž pouze na vydání případného bezdůvodného obohacení (ve výši nezaplacené jistiny) a zaplacení úroků z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného.

25. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 15 000 Kč a uhradil před postoupením pohledávek ze smlouvy o půjčce 3 075 Kč, zbývá mu tak uhradit 11 975 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce dle § 524 obč. zák. Ve smyslu § 451 obč. zák. se žalovaný v rozsahu částky 11 975 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobce, potažmo právní předchůdkyně, která tuto svou pohledávku (byť jako pohledávku z platné smlouvy o úvěru) postoupila na žalobce.

26. Žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení jistiny, tj. částky 11 975 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalovaného, a co do úroku z prodlení z částky 11 975 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 7 % ročně navýšeným o výši limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalované, maximálně však ve výši 8,25 % ročně. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).

27. Pokud jde o úroky z prodlení, je třeba vyjít z toho, že obohacený (zde žalovaný) je bezdůvodné obohacení povinen vrátit prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem (zde právní předchůdkyní nebo žalobcem) požádán, neboť doba splnění nebyla dohodnuta, není stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí (§ 563 obč. zák.). V řízení bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oznámením o postoupení pohledávky zaslanou mu prostřednictvím České pošty dne [datum]. Soud má za to, že Česká pošta předmětnou zásilku doručila a dle § 573 o.z. má soud výzvu za doručnou dne [datum], lhůta 10 dnů stanovená k plnění tak žalovanému uplynula dne [datum] a žalovaný je v prodlení od [datum]. Dle toho pak soud rozhodl o počátečním dni k přiznání zákonného úroku z prodlení.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl zjevně úspěšnější více než z 50 %. Z větší části úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

29. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 věty první, když neshledal důvody pro uložení lhůty delší či k přivolení k plnění ve splátkách.