10 C 255/2013

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Reslovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 790 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 790 000 Kč, dále úrok z prodlení z částky 790 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,05%, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobci se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 314 217 Kč, kterou je povinen zaplatit žalovaný žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Jeseníku na nákladech řízení částku 94 646 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 790 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu dne [datum] s dodatkem s účinností od [datum], pojištění bylo sjednáno pro pojistná nebezpečí, mimo jiné i pro případ sesouvání půdy, které způsobí poškození nebo zničení pojištěných nemovitostí. Dne [datum] byla žalovanému nahlášena pojistná událost zjištěná dne [datum], kdy došlo k sesuvu svahu, do kterého je pojištěná stavba částečně zakopaná, a k následnému porušení zadní kamenné zdi hospodářské části stavby. Dne [datum] za účelem ocenění výše škod proběhla prohlídka stavby zástupci znaleckého ústavu [právnická osoba], podle znaleckého posudku ze dne [datum] byla pojistná událost uzavřena tak, že v důsledku sesuvu svahu došlo ke vzniku trhlin a narušení horní části opěrné zdi nad betonovým žlabem, šikmá trhlina ve střední nosné zdi a vychýlení zdiva opěrné zdi, ostatní zjištěné poruchy byly hodnoceny tak, že se nejedná o pojistnou událost. Součástí posudku byl i položkový rozpočet, dle kterého byly vypočteny náklady na odstranění škod v nové ceně na částku 160 993 Kč, v časové ceně na částku 125 548 Kč se sazbou dvacetiprocentní DPH. Žalovaný oznámil dopisem z [datum] poskytnutí pojistného plnění. Poskytla plnění ve výši 124 548 Kč, včetně DPH s odpočtem částky 1 000 Kč jako spoluúčasti pojištěného. Znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] je však neobjektivní a při realizaci prací podle položkového rozpočtu by došlo k uvolnění nezajištěného svahu, k dalšímu nevratnému poškození nemovitosti, nebyla by zajištěna bezpečnost osob provádějících stavební práce. Mimo jiné zajištění sesouvajícího se svahu nebylo možné provádět pouhým pažením, ale vzhledem k nutnému odbourání kamenné zdi složitějším a nákladnějším způsobem, což při likvidaci zohledněno nebylo. Dle nařízení vlády č. 591/2006 Sb. nejmenší světlá šířka výkopů se svislými stěnami, do kterých vstupují fyzické osoby, činí 0,8 m. Podle položkového rozpočtu měla být světlá šířka pouze 0,5 m. Položkový rozpočet neobsahuje veškeré položky nezbytné pro realizaci oprav a uvedení stavby do původního stavu před vznikem pojistné události. Aby bylo možno provádět úpravy způsobem uvedeným ve znaleckém posudku, je nutno před odbouráním části opěrné zdi a odvodňovacího žlabu provést za opěrnou zdí odvodnění srážkových vod. Dále bylo nutné provést geologický průzkum s následným odbagrováním části svahu a další úkony nezbytně nutné k opravě nemovitosti a uvedení do původního stavu a vedoucí k zabránění vzniku dalších škod. U žalovaného byly závěry žalovaného písemně reklamovány, žalovaný reklamaci neuznal a pojistnou událost uzavřel. Žalobce má za to, že uvedení nemovitosti do stavu před vznikem pojistné události by si vyžádalo náklady nejméně 1 849 400 Kč, jak stanovil rozpočet nákladů vyhotovený [jméno] [příjmení]. Dne [datum] došlo k druhé pojistné události, popraskání středové kamenné zdi v hospodářské části rekreační budovy. Žalovaný odmítl na tuto pojistnou událost cokoliv plnit. Žalobce nechal provést [titul]. [jméno] [příjmení] statické posouzení stavby, z posouzení z května 2011 vyplývá, že opěrná zeď je sesuvem půdy značně poškozena. V květnu 2012 [právnická osoba] provedla inženýrsko-geologické posouzení stability svahu za nemovitostí se závěrem, že strmý svah za stavbou vykazuje zvýšenou geodynamickou aktivitu, která je na hranici nestability. Žalobce provedl odtěžení svahu nad rámec doporučení firmy [obec], aby zabránil vzniku dalších škod, vynaložil částku 105 000 Kč, za inženýrské posouzení vynaložil částku 19 800 Kč fakturovanou dne [datum], za znalecký posudek částku 24 480 Kč a další náklady. Žalobce nesouhlasil s likvidací obou událostí, nechal vypracovat znalecký posudek znaleckým ústavem [právnická osoba], posudek byl vypracován [datum] s tím, že znalecký ústav vyhodnotil situaci tak, že sesuv svahu byl původcem uvedených poruch staveb, neboť náhlý pohyb svahu měl charakter sesuvu a havárie. Žalovaný však znalecký posudek vyhodnotil jako účelový, s tím, že havarijní sesuv půdy, respektive svahu nebyl nijak prokázán. Žalovaný události uzavřel tak, když pojistná událost z roku 2011 byla likvidována definitivně částku 124 548 Kč, pojistná událost z roku 2012 není v příčinné souvislosti s pojištěným nebezpečím, tedy sesuvem půdy, a proto byla tato událost ukončena bez náhrady škody. Žalovaný neuhradil žalobci celou škodu, která mu byla pojistnou událostí způsobena. Žalobce již neinvestoval do znaleckého posudku ke zjištění výše škody, protože by byl pravděpodobně žalobcem zpochybněn a požaduje za obě pojistné události celkem náhradu škody ve výši 790 000 Kč. Při podání žaloby žalobce postupoval tak, že vycházel z položkového rozpočtu [jméno] [příjmení], která ocenila náklady na opravu na částku 1 849 400 Kč. Maximálně tak slevuje z ceny nezbytné k odstranění závad. Pokud jde o námitku žalovaného, že žalobce neprovedl po první pojistné události v roce 2011 žádné opravy na nemovitosti, žalobce od nahlášení pojistné události dne [datum] do jejího konečného vyřízení žalovaným teprve dne [datum], kdy žalovaný se vyřízením nezabýval tak rychle, jak měl, což i posléze sám připustil, nemohl žalobce po dobu šetření jakkoliv zasahovat do nemovitosti, neboť by narušil důkazní situaci pro případné další hodnocení. K reklamaci žalobce dopisem ze dne [datum] se žalovaný vyjádřil teprve dopisem ze dne [datum], reagoval tedy s prodlením jeden a čtvrt roku. Pouze na urgentní doporučení geologa byla odtěžena část svahu v rozsahu [anonymizováno] m³ zeminy, aby se zabránilo dalšímu poškozování nemovitosti. Přes reklamace žalobcem nebyl žalovaný ochoten na pojistné události plnit větší částky. Pokud by žalobce provedl opravu, žalovaný byl ochoten na základě předložených dokladů vyplatit nějaký rozdíl podle provedených oprav doložených doklady, ale pouze tak, že by byla upravena částka z časové ceny oprav na novou cenu, nedošlo by k podstatnému navýšení pojistného plnění. Není pravdou, že chybí odvodňovací potrubí v kamenné zdi, když odvodňovací otvory tam jsou.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí s tím, že žalobci jako pojištěnému náleží skutečná škoda, tedy zmenšení majetkového stavu, k němuž došlo v příčinné souvislosti se škodnou událostí, tedy náklady ve výši opravy původní opěrné zdi. Pokud by žalobce prokázal opravu nemovitostí, dostal by doplatek do nové ceny nákladů na opravu. Žalobce však vyplacené pojistné plnění na opravu škody nepoužil, žádné práce na odstranění škody z roku 2011 neprovedl. Finanční částka na opravu poruch měla být stanovena pouze na opravu poruch, které vznikly v příčinné souvislosti se sesouváním půdy, částka měla být stanovená ke dni [datum], popřípadě [datum]. Ocenění je možné, až budou po odborné stránce stanoveny veškeré příčiny vzniklých poruch, včetně jejich časového vzniku. [role v řízení] [příjmení] [jméno] - znalecký ústav, spol. s r. o. uvádí pouze nejpravděpodobnější hypotézu, v ní se uvádí 2 příčiny působení sesuvu a nadměrného zvýšení zemního tlaku v období 2009 a následně v letech 2010 a 2012. Neuvažuje se například se stavebně technickým stavem opěrné zdi před škodnou událostí jako příčinou i s tím, zda tato byla řádně odvodněna. Podstatné je, co je příčinou vzniku poruchy a co následkem, když funkcí opěrné stěny je zachytávat zemní tlak tak, aby nedošlo k sesuvu svahu. Z toho plyne, že pokud je opěrná zeď funkční, nemůže dojít k sesuvu svahu a následnému vzniku havarijního stavu opěrné zdi. Finanční částka měla být stanovena k [datum], již v tomto období mohl žalobce provést opatření, aby se škoda nezvětšovala. Znalecký ústav [role v řízení] [příjmení] [jméno] měl posoudit, i zda žalobce prováděl řádnou údržbu. Žalovaný si objednal u znaleckého ústavu [právnická osoba] vypracování znaleckého posudku ze dne [datum], u opěrné zdi je uvedeno, že podíl na vzniku trhlin má rovněž stavebnětechnické provedení a stáří opěrné zdi, již před škodnou událostí vykazovala opěrná zeď sníženou odolnost proti zatížení. Zdivo opěrné stěny bylo před škodnou událostí poškozeno trhlinami, zeď byla z kamene a malty různé kvality a únosnosti. Ve znaleckém posudku ze dne [datum] [právnická osoba] se k příčině uvádí, že při určení stáří trhlin je v současné době možné vycházet pouze ze zápisu o prohlídce rozsahu škod k pojistným událostem. Žalovaný však má za to, že v době tání sněhu nemohlo dojít k sesuvům, neboť zem je ještě promrzlá. Povinností žalobce bylo zajistit svah již v roce 2009.

