10 C 120/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Výživné stanovené žalovanému pro žalobkyni naposledy rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve výši 1 000 Kč měsíčně se s účinností od [datum] zvyšuje na částku 3 000 Kč měsíčně splatnou vždy do každého prvého dne v měsíci k rukám žalobkyně. Nedoplatek na výživném vzniklý zvýšením za dobu od [datum] do [datum] ve výši 14 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Výživné vyplývající ze zvýšení splatné od [datum] do konce měsíce, v němž tento rozsudkem bude doručen žalovanému, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobkyně domáhala po žalovaném zvýšení výživného s účinností od [datum] nadále o další částku 4 000 Kč měsíčně, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobu se žalobkyně domáhá zvýšení výživného s účinností od [datum] na částku 7 000 Kč měsíčně s odůvodněním, že výživné bylo stanoveno naposledy před 18 lety v částce 1 000 Kč měsíčně, v průběhu doby potřeby žalobkyně rostou, nyní je studentkou prvního ročníku [anonymizováno] univerzity v [obec]. Její měsíční výdaje činí 6 000 Kč na ubytování, 1 000 Kč na dojíždění, 3 000 Kč na stravu a další běžné výdaje. Dále má výdaje na učebnice, skripta a pomůcky spojené se studiem, a to kolem 3 000 Kč za semestr. Vzhledem k náročnosti studia nemá možnost si v průběhu školního roku přivydělat.

2. Žalovaný s odkazem na svou finanční situaci s podanou žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že kromě stanoveného výživného splácí i dlužné výživné po 500 Kč měsíčně, po dobu 15 let mu nebylo umožněno se s žalobkyní vídat. Žalobkyně by za bydlení na koleji mohla hradit menší částku, než nyní hradí na ubytování v soukromí, a je běžné, že studenti si během studia přivydělávají.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum], je patrno, že tímto rozhodnutím byla schválena dohoda rodičů, kterou byla tehdy nezletilá žalobkyně útlého věku, [datum narození], svěřena do výchovy matky a otec – žalovaný se zavázal platit výživné 1 000 Kč měsíčně za tehdy zjištěného tehdejšího skutkového stavu, kdy příjem matky tvořily pouze dávky státní sociální podpory, a to mateřský příspěvek ve výši 2 552 Kč měsíčně, přídavek na dítě ve výši 541 Kč měsíčně a sociální příplatek ve výši 700 Kč měsíčně. Matka přispívala na inkaso své matce částkou 600 Kč měsíčně a na stravu 1 000 Kč měsíčně, byla nemajetná, neměla další vyživovací povinnost, její zdravotní stav byl dobrý. Otec byl soukromý podnikatel, základ daně otce v roce 2002 činil 78 070 Kč, pro sebe si mohl ponechávat částku asi [částka] měsíčně, na náklady odečítal paušál 25 % a pojistné 837 Kč měsíčně. Vlastnil koně, kterého potřeboval k provozování činnosti. Za elektřinu hradil na záloze 800 Kč, 3 000 Kč měsíčně přispíval na stravu svým rodičům. Další vyživovací povinnost neměl, jeho zdravotní stav byl v pořádku.

