10 C 126/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 19 850,81 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovanému zaplacení částky 19 850,81 Kč, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 993,68 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 17 487,67 Kč, úroku z prodlení z částky 19 850,81 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úroku 28 % ročně z částky 19 850,81 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.

II. Žalovanému se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 10 648 Kč, kterou je povinen zaplatit žalobce žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobce domáhá zaplacení částky 19 850,81 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jako„ předmětná smlouva“), kterou uzavřel žalovaný dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jako„ právní předchůdkyně“). Žalovaná částka ve výši 19 850,81 Kč představuje dlužnou jistinu úvěru, příslušenství pak sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 17 487,67 Kč (kdy se jedná o úrok ve výši 28 % ročně počítaným z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 993,68 Kč (kdy se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), úroků ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce měla právní předchůdkyně poskytnout žalovanému prostředky ve výši 25 000 Kč, žalovaný na to měl uhradit částku celkem 10 838,89 Kč. Žalobce k věci uvedl, že nároky z předmětné smlouvy nemohou být promlčeny, protože docházelo k částečnému plnění, kterým žalovaný svůj dluh uznal a promlčecí lhůta je tedy desetiletá, pokud žalovaný popíral svůj podpis na smlouvě, pak dle žalobce byl žalovaný identifikován při podpisu smlouvy tak, že předložil svůj občanský průkaz, jímž se identifikoval zprostředkovatelce úvěru, která jej znala a identifikovala. Poté, co se žalovaný dostal do prodlení, byl právní předchůdkyní převeden do inkasního řízení, ve kterém právní předchůdkyně vymáhala všechny dlužné nároky z předmětné smlouvy a vyzývala žalovaného k placení na účet.

2. Žalovaný k věci uvedl, že si není vědom toho, že by jakoukoliv smlouvu s právní předchůdkyní sjednal a uvedl, že předmětnou smlouvu nepodepsal. Žalovaný pak vznesl námitku promlčení.

3. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato pracovala jako zástupce právní předchůdkyně po dobu 14 let, již 2 roky však pro ni nepracuje. Žalovaný byl klientem právní předchůdkyně, měl vícero smluv a uzavíral je prostřednictvím svědkyně, předmětnou smlouvu i zákaznickou katru vyplňovala svědkyně a listiny pak před ní podepsal žalovaný. Smlouva s žalovaným byla uzavřena jako hotovostní, peníze mu byly vyplaceny při podpisu smlouvy a žalovaný platil v hotovosti, dále mohl splácet dle upomínek při neplacení. Soud tak z toho vzal za prokázané, že podpisy na předmětné smlouvě a zákaznické kartě patří žalovanému a ten splácel v hotovosti a na upomínku mohl platit způsobem tam uvedeným, dále že peníze byly žalovanému vyplaceny při podpisu smlouvy.

4. Zákaznickou kartou bylo prokázáno, že dne [datum] požádal žalovaný právní předchůdkyni o poskytnutí zápůjčky ve výši 25 000 Kč s tím, že uvedl, že žije v nájemním bydlení, má středoškolské vzdělání, je ženatý, nemá žádné vyživované osoby, není majitelem auta, pracuje na plný pracovní úvazek jako stavbyvedoucí u [právnická osoba], [IČO], na dobu neurčitou, jeho čistý měsíční příjem je 23 072 Kč, interní splátky má 1 966 Kč a jeho měsíční výdaje jsou 10 000 Kč. Zprostředkovatelka smlouvy pak při podpisu smlouvy uvedené údaje ověřila z pracovní smlouvy a 3 výplatních pásek za měsíce červen až srpen 2016, jiné dokumenty nejsou v kartě uvedeny.

5. Smlouvou o zápůjčce – zelená v hotovosti bylo prokázáno, že dne [datum] právní předchůdkyně a žalovaný učinili dohodu označenou [číslo] na základě které právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 25 000 Kč, z čehož 3 935 Kč právní předchůdkyně započetla na dřívější zápůjčku žalovaného a částku 21 065 Kč mu vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peníze spolu s poplatkem ve výši 21 268 Kč (který obsahoval i vyčíslené úroky za řádnou dobu splácení) a úrokem ve výši 28 % ročně, a to v 60 týdenních splátkách po 772 Kč s poslední splátkou ve výši 720 Kč, když první týdenní splátku je žalovaný povinen zaplatit sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou další týdenní splátku vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období a poslední týdenní splátka je splatná posledního dne dalšího následujícího týdenního období.