3. Výpis z katastru nemovitostí prokazuje, že vlastníkem budovy [adresa] v [katastrální uzemí] je žalobce.

4. Pojistná smlouva [číslo] pojistka k pojistné smlouvě [číslo] dodatek [číslo] k pojistné smlouvě prokazují, že žalobce uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu s počátkem pojištění [datum], pojištění bylo sjednáno na dobu na neurčitou, pojištění se vztahovalo na rekreační objekt [obec a číslo], pojištění bylo sjednáno pro případ pojistných nebezpečí uvedených v pojistné smlouvě. Součástí se staly Všeobecné pojistné podmínky a zvláštní pojistné podmínky M - [číslo] a M - [číslo]. Pojištění bylo sjednáno na novou cenu 1 850 000 Kč, pojištění ostatních objektů na částku limitu 100 000 Kč, varianta pojištění komfort. Dodatkem [číslo] s účinností od [datum] byla navýšena pojistná částka na 2 920 000 Kč u budovy, 220 000 Kč u ostatních objektů a zvýšeno pojistné.

5. Z dopisu žalovaného adresovaného žalobci ze dne [datum] je patrno, že žalovaný potvrzuje, že byl uzavřen dodatek [číslo] k pojistné smlouvě [číslo] s účinností změny od [datum].

6. Oznámení škodných událostí prokazují, že dne [datum] a [datum] přijal žalovaný od žalobce oznámení o škodných událostech vzniklých dne [datum] a [datum].

7. Zápisy o prohlídce a rozsahu škody k pojistným událostem ze dne [datum] a [datum] a fotografie nemovitostí prokazují, že v těchto dnech byly provedeny pracovníkem žalované prohlídky poškozené nemovitosti, který o prohlídce sepsal zápisy, ve kterých uvedl, že ke vzniku pojistné události došlo dne [datum] a [datum] a jaká poškození na nemovitostech zjistil. Nemovitost a její poškození je zachycena na fotografiích.

