10 C 17/2024

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 17 740,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 16 240 Kč, dále úrok z prodlení z částky 16 240 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 1 500,38 Kč, dále kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 35 575,13 Kč, úroku z prodlení z částky 1 500,38 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí trvání prodlení, úroku z prodlení z částky 16 240 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši rozdílu mezi výši úroku dle repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí trvání prodlení, a úrokem ve výši 8,25 % ročně, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobu se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 17 740,38 Kč s příslušenstvím, a to titulu smlouvy o půjčce číslo hodnota kterou uzavřela žalovaná se společností právnická osoba, sídlem adresa, IČ IČO, (dále jako „právní předchůdkyně“). Nároky z předmětné smlouvy měly být právní předchůdkyni postoupeny žalobci smlouvu o postoupení pohledávek z datum. Z titulu smlouvy žádá žalobce uhradit částku 17 740,38 Kč jako dlužnou jistinu, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 35 575,13 Kč, kdy jde o úroky z prodlení z dlužné jistiny 17 740,38 Kč za dobu od datum do datum, dále žalobce požaduje zaplatit úroky z prodlení z dlužné jistiny 17 740,38 Kč za dobu od datum do zaplacení. Žalovaná zaplatila na smlouvu celkem částku 3 760 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač byla řádně předvolána, k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobce se z jednání omluvil. Soud tak konal jednání v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.

3. Smlouva o půjčce ze dne datum prokazuje, že právní předchůdkyně a žalovaná uvedeného dne sjednaly dohodu nazvanou jako smlouva o půjčce, číslo hodnota na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto jistinu společně s poplatkem ve výši 13 280 Kč vrátit právní předchůdkyni v hotovosti ve 52 týdenních splátkách po 640 Kč, a to do rukou oprávněné osoby s tím, že první splátka je splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že od právní předchůdkyně v hotovosti převzala výše uvedenou částku. Smlouva na svém rubu obsahuje smluvní podmínky smlouvy o půjčce, kde je uvedeno, že RPSN půjčky při splatnosti v délce 39 týdnů je 199,4 %, smluvní podmínky obsahují ujednání o tom, že se smlouva řídí ustanoveními občanského zákoníku a zákonem 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.

4. Smlouva o postoupení pohledávek a příloha číslo 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek prokazuje, že právní předchůdkyně jako postupitel a žalobce jako postupník dne datum dohodli postoupení všech pohledávek vyplývajících ze smluv o půjčce nebo smluv o zápůjčce specifikovaných v příloze číslo 1 dané smlouvy. V příloze číslo 1 ke smlouvě je uvedeno číslo smlouvy 24934602 a jméno a příjmení žalované.

5. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum bylo prokázáno, že dne datum zaslala právní předchůdkyně společně s žalobcem prostřednictvím pošty žalované oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy číslo hodnota, včetně příslušenství pohledávky, a vyzvala žalovanou k zaplacení předmětné pohledávky do 10 dnů od data doručení dopisu.

6. Předžalobní výzvou ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení předmětu řízení výzvou odeslanou dne k datum s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba.

7. Prohlášení o uznání dluhu prokazuje, že žalovaná dne datum podepsala prohlášení, že uznává pohledávku právní předchůdkyně ze smlouvy číslo hodnota v celkové částce 30 720 Kč s tím, že žádá o zaslání splátkového kalendáře, poštovních složenek a navrhuje splátky 200 Kč měsíčně počínaje měsícem únorem, že je bez zaměstnání.

8. Soudu je z úřední činnosti známo, že obvyklá úplata za bankovní úvěry se v roce 2005 při poskytnutí částky nižších desítek tisíc se splatností 52 týdnů pohybovala od 10 % do 25 % ročně.

9. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne datum právní předchůdkyně a žalovaná sjednaly dohodu nazvanou jako smlouva o půjčce, číslo hodnota na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto jistinu společně s poplatkem ve výši 13 280 Kč vrátit právní předchůdkyni v hotovosti ve 52 týdenních splátkách po 640 Kč, a to do rukou oprávněné osoby s tím, že první splátka je splatná sedmého dne od data uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalovanou informovala o RPSN půjčky ve výši 199,4 %, smlouva se měla řídit ustanoveními občanského zákoníku a zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Dne datum právní předchůdkyně s žalobcem dohodli postoupení všech pohledávek vyplývajících ze smluv o půjčce nebo smluv o zápůjčce specifikovaných v příloze číslo 1 dané smlouvy, ve které byla uvedena i předmětná smlouva právní předchůdkyně uzavřena s žalovanou. Dne datum bylo poštou žalované odesláno oznámení právní předchůdkyně o postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce včetně příslušenství, žalovaná byla vyzvána k zaplacení do 10 dnů od data doručení dopisu. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne datum.

10. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. zák.“), tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad na kterých spočívá tento zákon.

11. Podle § 2 odst. 2 obch. zák. podnikatelem podle tohoto zákona je a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

12. Podle § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“), pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit 13. Dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „obč. zák.“), neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

15. Podle § 52 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy upravené v části osmé tohoto zákona, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

16. Dle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

17. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

18. Dle § 517 odst. 1 věty první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

19. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

20. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

21. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. obč. zák. ve spojení s § 2 písm. a) z. s. ú. a § 52 a násl. obč. zák. Ten den totiž právní předchůdkyně a žalovaná opatřili svými podpisy listinu, na základě které bylo žalované poskytnuto v hotovosti poskytla 20 000 Kč, jež se žalovaná zavázala vrátit i s poplatkem 13 280 Kč ve 52 týdenních splátkách s první splátkou 7 den od podpisu smlouvy. Je zjevné, že právní předchůdkyně vystupovala při poskytnutí půjčky jako podnikatelka ve smyslu § 2 odst. 2 obch. zák. a dodavatelka ve smyslu § 52 odst. 2 obč. zák., když musela být jako společnost s ručením omezeným zapsána v obchodním rejstříku [§ 34 odst. 1 písm. a) obch. zák.] a půjčku poskytovala v rámci své podnikatelské činnosti. Uzavřená smlouva je však absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 39 obč. zák., když sjednaná úroková sazba činila 66 % ročně (přepočteno ze sazby poplatku, který je skrytým úrokem z půjčky na 52 týdnů v roce), což je několikanásobek průměrné úrokové sazby poskytované na obdobné úvěry (půjčky) ve stejný čas, když cena úvěru značně přesahuje výši obvyklé úplaty vzhledem k výši úvěru. Takové navýšení a ujednání o úroku je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, u právní předchůdkyně, jako podnikatele poskytujícího spotřebitelské úvěry/půjčky/zápůjčky, pak nelze předpokládat, že by své podnikání prováděla zdarma a poskytovala peníze bezplatně, smlouvu o půjčce tak soud posoudil neplatnou jako celek, kdy takový závěr plyne např. i z rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ze dne 27. 2. 2007 sp. zn. 33 Odo 236/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015. Při absolutní neplatnosti smlouvy žalobce (právní předchůdkyně) nemá právo na zaplacení úroků z půjčky či poplatků nebo smluvních pokut, nýbrž pouze na vydání případného bezdůvodného obohacení (ve výši nezaplacené jistiny) a zaplacení úroků z prodlení z bezdůvodného obohacení žalované. V řízení bylo zjištěno, že žalované bylo poskytnuto 20 000 Kč a uhradila 3 760 Kč, zbývá jí tak uhradit 16 240 Kč. Ve smyslu § 451 obč. zák. se žalovaná v rozsahu částky 16 240 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, na kterého byly pohledávky z předmětné smlouvy postoupeny dle § 524 obč. zák. Žaloba je tak důvodná jen co do nároku na zaplacení jistiny, tj. částky 16 240 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalované, a co do úroku z prodlení z částky 16 240 Kč od datum do zaplacení v zákonné výši 8,25 %, když k prodlení žalované došlo až datum, kdy platila daná sazba, neboť oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo podáno k poštovní přepravě dne datum s výzvou k zaplacení předmětné pohledávky do 10 dnů od data doručení dopis se dostal do dispozice žalované nejpozději do tří pracovních dnů, tedy do datum, ode dne datum je tak žalovaná v prodlení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). Pokud jde o úroky z prodlení, je třeba vyjít z toho, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem (zde právní předchůdkyní nebo žalobcem) požádán, neboť doba splnění nebyla dohodnuta, není stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla zjevně úspěšnější více než z 50 %. Z větší části úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

23. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 věty první, když neshledal důvody pro uložení lhůty delší či k přivolení k plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.