10 C 14/2023

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 14 771,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 14 399 Kč, dále úrok z prodlení z částky 14 399 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 372,89 Kč, kapitalizovaného zákonnému úroku z prodlení ve výši 1 648,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 375,81 Kč úroku z prodlení z částky 14 771,89 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 8,25 % ročně, úroku z prodlení z částky 372,89 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úroku 30 % ročně z částky 14 771,89 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalobci se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 675,60 Kč, kterou je povinna zaplatit žalovaná žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalované zaplacení: - dlužné jistiny ve výši 14 771,89 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 2 375,81 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 648,60 Kč, - úroků ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 771,89 Kč od [datum] do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 771,89 Kč od [datum] do zaplacení. U kapitalizovaného úroku ve výši 2 375,81 Kč se jedná o úrok ve výši 30 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14 771,89 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do [datum]. U kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 648,60 Kč se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14 771,89 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do [datum].

2. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouvou o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě uzavřené smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 12 015 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 367 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 30 % ročně, částku 1 500 Kč za zpracování úvěru a částku 2 798 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 601 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, poslední příslušnou splátku zaplatila dne [datum]. Pohledávka s příslušenstvím byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Za období od uzavření smlouvy o zápůjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná zaplatila celkem 601 Kč. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou zaplaceno ničeho. K posouzení úvěruschopnosti žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy a dvou výplatních pásek za 6, 7 (žádnou z těchto listin však žalobce nepředložil) a ověřil z insolvenčního rejstříku, že vůči žalované není vedeno soudní řízení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobce se z jednání soudu omluvil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř.

4. Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr prokazuje, že v ní žalovaná podpisem dne [datum] potvrdila, že bydlí v nájemním bytě, má učňovské vzdělání, je svobodná, počet vyživovaných osob 0, nevlastní auto, pracuje na plný úvazek jako servírka, zaměstnavatelem jsou [anonymizována tři slova], čistý příjem činí 15 300 Kč, počet zdrojů příjmů žadatele 1, má zápůjčku u jiné společnosti, má bankovní účet, externí splátky činí 3 000 Kč, odhadované měsíční výdaje 7 000 Kč, ověřené dokumenty - pracovní smlouva, 2 výplatní pásky, za 6, 7.

5. Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] prokazuje, že v této se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s hotovostní formou čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku 15 000 Kč vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 367 Kč, částkou 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a částkou 2 798 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení, a to v 45 týdenních splátkách po 601 Kč, výše poslední splátky měla činit 571 Kč Smlouva obsahuje ujednání odkazující na formu spotřebitelského úvěru a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

6. Přehled plateb – tabulka umoření prokazuje, že žalovaná na smlouvu čerpala [datum] částku 15 000 Kč a zaplatila dne [datum] částku 601 Kč.

7. Smlouva o postoupení pohledávek prokazuje, že ji [datum] podepsali právní předchůdce žalobce jako postupitel a žalobce jako postupník, přičemž v ní ujednali, že právní předchůdce žalobce postupuje na žalobce pohledávky uvedené v příloze [číslo] – seznamu postoupených pohledávek. Z přílohy - seznamu postoupených pohledávek je patrno, že je v ní uvedena pod [číslo] smlouva [číslo] jakož i jméno a příjmení žalované.

8. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podací lístek České pošty s. p. o podání listovní zásilky k poštovní přepravě dne [datum] prokazují, že oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] podaným k poštovní přepravě dne [datum] právní předchůdce žalobce spolu s žalobcem informovali žalovanou, že právní předchůdce žalobce postoupil mimo jiné pohledávku ze smlouvy [číslo] žalobci a vyzval žalovanou k úhradě pohledávek ze smlouvy do deseti dnů od doručení tohoto dopisu.

9. Předžalobní upomínka ze dne [datum] a podací lístek České pošty s. p. ze dne [datum] prokazují, že právní zástupce žalobce odeslal na adresu žalované dne [datum] výzvu k plnění dluhu ze dne [datum] s tím, že pokud dluh nezaplatí, bude podána žaloba.

10. Z dalších provedených důkazů nečiní soud žádné relevantní skutkové zjištění.

11. Po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná dne [datum] podepsala zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ve které potvrdila, že bydlí v nájemním bytě, má učňovské vzdělání, je svobodná, počet vyživovaných osob 0, nevlastní auto, pracuje na plný úvazek jako servírka, zaměstnavatelem jsou [právnická osoba], čistý příjem činí 15 300 Kč, počet zdrojů příjmů žadatele 1, má zápůjčku u jiné společnosti, má bankovní účet, externí splátky činí 3 000 Kč, odhadované měsíční výdaje 7 000 Kč. Jako ověřené dokumenty, avšak žádný z těchto nebyl žalobcem předložen, jsou uvedeny pracovní smlouva, 2 výplatní pásky, za 6, 7. Dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalovaná podepsali listinu nazvanou Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku 15 000 Kč vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 367 Kč, částkou 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru a částkou 2 798 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení, a to v 45 týdenních splátkách po 601 Kč, výše poslední splátky měla činit 571 Kč Smlouva obsahuje ujednání odkazující na formu spotřebitelského úvěru a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované dne [datum] částku 15 000 Kč, žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce dne [datum] částku 601 Kč, jiné platby žalobce neeviduje. Dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalobce podepsali smlouvu o postoupení pohledávek, v níž ujednali, že právní předchůdce žalobce postupuje na žalobci pohledávky uvedené v příloze č. 1 – seznamu postoupených pohledávek, v tomto seznamu je uvedena smlouva s [číslo] jméno a příjmení žalované. Dne [datum] právní předchůdce žalobce společně s žalobcem zaslali na adresu žalované oznámení o postoupení pohledávek, kterým byla žalovaná informována o tom, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla postoupena žalobci a byla vyzvána k úhradě pohledávky ze smlouvy do deseti dnů od doručení dopisu. Právní zástupce žalobce odeslal na adresu žalované dne [datum] výzvu k plnění dluhu ze smlouvy.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 1895 odst. 1 o. z. nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.