8. Dopis žalovaného adresovaný žalobci ze dne [datum] a email v rámci společnosti žalovaného odeslaný [jméno] [příjmení], odborným likvidátor pojistných událostí, adresovaný společnosti žalovaného, likvidační zpráva žalovaného ze dne [datum], prokazují, že [jméno] [příjmení], odborný likvidátor pojistných událostí, zaslal [datum] společnosti žalovaného email se sdělením, že plnění bylo vypočteno v časové ceně 124 548 Kč, dolikvidace do nové ceny opravy 160 993 Kč bude provedena po prokázání provedení opravy nemovitosti. Žalovaný dne [datum] sdělil žalobci, že ukončil šetření pojistné události ze dne [datum], celková výše pojistného byla stanovena na 124 548 Kč včetně DPH, výpočet byl proveden v časové ceně dle znaleckého posudku [právnická osoba] Dolikvidace do nové ceny opravy bude provedena po prokázání opravy nemovitosti. Od pojistného plnění byla odpočtena částka 1 000 Kč za spoluúčast.

9. Dopis žalobce adresovaný žalovanému ze dne [datum] prokazuje, že žalobce sděluje žalovanému, že nesouhlasí se stanovením rozsahu škod a závěry znaleckého posudku [právnická osoba], mimo jiné s tím, že některé poruchy měly vzniknout dlouhodobým podmáčením základů v důsledku umístění dešťového svodu, není pravdou, že část žlabu a dešťový svod byly nedávno vyměněny.

10. Z dopisu [právnická osoba] ze dne [datum] adresovaného žalovanému je patrno, že [právnická osoba], sděluje žalovanému, že nebyly ze strany žalobce v požadovaném rozsahu doloženy doklady, které je nutné vypracovat, pokud chce opravit zdivo vykazující statické poruchy, a to stavebně technický průzkum, zajistit sanační projekt a následné odstranění poruchy. Cílem průzkumu je především stanovit příčinu vzniku poruch zjistit, skutečné provedení objektu jak po materiálové, technické a geometrické stránce a zjistit údaje o zatížení, které působí na objekt. Na základě výsledků průzkumu se vypracovává sanační projekt, dle kterého se provádí vlastní realizace opravy. Žalobce se mýlí, pokud předpokládá, že podle znaleckého posudku bude provádět opravu, posudky slouží pouze jako podklad pro řešení pojistné události.

11. Dopis žalovaného adresovaný žalobci z [datum] prokazuje, že žalovaný sdělil žalobci, že s ohledem na to, že ze strany žalovaného nebyl doložen relevantní doklad, čímž rozumí stavebnětechnický průzkum s určením příčiny poruchy, na základě kterého je následně vypracován sanační projekt, dle kterého je uděleno stavební povolení na vlastní realizaci opravy nebo oponentní znalecký posudek, který by prokázal oprávněnost nároku a tím vedl k přehodnocení závěrů likvidace, byly obě škodní události ukončeny s tím, že v případě doložený doložení požadovaných dokladů se ke škodě vrátí. Doložené doklady - statické posouzení vypracované [titul]. [příjmení] z května 2011 a položkový rozpočet [jméno] [příjmení] ze [datum] nejsou v dané věci relevantní a nesplňují požadavky stavebního zákona ani vyhlášky č. 499/2006 Sb., ohledně vypracované dokumentace.

12. Dopis žalobce adresovaný žalovanému ze dne [datum] prokazuje, že žalobce sděluje žalovanému, že odesílá na základě požadavků žalovaného znalecký posudek s určením příčiny poruchy nemovitosti zpracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] Žádá o přehodnocení závěrů likvidace obou pojistných událostí.

13. Dopisy žalovaného adresované žalobci a zástupci žalobce ze dne [datum] prokazují, že žalovaný sděluje, že pojistnou událost z roku 2011 vyřídil poskytnutím pojistného plnění v částce 124 548 Kč dle znaleckého posudku [právnická osoba] [číslo] [rok]. K události z roku 2012 po prostudování znaleckého posudku [právnická osoba] číslo [ číslo] případ ukončí bez náhrady škody, neboť nebylo prokázáno, že k poškození budovy dochází v příčinné souvislosti s pojištěným nebezpečím - sesuvem půdy.

14. Z geologického plánu k nemovitosti žalobce (č. l. 167) je patrno, jakou část svahu žalobce odtěžil, aby nedocházelo ke vzniku další škody.

15. Na základě objednávky žalovaného zpracoval znalecký ústav [právnická osoba] dne [datum] znalecký posudek [číslo] [rok] na posouzení škod vzniklých na nemovitosti žalovaného pro podklad pro stanovení výše pojistného plnění, znalecký posudek neobsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku ve smyslu ustanovení § 127a o. s. ř., proto je třeba na tento důkaz nahlížet jako na listinný důkaz dle ust. § 129 o.s.ř. V tomto posudku dospěl znalecký ústav k závěru, že v důsledku sesuvu svahu došlo u opěrné zdi u poruchy [číslo] trhlinami narušená horní část opěrné zdi nad betonovým žalobám v levé části, poruchy [číslo] šikmé trhliny ve střední nosné zdi a poruchy [číslo] vychýlení zdiva opěrné zdi, levé části. U poruchy [číslo] trhlinami narušené zdivo opěrné zdi nad betonovým žlabem v pravé části a poruchy [číslo] šikmé trhliny v kamenné příčné zdi na pravé straně objektu, dále u garáže nedospěl k závěru, že k poruchám došlo v důsledku sesuvu svahu. Celkové náklady na odstranění škod způsobených škodnou událostí činí v nové ceně dle položkového rozpočtu včetně dvacetiprocentní DPH 160 993 Kč, v časové ceně, včetně opotřebení 125 548 Kč včetně DPH. [ulice] cena rekreační chalupy včetně studny činí 2 920 540 Kč, nová cena garáže činí 216 030 Kč.