6. Tabulku umoření bylo prokázáno, že dne [datum] žalovaný uhradil právní předchůdkyni 750 Kč, [datum] uhradil 794 Kč, [datum] uhradil 900 Kč, [datum] uhradil 800 Kč, [datum] uhradil 1 000 Kč, [datum] uhradil 100 Kč, [datum] uhradil 100 Kč, [datum] uhradil 400 Kč, [datum] uhradil 100 Kč, [datum] uhradil 100 Kč, [datum] uhradil 100 Kč, [datum] uhradil 100 Kč, [datum] uhradil 100 Kč, [datum] uhradil 800 Kč, [datum] uhradil 800 Kč, [datum] uhradil 200 Kč a [datum] uhradil 3 694,89 Kč.

7. Ze sdělení právní předchůdkyně ze dne [datum] na č. l. 71 soud zjistil, že právní předchůdkyně v případě vymáhání pohledávek a prodlení dlužníků slučuje všechny vymáhané závazky do jednoho inkasního řízení a přidělí jejich věci nový platební účet a variabilní symbol, pod kterým poté jsou hrazeny případné splátky, které jsou započítávány postupně na dlužné částky, dne [datum] měl žalovaný učinit úhradu právní předchůdkyni ve výši 4 000 Kč, z čehož 3 695 Kč bylo započteno na smlouvu [číslo] zbytek na smlouvu jinou ([číslo]). Soud z toho vzal za prokázané uskutečnění dané úhrady právní předchůdkyni a její rozdělení na příslušné závazky a fakt, že žalovanému byl přidělen k hrazení zvláštní variabilní symbol.

8. Návrhy na uznání dluhu ze dne [datum] s podacím lístkem (č. l. 63-64) bylo prokázáno, že právní předchůdkyně zaslala žalovanému návrhy uznání dluhu ze smluv [číslo] [číslo] vyzvala jej k placení ve 12 měsíčních splátkách co do 4 700 Kč, s poslední splátkou 4 439 Kč na č. ú. [bankovní účet] a variabilním symbolem [číslo], podpis žalovaného listiny neobsahují.

9. Výzvou k úhradě na ze dne [datum] (č. l. 65) bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalovanému k placení jeho dluhů přidělila č. ú. [bankovní účet] a [variabilní symbol].

10. Zprávou ze dne [datum] bylo prokázáno, že účet č. [bankovní účet] náleží právní předchůdkyni a účet č. č. [bankovní účet] [obec] poště, s. p.

11. Z potvrzení o provedené platbě (č. l. 66) soud zjistil, že dne [datum] bylo z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] uhrazeno 4 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo], prostředky tedy byly převedeny z účtu právní předchůdkyně na účet České pošty, s. p., a potvrzení tak nic nevypovídá o úhradě učiněné žalovaným, ta byla prokázána jinak.

12. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že dne [datum] byla podepsána právní předchůdkyní, jako postupitelem, a žalobcem jako postupníkem, přičemž v ní ujednali, že právní předchůdkyně postupuje na žalobci pohledávky uvedené v příloze [číslo] – seznamu postoupených pohledávek. Z přílohy – seznamu postoupených pohledávek je patrno, že je v ní uvedena smlouva [číslo] jakož i jméno a příjmení žalovaného.

13. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem České pošty s. p. o podání listovní zásilky k poštovní přepravě dne [datum] bylo prokázáno, že oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdkyně spolu s žalobcem informovali žalovaného, že právní předchůdkyně postoupila pohledávku ze smlouvy [číslo] žalobci a vyzvala žalovaného k úhradě pohledávek ze smlouvy do deseti dnů od doručení tohoto dopisu.

14. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím lístkem České pošty s. p. ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce odeslal na adresu žalovaného výzvu k plnění dluhu s tím, že pokud dluh nezaplatí, bude podána žaloba.

15. Soud pak z dalších provedených důkazů nečiní žádná skutková zjištění, když tyto se týkaly buď skutečností již prokázaných, jednalo se o duplicitně doložené důkazy nebo se týkaly pro věc nevýznamných okolností, jako je výše úrokových sazeb úvěrů.

