10 C 222/2009

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. Davidem Raifem sídlem Krameriova 503, 790 01 Jeseník o 90 000 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 90 000 Kč, dále úroků z prodlení z částky 90 000 Kč za dobu od , datum, do , datum, ve výši 58 673,35 Kča za dobu od , datum, dále do zaplacení úroků z prodlení ročně ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 7 a repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repooperace) vyhlášené ve Věstníku ČNB ve výši platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení trvá, z částky 90 000 Kč,se zamítá.

II. Žalované se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 111 332 Kč, kterou je povinna zaplatit žalobkyně žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Jeseníku na nákladech řízení částku 1 858 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 93 607 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná si pronajala od žalobkyně nebytové prostory a na nájemném dluží za období měsíců září roku 2006 až květen roku 2007 částku vždy po 10 002 Kč s výjimkou září roku 2006, kdy byla provedena částečná úhrada ve výši 2 687 Kč a žalovaná tak dluží toliko 7 374 Kč, za listopad roku 2006 dluží 10 070 Kč, dále žalovaná žalobkyni dluží za vyúčtování spotřebovaných služeb částku ve výši 2 542 Kč vyúčtovanou dokladem ze dne , datum, a ve výši 3 607 Kč vyúčtovanou dokladem ze dne , datum, .

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Shodně jako žalobkyně tvrdila, že byla nájemcem předmětných nebytových prostor, žalobkyni dlužila částky uvedené v jednostranném zápočtu ze dne , datum, , tedy částku 10 061 Kč vyúčtovanou fakturou z , datum, , částku ve výši 10 070 Kč vyúčtovanou fakturou ze dne , datum, , částku vždy po 10 002 Kč vyúčtovanou fakturami ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , dále potom částku 2 542 Kč vyúčtovanou fakturou ze dne , datum, . Pohledávka však z valné části zanikla v důsledku započtení pohledávek učiněného žalovanou dne , datum, . Žalovaná totiž měla za žalobkyní pohledávku z titulu nároku na náhradu škody, neboť dne , datum, došlo k prasknutí odpadního potrubí a zatopení pronajatých nebytových prostor vodou, v důsledku čehož byly zničeny ve věci žalované v hodnotě 90 000 Kč. Žalovaná žalobkyni vyzvala k náhradě škody dopisem ze dne , datum, , škoda jí uhrazena nebyla, proto dne , datum, provedla jednostranný zápočet. Žalovaná dále zaplatila částku 2 687 Kč. Zatečením vody byla zničena plovoucí podlaha, výměnu podlahy žalovaná neprováděla, neboť její nájem už skončil. Plovoucí podlaha se nestala součástí nemovitosti, protože se dala rozmontovat a po úpravě okrajů složit jinde. Škoda na věcech spočívá ve výši nákladů na jejich pořízení a činí na plovoucí podlaze 56 606 Kč, na hifi věži 7 990 Kč, na CD radiomagnetofonu 9 490 Kč, na zrcadlových stěnách 14 820 Kč, podlahovém koberci 5 606 Kč, konferenčním stolku 5 369 Kč, polici 2 060 Kč.

3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 27. 4. 2012 č. j. 10 C 222/2009-139, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 25. 5. 2012 č. j. 10 C 222/2009-142, tak, že žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 90 000 Kč s úrokem z prodlení, žaloba byla zamítnuta co do částky 3 607 Kč s úrokem z prodlení. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání co do výroku o povinnosti zaplatit žalobkyni částku 90 000 Kč s příslušenstvím a zaplatit náhradu nákladů řízení. Usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 26. 2. 2013 č. j. 65 Co 19/2013-184 byl rozsudek okresního soudu v napadených výrocích a ve výrocích o náhradě nákladů řízení státu zrušen a věc byla vrácena prvostupňovému soudu k dalším řízení s tím, že nedostatek součinnosti poškozeného s pojišťovnou škůdce spočívající v nepředložení všech dokladů nemůže být bez dalšího důvodem, který by vedl k závěru o rozporu jednání poškozeného s dobrými mravy, tak by tomu mohlo být snad jedině tehdy, že výlučně poškozený úmyslně zmařil jednou pro vždy možnost pojištěného domoci se práva na plnění z pojistné smlouvy.

4. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku z 21. 4. 2016 č. j. 10 C 222/2009-258 bylo rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 90 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 90 000 Kč za dobu od , datum, do zaplacení. K odvolání žalované byl rozsudek okresního soudu usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci z 1. 2. 2017 č. j. 75 Co 399/2016-282 zrušen a věc vrácena k okresnímu soudu s tím, že je třeba mj. se zabývat tím, zda v důsledku započtení žalovaná pohledávka zanikla pohledávka žalobce či nikoliv, v případě, že by pohledávka zanikla započtením, lze uvažovat o eventuálním nároku žalobce vůči žalované z titulu náhrady škody zaviněným jednáním žalované – neposkytnutím součinnosti pojišťovně žalobce.

5. Z insolvenčního rejstříku je patrno, že unesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 5. 6. 2018 č. j. KSOL 41 INS 5117/2018-A-9 rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužníka – žalované a povolil řešení úpadku oddlužením. Věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, byli vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 5. 6. 2008. Z insolvenčního rejstříku je patrno, že žalobkyně svou pohledávku nepřihlásila. Pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 22. 1. 2024 č. j. KSOL 41 INS 5117/2018-B-29 soud vzal na vědomí splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dále soud osvobodil žalovanou od placení pohledávek:zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny,věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo avěřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

6. Dle § 414 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, ve znění účinném do 31. 5. 2019, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle odst. 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právu postihu.

