10 C 228/2022

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 59 648,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 49 672 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 9 976,08 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 958,94 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 018,09 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 59 648,08 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 10% ročně, úroku 14% ročně z částky 59 648,08 Kč z a dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalované zaplacení: -) dlužné jistiny ve výši 59 648,08 Kč, -) kapitalizovaných úroků ve výši 2 018,09 Kč, -) kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 6 958,94 Kč, -) úroků ve výši 14 % ročně z dlužné jistiny ve výši 59 648,08 Kč od [datum] do zaplacení, -) úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 59 648,08 Kč od [datum] do zaplacení.

2. U kapitalizovaného úroku ve výši 2 018,09 Kč se jedná o úrok ve výši 14 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 59 648,08 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do [datum].

3. U kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 6 958,94 Kč se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 59 648,08 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do [datum].

4. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované na základě uzavřené smlouvy peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 44 608,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10 662,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 23 698 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 10 248,00 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v 24 měsíčních splátkách po 4 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, poslední příslušnou splátku zaplatila [datum]. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek zaplatila celkem 20 328 Kč. Pohledávka s příslušenstvím byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek do dne sepisu žaloby nebylo žalovanou na pohledávku zaplaceno ničeho. Právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalované z pracovní smlouvy, výplatních pásek a veřejně dostupného insolvenčního rejstříku, kdy vůči žalované nebylo vedeno insolvenční řízení.

5. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobce se z jednání soudu omluvil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, „o. s. ř.“.

6. Listinou„ ZÁKAZNICKÁ KARTA – ŽÁDOST O SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR“ bylo prokázáno, že v ní svým podpisem žalovaná potvrdila, že bydlí ve vlastním bydlení, má středoškolské vzdělání, je vdaná, počet vyživovaných osob 1, vlastní auto, je zaměstnána na plný pracovní úvazek, zaměstnavatelem je [právnická osoba] s. r. o., čistý příjem 19 975 Kč, další čisté příjmy domácnosti 35 000 Kč, počet zdrojů příjmů žadatele 2, externí splátky zápůjček 384 Kč, interní splátky 3 074 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele 13 420 Kč. Potvrdila, že má zápůjčku u jiné společnosti. Předložila pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky.

7. Žalobce předložil dvě výplatní pásky žalované, z těchto je patrno, že se jedná o měsíc 6/ 2018 a 7/ 2018, čistá mzda vyplacená žalované zaměstnavatelem [právnická osoba] činila za 6/ 2018 částku 21 009 Kč, za 7/ 2018 částku 20 147 Kč.

8. Listinou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – MODRÁ na účet, [číslo]“ bylo prokázáno, že je datována [datum] a opatřena podpisy žalované a právního předchůdce žalobce. V dané listině se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 70 000 Kč převodem na účet žalované. Žalovaná uvedla číslo svého účtu [číslo]. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku 70 000 Kč vrátit spolu s poplatky ve výši 44 608,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10 662,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, flexibilní splácení a administrativní činnost ve výši 23 698 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 10 248 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v 24 měsíčních splátkách po 4 776 Kč, kdy první splátka byla splatná 5. kalendářní den o uzavření smlouvy a poslední splátka dne [datum] Smlouva obsahuje ujednání odkazující na formu spotřebitelského úvěru a zákon 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

9. Přehledem plateb bylo prokázáno, že žalovaná na smlouvu [číslo] zaplatila dne [datum], [datum], [datum] vždy po 4 776 Kč, dne [datum], [datum], [datum] vždy po 2 000 Kč, celkem tedy částku 20 328 Kč.

10. Listinou„ Smlouva o postoupení pohledávek“ bylo prokázáno, že ji [datum] podepsali právní předchůdce žalobce jako postupitel a žalobce jako postupník, přičemž v ní ujednali, že právní předchůdce žalobce postupuje na žalobce pohledávky uvedené v příloze č. 1 – seznamu postoupených pohledávek. Z přílohy - seznamu postoupených pohledávek je patrno, že je v ní uvedena smlouva [číslo] jakož i jméno a příjmení žalované.

11. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem České pošty s. p. o podání listovní zásilky k poštovní přepravě dne [datum] bylo prokázáno, že oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobce spolu s žalobcem informovali žalovanou, že právní předchůdce žalobce postoupil mimo jiné pohledávku ze smlouvy [číslo] žalobci a vyzval žalovanou k úhradě pohledávek ze smlouvy do deseti dnů od doručení tohoto dopisu.

12. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím lístkem České pošty s. p. ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce odeslal na adresu žalované výzvu k plnění dluhu ze dne [datum] s tím, že pokud dluh nezaplatí, bude podána žaloba.

13. Z dalších provedených důkazů nečiní soud žádné relevantní skutkové zjištění.

14. Správnost ani pravost provedených listin nebyla zpochybněna, soud z nich tak při zjišťování skutkového stavu vycházel (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

15. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru s skutkovém stavu věci. Žalovaná dne [datum] podepsala listinu„ ZÁKAZNICKÁ KARTA – ŽÁDOST O SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR“. V ní žalovaná uvedla, že bydlí ve vlastním bydlení, má středoškolské vzdělání, je vdaná, počet vyživovaných osob 1, vlastní auto, je zaměstnána na plný pracovní úvazek, zaměstnavatelem je [právnická osoba] s. r. o., čistý příjem 19 975 Kč, další čisté příjmy domácnosti 35 000 Kč, počet zdrojů příjmů žadatele 2, externí splátky zápůjček 384 Kč, interní splátky 3 074 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele 13 420 Kč. Potvrdila, že má zápůjčku u jiné společnosti. Předložila pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky. Dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalovaná podepsali listinu nazvanou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – MODRÁ na účet, [číslo]“, kdy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 70 000 Kč převodem na účet žalované. Žalovaná uvedla číslo svého účtu [číslo]. Žalovaná se zavázala poskytnutých 70 000 Kč vrátit spolu s poplatky ve výši 44 608,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10 662,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, flexibilní splácení a administrativní činnost ve výši 23 698 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 10 248 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v 24 měsíčních splátkách po 4 776 Kč, kdy první splátka byla splatná 5. kalendářní den o uzavření smlouvy a poslední splátka dne [datum] Smlouva obsahuje ujednání odkazující na formu spotřebitelského úvěru a zákon 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalobce podepsali listinu„ Smlouva o postoupení pohledávek“, přičemž v ní ujednali, že právní předchůdce žalobce postupuje na žalobce pohledávky uvedené v příloze [číslo] – seznamu postoupených pohledávek, v tomto seznamu je uvedena smlouva s [číslo] jméno a příjmení žalované. Dne [datum] právní předchůdce žalobce společně s žalobcem zaslali na adresu žalované [příjmení] o postoupení pohledávek, kterým byla žalovaná informována o tom, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla postoupena žalobci a byla vyzvána k úhradě všech pohledávek ze smlouvy do deseti dnů od doručení tohoto dopisu. Žalovaná na smlouvu [číslo] zaplatila dne [datum], [datum], [datum] vždy po 4 776 Kč, dne [datum], [datum], [datum] vždy po 2 000 Kč, celkem tedy částku 20 328 Kč. Právní zástupce žalobce odeslal na adresu žalované výzvu k plnění dluhu ze smlouvy ze dne [datum].

16. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

17. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Dle § 1895 odst. 1 o. z. nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno.