16. Na základě objednávky žalobce zpracoval znalecký ústav [právnická osoba] znalecký posudek [číslo] [rok], znalecký posudek neobsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku ve smyslu ustanovení § 127a o. s. ř., proto je třeba i na tento důkaz nahlížet jako na listinný důkaz dle ustanovení § 129 o. s. ř. Ze závěrů je patrno, že dle tohoto důkazu je příčinou poruch východní kamenné zdi a příčných kamenných zdí hospodářských přístavků působení zemního tlaku od zeminy ve svahu za zdí a havarijní sesuv svahu. Příčinou poruch severní a východní obvodové zdi garáže je zemní tlak svahu za garáží na obvodové zdivo garáže, které je součástí opěrného systému vzdorujícího talku zeminy. Žlab při okapu střechy garáže se jeví jako původní, nevyměněný. Likvidaci pojistné události uznané jako sesuv půdy nebylo možné provést bez důkladného inženýrsko - geologického posouzení, a následného odtěžení části zeminy a dále doporučeného projektu sanace svahu i opěrných konstrukcích stavby. Geologický průzkum je nedílnou součástí vyhodnocení posuzované havarijní události, ale je také podkladem pro projekt, opět nezbytný, odstranění důsledků havárie a zajištění zeminy a staveb na pozemku do budoucna. Obdobně statické posouzení je nezbytnou podmínkou detailního vyhodnocení poruch stavebních součástí a zajištění bezpečnosti užívání posuzované stavby.

17. Ze statického posouzení [titul]. [jméno] [příjmení] z května 2011 je patrno, že stávající stav opěrné stěny s rekreačním domem žalobce je nutno označit jako havarijní, pro zajištění stability svahu a ochranu domu před destrukcí sesuvem je nutno provést stabilizaci svahu nad domem.

18. Z rozpočtu nákladů vyhotoveného [jméno] [příjmení] dne [datum] je patrno, že tato uvádí náklady na opravu nemovitosti žalobce po pojistné události ze dne [datum] včetně DPH ve výši 1 849 400,10 Kč.

19. Z dopisu [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], jednatele [právnická osoba] ze dne [datum] adresovaného žalovanému je patrno, že tento nesouhlasí s posudkem znaleckého ústavu [číslo] [rok] předloženého žalobcem, s tím, že lze souhlasit s posudkem pouze zčásti, že příčinou poruch je působení zemního tlaku od zeminy. Havarijní sesuv svahu nebyl nijak prokázán. Z fotodokumentace je prokazatelné, že posuzované kamenné zdivo vykazuje vysoký stupeň opotřebení a konstrukce je na konci své životnosti.

20. Z inženýrsko-geologického posouzení stability svahu ze dne [datum] vypracovaného [titul]. [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], je patrno, že strmý svah za nemovitostí žalobce vykazuje zvýšenou geodynamickou aktivitu, která je na hranici nestability. V období dlouhodobějších či intenzivních srážek nebo za jarního tání, kdy jsou propustnější polohy suťových hlín nasycené infiltrovanou vodou a dochází k jejímu vytékání ze svahu nad stavbou, je svah v pohybu. Ten se projevuje boulením opěrné zdi, vytáčení jednotlivých bloků z kamenné opěrné zídky, vznikem prasklin a jiných doprovodných poruch nejen na opěrných elementech.