7. V projednávané věci nelze žalobě ve stávající situaci vyhovět z důvodu, že podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dlužného nájemného a služeb a tvrzená pohledávka žalobkyně vznikla v době před rozhodnutím o úpadku žalované a jedná se o pohledávku, kterou bylo nutno uplatnit v insolvenčním řízení. Dle citovaného ust. § 414 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Dle § 173 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, se přihlašují i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu. To však žalobkyně neučinila ve lhůtě určené insolvenčním soudem, tedy do 30 dnů od 5. 6. 2018 a pohledávka žalobkyně do oddlužení zahrnuta nebyla. Insolvenční soud pak žalovanou pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 22. 1. 2024 č. j. KSOL 41 INS 5117/2018-B-29 osvobodil od placení pohledávek, jež měly být uplatněny v insolvenčním řízení, avšak nebyly. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2015 sp. zn. 29 Cdo 2756/2013, pak pohledávky, na něž se vztahuje osvobození dle § 414 ins. z., se nacházejí ve stejném režimu, jako tzv. naturální obligace, přičemž takovou pohledávku nelze u soudu vymáhat – a tedy ji ani soudně přiznat. Z uvedených důvodů proto nelze žalobě vyhovět a soud žalobu zamítl, kdy za této situace je již nadbytečné dělat další závěry o skutkovém stavu, hodnotit provedené důkazy a činit další právní závěry.

8. V řízení byla úspěšná žalovaná, náleží jí tak právo na náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále i jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 93 607 Kč sestávající z částky 4 860 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí příprava zastoupení, vyjádření ze dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , účast u jednání soudu dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , účast u jednání soudu dne , datum, ) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tedy 30 960 Kč (6 x 4 860 Kč, 6 x 300 Kč), dále 21% DPH z částky 30 960 Kč ve výši 6 501,60 Kč, celkem tedy 37 461,60 Kč.

9. Náklady odvolacího řízení žalované sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 4 500 Kč, dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 90 000 Kč sestávající z částky 4 700 Kč za každý ze dvou úkonů (odůvodnění odvolání žalované, účast u jednání odvolacího soudu) uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a za cestu realizovanou dne , datum, náhrada 2 253 Kč za 212 ujetých km (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 472/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km /technický průkaz o spotřebě pohonné hmoty odkazuje na normy Evropských společenství (ES) nebo (EU), třetí údaj v technickém průkazu je tak již zjištěná průměrná spotřeba při kombinovaném provozu/ a 3,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 472/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., dále 21% DPH z částky 12 253 Kč (9 400 Kč, 600 Kč, 2 253 Kč) ve výši 2 573,13 Kč, celkem tedy 19 326,13 Kč (4 500 Kč, 12 253 Kč, 2 573,13 Kč).

10. Náklady řízení žalované činí ve druhém řízení před prvostupňovým soudem sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 90 000 Kč sestávající z částky 4 700 Kč za každý ze tří úkonů (účast u tří jednání soudu) uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a 21% DPH z částky 15 000 Kč (14 100 Kč, 900 Kč) ve výši 3 150 Kč, celkem tedy 18 150 Kč.

11. Náklady druhého odvolacího řízení žalované sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 4 500 Kč, dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 90 000 Kč sestávající z částky 4 700 Kč za každý ze dvou úkonů (odůvodnění odvolání žalované, účast u jednání odvolacího soudu) uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a za cestu realizovanou dne , datum, náhrada 2 227,06 Kč za 212 ujetých km v částce 1 227 Kč (29,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 440/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,4 l/100 km a 3,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 440/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., dále 21% DPH z částky 12 227 Kč (9 400 Kč, 600 Kč, 2 227 Kč) ve výši 2 567,67 Kč, celkem tedy 19 294,67 Kč (4 500 Kč, 12 227 Kč, 2 567,67 Kč).

12. Náklady řízení žalované ve třetím řízení před prvostupňovým soudem sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 90 000 Kč sestávající z částky 4 700 Kč za každý ze dvou úkonů (vyjádření ze dne , datum, a účast při jednání soudu) uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a 21% DPH z částky 10 000 Kč (9 400 Kč, 600 Kč) ve výši 2 100 Kč, celkem tedy 12 100 Kč.

13. Náklady řízení žalované činí 37 461,60 Kč, 19 326,13 Kč, 18 150 Kč, 19 294,67 Kč, 12 100 Kč, celkem tedy 106 332,40 Kč, dále částka 5 000 Kč na záloze znaleckého posudku, celkem tedy 111 332 Kč.

14. Výrok III. o povinnosti žalobkyně zaplatit na náhradě nákladů řízení státu na zaplaceném svědečném ve výši 1 258 Kč na vyplaceném svědečném svědkovi , jméno FO, a 600 Kč jako částku zaplacenou znalci Ing. , jméno FO, na znaleckém posudku (kdy znalečné celkem činilo 5 600 Kč a z toho 5 000 Kč bylo zaplaceno žalovanou na záloze na znaleckém posudku, tato částka je tak nákladem žalované), je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., když úspěch ve věci měla žalovaná.

15. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.