4. K současným poměrům soud z výpovědi žalobkyně, smlouvy o ubytování a smlouvy o úklidu zjistil, že žalobkyně vypověděla, že zvýšené výdaje se zdravotním stavem nemá, po ukončení ZŠ studovala Gymnázium v [obec], maturovala v termínu. Ihned po skončení středoškolského studia nastoupila na [anonymizováno] univerzitu v [obec], kde je v prvním ročníku bakalářského studia, které trvá 3 roky, až toto studium dokončí, může pokračovat v magisterském studiu. Ve škole je velmi spokojená. Je ubytována na privátě, kdy uzavřela ubytovací smlouvu a nutnou podmínkou byla i smlouva o úklidu. Bydlí v pokoji s kamarádkou, za ubytování platí 5 300 Kč měsíčně a dále 490 Kč za úklidové služby. Na privátě bydlí, protože chtěla bydlet s kamarádkou, chtěla mít klid na učení a také kvůli koronaviru, neboť kdyby zavřeli koleje, musela by bydlet doma, kde sdílí pokoj se sestrou a neměla by klid na učení. Úhrada za koleje se pohybuje od 2 000 do 5 000 Kč měsíčně. Před zahájením studia na VŠ si musela pořídit nový ipad, na tomto má část studijních materiálů, nemusí kupovat tolik učebnic, které jsou drahé, některé však kupovat musí, teď zaplatila 2 000 Kč za knihy k jedné zkoušce. Od začátku školního roku zaplatila asi 2 500 Kč. Domů jezdí 2 x měsíčně, cesta stojí 82 Kč tam i zpět. Karta na městskou dopravu stojí na 3 měsíce 700 Kč. Na obědy chodí do menzy a také si vaří na privátě, aby ušetřila, má slevové kartičky do různých obchodů. Za obědy vynakládá 1 000 Kč měsíčně v menze a 300 Kč týdně jinde. Dále nakupuje další potraviny a má další běžné výdaje. Za prostředky na praní zaplatila od září dosud přes 900 Kč. Jejím příjmem je výživné od otce 1 000 Kč měsíčně a platby na dlužné výživné po 500 Kč měsíčně, od matky dostává 6 000 Kč měsíčně na bydlení a další částku 2 000 Kč na živobytí, pokud to nestačí, matka se jí snaží přispět další částkou. Je na ni napsáno auto, které pořídili na splátky za 35 000 Kč, ale nyní je nepojízdné. Nemovitosti nevlastní, větší úspory nemá, dluhy nemá.

5. Zpráva [anonymizováno] univerzity v [obec], [anonymizováno] fakulty prokazuje, že žalobkyně je studentkou univerzity ode dne zápisu [datum].

6. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že nemá zvýšené výdaje se zdravotním stavem, jinou vyživovací povinnost neplní. Je podnikatelem v lesnictví, pracuje s pilou a s koněm. Bydlí v domě v nájmu, za bydlení platí na nájemném 3 600 Kč měsíčně, za elektřinu 1 250 Kč, za otop dřevem cca do 20 000 Kč za rok. V domě bydlí s přítelkyní, která pracuje také v lese s příjmem asi [částka] měsíčně. Bydlení a stravu platí napolovic. Dále s nimi bydlí její nezl. dcera [jméno] [příjmení], která má 17 let. Vlastní dva koně. Příjem je různý, v zimě méně, je si schopen si vydělat a vyfakturovat 20 000 až 25 000 Kč měsíčně hrubého. Z toho platí sociální a zdravotní pojištění, náklady na dopravu do práce, náklady na koně, na pilu, což je 50% – 60% z celé fakturované částky. V létě vyfakturuje asi 30 000 Kč hrubého měsíčně. Náklady na koně na krmení, kutí, postroje apod. se pohybují 4 000 až 5 000 Kč měsíčně na oba. Výživné na dceru 15 let neplatil, protože ji nesměl vidět, pro neplacení výživného byl odsouzen k trestu odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let, má splácet dlužné výživné podle svých sil. Žalobkyni platí výživné 1 000 Kč a na dluh splácí 500 Kč měsíčně. S žalobkyní se nevídá, myslel si, že až bude dospělá, tak jej bude chtít poznat, ale nestalo se tak. Dárky na narozeniny a Vánoce jí nedává. Je nemajetný, má dluhy na sociálním a zdravotním pojištění. Dluhy z půjček ani z titulu náhrady škody na zdraví nemá. Je vlastníkem vozidla [anonymizována dvě slova], ale toto už je zlikvidováno na náhradní díly, stejně vozidlo [anonymizována dvě slova] a motocykl [anonymizováno]. Vozidlo [anonymizováno] [příjmení] je po havárii v depozitu. Na sociálním a zdravotním pojištění platí měsíčně 4 000 Kč, když má víc, tak zaplatí navíc na dluh, který mu vznikl.

7. Z daňového přiznání žalovaného k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 je patrno, že příjmy podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, činily 315 529 Kč, výdaje související s příjmy podle § 7 zákona částku 189 317 Kč, základ daně činil 126 212 Kč. Z rok 2020 činily příjmy podle § 7 zákona částku 245 775 Kč, výdaje související s příjmy podle § 7 zákona částku 147 465 Kč, základ daně 98 310 Kč.