21. Z důvodu, že účastníky předložené znalecké posudky, které neobsahovaly doložku znalce ve smyslu ustanovení § 127a o. s. ř., nelze k nim tedy přihlížet jako ke znaleckým posudkům a jedná se o důkazy listinou, když závěry těchto důkazů si odporují a účastníci je navzájem zpochybňují, přibral soud k zodpovězení obtížných odborných otázek znalecký ústav [role v řízení] [příjmení] [jméno]. V průběhu řízení bylo třeba dále zjistit, jaká je výše nákladů na opravu staveb. Znalecký posudek [role v řízení] [příjmení] [jméno] - [anonymizováno 5 slov], doplňkový inženýrsko - geologický průzkumu pro návrh sanace vypracovaný [titul]. [jméno] [příjmení] – [obec] dne [datum], sanační projekt zpracovatele [titul]. [právnická osoba] ze dne [datum] prokazují, že znalecký ústav zjistil, že opěrná zeď po stavebních úpravách, které zjevně proběhly před rokem 2007, dostala dvojí funkci, jednak je opěrnou zdí a jednak plní i funkci obvodové zdi a k opěrné zdi byl přibetonovaný betonový věnec a žlab, do betonového věnce jsou opřeny dřevěné prvky střechy hospodářského prostoru. Jedná se o opěrnou zeď, která má zároveň funkci nosné stěny. Nejpravděpodobnější hypotézou příčiny vzniku podstatných až kritických poruchu opěrné zdi byla kombinace působení sesuvu svahu a nadměrně zvýšeného zemního tlaku zapříčiněného aktivací východního svahu v období roku 2009 a následného dlouhodobého působení účinků srážkových vod v letech 2010 až 2012. Lokalita [obec] byla víceméně stabilní až do roku 2009, kdy došlo vlivem povodní k uvolnění mnoha sesuvů. I zejména rok 2010 byl velmi problematický z hlediska srážek, stejně tak i konec roku 2011 a začátek roku 2012. Svah neměl možnost vyschnout. Obě pojistné události se odehrávají v březnu, kdy dochází navíc k tání sněhu. K destabilizaci svahu došlo zejména nadměrným působením vody. Opěrná zeď je stavěna jako tížná, tzn., že svojí tíhou má odolávat tlaku svahu a v tomto případě nejméně jedna strana opěrné stěny je s úkosem, což odpovídá principu působní stěny. Méně významné je použité pojivo ve stěně, což zřejmě nebylo příliš kvalitní. Proti působení svahu však působí zejména proklenutí kamenů stavebních prvků zdi. Před rokem 2009 mohla stěna bez problému fungovat. K poškození opěrné zdi došlo vlivem sesuvu svahu. Na objektu garáže se vyskytují 2 významné poruchy, a to porucha A) trhlina na východní straně severovýchodního rohu, jedná se o poruchu zjevně datovanou před vznikem první pojistné události. Příčinou je zřejmě působení vody odváděné betonovým korytem nad oblastí drenáže i odváděné vody v drenáži samotné, kdy může docházet k podmáčení a podemílání základů přiváděnou vodou a zároveň vliv klimatických jevů. Porucha B) - trhlina na severní části severovýchodního rohu, dle dokumentace vlastníka má charakter nově vzniklé poruchy, lze předpokládat, že mohla vzniknout v době první pojistné události. Má pravděpodobně dva vyvolávající činitele, které v době vzniku poruchy mohli působit společně. Jedním je nepochybně působení vůči popisované u poruchy A). Druhým může být i působení zvýšeného zemního tlaku, který dále vytlačuje nespojitou odtrženou část rohu do prostoru. Porucha B) s pojistkou událostí a sesuvem svahu souvisí. Druhá pojistná událost navazuje na první a jedná se o rozvoj poruch, které vznikly při první pojistné události. Oproti první pojistné události je navíc u druhé pojistné události pouze trhlina v podlaze v chatě. Obě pojistné události jsou následkem stejného problému, což je aktivování svahu po povodních v roce 2009 a srážek v roce 2010 a 2012. Po roce 2009 se svah uvolnil a mohl čekat na poslední impuls, což nastalo na jaře 2011. U garáže - poruchy A) – trhliny na východní straně severovýchodního rohu se pravděpodobně nejedná o poruchu vzniklou sesuvem svahu, ale působením vody odváděné korytem. Je to patrno z charakteru trhliny. Porucha B), což je druhá strana rohu garáže, je vyskočený roh garáže, což může být způsobeno zemním tlakem, který byl zvýšený. Působením vody dojde ke zvýšenému zemnímu tlaku. Jeví se, že poškození, u kterého se v posudku uvádí, že je způsobeno zvýšeným zemním tlakem, jako poškození způsobené sesuvem půdy. Pro stanovení nákladů na opravu je třeba sanační projekt opěrné stěny. V minulosti provedený geologický průzkum pouze zkoumal horní část svahu, neboť byl udělán za účelem úpravy svahu, který byl následně odtěžen v roce 2012. Opěrná zeď vysoce pravděpodobně mohla mít dostatečnou nosnou kapacitu pro vynášení klidového zemního tlaku dříve stabilního stavu před přívalovými dešti v roce 2009. Nadto z pojistné smlouvy z roku 2007 je patrno, že zeď měla být v dobrém technickém stavu. Jedná o tížní kamennou zeď, v roce 2009 došlo k masivnímu zvodnění oblasti, v roce 2011 došlo k masivnímu poškození opěrné zdi. Z charakteru trhlin zdi se dá posuzovat, že vznikly vlivem pojistné události nebo minimálně, že se výrazně rozvinuly. Poruchy A) a B) je třeba sanovat společně, nelze provést opravu pouze jedné trhliny. U garáže je trhlina B) náročnější na opravu, jedná se o utržený roh garáže. [právnická osoba] jsou ovlivněny tím, že nebyla provedena podrobná analýza nepříznivého působení geologických historických poměrů svahu. Nejeví se pravděpodobně, že i ve stavebnětechnickém stavu k době před vznikem havárie při první pojistné události by byla opěrná zeď v havarijním technickém stavu, ve kterém by nebyla schopna přenášet původně zatížení klidového zemního tlaku, před aktivaci východního svahu v roce 2009, který vyústil díky nepříznivým klimatickým jevům v průběhu roku 2010 a na počátku roku 2011 do havárie opěrné zdi. Z dostupných podkladů dále vyplývá, že porucha severní levé stěny garáže pravděpodobně vznikla v době první pojistné události, jedná se tedy pravděpodobně o poruchu novou. Navržený způsob sanace a vyčíslení hodnoty sanace je nedostatečné. Je nutná zpracování konkrétního sanačního projektu. V daném případě vzhledem ke složitosti situace a množství vstupujících faktorů je nutné zpracování konkrétního sanačního projektu. Až z projektu může vyplynout použitelná technologie sanace. Pokud jde o námitku žalovaného ohledně nepoužití normy ČSN ISO [číslo], tato norma je pouze doporučující a podkladem pro provádění stavebnětechnického průzkumu a jeho rozsahu je požadavek projektanta nebo stavebního záměru. Posudek [právnická osoba] byl hrubě nedostatečný ve svém nálezu, sám se uvedené normy ČSN ISO [číslo] nedržel. Scházelo více fotografií, tyto byly nedostatečné v rozsahu, scházelo, že poruchy jsou provázané. Stavebnětechnický průzkum zdi je zbytečný, když tato je na konci životnosti, byl by finančně hodně náročný a při průzkumu by mohla spadnout. Sanační projekt [titul]. [jméno] [příjmení] využívá původní konstrukci opěrné stěny, kterou kotví do svahu a doplňuje ji o věnec, který zachycuje tlak z horní části svahu nad úrovní stěny, takové řešení je geniální a nejlevnější a využívá původní konstrukce opěrné zdi v maximální míře. Opěrná zeď vysoce pravděpodobně mohla mít dostatečnou nosnou kapacitu pro vynášení klidového zemního tlaku dříve stabilního stavu před přívalovými dešti v roce 2009 (kapitola B 11).