16. K rozsudku na č. l. 37 – 38a soud uvádí, že daný rozsudek navrhl žalobce k důkazu a soud jej provedl, z argumentace žalobce v průběhu řízení se však ukázalo, že žalobce daný rozsudek používá pouze na podporu svého právního názoru a jedná se tedy o odkaz na právo, právní názor soudu (judikaturu), přičemž právo se v souladu se zásadou iura novit curia nedokazuje. Soud tak z rozsudku nečiní žádné skutkové zjištění, k právním závěrům v něm obsaženým se vyjádří níže.

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] požádal žalovaný právní předchůdkyni o poskytnutí zápůjčky ve výši 25 000 Kč s tím, že právní předchůdkyně od něj zjistila, že žije v nájemní bydlení, má středoškolské vzdělání, je ženatý, nemá žádné vyživované osoby, nevlastní auto, pracuje na plný pracovní úvazek na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjem 23 072 Kč, jeho výdaje jsou tvořeny interními splátkami ve výši 1 966 Kč a dále výdaji odhadnutými na 10 000 Kč, při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně tyto informace ověřila z pracovní smlouvy předložené žalovaným a třech výplatních pásek za měsíce červen až srpen 2016, z jiných dokumentů nevycházela. Stejného dne, tedy dne [datum] právní předchůdkyně s žalovaným podepsali dohodu [číslo] na základě které právní předchůdkyně vyplatila žalovanému částku 21 065 Kč v hotovosti a částku 3 935 Kč započetla na dřívější zápůjčku žalovaného, celkem tak poskytla částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit spolu s poplatkem a úroky v 60 týdenních splátkách po 772 Kč s poslední splátkou ve výši 720 Kč, první splátka byla splatná sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a další splátky byly splatné po týdnu. Žalovaný pak na smlouvu hradil tak, že dne [datum] uhradil 750 Kč, [datum] uhradil 794 Kč, [datum] uhradil 900 Kč, [datum] uhradil 800 Kč, [datum] uhradil 1 000 Kč, [datum] uhradil 100 Kč, [datum] uhradil 100 Kč, [datum] uhradil 400 Kč, [datum] uhradil 100 Kč, [datum] uhradil 100 Kč, [datum] uhradil 100 Kč, [datum] uhradil 100 Kč, [datum] uhradil 100 Kč, [datum] uhradil 800 Kč, [datum] uhradil 800 Kč, [datum] uhradil 200 Kč a [datum] uhradil 3 694,89 Kč a dne [datum] 4 000 Kč (z čehož však bylo na danou smlouvu započteno pouze 3 695 Kč, resp. 3 694,89 Kč, právní předchůdkyně ve svých evidencích střídavě zaokrouhlovala či ne), celkem na smlouvu tedy žalovaný uhradil částku 10 838,89 Kč. Právní předchůdkyně v rámci vymáhání dluhu po žalovaném sjednotila všechny jeho dluhy z různých smluv do jednoho inkasního řízení a vyzývala opakovaně žalovaného, například dne [datum] a dne [datum], k úhradě dluhu na nově přidělené číslo účtu s novým variabilním symbolem a nadto jej vyzývala k platbě ve splátkách co do 4 700 Kč pro každou splátku, respektive 4 439 Kč pro poslední splátku. Dne [datum] podepsala právní předchůdkyně, jako postupitel, a žalobce jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, ve které ujednali, že právní předchůdkyně postupuje na žalobce pohledávky uvedené v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek, v příloze je pak uvedena smlouva [číslo] se jménem a příjmením žalovaného. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne [datum], předžalobní výzva pak byla zaslána dne [datum].

18. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od 01. 01. 2014 do 30. 11. 2016, (dále jako„ z. s. ú.“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

19. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

21. Dle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

22. Dle § 619 odst. 1 jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

23. Dle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

24. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

25. Dle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

26. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. Dle § 2991 o. z. 1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Soud dospěl k následujícímu posouzení. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu [číslo] o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 1 z. s. ú. ve spojení s § 2390 o. z., když toho dne právní předchůdkyně žalovanému poskytla peníze a ten se je zavázal vrátit v týdenních splátkách spolu se sjednanými poplatky a úrokem, o podnikatelském postavení právní předchůdkyně a spotřebitelském postavení žalovaného pak v řízení nebyly pochybnosti.

