10 C 183/2021

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 600 Kč, dále úrok z prodlení z částky 4 600 Kč za dobu od 29. 7. 2018 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 497,53 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 051,25 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 5 000 Kč za dobu od 15. 6. 2018 do 28. 7. 2018 ve výši 8,05% ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 400 Kč za dobu od 29. 7. 2018 do zaplacení ve výši 8,05% ročně, úroku 29% ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.).

2. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce odůvodnil tím, a že právní předchůdce žalobce - společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce a žalovanému byla poskytnuta částka 6 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 4 612 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 799 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 950 Kč a částky za administrativní činnost ve výši 2 863 Kč. Celkovou částku odpovídající poskytnuté zápůjčce a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 236 Kč, poslední byla stanovena na 27. 9. 2017. Žalovaný uhradil celkem 1 400 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobce po žalovaném požaduje dlužnou jistinu ve výši 5 000 Kč, kapitalizované úroky ve výši 1 051,25 Kč, kdy se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny 5 000 Kč od 27. 9. 2017 do 14. 6. 2018, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 497,53 Kč, kdy se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny 5 000 Kč od 27. 3. 2017 do 14. 6. 2018, dále zaplacení úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Žalobce na výzvu soudu sdělil, že právní předchůdce žalobce ověřil majetkovou situaci žalovaného z DPP, ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek, jeho příjem činí částka měsíčně, žije s rodiči, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Žalobce ani právní předchůdce žalobce nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného.

3. Žalovaný požádal o povolení splátek s odůvodněním, aby zvládl dluh zaplatit a na jeho majetek nebyla nařízena exekuce.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. právnická osoba poskytla žalovanému dne 16. 11. 2016 částku 6 000 Kč, částka byla vyplacena žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy. Částka byla poskytnuta na základě smlouvy nazvané smlouva o zápůjčce, v níž se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky společně s poplatkem 4 612 Kč sestávající se dle smlouvy z úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 799 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 950 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 863 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku v 45 týdenních splátkách po 236 Kč, poslední splátka ve výši 228 Kč, první splátka měla být zaplacena 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. V zákaznické kartě je u osoby žalovaného v údajích o zaměstnání uvedeno DPP, žije s rodiči, je svobodný, ověřené dokumenty - DPP, čistý příjem částka, zápůjčky jiné nemá, bankovní účet má, odhadované měsíční výdaje 3 000 Kč. Žalovaný zaplatil toliko dne 22. 11. 2016 částku 1 000 Kč, dne 17. 3. 2017 částku 400 Kč právnická osoba a žalobce uzavřeli dne datum Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným žalobci. Oznámením o postoupení pohledávky z datum oznámila společnost právnická osoba žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Dne 13. 7. 2018 byla podána k poštovní přepravě listovní zásilka adresovaná žalovanému. Předžalobní výzvou se dne 12. 3. 2020 podanou k poštovní přepravě dne 13. 3. 2020 vyzval zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba. Žalovaný vypověděl, že je zaměstnán s průměrným čistým měsíčním příjmem částka, za bydlení platí 7000 8 000 Kč měsíčně, vyživovací povinnost neplní, dluží pouze žalobci. Je nemajetný.

5. Dle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

6. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

7. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím spotřebitelského úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr (zápůjčku), a to jak na stránce příjmů, tak na stránce výdajů. Ze zákaznické kary je patrno, že jediným dokladem, který žalovaný předložil ohledně svých příjmů, byla dohoda o provedení práce (tedy nikoli doklad osvědčující, že by byl žalovaný zaměstnán na plný úvazek v pracovním poměru, jak uvádí žalobce), není patrno, co bylo obsahem uvedené dohody o provedení práce, tuto dohodu žalobce nepředložil, k dispozici ji nemá. Žádný další doklad k ověření příjmů žalovaného předložen nebyl, pokud jde o výdaje žalovaného, údaje o jejich výši, např. za bydlení, či doklady k jejich ověření absentují zcela. Žalobce tak v řízení neunesl břemeno důkazní, že právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a nezjistil důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). V takovém případě nebyla platně uzavřena smlouva o zápůjčce. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, nárok žalobce, kterému byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek a je tak v řízení aktivně věcně legitimován, byl proto posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce má právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Žalovaný zaplatil právnímu předchůdci žalobce částku 1 400 Kč. Bezdůvodné obohacení žalovaného tak činí částku 4 600 Kč (6 000 Kč – 1 400 Kč). Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 4 600 Kč, když nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení poskytnuté částky ve lhůtě do 10 dnů v oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě ze dne 14. 6. 2018, z podacího lístku je poté patrno, že listovní zásilka adresovaná žalovanému byla podána k poštovní přepravě dne 13. 7. 2018, v souladu s ust. § 573 o.z. se má za to, že došla žalovanému dne 18. 7. 2018 a dne 28. 7. 2018 uplynula žalovanému lhůta k plnění. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohl žalovaný dostat nejdříve od 29. 7. 2018. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 4 600 Kč s úroky z prodlení z této částky za dobu od 29. 7. 2018 do zaplacení v požadované výši 8,05% ročně nepřevyšující zákonnou výši dle prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části jistiny a požadovaných úroků a úroků z prodlení žalobu jako nedůvodnou zamítl.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když pro míru úspěchu soud zohlednil i požadované příslušenství ke dni vydání rozsudku, kdy i jen požadovaný úrok 29% z částky 5 000 Kč za dobu od 15. 6. 23018 do dne vyhlášení rozsudku 26. 5. 2022 činí 5 728,49 Kč, z uvedeného je patrno, že převážnou míru úspěchu měl žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly.

11. Žalovaný požádal o povolení splátek, soud stanovil lhůtu ke splnění povinnosti delší než třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to v trvání 2 měsíců od právní moci rozsudku, když takto bude dluh v přiměřené době splacen a takové rozhodnutí nezasáhne významně do majetkových poměrů právnické osoby žalobce, stanovení lhůty ještě delší či povolení splátek poměry žalovaného neodůvodňují. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.