22. Znalecký ústav [role v řízení] a [anonymizováno] dále dospěl k závěru, že náklady, které je nutné vynaložit pro sanaci poruch souvisejících s prvním pojistnou událostí zjištěnou dne [datum] a s druhou pojistnou událostí zjištěnou dne [datum], a to sanaci poruch, které vznikly pojistným nebezpečím, a to sesouváním půdy, činí celkem částku 1 928 030 Kč bez DPH, respektive 1.875.395 Kč bez DPH pro sanaci zájmové konstrukce 1 – opěrné zdi, částku 52 635 Kč bez DPH pro sanaci zájmové konstrukce 2 - garáže. Zájmovou konstrukcí 1 je opěrná zeď lemující východní hranici par. st. [anonymizováno] mimo jiné vynášející střechu zadní části rodinného domu. Zájmová konstrukce 2 je garáž, jednopodlažní zděná stavba na parcele st. [anonymizováno], kdy se přepokládá se pouze sanace poruchy B (kdy u poruchy A se nejedná o poruchu vzniklou sesuvem svahu). Z technického hlediska, z pohledu sanace, není možné rozvoj poruch při druhé pojistné události oddělit od jejich vzniku při první pojistné události, jelikož spolu přímo souvisejí. Nutné sanační práce na zájmové konstrukci 1, z pohledu za první pojistné události, mají takový nezbytný rozsah, že plně pokrývají i vliv rozvoje poruch při druhé pojistné události, sanace rozvoje poruch při druhé pojistné události není jiným nebo samostatným způsobem možná. Míra rozvoje dříve posouzených poruch při druhé pojistné události nemá na potřebný způsob a náročnost sanace žádný podstatný vliv, míra ekonomické náročnosti sanace se tedy po druhé pojistné události nezvýšila (ani nesnížila). Pokud by k o odstranění následků první pojistné události došlo před druhou pojistnou událostí, pak by druhá pojistná událost s nejvyšší pravděpodobností nenastala. Znalecký ústav tyto otázky zodpověděl po prostudování materiálu spisu, včetně doplňkového inženýrsko - geologického průzkumu pro návrh sanace vypracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] – [obec] ze dne [datum], který je podstatným podkladem pro zpracování sanační stavební dokumentace. Inženýrsko geologické zhodnocení zároveň v podstatě v plné míře potvrzuje posouzení ve znaleckém posudku č. [anonymizováno] [číslo] - [číslo], v kap. C1 a C2 a jejich přidruženého nálezu. A dále po prostudování sanačního projektu zpracovatele [právnická osoba] zpracovaného v lednu 2019, když sanace zejména zájmové konstrukce 1 je vysoce specifická problematika, je nutno přistupovat individuálně, technologie provádění sanace musí být uzpůsobena limitu proveditelnosti přístupu v těžce dostupném terénu pro stavební mechanizaci. Sanační projekt zachovává stávající kamennou konstrukci stěny, kterou se sanuje zesílením stříkaným betonem a kotvením do svahu, odlehčení zemního tlaku na původní konstrukci je řešeno doplňkovou konstrukcí - předsazenou opěrnou mikropilotovou stěnou ukončenou u horního líce kotveným železobetonovým prahem. Navržené řešení v maximální možné míře využívá stávající konstrukce při zajištění vysokého stupně spolehlivosti sanačního systému, navíc není náročná na použití těžké stavební techniky a eliminuje značné technické komplikace zajištění jinak nutných stavebních jam.

23. K zadání soudu poté znalecký ústav doplnil, že vyčíslení finanční částky nutné k vynaložení nákladů na opravu obou zájmových konstrukcí vychází ze skutečnosti, že cena sanace je vázána na skutečný způsob realizovatelné stavební činnosti, kterou je možné v daném případě stanovit pouze na základě zpracování sanačního projektu. Skutečné sanační práce jsou fakticky proveditelné až na základě zpracování sanačního projektu, který vznikl až období 2/ 2019, provedení sanační činnosti tedy reálně nemohlo začít dříve. Z toho důvodu je ocenění objektivně provedeno v době, kdy byl zpracován uvedený podklad a kdy je možné reálně sanační práce započít provádět. Úprava vyčíslené částky nákladů nutná pro sanaci poruch je možná přeindexováním finanční částky k roku 2011, respektive k roku 2012. Po zpřesnění přepočtu k rokům 2011, respektive 2012, při zohlednění vývoje míry inflace, vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, v %, dle statistických údajů Českého statistického úřadu vyčíslené náklady, které je nutné vynaložit pro sanaci poruch 1 928 030 Kč bez DPH vyčíslené k období 2/ 2019 by tedy mohly v roce 2011 činit minimálně 1 655 749 Kč, respektive 1 687 208 Kč v roce 2012. Reálně není možné předpokládat, že by cena k roku 2011, respektive 2012, mohla být nižší než částka požadovaná v žalobě 790 000 Kč, výpočet je prováděn bez DPH.

24. Návrh žalovaného na další doplnění dokazování byl soudem zamítnut, neboť provedené dokazování je dostatečné pro rozhodnutí ve věci a další dokazování je nadbytečné a v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. K navrhovanému doplnění posudku znaleckého [role v řízení] [příjmení] [jméno] je třeba dále uvést, že v posudku již znalecký ústav uvádí, k jakým dospěl závěrům o příčinách vzniku poruch, dále se vyjádřil k tomu, co je důvodem stanovení částek potřebných k vynaložení nákladům na opravu poškozených nemovitostí nikoli k roku 2011 či 2012 a nadto se vyjádřil i k výši nákladů k roku 2011 resp. 2012.

25. Z dalších provedených důkazů nečiní soud žádné relevantní skutkové zjištění.

26. Právní vztahy účastníků se řídí ujednáními pojistné smlouvy, pojistnými podmínkami jako součástí uzavřené pojistné smlouvy, a to Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů [anonymizováno] - [číslo], Zvláštními pojistnými podmínkami pro pojištění budov a staveb [anonymizováno] - [číslo] zákonem č. 37/2004 Sb. a úpravou občanského zákoníku.

27. Dle ust. § 26 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě ve znění do [datum] v případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak.

28. Dle Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů [anonymizováno] - [číslo] jako součásti účastníky uzavřené pojistné smlouvy, článku XI bodu 1 věta první a druhá je pojistitel povinen ukončit šetření do tří měsíců po oznámení škodné události. Nemůže-li šetření ukončit v této lhůtě, je povinen sdělit oprávněné osobě důvody, pro které nelze šetření ukončit, a poskytnout jí na její písemnou žádost přiměřenou zálohu.

29. Dle článku XIII bodu 1 pojistné plnění je omezeno horní hranicí. Horní hranice se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. Dle bodu 5 pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření nutného k zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit. Šetření skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledek oprávněné osobě, anebo je s ní projedná.

30. Dle článku XVIII. odst. 1 písmene h) se pojištění sjednává pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci: h) sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin, sesouváním nebo zřícením lavin.

31. Dle článku XXXV bod 15 pojistným nebezpečím je možná příčina vzniku pojistné události.

32. Dle článku XXXV bodu 30 věta první sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin se rozumí pohyb hornin z vyšších poloh svahu do nižších, ke kterému dochází působením přírodních sil nebo v důsledku lidské činnosti při porušení podmínek rovnováhy svahu.

33. V projednávané věci bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu s počátkem pojištění dne [datum] s dodatkem [číslo] s účinností od [datum], pojištěno bylo jako i pojistné nebezpečí i sesuv půdy. Opěrná zeď po stavebních úpravách, které zjevně proběhly před rokem 2007, dostala dvojí funkci, jednak je opěrnou zdí a jednak plní i funkci obvodové zdi a k opěrné zdi byl přibetonovaný betonový věnec a žlab, do betonového věnce jsou opřeny dřevěné prvky střechy hospodářského prostoru. Jedná se o opěrnou zeď, která má zároveň funkci nosné stěny, je tak součástí pojištěné nemovitosti.