19. Dle § 2991 o. z. 1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 2) bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. V projednávané věci právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, není sporu o tom, že žalovaná jednala jako spotřebitel a právní předchůdce žalobce úvěr poskytl jako podnikatel zaměřující se na poskytování spotřebitelského úvěru, jedná se o právnickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku a smlouva odkazuje na zákon o spotřebitelském úvěru. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru vyžaduje řádné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele dle § 86 z. s. ú. pod sankcí absolutní neplatnosti, přičemž se řádným přezkoumáním úvěruschopnosti musí soud zabývat z úřední povinnosti. Právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované na příjmové straně vycházel z čistého příjmu žalované ve výši 15 300 Kč, neprokázal však, že by tento příjem jakkoliv ověřil nad rámec tvrzení žalované, když žádný doklad, přestože měl být žalovanou předložen, žalobce přes výzvu soudu nepředložil – např. výplatní pásku, pracovní smlouvu. Soud poukazuje i na povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru uchovávat dokumentaci týkající se procesu posuzování úvěruschopnosti žalované dle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. Právní předchůdce žalobce, potažmo žalobce, by tak měl soudu doložit své ověřování informací získaných od spotřebitele tak, že předloží dokumenty, kterými spotřebitel prokázal své příjmy a výdaje. U stránky výdajové pak právní předchůdce žalobce situaci žalované neověřil jediným dokladem. Stran odhadovaných výdajů je třeba uvést, že částka 7 000 Kč se jeví nepřiměřeně nízká. Dle § 1 nařízení vlády č. 61/2020 Sb., ve znění k datu uzavření předmětné smlouvy, činila ke dni sjednání předmětné smlouvy o zápůjčce částka životního minima samostatně posuzované osoby 3 860 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení v nájemním bydlení činila dle § 2 písm. a) nařízení vlády č. 349/2019 Sb., ve znění k datu uzavření předmětné smlouvy, částku 5 548 Kč. Výdaje tvrzené žalovanou nedosahovaly ani životního minima a normativních nákladů na bydlení, už tyto částky jsou oproti ekonomické realitě spíše minimální, např. oproti peněžním vydáním domácností v ČR na osobu dle dat Českého statistického úřadu. Právní předchůdce žalobce pak měl počítat s výdaji žalované nejméně (!) ve výši životního minima a normativních nákladů na bydlení a zohlednit přiměřenou rezervu na nutné nahodilé výdaje či dočasný pokles příjmů žalované (např. nemoc, což není nijak nezvyklý jev). Za této situace soud tedy uzavírá, že právní předchůdce žalobce zanedbal svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalované (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení žalované částky, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Při absolutní neplatnosti smlouvy žalobce nemá právo na zaplacení úroků z úvěru či poplatků nebo smluvních pokut, nýbrž pouze na vydání případného bezdůvodného obohacení ve výši nezaplacené jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalované bylo poskytnuto 15 000 Kč a uhradila 601 Kč, zbývá jí tak zaplatit 14 399 Kč. Ve smyslu § 2991 o. z. se žalovaná v rozsahu částky 14 399 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, na kterého byla pohledávka z předmětné smlouvy postoupena smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1895 o. z. Žaloba je tak důvodná co do nároku na zaplacení jistiny, tj. částky 14 399 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalované. Pokud jde o úroky z prodlení z částky 14 399 Kč, v daném případě bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení poskytnuté částky v 10ti denní lhůtě v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] podané k poštovní přepravě dne [datum]. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohla žalovaná dostat za použití § 573 o.z. nejdříve od [datum]. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku 14 399 Kč s úroky z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení v žalobcem požadované výši 8,25 % ročně, která nepřevyšuje výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části žalobu jakou nedůvodnou zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když pro posouzení míry úspěchu soud vyčíslil i požadované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobce byl ve věci úspěšný co do částky 14 399 Kč a úroku a prodlení z částky 14 399 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, při výši úroků z prodlení 8,25 % ročně činí úrok z prodlení ke dni [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek, částku 1 588,22 Kč, celkem tak byl žalobce úspěšný co do částky 15 987,22 Kč. Neúspěšný byl co do zaplacení částky 372,89 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 648,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 375,81 Kč, úroku z prodlení z částky 14 771,89 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 8,25 % ročně, tedy co do částky 136,88 Kč, dále co do úroku z prodlení z částky 372,89 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, což činí ke dni [datum] částku 41,13 Kč, dále co do úroku 30 % ročně z částky 14 771,89 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, kdy do dne vyhlášení rozsudku [datum] činí úrok 6 422,34 Kč, celkem tedy 8 621,84 Kč. Žalobce byl tak úspěšný co do částky 15 987,22 Kč, tedy co do 65 %, neúspěšný co do částky 8 621,84 Kč, tedy co do 35 %, náleží mu tak náhrada nákladů řízení ve výši 30 % Náklady řízení činí celkem 2 252 Kč, z čehož 30 % činí 675,60 Kč, a sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 14 771,89 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří účelně vynaložených úkonů právní služby realizovaných ve věci (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

22. Lhůta k plnění je stanovena třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.