21. Dle § 2991 o. z. 1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 2) bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. V projednávané věci právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o. z., není sporu o tom, že žalovaná jednala jako spotřebitel, když se identifikovala jako fyzická osoba a z ničeho neplyne, že by jednala v rámci svého podnikání, povolání, či profese, naopak je zjevné, že právní předchůdce žalobce zápůjčku poskytl jako podnikatel zaměřující se na poskytování zápůjček, jedná se o právnickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku a konečně smlouva odkazuje na zákon o spotřebitelském úvěru. Vzhledem ke spotřebitelskému charakteru smlouvy pak soud musel posoudit tzv. prověření úvěruschopnosti právním předchůdcem žalobce. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru vyžaduje řádné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele dle § 86 z. s. ú. pod sankcí absolutní neplatnosti, přičemž se řádným přezkoumáním úvěruschopnosti musí soud zabývat z úřední povinnosti (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18; či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované na příjmové straně vycházel z čistého příjmu žalované ve výši 19 975 Kč, který ověřil výplatními páskami, potud je jeho postup správný. Dále právní předchůdce žalobce hodnotil další čisté příjmy domácnosti 35 000 Kč, zde však vůbec nebylo relevantně ověřeno, že by takový příjem skutečně existoval a nadto mohl být použit pro potřeby žalované, tedy např. splácení sjednávaného spotřebitelského úvěru. S tímto příjmem tedy právní předchůdce žalobce vůbec neměl kalkulovat. Co se týče výdajů, není vůbec zřejmé, jak tyto byly ověřeny nad rámec tvrzení žalované. Lze snad připustit, že právní předchůdce žalobce si byl vědom výše tzv. interních splátek, tedy závazků, které má žalovaná vůči ní. Ostatní výdaje, tedy externí splátky a další výdaje žalované na živobytí však nebyly nijak ověřeny ani z provedeného dokazování nijak neplyne, že by dané výdaje byly např. odhadnuty na základě fundovaného odhadu. Konečně, měla-li žalovaná zjištěný příjem 19 975 Kč, pak její výdaje byly uvedeny ve výši 16 878 Kč (interní a externí splátky + odhadované výdaje), což společně se sjednávanou splátkou (4 776 Kč) činí 21 654 Kč, tedy více než příjmy. Žalovaná tak zjevně nebyla schopna úvěr splácet, došel-li právní předchůdce žalobce k opačnému závěru, zjevně neposoudil úvěruschopnost řádně, resp. v řízení byl prokázán opak. Jen na okraj pak soud poukazuje na povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru uchovávat dokumentaci týkající se procesu posuzování úvěruschopnosti žalované dle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. Právní předchůdce žalobce, potažmo žalobce, by tak měly soudu doložit své ověřování informací získaných od spotřebitele tak, že předloží dokumenty, kterými spotřebitel prokázal své příjmy a výdaje.

26. Je tak nutno uzavřít, že právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal a nevyhodnotil tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalované) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe, proto je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se domáhá zaplacení požadovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 86 a § 87 z. s. ú. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Při absolutní neplatnosti smlouvy žalobce (právní předchůdce) nemá právo na zaplacení úroků z úvěru či poplatků nebo smluvních pokut, nýbrž pouze na vydání případného bezdůvodného obohacení ve výši nezaplacené jistiny. V řízení bylo prokázáno, že žalované bylo poskytnuto 70 000 Kč a uhradila 20 328 Kč, zbývá jí tak zaplatit 49 672 Kč. Ve smyslu § 2991 o. z. se žalovaná v rozsahu částky 49 672 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, na kterého byla pohledávka z předmětné smlouvy postoupena smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1895 o. z. Žaloba je tak důvodná jen co do nároku na zaplacení jistiny, tj. částky 49 672 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalované. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.

27. Na základě ustanovení § 87 odst. 1 věty poslední z. s. ú. a vzhledem k závěrům rozsudku Nevyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, s nimiž se soud zcela ztotožňuje, nemá žalobce právo ani na zaplacení úroků z prodlení. Ustanovení § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nedostatečně prověřili úvěruschopnost žadatele, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené, která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán není.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když větší míru úspěchu v řízení měla žalovaná, žádné náklady řízení jí však nevznikly. Při posouzení míry úspěchu soud zohlednil i požadované příslušenství, včetně požadovaného úroku z prodlení, který činí z částky 59 648,08 Kč při výši 10 % ročně za dobu od [datum] do dne vyhlášení rozsudku [datum] částku 11 028,35 Kč, dále úroku z částky 59 648,08 Kč ve výši 14 % ročně za dobu od [datum] do [datum], který činí 18 737,66 Kč.

29. Lhůta k plnění je stanovena třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.