34. Dne [datum] byla žalovanému nahlášena pojistná událost zjištěná žalobcem dne [datum], kdy došlo k poškození nemovitosti žalobce. Dne [datum] za účelem ocenění výše škod proběhla prohlídka stavby zástupci znaleckého ústavu [právnická osoba] Žalovaný na základě znaleckého posudku [právnická osoba] ze dne [datum] pojistnou událost uzavřel tak, že v důsledku sesuvu svahu došlo ke vzniku trhlin a narušení horní části opěrné zdi nad betonovým žlabem, dále šikmá trhlina ve střední nosné zdi a vychýlení zdiva opěrné zdi, ostatní zjištěné poruchy byly hodnoceny tak, že se nejedná o pojistnou událost. Součástí posudku byl i položkový rozpočet, dle kterého byly vypočteny náklady na odstranění škod v nové ceně na částku 160 993 Kč, v časové ceně na částku 125 548 Kč se sazbou dvacetiprocentní DPH. Žalovaný oznámil dopisem z [datum] poskytnutí pojistného plnění a žalobci po odečtení spoluúčasti 1 000 Kč vyplatil pojistné plnění 124 548 Kč. Žalovaný žalobci sdělil, že po prokázání provedení oprav bude provedena dolikvidace do nové ceny opravy 160 993 Kč. Žalobce s takovou výší plnění nesouhlasil, avšak žalovaný reklamaci neuznal a pojistnou událost uzavřel. Žalobce předložil žalovanému rozpočet nákladů vyhotovený [jméno] [příjmení], kdy dle tohoto uvedení nemovitosti do stavu před vznikem pojistné události by si vyžádalo náklady nejméně 1 849 400 Kč. Dne [datum] došlo k druhé pojistné události, popraskání středové kamenné zdi v hospodářské části rekreační budovy. Na tuto pojistnou událost odmítl žalovaný cokoliv plnit. Žalobce nechal provést [titul]. [jméno] [příjmení] statické posouzení stavby, dále v květnu 2012 [právnická osoba] provedla inženýrsko-geologické posouzení stability svahu. Žalobce provedl odtěžení svahu na doporučení firmy [obec], aby zabránil vzniku dalších škod, jiné práce na opravu nemovitosti neprovedl jednak z důvodu, aby nezmařil důkazní situaci, jednak pro nedostatek financí. Žalobce nesouhlasil s likvidací obou událostí, nechal vypracovat znalecký posudek znaleckým ústavem [právnická osoba], posudek byl vypracován [datum] s tím, že znalecký ústav vyhodnotil situaci tak, že sesuv svahu byl původcem uvedených poruch staveb, neboť náhlý pohyb svahu měl charakter sesuvu a havárie. Žalovaný však se závěry tohoto posudku nesouhlasil a události uzavřel tak, když pojistná událost z roku 2011 byla likvidována definitivně částku 124 548 Kč, pojistná událost z roku 2012 není v příčinné souvislosti s pojištěným nebezpečím, tedy sesuvem půdy, a proto byla tato událost ukončena bez náhrady škody.

35. V projednávané věci byly oběma účastníky předloženy znalecké posudky, které neobsahovaly doložku znalce ve smyslu ustanovení § 127a o. s. ř., nelze k nim tedy přihlížet jako ke znaleckým posudkům a jedná se o důkazy listinou, když závěry těchto důkazů si odporují a účastníci je navzájem zpochybňují, proto přibral soud k zodpovězení obtížných odborných otázek znalecký ústav [role v řízení] A [jméno]. Závěry tohoto posudku znaleckého ústavu [role v řízení] A [jméno], jsou úplné, podrobné a přesvědčivé, znalec byl slyšen i při jednání soudu a na svých závěrech setrval. Znalecký ústav se taktéž zabýval odbornými závěry předcházejících znaleckých posudků a vyjádřil se i k námitkám žalovaného, jak je uvedeno shora. Znalecký ústav po vypracování konkrétního přiléhavého řešení sanace nemovitosti stanovil rozpočet na opravu nemovitosti žalobce, a to pouze u toho poškození nemovitosti, jehož příčinou či vedle další příčiny – zemního tlaku – působila jako příčina sesuv svahu, tedy pojistné nebezpečí, pro které byla nemovitost žalobce pojištěna. Dále znalecký ústav objasnil, z jakého důvodu nebyla cena nákladů na opravy stanovena k roku 2011, respektive 2012, ale že ji bylo by možno stanovit teprve poté, co byl vypracován sanační projekt, kdy cena sanace je vázána na skutečný způsob realizovatelné stavební činnosti. Nadto byla znaleckým ústavem stanovena i cena, jaká by byla nutné k provedení oprav k roku 2011, resp. 2012.

36. Námitka žalovaného, že nebylo prokázáno, že k poškození nemovitosti došlo v příčinné souvislosti s pojištěným nebezpečím - sesuvem půdy, byla v průběhu řízení vyvrácena a naopak bylo prokázáno, že příčinou či jednou ze dvou příčin obou pojistných událostí, kdy došlo k poškození nemovitosti, s výjimkou 1 poruchy u garáže, bylo spolu se zemním tlakem právě pojištěné nebezpečí, a to sesuv půdy.

37. K námitce žalovaného, že znaleckým ústavem [role v řízení] A [jméno] provedené ocenění částky na nezbytné práce k odstranění poškození nemovitosti bylo provedeno nikoliv k roku 2011, respektive 2012, kdy k poškození nemovitostí došlo, soud uvádí, že tato není důvodná, neboť znalecký ústav přesvědčivě vysvětlil, že jedinou možností jak ocenění provést, bylo teprve po vypracování sanačního projektu, který byl vypracován ve 2/ 2019, který reálně dopadá na tuto specifickou nemovitost, s obtížným přístupem stavební mechanizace. Znalecký ústav rovněž vyčíslil náklady, které je nutné vynaložit pro sanaci poruch částku nutnou pro provedení k roku 2011, respektive 2012, která rozhodně není nižší, než částka žalobou požadovaná, naopak o tuto výrazně přesahuje, když vyčíslené náklady k období 2/ 2019 činí 1 928 030 Kč bez DPH, v roce 2011 by činily minimálně 1 655 749 Kč, respektive 1 687 208 Kč v roce 2012. Žalobcem požadovaná částka tak ani zdaleka nepřevyšuje reálnou částku nutnou na opravy nemovitosti.