29. Jelikož se jednalo o spotřebitelskou smlouvu, měla právní předchůdkyně povinnost ověřit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 9 z. s. ú., to však dle soudu řádně neučinila. Soud spatřuje pochybení právní předchůdkyně v tom, že bylo prokázáno, že se u výdajů žalovaného spolehla zcela na jeho tvrzení a byť byla informována o tom, že bydlí v nájmu, neověřila jeho nájemní smlouvu. Alespoň částečné ověření výdajů žalovaného, v tomto případě výdajů na bydlení, pak je nezbytné pro učinění úsudku o tom, jaké jsou skutečné majetkové poměry žalovaného. Nelze pak opomenout ani to, že žalobkyně neprovedla lustraci žalovaného v jakýchkoliv registrech dlužníků (NRKI, BRKI, rejstřík exekucí, insolvenční rejstřík, SOLUS, atp.), byť takové prověření lze považovat za standart. Soud tak uzavírá, že právní předchůdkyně porušila svou povinnost stanovenou jí zákonem, § 9 z. s. ú. a smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná dle citovaného ustanovení ve spojení s § 588 o. z. K povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného pak soud odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, k povinnosti zkoumat proces ověření úvěruschopnosti soud pak odkazuje rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance, jehož závěry jsou použitelné i pro tuto věc.

30. Soud tedy nároky žalobce posoudil jako nároky z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z., které byly postoupeny na žalobce dle § 1879 o. z. Obohacený je pak povinen vydat, oč se obohatil.

31. Soud pak má za to, že nárok žalobce (právní předchůdkyně) na vydání bezdůvodného obohacení se promlčel. Subjektivní promlčecí lhůta na vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy počne dle § 621 běžet ve chvíli, kdy jsou ochuzenému známy okolnosti způsobující neplatnost dané smlouvy a totožnost obohacené osoby, k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 446/2009. Nedostatky posouzení úvěruschopnosti, tedy nepověření výdajů žalovaného a nedostatečná jeho lustrace pak byly právní předchůdkyni známy již v době uzavření smlouvy a vyplacení peněz, stejně tak totožnost žalovaného, promlčecí lhůta tak počala běžet dne [datum] a uplynula dne [datum], žaloba byla podána až dne [datum].

32. Co se týče konkludentního uznání dluhu tvrzeným částečným plněním, v řízení bylo prokázáno, že žalovaný právní předchůdkyni plnil na sjednané splátky (některé) a na splátky dle upomínky (jednou 4 000 Kč). Žalovaný sice fakticky umenšoval své bezdůvodné obohacení a plnil na jeho celek (částečně), domníval se však, že se jedná o plnění na smlouvu, a to plnění dílčí – splátky, nikoliv částečné. Dílčí plnění pak nemá účinky uznání dluhu, k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2020, sp. zn. 23 Cdo 987/2019, nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2022, sp. zn. 21 Co 140/2022. Domníval-li se žalovaný, že plní na smlouvu a sjednané či právní předchůdkyní požadované splátky, nelze z toho dovodit, že bylo jeho úmyslem uznat závazek z celé smlouvy, natož bezdůvodného obohacení. Dle soudu tak účinky uznání dluhu dle § 2054 odst. 2 o. z. nenastaly. Soud tak žalobu zamítl, když nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je promlčen (výrok I).

33. K rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/20020-97, soud uvádí, že se v této věci soudy projednávaly zápůjčku poskytnutou právní předchůdkyní a zabývaly se ověřováním příjmů a výdajů vydlužitele, avšak příjmy měly být ověřeny ze z pracovní smlouvy a výplatních pásek a výdaje měly být ověřeny z poskytnuté nájemní smlouvy a dále blíže specifikovány, meritum sporu leželo v otázce, zda dané dokumenty byly skutečně právní předchůdkyni předloženy, což není shodné s okolnostmi této věci a závěry soudu tak nejsou této věci přiléhavé, soud se tak předloženým rozsudkem dále nezabýval. Ve zdejší věci je rozhodné, že se právní předchůdkyně bez dalšího spolehla stran výdajů žalovaného pouze na jeho prohlášení.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 648 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 19 850,81 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 900 Kč za účast na jednání soudu (9. 5. 2023) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 1 900 Kč za účast na jednání soudu (8. 6. 2023) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 800 Kč ve výši 1 848 Kč O platebním místě náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtě k plnění pak dle § 160 o. s. ř., když neshledal důvody pro uložení lhůty delší ani pro přivolení k plnění ve splátkách.