8. Zpráva [stát. instituce] z [datum] a údaje z katastru nemovitostí prokazují, že v registru vozidel je žalovaný zapsán jako vlastník a provozovatel vozidla [anonymizována tři slova], první zaevidování v roce 1985, [anonymizována dvě slova], první zaevidování v roce 1996, motocykl [anonymizováno], první zaevidování v roce 1972, [anonymizováno] [příjmení] [jméno], první zaevidování v roce 2001. Otec nevlastní žádné nemovitosti.

9. Z výpovědi žalobkyně a matky žalobkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že matka žalobkyně byla 1,5 roku v pracovní neschopnosti, prodělala operaci [anonymizováno], zvýšené výdaje se zdravotním stavem nemá. Dne [datum] nastoupila do práce do společnosti [právnická osoba] Mzda činí [částka] hrubého, případně prémie. Výplatu za celý měsíc ještě neměla, za týden práce si vydělala [částka] čistého. Vyživovací povinnost má k žalobkyni a dceři [jméno] [příjmení], [datum narození], která chodí do 6. třídy ZŠ, je zdravá. Matka žalobkyně bydlí v bytě o velikosti 3 + 1, za bydlení platí 5 000 Kč za splátku úvěru, dále 2 500 Kč měsíčně za elektřinu, za vodu měsíčně 1 500 Kč. S manželem [jméno] [příjmení] v tomto domě koupili byt s garáží za 720 000 Kč, úvěr si vzali v celé částce, měsíčně splácí 5 000 Kč. Manžel je v částečném invalidním důchodu a je zaměstnán jako [anonymizováno], důchod činí [částka] měsíčně, mzda asi [částka] měsíčně čistého. S výjimkou bytu je matka žalobkyně nemajetná, auto nevlastní.

10. Zpráva [stát. instituce] z [datum] a zpráva společnosti [právnická osoba] prokazují, že matka žalobkyně byla od [datum] v pracovní neschopnosti, za období od 6/ 2020 do 9/ 2021 bylo na nemocenských dávkách vyplaceno celkem [částka].

