10 C 177/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 47 172,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 42 205 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 4 967,34 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 322,58 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 919,98 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 47 172,34 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, úroku 29 % ročně z částky 47 172,34 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalované zaplacení: dlužné jistiny ve výši 47 172,34 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 12 919,98 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8 322,58 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 47 172,34 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 47 172,34 Kč od [datum] do zaplacení. U kapitalizovaného úroku ve výši 12 919,98 Kč se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 47 172,34 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do [datum]. U kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 322,58 Kč se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 47 172,34 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do [datum].

2. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouvou o zápůjčce. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě uzavřené smlouvy peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 39 898 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 12 253 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 12 600 Kč částku za administrativní činnost ve výši 15 045 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 18měsíčních splátkách po 4 995 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, poslední příslušnou splátku zaplatila dne [datum]. Pohledávka s příslušenstvím byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Za období od uzavření smlouvy o zápůjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná zaplatila celkem 7 795 Kč. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou zaplaceno ničeho. K posouzení úvěruschopnosti žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce ověřil před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalované z pracovní smlouvy na dobu neurčitou, výměru o přiznání dávky ze dne [datum], složenek za 5, 6, [číslo] (žádnou z těchto listin však žalobce nepředložil) a ověřil z insolvenčního rejstříku, že vůči žalované není vedeno soudní řízení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobce se z jednání soudu omluvil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř.

4. Listinou„ ZÁKAZNICKÁ KARTA“ bylo prokázáno, že v ní svým podpisem žalovaná potvrdila, že bydlí ve vlastním bydlení, má středoškolské vzdělání, je svobodná, počet vyživovaných osob 1, vlastní auto, je zaměstnána na plný pracovní úvazek, pečovatelka, zaměstnavatelem je Úřad práce [obec], čistý příjem 13 200 Kč, další čisté příjmy domácnosti 20 400 Kč, počet zdrojů příjmů žadatele 2, interní splátky 3 200 Kč, odhadované měsíční výdaje 6 000 Kč. Jako ověřené dokumenty, avšak žádný z těchto nebyl žalobcem předložen, jsou uvedeny pracovní smlouva na dobu neurčitou, výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky z 25. 7. 20216, složenky za 5, 6, 7/2017.

5. Listina„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – ZELENÁ v hotovosti, [číslo]“ prokazuje, že v této se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 50 000 Kč, kdy část zápůjčky bude použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce [číslo] které představují částku 24 886 Kč, částka 25 114 Kč bude vyplacena při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku 50 000 Kč vrátit spolu s poplatkem ve výši 39 898 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 12 253 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 12 600 Kč částku za administrativní činnost ve výši 15 045 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 4 995 Kč, kdy první měla být zaplacena v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy. Smlouva obsahuje ujednání odkazující na formu spotřebitelského úvěru a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

6. Přehledem plateb – tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaná na smlouvu [číslo] zaplatila dne [datum] částku 4 995 Kč, dne [datum] částku 600 Kč, dne [datum] částku 2 200 Kč, celkem tedy částku 7 795 Kč.

7. Listinou„ Smlouva o postoupení pohledávek“ bylo prokázáno, že ji [datum] podepsali právní předchůdce žalobce jako postupitel a žalobce jako postupník, přičemž v ní ujednali, že právní předchůdce žalobce postupuje na žalobce pohledávky uvedené v příloze [číslo] – seznamu postoupených pohledávek. Z přílohy – seznamu postoupených pohledávek je patrno, že je v ní uvedena pod [číslo] smlouva [číslo] jakož i jméno a příjmení žalované.

8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem České pošty s. p. o podání listovní zásilky k poštovní přepravě dne [datum] bylo prokázáno, že oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobce spolu s žalobcem informovali žalovanou, že právní předchůdce žalobce postoupil mimo jiné pohledávku ze smlouvy [číslo] žalobci a vyzval žalovanou k úhradě pohledávek ze smlouvy do deseti dnů od doručení tohoto dopisu.

9. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím lístkem České pošty s. p. ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce odeslal na adresu žalované dne [datum] výzvu k plnění dluhu ze dne [datum] s tím, že pokud dluh nezaplatí, bude podána žaloba.

10. Z dalších provedených důkazů nečiní soud žádné relevantní skutkové zjištění.

11. Správnost ani pravost provedených listin nebyla zpochybněna, soud z nich tak při zjišťování skutkového stavu vycházel (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

12. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná dne [datum] podepsala zákaznickou kartu, ve které potvrdila, že bydlí ve vlastním bydlení, má středoškolské vzdělání, je svobodná, počet vyživovaných osob 1, vlastní auto, je zaměstnána na plný pracovní úvazek, pečovatelka, zaměstnavatelem je Úřad práce [obec], čistý příjem 13 200 Kč, další čisté příjmy domácnosti 20 400 Kč, počet zdrojů příjmů žadatele 2, interní splátky 3 200 Kč, odhadované měsíční výdaje 6 000 Kč. Jako ověřené dokumenty, avšak žádný z těchto nebyl žalobcem předložen, jsou uvedeny pracovní smlouva na dobu neurčitou, výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky z 25. 7. 20216, složenky za 5, 6, 7/2017. Dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalovaná podepsali listinu nazvanou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – ZELENÁ v hotovosti, [číslo]“, kterou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 50 000 Kč, kdy část zápůjčky bude použita na splacení dosud nezaplacených dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce [číslo] které představují částku 24 886 Kč, částka 25 114 Kč bude vyplacena při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku 50 000 Kč vrátit spolu s poplatkem ve výši 39 898 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 12 253 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 12 600 Kč částku za administrativní činnost ve výši 15 045 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 4 995 Kč, kdy první měla být zaplacena v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy. Dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalobce podepsali listinu„ Smlouva o postoupení pohledávek“, přičemž v ní ujednali, že právní předchůdce žalobce postupuje na žalobce pohledávky uvedené v příloze [číslo] – seznamu postoupených pohledávek, v tomto seznamu je uvedena smlouva s [číslo] jméno a příjmení žalované. Dne [datum] právní předchůdce žalobce společně s žalobcem zaslali na adresu žalované oznámení o postoupení pohledávek, kterým byla žalovaná informována o tom, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla postoupena žalobci a byla vyzvána k úhradě všech pohledávek ze smlouvy do deseti dnů od doručení tohoto dopisu. Žalovaná na smlouvu [číslo] zaplatila dne [datum] částku 4 995 Kč, dne [datum] částku 600 Kč, dne [datum] částku 2 200 Kč, celkem tedy částku 7 795 Kč. Právní zástupce žalobce odeslal na adresu žalované dne [datum] výzvu k plnění dluhu ze smlouvy.

13. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 1895 odst. 1 o. z. nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.

18. Dle § 2991 o. z. 1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 2) bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

20. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. V projednávané věci právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o. z., není sporu o tom, že žalovaná jednala jako spotřebitel, když se identifikovala jako fyzická osoba a z ničeho neplyne, že by jednala v rámci svého podnikání, povolání, či profese, naopak je zjevné, že právní předchůdce žalobce zápůjčku poskytl jako podnikatel zaměřující se na poskytování zápůjček, jedná se o právnickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku a konečně smlouva odkazuje na zákon o spotřebitelském úvěru. Vzhledem ke spotřebitelskému charakteru smlouvy pak soud musel posoudit tzv. prověření úvěruschopnosti právním předchůdcem žalobce. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru vyžaduje řádné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele dle § 86 z. s. ú. pod sankcí absolutní neplatnosti, přičemž se řádným přezkoumáním úvěruschopnosti musí soud zabývat z úřední povinnosti (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18; či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdce při posuzování úvěruschopnosti žalované na příjmové straně vycházel z čistého příjmu žalované ve výši 13 200 Kč, neprokázal však, že by tento příjem jakkoliv ověřil nad rámec tvrzení žalované, když žádný doklad, přestože měl být žalovanou předložen, žalobce přes výzvu soudu nepředložil – např. výplatní pásku, pracovní smlouvu, ústřižek složenky. Ke stránce výdajové pak žalovaná dle zákaznické karty ani nepředložila jediný doklad, který by osvědčoval její výdaje. Nadto není vůbec zřejmé, proč by měly být zohledněny další čisté příjmy domácnosti ve výši 20 400 Kč, když se z ničeho nepodává, že by se jednalo o příjmy, které jednak existují a nadto je s nimi žalovaná oprávněna disponovat, nelze s nimi tedy v procesu ověřování úvěruschopnosti uvažovat. Konečně, měla-li žalovaná zjištěný příjem 13 200 Kč, pak její výdaje byly uvedeny ve výši interní splátky 3 200 Kč a odhadované výdaje 6 000 Kč, což společně se sjednávanou splátkou 4 995 Kč činí 14 195 Kč, tedy více než příjmy. Z uvedených důvodů je zjevné, že nelze učinit závěr, že ověřování na straně příjmů a výdajů bylo řádné a žalovanou tak bylo možné hodnotit jako úvěruschopnou. Soud současně poukazuje na povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru uchovávat dokumentaci týkající se procesu posuzování úvěruschopnosti žalované dle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. Právní předchůdce žalobce, potažmo žalobce, by tak měl soudu doložit své ověřování informací získaných od spotřebitele tak, že předloží dokumenty, kterými spotřebitel prokázal své příjmy a výdaje.

23. Je tak nutno uzavřít, že právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal a nevyhodnotil tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalované) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe, proto je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se domáhá zaplacení požadovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 86 a § 87 z. s. ú. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Při absolutní neplatnosti smlouvy žalobce (právní předchůdce) nemá právo na zaplacení úroků z úvěru či poplatků nebo smluvních pokut, nýbrž pouze na vydání případného bezdůvodného obohacení ve výši nezaplacené jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalované bylo poskytnuto 50 000 Kč a uhradila 7 795 Kč, zbývá jí tak zaplatit 42 205 Kč. Ve smyslu § 2991 o. z. se žalovaná v rozsahu částky 42 205 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, na kterého byla pohledávka z předmětné smlouvy postoupena smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1895 o. z. Žaloba je tak důvodná jen co do nároku na zaplacení jistiny, tj. částky 42 205 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalované. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.

24. Na základě ustanovení § 87 odst. 1 věty poslední z. s. ú. a vzhledem k závěrům rozsudku Nevyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, s nimiž se soud zcela ztotožňuje, nemá žalobce právo ani na zaplacení úroků z prodlení. Ustanovení § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nedostatečně prověřili úvěruschopnost žadatele, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené, která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán není.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když větší míru úspěchu v řízení měla žalovaná, žádné náklady řízení jí však nevznikly. Při posouzení míry úspěchu soud zohlednil i požadované příslušenství, včetně požadovaného úroku z prodlení a úroku 29 % ročně z částky 47 172,34 Kč za dobu od [datum], a to do dne vyhlášení rozsudku [datum], z čehož je zřejmé, že větší míru úspěchu měla žalovaná.

26. Lhůta k plnění je stanovena třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.