38. Ke stejnému závěru jako znalecký ústav [role v řízení] A [jméno], že sesuv svahu je jednou ze dvou příčin poruch opěrné zdi dospěl i znalecký ústav [právnická osoba] Faktická nečinnost žalobce při provedení oprav nemovitosti po první pojistné události s výjimkou odtěžení části svahu nemá na stanovení výše škody významný vliv, neboť jak plyne ze závěrů znaleckého posudku [role v řízení] A [jméno], míra rozvoje dříve posouzených poruch při druhé pojistné události nemá na potřebný způsob a náročnost sanace žádný podstatný vliv, míra ekonomická náročnosti sanace se tedy po druhé pojistné události nezvýšila. Ve světle těchto závěrů není tedy pro stanovení výše škody významné, že žalobce neprovedl již po první pojistné události v roce 2011 stavební práce vedoucí k odstranění poškození nemovitosti a zajištění svahu.

39. V řízení tak bylo prokázáno, že v důsledku dvou pojistných událostí vznikla žalovanému škoda v majetkové sféře, kdy příčinou, resp. u některého poškození jednou z příčin, vedle zemního tlaku, byl sesuv svahu. Nemovitost žalobce byla v době vzniku obou pojistných událostí u žalovaného pojištěna škodovým pojištěním a žalovaný je tak povinen zaplatit žalobcem požadovanou částku 790 000 Kč, která je ještě podstatně nižší než náklady, které bude muset žalobce vynaložit na provedení oprav nemovitosti, když přes záměr žalobce uvedený v žalobě na úpravu žalobního petitu s ohledem na výsledky dokazování, žalobce žalobní petit žalobu v průběhu řízení nezměnil a po žalovaném vyšší částku nepožadoval. Vedle jistiny se žalobce domáhá zaplacení úroků z prodlení z částky 790 000 Kč, tyto jsou požadovány za dobu, kdy se žalovaný nachází v prodlení s úhradou dluhu, sod proto žalobě jako oprávněné v celém rozsahu vyhověl.

40. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když ve věci byl zcela úspěšný žalobce, náleží mu tak právo na náhradu nákladů řízení.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 294 417 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 39 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 790 000 Kč sestávající z částky 11 460 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], které přesahovalo 2 hodiny, tedy u tohoto jednání za 2 úkony právní služby, účast u jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum]) a z částky 5 730 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (za vyjádření ze dne [datum], za vyjádření ze dne [datum] k zadání otázkám znaleckému ústavu, za vyjádření ze dne [datum] ke znaleckému posudku), včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále náhrada za ztrátu času za 2 půlhodiny po 100 Kč při jednání dne [datum], kdy jednání bylo v době od 13:50 do 14:45 hodin přerušeno a cestovní náhrada v celkové výši 9 702,53 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 372,09 Kč za 260 ujetých km v částce 1 572,09 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 328/2014 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km - kdy pokud technický průkaz o spotřebě pohonné hmoty odkazuje na normy Evropských společenství (ES) nebo (EU), je třetí údaj již zjištěná průměrná spotřeba při kombinovaném provozu - a 3,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 328/2014 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 297,34 Kč za 260 ujetých km v částce 1 497,34 Kč (28,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 3,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 440/2016 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 429,42 Kč za 260 ujetých km v částce 1 629,42 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 603,68 Kč za 260 ujetých km v částce 1 603,68 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 109 812,53 Kč ve výši 23 060,63 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku ze dne [datum] dle § 141 odst. 1 o.s.ř. v částce 4 000 Kč, zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku ze dne [datum] dle § 141 odst. 1 O.S.Ř. v částce 25 000 Kč a zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku ze dne [datum] dle § 141 odst. 1 o.s.ř. v částce 10 000 Kč, celkem 211 373,16 Kč (39 500 + 109 812,53 + 23 060,63 + 4000 + 25 000 + 10 000).

42. Nákladem žalobce jsou dále částky, které účelně vynaložil na nákladech v projednávané věci, a to částka 19 800 Kč zaplacená [titul]. [jméno] [příjmení], [obec] za inženýrsko - geologické posouzení stability svahu na základě faktury ze dne [datum] (č.l. 35), částka 9 680 Kč zaplacená [titul]. [jméno] [příjmení], [obec] za doplňkový inženýrsko geologický průzkum na základě faktury za dne [datum], částka 484 Kč zaplacená [anonymizována dvě slova] [obec] za manipulační práce na základě faktury vystavené dne [datum], částka 48 400 Kč zaplacená [právnická osoba] za sanační projekt svahu v objektu [obec a číslo] na základě faktury vystavené dne [datum] (č.l. 35, 456 až 459 spisu), částka 24 480 Kč za znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba], platba byla vyúčtována žalovanému fakturou z [datum] (č.l. 149). Celkem tak činí náklady řízení 314 217 Kč (211 373,16 + 19 800 + 9 680 + 484 Kč + 48 400 + 24 480).

43. V průběhu řízení vznikly státu náklady na znalecký posudek znaleckého ústavu, kdy na znalečném byla soudem zaplacena částka 71 621 Kč, 7 408 Kč, 8 032 Kč, 46 585 Kč, celkem tedy 133 646 Kč. Na zálohách na znalecké posudky bylo žalobcem zaplaceno 25 000 Kč, 10 000 Kč, 4 000 Kč, celkem 39 000 Kč, zaplacené zálohy jsou nákladem žalobce. Po odečtení zaplacených záloh činí náklady státu na znaleckých posudcích částku 94 646 Kč, tuto částku proto soud uložil podle výsledku řízení zaplatit žalovanému dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř.

44. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.