11. Z dalších provedených důkazů nečiní soud žádné relevantní skutkové zjištění.

12. Podle ust. § 910 odst. 1, 2 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

13. Podle ust. § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

14. Podle ust. § 913 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

15. V projednávané věci soud přihlédl ke všem zjištěným skutečnostem pro stanovení výše výživného. Žalobkyně je dcerou žalovaného a o výši výživného bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Šumperku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum], kdy se žalovaný (otec) zavázal platit výživné 1 000 Kč měsíčně v době, kdy žalobkyně byla dítětem útlého věku v celodenní péči matky, příjem matky tvořily pouze dávky státní sociální podpory, a to mateřský příspěvek ve výši 2 552 Kč měsíčně, přídavek na dítě ve výši 541 Kč měsíčně a sociální příplatek ve výši 700 Kč měsíčně. Matka přispívala na inkaso své matce částkou 600 Kč měsíčně a na stravu 1 000 Kč měsíčně, byla nemajetná, neměla další vyživovací povinnost, její zdravotní stav byl dobrý. Otec byl soukromý podnikatel, základ daně otce v roce 2002 činil 78 070 Kč, pro sebe si mohl ponechávat částku asi [částka] měsíčně, na náklady odečítal paušál 25 % a pojistné 837 Kč měsíčně. Vlastnil koně, kterého potřeboval k provozování činnosti. Za elektřinu hradil na záloze 800 Kč, 3 000 Kč měsíčně přispíval na stravu svým rodičům. Další vyživovací povinnost neměl, jeho zdravotní stav byl v pořádku. Je nepochybné, že v průběhu doby došlo k zásadním změnám, odůvodňující nové rozhodnutí o výživném. Již jen prostým plynutím času se potřeby dítěte na stravu, oblečení, obutí, školu a zájmové mimoškolní aktivity zvyšují. V projednávané věci nedošlo ke zvýšení výživného v době, kdy žalobkyně nastoupila do mateřské školy, 1. stupně základní školy, 2. stupně základní školy, ani když se stala studentkou střední školy. Od 7/2021 je žalobkyně studentkou vysoké školy v prezenčním studiu, s výjimkou letních prázdnin si tak v zásadě nemá možnost u studia přivydělat a jako studentka vysoké školy má nyní maximální potřeby. Nelze konstatovat, že by vynakládala nadměrné prostředky, naopak se snaží své výdaje včetně stravy a školních pomůcek minimalizovat, jistou rezervu lze spatřovat pouze v platbě za ubytování v soukromí, které je o něco nákladnější než ubytování na kolejích, žalobkyně však uvedla relevantní důvody, proč upřednostnila ubytování v soukromí. Převážnou část potřeb žalobkyně hradí matka, k jejímž poměrům bylo zjištěno, že byla [datum] v pracovní neschopnosti, za období od 6/ 2020 do 9/ 2021 bylo matce na nemocenských dávkách vyplaceno celkem [částka]. Prodělala operaci [anonymizováno], zvýšené výdaje se zdravotním stavem nyní nemá. Dne [datum] nastoupila do práce do [právnická osoba]. Mzda činí [anonymizováno] Kč/hodinu hrubého, případně prémie. Vyživovací povinnost má ještě k dceři [jméno] [příjmení], [datum narození], která chodí do 6. třídy ZŠ, je zdravá. Matka žalobkyně bydlí s manželem [jméno] [příjmení] v bytě o velikosti 3 + 1, za bydlení platí měsíčně 5 000 Kč za splátku úvěru, 2 500 Kč měsíčně za elektřinu, za vodu měsíčně 1 500 Kč. S výjimkou bytu je nemajetná. Manžel matky je v částečném invalidním důchodu a je zaměstnán jako [anonymizováno], důchod činí [částka] měsíčně, mzda asi [částka] měsíčně čistého. Je proto i na žalovaném, aby se zvýšenou měrou než dosud podílel na placení zvýšených potřeb žalobkyně. U žalovaného bylo k majetkovým poměrům zjištěno, že je nemajetný, nevlastní žádné nemovitosti, má dluh z titulu dlužného výživného, který splácí po 500 Kč měsíčně a dluhy, které mu vznikly na sociálním a zdravotním pojištění, dluh z titulu náhrady škody na zdraví nemá. Žalovaný poukazuje na své nízké příjmy, které kolísají i v závislosti na ročním období a množství práce, kdy v zimním období jsou jeho příjmy nižší. Údaje uváděné žalovaným korespondují údajům o příjmech uvedeným v daňových přiznáních, kdy za rok 2019 činil základu daně žalovaného částku 126 212 Kč, příjmy podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. činily 315 529 Kč, výdaje související s příjmy podle § 7 citovaného zákona činily 189 317 Kč, za rok 2020 potom činil základ daně 98 310 Kč, příjmy podle § 7 citovaného zákona 245 775 Kč, výdaje 147 465 Kč. I pokud by však soud vycházel toliko z minimální mzdy pro rok 2021, která je cca 13 528 Kč měsíčně, z této částky stanovené výživné při spodním rozpětí orientačních doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti ve výši 19 % příjmu rodiče, by výživné činilo 2 570 Kč. Žalovaný je osobou v produktivním věku, bez zdravotního omezení, mohl by tak dosahovat příjmů nejméně ve výši minimální mzdy. Žalovaný nemá jinou vyživovací povinnost, i s přihlédnutím na splácení dlužného výživného po 500 Kč měsíčně považuje proto soud za přiměřenou výši výživného, kterou je v možnostech žalovaného platit, částku 3 000 Kč měsíčně, byť potřebám žalobkyně by odpovídala výše výživného ještě vyšší. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem, primárně potom vzhledem ke vzrůstu potřeb žalobkyně, rozhodl soud o zvýšení výživného na částku 3 000 Kč měsíčně s účinností od data požadovaného žalobkyní [datum], ve zbývající části soud žalobu zamítl.

16. Výživné bylo zvýšeno o 2 000 Kč měsíčně, nedoplatek na výživném vzniklý zvýšením za dobu od [datum] do [datum] tak činí 14 000 Kč, tento nedoplatek bylo žalovanému vzhledem k jeho finanční situaci stanoveno zaplatit ve lhůtě delší, a to do 4 měsíců od právní moci rozsudku.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl ve věci převážný úspěch žalovaný, žádné náklady řízení mu však nevznikly.